Největší sucha v ČR a jejich příčiny

Sucho je obecný pojem, ale hovoříme o něm po splnění určitých faktorů a podle procesu vzniku nebo jeho dopadů ho také klasifikujeme. Sucho je v krajině při vysokých teplotách bez výskytu srážek v období s intenzivnějším slunečním svitem vždy, ale nemusí se jednat vždy o sucho z meteorologického nebo hydrologického hlediska. To jsou dvě základní hlediska, podle kterých sucho dělíme. Jinými slovy suchá půda, zvláště s příměsí písku, nemusí nutně znamenat, že v dané oblasti se vyskytuje sucho, aneb není „sucho“ jako sucho. Sucho si tedy v úvodu nejprve rozdělme a klasifikujme jednotlivé jeho druhy. Poté se podíváme podrobněji na historii sucha v ČR a na nejčastější příčiny jejich výskytu.

Klasifikace a definice sucha

Sucho rozdělujeme základně na meteorologické čili klimatické a hydrologické. Další dělení sucha je zejména z pohledu jeho dopadů na zemědělské, zvané též půdní nebo na sucho socio-ekonomické. Sucho má ale dopady do mnoha resortů národního hospodářství dané země a zasahuje do značného množství lidských aktivit, zejména pak do základní složky potřebné k životu nejen lidí, tedy vody a jejího dostatku, tedy potřebného množství a také jakosti.

Sucho meteorologické či klimatické je způsobeno delším nedostatkem srážek v dané oblasti za doprovodu dalších meteorologických faktorů a to zejména za výskytu vysoké teploty vzduchu, intenzivního slunečního svitu, nízké vlhkosti vzduchu nebo i silného větru. Toto sucho vzniká zpravidla po několikadenním působení uvedených faktorů, maximálně v řádu několika málo týdnů (závisí zde na konkrétním období a význačnosti počasí). Tento typ sucha se projevuje suchem na povrchu půdy a to snižováním vodní kapacity (vláhy) pro vegetaci v mělké vrstvě půdy a také zvyšování rizika vzniku požárů porostů ve volné krajině. S narůstajícím deficitem srážek a příhodných podmínek v podobě vhodného stavu dalších prvků se sucho prohlubuje.

V této fázi už narážíme na sucho hydrologické, které je důsledkem výskytu sucha meteorologického (klimatického) a to zpravidla jeho dlouhodobého působení v dané oblasti. Hydrologické sucho se projevuje snižováním zásob podzemních vod, snižováním vydatnosti pramenů vodních toků a průtoků vody v jejich korytech, při extrémně dlouhém trvání a význačnosti meteorologické situace pak dochází i ke snižování zásob vody ve vodních nádržích a znemožnění plnění jejich nadlepšovací funkce (zvyšování průtoků v tocích pod nimi, upouštěním zadržené vody tak, aby byl odtok vody z nádrže vyšší než přítok do ní).

Sucho zemědělské či půdní odráží dopady klimatického sucha či hydrologického sucha v oblasti zemědělské výroby, kdy dochází k nedostatku vláhy pro plodiny a bez umělého zavlažování odchází ke ztrátám v zemědělské činnosti. V extrémních případech nejsou pro nedostatek vody závlahy ani možné. A sucho socio-ekonomické pak odráží dopady sucha na lidskou populaci, které spočívá zejména v omezení života a aktivit lidí v dané oblasti a ve zvýšených ekonomických nákladech ve spojením s jeho výskytem. Těmito dvěma faktory se ale vzhledem k našim oborům činnosti zabývat nebudeme, nejen v tomto textu.

Sucho v dávné historii a jeho studium

Rekonstruovat klimatický a hydrologický průběh v extrémně suchých obdobích v minulosti je důležité pro pochopení klimatické situace a vedoucí k suchu v současnosti a pro lepší prediktabilitu sucha do budoucna. Sucho v minulosti můžeme studovat dvěma základními způsoby. Jednodušším způsobem je shromáždění dat z období takzvaně přístrojového, kdy jsou dostupná klimatická či hydrologická měření a data z nich na našem území. Složitějším způsobem je studium suchých období v dávné minulosti, kdy nemáme žádné záznamy. Tam je nutné dohledávat informace z dochovaných pramenů a provádět odhady a rekonstrukce průběhu klimatu a hydrologického vývoje v daném období. I takové informace a odhadovaný vývoj nám ve studiu a pochopení sucha pomohou. Dohledat dokumentární prameny můžeme z hodně dávné doby, takže lze utvořit poměrně dlouhá řada extrémně nebo významněji suchých roků nebo období několika roků, neboť sucho se často přenáší do následujícího nebo i dalšího roku, kdy za příhodných klimatických podmínek pokračuje či se rozvíjí. Studovat sucho lze podle hodnot základních klimatických a hydrologických prvků jako je teplota vzduchu, srážky, průtoky vodních toků či indexy sucha. Dokumentární prameny používáme cca do roku 1750, poté jsou k dispozici alespoň některá měřená data. Sucho podle dokumentárních pramenů můžeme spolehlivě rekonstruovat do roku 1500, s větším omezením pak až někam k roku 1100, kdy je k dispozici velmi omezený počet údajů (nikoli v podobě hodnot) o suchu, jak bylo zaznamenáno v dobách jednotlivých generací.

Největší suché epizody od roku 1100 do současnosti

Období let cca 1100 až 1500 a informace o suchu v tomto období berme jako orientační, kdy nejsou k dispozici žádné konkrétní hodnoty, ani ty provedené rekonstrukcí. Jsou k dispozici jen záznamy místních o tom, jaké bylo sucho v jednotlivých oblastí naší země. Jedná se většinou o hlášení z určitých míst, někdy možná při zhodnocování dané situace hrály role emoce autorů daných textů. V dalším přehledu byly vybrány významnější suché epizody (zpravidla jednotlivé roky). K nim jsou uvedeny záznamy o suchu s případnými specifikacemi, které jsou většinou stručné a obecné, některé popisují důsledky sucha.

Sucho do roku 1500

Rok 1090-1091: Sucho v Čechách i na Moravě, nebyl sníh a nepršelo (šlo o zimní sucho).

Rok 1121: Plodiny uschly.

Rok 1177: Neúroda.

Rok 1252: Jařiny zaschly (na konci jara pak pršelo více).

Rok 1262: Uschlá tráva, neúroda ovoce a vinných hroznů (sucho jarní a letní).

Rok 1266: Obdobně (pouze letní).

Rok 1307: Neúrod a hlad (jarní a letní)

Rok 1312: Obdobně (letní).

Rok 1326: Totální neúroda jařin (letní).

Rok 1333: Neúroda jařin, málo vinných hroznů.

Rok 1337: Neúroda obilnin a vinných hroznů (do července).

Rok 1348: Vysušená země, neúroda obilnin.

Rok 1352: Neúroda obilnin a dalších plodin (po 8. květnu).

Rok 1368: Neúroda jařin (od dubna).

Rok 1371: Časté požáry (do 18. května).

Rok 1393: Možno přejít řeku Vltavu, voda „zelená jako tráva“.

Rok 1432: V období od 2.5. do 27.7. je jednou slabě pršelo.

Rok 1441: Neúroda sena, obilnin a hrachu (2.4. až 2.8.)

Rok 1471: Vyschly řeky.

Rok 1473: Vyschlé vodní toky, lesní požáry, neúroda obilnin a dalších plodin.

Rok 1476: Nedostatek vody.

Rok 1482: Páchnoucí zelená voda ve Vltavě.

(Brázdil a Kotyza, 1995, Brázdil a kol., 2015)

Podle mnohých archivních záznamů lze dobře rozeznat jak velké sucho v daném roce panovalo. Většinou se jednalo o sucha v letním období, někdy šlo o sucha s počátkem během jarního období a pokračujícím výskytem v období letním. Jednalo se o extrémní suché epizody, kdy sucho patrně nebylo zažehnáno ani v podzimním období daného roku, avšak bylo do určité míry zmírněno. V dalším textu bude pojednáno o mladší historii, tedy o suchu po roce 1500.

Sucho od roku 1500 do roku 1800

Po roce 1500 musíme opět vycházet z dokumentárních pramenů a můžeme podle nich vyjádřit intenzitu sucha. Podle těchto údajů je možné zjistit období, ve kterých se vyskytlo nejvíce suchých epizod či jinými slovy roků. Často se jednalo o více roků jdoucích po sobě, zpravidla jde při výskytu sucha o jeho přenesení do následujícího roku a za suchou epizodu jsou brány tedy dva po sobě jdoucí roky. Mezi lety 1500 až 1800 se vyskytlo nejvíce suchých roků v obdobích těchto let: 1701 až 1710, 1778 až 1784 (7) 1511 až 1520, 1531 až 1540, 1631 až 1640, 1721 až 1730, 1781 až 1790 (6), 1704 až 1708, 1724 až 1728 (5). Méně roku se vyskytlo v obdobích: 1521 až 1530, 1641 až 1650, 1661 až 1670, 1671 až 1680 (2). Pokud budeme hodnotit sucho podle intenzity, tak nejintenzivnější sucho se vyskytlo kolem let 1531 až 1540, před rokem 1700 a 1720 a kolem roku 1770 až 1780 (Brázdil a kol., 2015).

Zmiňme některé významně suché epizody v tomto období:

Sucho 1534

Jarní období tohoto roku bylo suché a teploty odpovídající letnímu období začaly již před polovinou dubna s trváním do konce května. Některé prameny uvádějí výskyt suchého počasí již v březnu též s výskytem vysokých teplot. Po tříměsíčním suchu bylo možno přejít Vltavu, nízké vodní stavy uvádějí prameny i na Labi. I ve Slezsku bylo léto suché a horké. Letní teploty trvaly podle nejen tamních pramenů od 15. dubna do 3. září. V tomto období vyschly potoky a mlýny nemohly mlít.

Sucho 1536

Léto bylo tohoto roku suché a hovořilo se o nízkých vodních stavech na Labi. V lesích se vyskytovaly časté požáry. Suché počasí mělo za následek vyschlé studny a potoky, časté požáry měly trvat až do Vánoc. Na Moravě, zejména na jihovýchodě, panovalo teplé a suché počasí až do 24. listopadu.

Sucho 1540

Začátek se uvádí opět v jarním období a to pro jižní a jihovýchodní Moravu. Srážkově chudé počasí panovalo od března. V květnu podle některých záznamů v oblasti nemělo vůbec pršet. To vyvolalo velmi významné sucho, které bylo značně umocněno pokračujícím suchým počasím i v létě. Opět panoval nedostatek vody, požáry porostů, včetně lesů. Vyschly mnohé vodní toky a voda v řece Odře byla zelená. Sucho panovalo i v sousedním Polsku, kde se k Wroclavi váže záznam o nedostatku potravin, suchu a nesnesitelném horku.

Sucho 1590

Suché bylo zejména léto tohoto roku. Dlouhé období bez deště stojí v jedněch pramenech, jiné upřesňují, že šlo o období od 3. června do 10. září bez výskytu deště a to pro oblast Slaného. Podobné informace pocházejí z dalších míst naší země, kdy je období bez srážek nebo téměř bez srážek různě dlouhé. Na Litoměřicku byla půda suchá na prach, i podzim zde byl suchý a deště se podle pramenu ibidem objevily jen dne 28. a 29.10. Další prameny hovoří o příšerném horku po celý rok a o častých požárech. V létě bylo tak málo vody v řece Odře, že ji bylo možno na několika místech přejít.

Sucho 1616

Sucho v tomto roce bylo výjimečné a započalo již v dubnu. Například ve Varnsdorfu nepršelo od 31. března až do 29. září. Ve Fulneku bylo velmi sucho od 19. dubna dokonce až do Vánoc. V květnu vypukl v Praze požár vlivem velkého sucha. Velké horko, vysychající vodní toky a páchnoucí Vltavu v Praze uvádějí další prameny. Podobné je to i v případě pramenů z dalších oblastí naší země. Obnažen byl při tomto suchu také tzv. hladový kámen v Děčíně. Sucho je potvrzeno též některými prameny ze sousedních zemí.

Sucho 1718-1719

Za přibližně 100 let došlo k další významné suché epizodě. Na Klatovsku uhynul rybí potěr vlivem vyschnutí rybníků. Na Velvarsku podle tamního pramene byl rok velmi suchý a důsledkem byla velká neúroda, kdy nic nerostlo. Na Břeclavsku vyschla krátce dokonce i řeka Dyje. Podobné zmínky o velkém suchu, které nikdo nepamatuje, uvádějí další prameny zejména z jižní Moravy. Podobné to bylo u našich sousedů. Sucho se přeneslo do následujícího roku, který byl též velmi suchý a horký, což již započaté sucho umocnilo. V některých oblastech se toho roku konala tzv. prosebná procesí za déšť.

Sucho 1726

V Praze nepršelo dle dokumentárních zdrojů od 9. května po dobu asi 5 týdnů, kdy vše vyprahlo. Důsledkem byly velké škody v zemědělství. Opět se konala v některých oblastech prosebná procesí za déšť. V severozápadních Čechách podle záznamů pršelo jen krátce kolem 17. července, ale následně přišlo velké sucho a také horko, trvající do září. Na Šumavě nepršelo od roztátí sněhu do 10. srpna. Podobné to bylo i na dalších místech naší země a sucho se dotklo zajisté i sousedních zemí, což ovšem není hlavní náplní tohoto článku.

Sucho 1746

Velké sucho ukazuje též značka na kameni v Děčíně. Na Chrudimsku jsou záznamy bylo velmi suché celé léto. V Praze vyschla Vltava a bylo možno ji přejít po okraji suchou nohou. Velké sucho, vyschlé vodní toky a další vodní zdroje s důsledkem neúrody byly záležitostí též Moravy. Například v Moravičanech nepršelo od 10. dubna do 28. září. A sucho bylo i jinde v Evropě, nejen u našich sousedů.

Sucho 1790

V oblasti Ralska nepršelo dle záznamu od 17. března do 21. května. To se vyskytl slabý déšť při bouřce, který ani nesmyl prach. Déšť při další bouřce 28. května byl následován podle záznamu vydatnějším deštěm kolem 11. června, ale vegetaci příliš nepomohl. Sucho poté pokračovalo do 9. července. Pramen hovoří o horké poslední dekádě července, sucho poté trvalo do 23. srpna. Na Chrudimsku vyschly řeky, vlivem sucha. Nepršelo zde podle záznamu od začátku dubna. V Telči bylo sucho na jaře, pramen hovoří i o výskytu vysokých teplot. Po krátkém zlepšení se sucho vrátilo v létě a pokračovalo i na podzim. V Drahotuších byly velké problémy s vodou při hašení požáru, protože nebyla voda v řekách. Sucho bylo hlášeno i z dalších oblastí nejen Moravy, ale například i z Plzeňska. Sucho bylo též například v Přerově, kde po roztátí sněhu pršelo poté až 26. června. Okolo 15. srpna uschly listy na stromech jako v listopadu. I toto sucho je vyznačeno na kameni v Děčíně.

Četnost suchých epizod a intenzita sucha v tomto období

Na základě dokumentárních pramenů lze sestavit přehled suchých period v uvedeném období (viz tento odstavec) a to v podobě počtu suchých měsíců v daném roce a intenzity sucha v těchto měsících. Podíváme se zejména na období s největší četností suchých epizod a na období s intenzivními suchými epizodami či měsíci. Z hlediska jednotlivých století (1501 – 1600, 1601 – 1700 a 1701 – 1800) je možno konstatovat, že nejvíce suchých epizod, které byly často i významnější, se vyskytlo v 18. století (49 roků se suchými epizodami). Nejméně ve století 17. (36 roků). Intenzita suchých epizod/měsíců je stanovena dle stupnice -1 až -3 (suchá/ý, velmi suchá/ý a extrémně suchá/ý). Zpravidla se jednalo o letní či jarní měsíce, někdy s přesahem zejména do začátku podzimu a spíše ojediněle byly hodnoceny na jako suché měsíce zimní (Brázdil a kol., 2015). Hodně suchých období se vyskytovalo kolem roku 1725 a 1780, nejméně od roku 1643 do roku 1680.

Sucho po roce 1800 až do současnosti

V dalším přehledu budou stručně rozebrány nejextrémnější suché epizody od roku 1800 do současnosti. Některé roky z tohoto období se řadí k mimořádnému suchu v ČR. V tomto období již je možné rekonstruovat průběh klimatických prvků a hydrologické situace. V nejnovější době jsou též k dispozici měřená data z postupně se rozrůstající meteorologické i vodoměrné staniční sítě. Některé suché epizody byly významnější v určitých regionech našeho území, ale obecně v nich panovalo suché počasí s významným deficitem srážek na většině míst ČR. Každá epizoda sucha má meteorologické příčiny, průběh a to zejména hydrologický a také své důsledky, které spočívají většinou v nedostatku ovoce, schnutí vegetace, nedostatku dostupné vody a podobně.

K nejvýznamněji suchým rokům v tomto období se řadí roky: 1808, 1809, 1811, 1826, 1834, 1842, 1863, 1868, 1904, 1911, 1917, 1921, 1947, 1953-1954, 1959, 1992, 2000 a 2007.

Sucho 1808

Sucho tohoto roku se týkalo jara a léta. Významně podprůměrné srážky se vyskytly hlavně v březnu a květnu (Brázdil a kol., 2015). V prvních měsících jarního období převládly nižší teploty, které sucho z tohoto pohledu mírnily. V červnu bylo počasí srážkově slabě nadprůměrné, ale červenec a srpen byly opět velmi suchými měsíci s výskytem vysokých teplot vzduchu. Nadprůměrné srážky vykázalo poté opět září. Sucho bylo nejvýznamnější na počátku jara, takzvaná jeho první vlna a uprostřed léta, vlna druhá. Z pohledu srážek bylo sucho významné i na počátku jara, s přičtením teplot vzduchu pak v létě.

Sucho 1809

V následujícím roce sucho pokračovalo a týkalo se zejména konce jara a začátku léta. Suchý byl již konec zimy a také počátek jara. Suché počasí pak od května trvalo po celé léto a sucho se tak významně zvýraznilo a to také vlivem výskytu nadprůměrných teplot vzduchu. Kladné odchylky srážek od normálu vykázal jen měsíc duben a poté září. Indexy ukazují sucho jako nejvýznamnější na počátku jara a spíše na počátku léta, podobně jako v předchozím roce.

Sucho 1811

V dalším velmi suchém roce v ČR bylo málo srážek v březnu, květnu a červnu a pak také v listopadu. Nadprůměrné teploty panovaly hlavně od května do července. Jen duben vykázal slabý nadprůměr srážek. Indexy pak ukazují sucho nejvýznamněji na konci jara a na začátku léta, druhé jeho maximum pak během podzimu, kdy se srážkový deficit opět postupně zvyšoval.

Sucho 1826

Objevilo se v létě a na začátku podzim, konkrétně od června do září. Nejvýznamnější bylo na konci tohoto období. Suché počasí převládalo ale i v zimě a to hlavně v lednu. Podzimní měsíce byly v tomto roce srážkově slabě nadnormální. Nejvýznamnější sucho dle indexů bylo v srpnu a také nejprve v lednu. Sušší průběh zimy byl totiž podkladem pro významnější rozvoj sucha v letním období.

Sucho 1834

Objevilo se na jaře a přetrvalo po celé léto a podzim. Kromě března a zejména ledna byly srážkové úhrny v tomto roce významně podnormální či maximálně se pohybovaly kolem dlouhodobého normálu. V těchto měsících bylo sucho částečně zmírněno, čemuž odpovídá i průběh indexů sucha. Šlo zejména o březen, červen a říjen. Podprůměrné srážky byly v kombinaci s vysokými teplotami (trvání od května do září) příčinou rozvoje sucha během letního období. V době od dubna do prosince se jednalo o zatím nejvýznamnější sucho pro období let 1805 až 2012 (Brázdil a kol., 2015).

Sucho 1842

Toto se týkalo jarního a letního období, kdy bylo sucho rozvinuto zejména vlivem významně podprůměrných srážek od dubna do srpna. Podprůměrné srážky už přinesla ale i zimní sezóna a také měsíc září. Kladné odchylky byly zaznamenány jen v březnu a slabě nadprůměrné srážky se objevily během podzimu. Maximum sucha bylo dosaženo dle indexů v srpnu. Podle jednoho z indexů bylo sucho tohoto roku nejvýznamnější.

Sucho 1863

Též se objevilo na konci jara a v létě, kdy panovaly v ČR podprůměrné srážky. Maximum sucha bylo dosaženo přibližně v červenci. Sucho nebylo tak významné jako v předchozích uvedených letech.

Sucho 1868

Týkalo se zejména období května až září, kdy se vyskytly v ČR velmi nízké srážky. Zároveň převládly vysoké teploty, které byly nadprůměrné až do října. Nejméně srážek spadlo v květnu a září. Tento rok byl z hlediska sucha nejvýznamnější, dle některých indexů sucha pak druhý nejvýznamnější z období let 1805 až 2012. Počátek jarního období přinesl ale naopak nadprůměrné srážky, což ovšem nebylo dostačující po příchodu horkého a velmi suchého období zejména léta.

Sucho 1904

Sucho se týkalo zejména letního období s maximem v červenci, kdy byly srážky nejvíce pod dlouhodobým normálem. Teploty nevybočovaly od průměru tak významně, jako v předchozích uvedených letech. Kombinace vysokých teplot a nízkých srážek nejvíce přispěla k rozvoji sucha v období 5. července až 17. srpna (Treml, 2011, Brázdil a kol., 2015). V tomto období přesáhla v Čechách průměrná denní teplota 20°C ve více než polovině dnech s výskytem významnějších srážek pouze kolem 27. července.

Sucho 1911

Bylo výhradně letní záležitostí. Podprůměrné srážky byly zaznamenány zejména v červnu a červenci, v srpnu byly též pod dlouhodobým normálem, avšak odchylka byla menší. Sucho nebylo tak významné i díky tomu, že nadprůměrné teploty neměly tak dlouhé trvání a byly záležitostí pouze července a srpna. Podprůměrné srážky byly poté též ve druhé polovině podzimu, kdy se sucho po krátké pauze (vlhčí září) vrátilo, avšak v menší míře.

Sucho 1917

Období nedostatku srážek trvalo od května do září, s nadprůměrnými teplotami v květnu a červnu. Poté se pohybovaly teploty kolem dlouhodobého normálu. Sucho bylo hydrologicky méně významné než v předchozím uvedeném roce a započalo na konci července (podle průtokové řady Labe v Děčíně).

Sucho 1921

Velmi suchý byl v tomto roce první jarní měsíc, březen. Poté se situace mírně zlepšila a od května opět pokračovalo sucho, vyvolané podprůměrnými srážkami a až na výjimky nadprůměrnými teplotami. Podprůměrné srážky převládly do konce roku a i z hydrologického hlediska přetrvaly na výše uvedené stanici na řece Labi nízké průtoky do konce roku. Dle indexů bylo sucho ovšem nejvýznamnější hned v březnu, před začátkem souvislého suchého období.

Sucho 1947

Nadprůměrné teploty a podprůměrné srážky převládly od dubna do října a po většinou období se vyskytovaly též nadnormální teploty vzduchu. Maxima dosáhlo sucho v září, druhé maximum bylo již v květnu. Sucho bylo poměrně významné, dle indexů šlo o nejvýznamnější sucho nebo o druhé nejvýznamnější sucho z období let 1805 až 2012. Hydrologické sucho dle průtoků v Děčíně skončilo v listopadu a souvislá epizoda tohoto sucha začala během července.

Sucho 1953-1954

Toto sucho se významně přeneslo do následujícího roku. Započalo až v srpnu 1953 a trvalo do zimy 1954. Nízké srážkové úhrny převažovaly zejména na podzim a zejména na přelomu podzimu a zimy a až na výjimku v podobě ledna trvaly do března 1954. Velmi suchý byl ale už březen 1953, jednalo se o samostatnou suchou epizodu. Tato pokračovala po přestávce, kdy bylo sucho zmírněno hlavně na přelomu jara a léta. Teploty se pohybovaly kolem normálu nebo slabě nad ním. V zimním období 1953-1954 byly ovšem (na jeho konci) i významně podprůměrné. Sucho v těchto letech bylo zatím nejvýznamnějším za celé období let 1805 až 2012.

Sucho 1959

I když byl rok zpočátku dosti suchý, hlavní sucho roku začalo až na podzim. Významně podprůměrné srážky připadly na září, říjen a listopad tohoto roku, i když teploty nebyly nadprůměrné, ale spíše podprůměrné až průměrné. Na konci zimy a na počátku jara převažovalo sucho, v letním období problém se suchem nebyl. To se dostavilo v intenzivnější podobě než na konci zimy právě během podzimu. Nízké průtoky Labe v Děčíně začaly v září a trvaly téměř do konce roku.

Sucho 1992

Podprůměrné srážky převládly od května do září, kdy suchý byl hlavně květen a srpen. Po celé období převažovaly nadprůměrné teploty a to v červenci a srpnu i významněji, naopak v září již odpovídaly normálu období let 1961 až 1990. Nízké průtoky na Labi se vyskytly od konce července do poloviny října. Šlo o méně významné sucho než v předchozích dvou uvedených případech.

Sucho 2000

Další významněji suchý rok, kdy sucho započalo v dubnu. V tomto měsíci byly srážky podprůměrné a kompenzovaly tak velmi vlhký březen. Teploty byly od začátku roku nadprůměrné a to až na výjimky po celý rok. To přispělo k větší intenzitě sucha, jehož maximum připadlo na duben. Dle průtoků na Labi v Brandýse nad Labem nebyla tato epizoda sucha tak významná. Vedle března přispěly ke zmírnění sucha významnější srážky ještě v červenci.

Sucho 2003

Tuto epizodu sucha si pamatuje asi každý. Hovořilo se o srážkově velmi podprůměrném a horkém roce nejen v ČR, ale i na řadě míst Evropy. Podprůměrné srážky panovaly až na výjimku (květen) od února do září, minimum srážek bylo zaznamenáno v únoru, březnu a červnu. Sucho se hned na počátku roku tedy zvýraznilo a druhého minima dosáhlo v červnu, kdy se vedle významně podprůměrných srážek vyskytovaly také vysoce nadprůměrné teploty. Hydrologicky bylo sucho nejvýznamnější dle průtoků na středním Labi od srpna do poloviny září.

Sucho 2007

Tato epizoda sucha se týkala jara, kdy v dubnu došlo k významnému podprůměru srážek. Teploty byly od počátku roku do srpna nadprůměrné, což sucho umocnilo. V září ovšem toto sucho zažehnaly významné srážky, takže maximum sucha nastalo jasně v dubnu. Velkou roli v intenzitě sucha sehrály tedy vysoké teploty panující po dlouhé období a to již od zimy, kdy ovlivnily zásoby vody ve sněhové pokrývce.

Výše byly stručně popsány meteorologické příčiny sucha, jeho průběh z hlediska roku a případné hydrologické odezvy na průběh klimatických prvků v jednotlivých letech. Nyní si seřadíme suché roky podle nejextrémnějších, záleží ovšem na tom, podle čeho tato suchá období hodnotíme. Proto toto řazení budeme sucho hodnotit podle tří indexů sucha: SPI-1, SPEI-1 Z-index.

Charakteristika: SPI index vyjadřuje zde sucho podle měsíčních hodnot srážkových úhrnů. SPEI index hodnotí sucho podle rozdílů srážkových úhrnů a potenciální evapotranspirace v jednoduché vodní bilanci. Z-index hodnotí sucho podle odchylek srážkových úhrnů od normálu v daném měsíci, ale bez přihlédnutí k předchozímu stavu vodní bilance.

Suché epizody dle extremity

Nejextrémnější suché epizody v ČR v letech 1805 až 2012: Sucho 1953-1954 (1. místo dle všech indexů), Sucho 1947 a 1868 (1. místo podle dvou indexů, 2. místo podle jednoho indexu), Sucho 2003 (1. místo podle dvou indexů, 4. místo podle jednoho indexu), Sucho 1808* (1. místo podle jednoho indexu, 2. místo podle jednoho indexu, 3. místo podle jednoho indexu), Sucho 1917 (4. místo podle tří indexů), Sucho 2000 (1. místo podle dvou indexů, 6. místo podle jednoho indexu), Sucho 1959 (1. místo podle jednoho indexu, 3. místo podle jednoho indexu a 6. místo podle jednoho indexu), Sucho 1904 (2. místo podle dvou indexů, 4. místo podle jednoho indexu), Sucho 1834 (1. místo podle jednoho indexu, 2. místo podle jednoho indexu, 3. místo podle jednoho indexu), Sucho 1842 (1. místo podle jednoho indexu, 3. místo podle jednoho indexu, 4. místo podle jednoho indexu), Sucho 1863 (3. místo podle jednoho indexu, 4. místo podle jednoho indexu, 5. místo podle jednoho indexu), Sucho 1911 (3. místo podle jednoho indexu, 5. místo podle jednoho indexu, 7. místo podle jednoho indexu), Sucho 1921 (3. místo podle jednoho indexu, 6. místo jednoho indexu, 7. místo jednoho indexu), Sucho 1826 (6. místo podle dvou indexů, 11. místo podle jednoho indexu), Sucho 1809 (10. místo podle dvou indexů, 13. místo podle jednoho indexu), Sucho 2007 (1. místo podle jednoho indexu, 3. místo podle jednoho indexu, 26. místo podle jednoho indexu), Sucho 1811 (4. místo podle jednoho indexu, 12. místo podle jednoto indexu, 24. místo podle jednoho indexu).

* Hodnoceno letní období sucha (červenec až srpen).

Identifikovat negativní roky z hlediska sucha je možné i podle šířek letokruhů dubu. Záznamy jsou z tohoto hlediska k dispozici již od roku 761. Dle průměrných teplot a srážek v ČR byly vypočteny indexy sucha a podle nich byly stanoveny negativní roky vůči referenčnímu období 1961 až 1990, v němž se vyskytly dva negativní roky a to 1964 a 1976 (Brázdil a kol., 2015). Intenzita sucha v negativních rocích byla definována opět stupni -1 až -3. V období let 761 až 1500 bylo zjištěno 88 negativních roků. Nejvýznamněji negativními roky byly roky 764, 788, 806, 810, 850, 864, 874, 882, 883, 893, 907, 920, 928, 944, 945, 981, 982, 995, 1019, 1037, 1046, 1048, 1070, 1091, 1117, 1132, 1142, 1167, 1171, 1177, 1189, 1194, 1209, 1217, 1224, 1241, 1252, 1262, 1270, 1284, 1306, 1326, 1353, 1361, 1393, 1397, 1420, 1426, 1431, 1448, 1464, 1469, 1485, 1590, 1603**, 1616, 1637**, 1638**, 1686**, 1779**, 1790** a dále 1808, 1811, 1842, 1868, 1904, 1921, 1959 a 2007.

** Týká se jen Moravy.

Výše jsou uvedeny negativní roky v dubové chronologii dle Brázdila a kol., 2013a, 2015. Z tohoto pohledu šlo o nejvýznamnější suché epizody v ČR za období let 761 až 1800*** (rekonstruované hodnoty dle dokumentárních pramenů) a období let 1800*** až 2012 (dle měřených hodnot).

*** Přibližný letopočet.

Nejčastější synoptické příčiny sucha v ČR

Známe meteorologické příčiny vzniku sucha a nyní se podíváme na synoptické příčiny meteorologického vývoje vedoucímu ke vzniku sucha. Suché počasí vždy přináší vysoký tlak vzduchu, v němž nevzniká oblačnost a tak nastává počasí bez srážek a s četným slunečním svitem. Takové situace jsou v létě a obecně v teplé části roku provázeny přílivy teplého nebo velmi teplého vzduchu od východu, jihovýchodu nebo jihu s výskytem vyšších nebo vysokých teplot vzduchu. S tímto rázem počasí souvisí nízká relativní vlhkost a tedy vysoká evapotranspirace. Dle analýzy synoptického vývoje v extrémně suchých letech nad Evropou je jasně vidět, že za suché epizody je odpovědná Azorská tlaková výše, která je stabilním tlakovým útvarem v oblasti Azor a tato zasahovala v uvedených letech do centrální Evropy svým hřebenem. V dubnu a květnu je hřeben této výše méně patrným, naopak je velmi významný v září. Nízký tlak vzduchu se srážkově významnou oblačností se nachází často nad Severním mořem a Skandinávií a na východě Středomoří. Za takového rozložení tlaku vzduchu se nad centrální Evropou vyskytuje tedy stabilní nebo téměř stabilní anticyklonální situace (Brázdil a kol., 2015). Ohledně synoptických typů, tedy složek cirkulací, jsou za významně suché epizody většinou odpovědné anticyklonální synoptické typy, nejvyšší nárůst výskytu těchto typů je v měsíci září (o 23.8%) a nejnižší v květnu (o 10.8%). V dubnu souvisejí suché epizody s poklesem četností výskytu brázd nízkého tlaku vzduchu (B) a cyklony nad střední Evropou (C). Naopak četnější je výskyt jihovýchodní a severovýchodní anticyklonální situace (Sea a Nea). V červnu je četnější výskyt anticyklony nad střední Evropou (A) o 7% a pokles severovýchodní cyklonální situace (Nec) o 5.6% , v červenci došlo k poklesu výskytu brázdy nízkého tlaku vzduchu nad centrální Evropou a stejně jako v srpnu došlo k četnějšímu výskytu západních anticyklonálních situací (Wal) a to o 4.7% resp. 8.7%. V září došlo k významnému poklesu situací typu brázdy nízkého tlaku nad střední Evropou a západní cyklonální situace (Wc) o 7.7% či 5.6% a častější byl jižní anticyklonální typ (Sa) a anticyklony nad centrální Evropou (A) (Brázdil a kol., 2015). Tento text podává základní informace o synoptických příčinách sucha a změně synoptických typů v posledních letech, které právě vedou k častějšímu výskytu suchých epizod, a výsledky analýzy provedené v citované práci kolektivu autorů z Centra výzkumu globální změny AV ČR. Studovat příčiny sucha je možné a dokonce i potřebné mnohem podrobněji.

Závěr

V poslední době se vyskytla významná suchá epizoda v roce 2015, která ještě není zapracována v tomto přehledu, který postihuje dlouhou minulost a monitoruje nejvýznamnější suché roky v období od roku 761 do roku 2012, kdy v období let 761 až 1499 jde o hodnocení dle dubové chronologie na základě dokumentárních pramenů, v období let 1500 až cca 1804 jde o hodnocení sucha dle dokumentárních pramenů a v období let cca 1805 až 2012 jde o hodnocení sucha na základě přístrojových měření. Z přehledu suchých epizod, a to i z dávné minulosti kdy se opíráme o různé dokumentární prameny, ukazuje, že extrémně suché periody se v našich podmínkách objevovaly vždy a jsou tedy v souladu s variabilitou klimatu. V některých obdobích byly četnější a intenzivnější, v jiných naopak méně četné. V těchto obdobích se vyskytovaly pro změnu také povodňové situace (viz další text o nejvýznamnějších povodních v ČR), anebo šlo o období s vyváženou vodní bilancí, kdy se nevyskytovalo sucho nebo významnější sucho ani v letním období a na druhou stranu ani žádné povodňové situace, alespoň ně významnější. V současné době se nacházíme v období, kdy je a pravděpodobně i bude suchých epizod mnoho a tyto budou intenzivnější, což souvisí s klimatickou změnou v podobě rostoucí teploty vzduchu na Zemi. Pokud se bude klima vyvíjet podle převážné většiny prognóz, tak bude docházet v našich podmínkách k častému výskytu sucha ve vegetačním období a to často v létě, naopak v zimě může být toto zcela zažehnáno. S teplejšími zimními sezónami ovšem vzrůstá riziko tvorby nedostatečných zásob vody ve sněhové pokrývce, alespoň v ne horských polohách. To by znamenalo nedostatečné dotace půdy a podzemních vod a poté nižší zásoby vody pro celou teplou část roku, v níž se zásoby vody nebudou zpravidla zvyšovat, ale spíše a často významně snižovat. Sucho by mělo u nás často začínat ve druhé polovině jara nebo na jeho konci, kdy budou teploty často už vysoké a srážek bude ubývat. Maxima by mělo dosahovat během léta nebo na začátku podzimu. Během druhé poloviny podzimního období by mělo být naopak zmírňováno. Nicméně nelze vyloučit, že některé zimní sezóny budou též suché (naposledy se tak stalo zejména v sezóně 2012/2013) a utvoří se malé zásoby vody ve sněhu i v horských polohách. Za takových situací se přenese sucho z jednoho roku do druhého, v němž se zpravidla za podobného průběhu počasí značně prohloubí.

Studium historie sucha z různých úhlů pohledu (meteorologický, klimatický, vodohospodářský, zemědělský, lesnický a podobně) nám pomůže dobře odhadovat vývoj sucha v budoucnu, k čemuž právě slouží klimatické modely vycházející z historických dat.

Zdroj dat: BRÁZDIL, R. a kol. Sucho v Českých zemích: minulost, současnost, budoucnost. Brno: Centrum výzkumu globální změny AV ČR, 2015.

Reklamy

1 komentář: „Největší sucha v ČR a jejich příčiny

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s