Oblaky Stratus (St)

Oblak zájemci o fyziku atmosféry a pozorování oblohy ne příliš oblíbený, avšak i tento oblak patří mezi základní druhy a setkáváme se s ním poměrně často – hlavně v chladné části roku. Jak vzniká? Kdy se nazývá mlhou? Může mít nějaké tvary? Přináší srážky? Otázek existuje ohledně oblaků mnoho, na některé odpovídá tento text o oblaku Stratus.

Stratus (St)

Oblak St se řadí mezi základní oblačné druhy nízkého oblačného patra. Jedná se o oblak, který nemá nijak významnou strukturu. Naopak jde často o mlhavý oblak, který se může jako jediný vyskytovat až u zemského povrchu. V tomto případě ho nazýváme mlhou. Je častý hlavně v chladné části roku a také ve vyšších a hlavně horských polohách. Jedná se o typicky vrstevnatou oblačnost, která je většinou horizontálně velmi rozsáhlá, naopak horizontálně nebývá příliš mocný.

Vznik a složení oblaku

Vzniká nejčastěji u zemského povrchu jako mlha a to hlavně při radiačním ochlazování povrchu nebo při advekci teplého vzduchu na studený zemský povrch či jako důsledek vypařování vody zejména z vodních ploch. Mlha se často přetváří na oblak St (což je mlha ve výšce). Oblak se tvoří také po přechodu frontálních vln, kdy do oblasti dodá fronta prostřednictvím jiné (srážkové) oblačnosti vlhkost. Je vodním oblakem, což znamená, že je složen jen z vodních kapiček. to je u oblaků nízkého patra typické. Nicméně při výskytu nízkých teplot může obsahovat ojediněle i nějaké ledové krystalky. Obsahuje též kapičky mrholení.

Oblak St nejčastěji vzniká:

  • Advekční činností teplého vzduchu na studené podloží
  • Za atmosférickými frontami

Tvary oblaku

Oblak nabývá dvou základních tvarů, podle nichž rozlišujeme zda je v souvislé vrstvě nebo v podobě roztrhané:

  • Nebulosus (neb)
  • Fractus (fra)

Tvar neb označuje mlhavý vzhled oblačnosti a tvar fra roztrhaný v podobě cár a menších pásů oblaku.

Odrůdy oblaku

Oblak nabývá třech odrůd, které určují hustotu oblaku a jeho případnou strukturu:

  • Translucidus (tr)
  • Opacus (op)
  • Undulatus (un)

Odrůda tr poukazuje na průsvitnost oblaku, kdy jsou jasně a ostře viditelné obrysy slunečního nebo měsíčního kotouče a odrůda op naopak hustý a neprůsvitný oblak. Odrůda un označuje vlnovou strukturu oblaku, které může tento nabývat. Častěji je ovšem mlhavý s různou hustotou.

Zvláštnost oblaku

Oblak nabývá jedné zvláštnosti:

  • Praecipitatio (pra)

Tato zvláštnost ukazuje na výskyt srážek (pruhů) dopadajících k zemskému povrchu, viz srážková činnosti oblaku.

Srážková činnost oblaku

Oblak přináší nejčastěji mrholení, což je vlastně unášení drobných částic samotného oblaku v podobě vodních kapiček. Tyto mohou tedy z oblaku vypadávat k zemskému povrchu a v takovém případě hovoříme o mrholení. Za nízkých teplot mohou z oblaku padat ledové jehličky nebo sněhová zrna.

Výskyt oblaku

S oblakem se setkáme nejčastěji za podzimních a zimních inverzních situací, kdy je na obloze velmi často a působí tak krátké podzimní a zimní dny ještě temnějšími. Též zabraňuje úniku zplodin z nižších výšek a vzniká tak smog. Oblak se také objevuje na atmosférických frontách při výskytu srážkové činnosti jiných oblaků nebo po výskytu této srážkové činnosti. Oblak se nachází v nízkém oblačném patře a jako jediný se může vyskytovat i u zemského povrchu. Zasahuje do 700m n.m. a jeho horizontální rozměr bývá až 800m. Oblak se vyskytuje zpravidla při slabém větru nebo bezvětří.

Klasifikace oblaku

Oblak je někdy velmi obtížné rozlišit od ostatních, obzvláště, když není mezi ostatními oblaky patrný. Hrozí záměna ale i s oblakem Ci, který je vždy světlejší. Oblak St také vykazuje rychlejší postup na obloze a mění svůj vzhled. Podobně oblak odlišíme od oblaku Cs. Oproti oblaku As ho lze odlišit jen pomocí jednoho znaku a tím je ostrost obrysů slunečního či měsíčního kotouče, kdy při průchodu oblakem St je tento ostrý a nejeví se jako za matným sklem. Rozlišení od oblaku Ns je v případě hustého oblaku St těžké. Lze tak učinit zejména strukturou, kdy je St více jednotvárný bez patrné struktury a oblak Ns je vždy hustý, tedy neprůsvitný. Dále také výskytem srážkové činnosti, kdy St produkuje jen srážky druhu mrholení. Pokud je St spodní vrstvou oblačnosti a nad ním se vyskytuje srážkový oblak produkující déšť (typicky Ns), prakticky St pod ním přes srážky nerozlišíme. Od roztrhaného oblaku Cu odlišíme oblak St tím, že má větší rozsah a je tmavší.

Jak poznáme oblak Stratus?

  • Jde o oblak nízkého patra, zasahující do 700m výšky
  • Jako jediný oblak se může vyskytovat u povrchu
  • Má mlhavý vzhled a je jednotvárný
  • Může mít vlnovou strukturu
  • Je průsvitný nebo neprůsvitný
  • Vzniká inverzí – ochlazením spodní vrstvy atmosféry, jako průvodní oblak a nebo přeměnou z oblaku Sc (Stratocumulus)
  • Složen je pouze z vodních kapiček
  • Produkuje srážky v podobě mrholení nebo padání ledových jehliček a sněhových zrn dosahujících povrchu
  • Za hodně nízkých teplot se na něm mohou vyskytovat halové jevy

Příklady oblaku

IMG_8210Obr. 1 Oblak Stratus v podobě rozpouštějící se mlhy v počáteční fázi, polovina podzimu

IMG_9543Obr. 2 Oblak Stratus nebulossus s produkcí mrholení nad vrcholky skal (Adršpach)

Použitá a doporučená literatura ke studiu:

(1) SKŘEHOT, P. Velký atlas oblaků. Brno: Computer Press, 2008

(2) DVOŘÁK, P. Atlas oblaků. Cheb: Svět Křídel, 2012

(3) DVOŘÁK, P. Atlas oblaků 2016. Cheb: Svět Křídel, 2016

(4) ŘEZÁČOVÁ, D. SETVÁK, M. NOVÁK, M. KAŠPAR, M. Fyzika oblaků a srážek. Praha: Academia, 2007

(5) HÄCKEL, H. Wolken. Stuttgart: Eugen Ulmer, 2004 (CZ verze ŽÁRSKÁ, M. Atlas oblaků. Praha: Academia, 2009)

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s