Izobary, izotermy a další pomyslné čáry

„Husté izobary nám naznačují, že bude hodně foukat …“ můžete často slyšet v předpovědi počasí, především na seriózních televizních stanicích, kde se moderátor relace v problematice orientuje. Co znamenají tyto čáry a kde je můžeme najít? Proč a jak se podle nich řídit? A jaké další pomyslné čáry či fundovaněji řečeno izolinie (s názvy začínajícími předponou „izo“ či „izalo“ ještě existují? Na to se pokusí odpovědět tento text.

Pomyslné čáry nebo-li izolinie jsou zakresleny na synoptických (povětrnostních) mapách

Tyto čáry nazýváme pomyslnými, neboť ve skutečnosti ve své podobě neexistují. Souhrnně je označujeme izolinie, kterých existuje celá řada. Jedná se o pouhé znázornění a propojení shodných hodnot jednotlivých meteorologických/fyzikálních prvků/veličin. O čáry se jedná tedy jen na povětrnostních či chcete-li synoptických mapách. Každá pomyslná čára, která spojuje místa se shodnými hodnotami daného prvku je nazývána jinak. Do terminologie názvosloví těchto pomyslných čar vás dále zavedeme a snad vám do této problematiky, s níž se lze ve sdělovacích prostředcích i setkat, vneseme alespoň trochu světla. Co znamenají jednotlivé názvy pomyslných čar a co mohou tyto na mapách značit? To vše a další poznatky s vazbou na praktický vývoj počasí v dalších pododstavcích.

Izolinie = spojují na mapách místa se shodnou hodnotou dané veličiny (tlaku, teploty vzduchu, úhrnů srážek atd.).

Izalolinie = spojují na mapách místa se shodnou změnou hodnoty dané veličiny (například trend tlaku vzduchu).

Izobary

Jsou bezesporu nejčastěji používaným termínem v oblasti pomyslných čar a tedy nejznámějšími. Spojují na mapách místa se shodným tlakem vzduchu. Vidět je tedy můžeme na synoptických mapách tlakového pole dané oblasti a ukazují nám rozložení tlaku nad danou oblastí, typicky například nad Evropou. Mohou být zakresleny po určitých hodnotách tlaku vzduchu, například s rozestupy po 5hPa, tj. např. 1010hPa, 1015hPa, 1020hPa a podobně. Pokud se tlak nebude v dané oblasti měnit, jsou izobary zakresleny daleko od sebe, což se děje většinou v oblastech s vysokým tlakem vzduchu a pak můžeme čekat v dané oblasti pěkné počasí (v rámci možností, tj. dle období). Rozhodně nám tyto ukazují, zda bude na daném místě foukat slabý vítr či bude klidno nebo zda máme čekat silné poryvy větru. Pokud jsou izobary hodně daleko od sebe, bude klidno. Nad naším územím se bude nacházet například pouze izobara s tlakem 1025hPa a 1024hPa. Čím blíže budou u sebe, tak bude vítr rychlejší. Pokud budou zakresleny hodně hustě, tedy hodně blízko sebe, znamená to velký tlakový rozdíl nad daným územím a výskyt čerstvého či dokonce silného nárazového větru. Nad územím ČR mohou být izobary například od 1005hPa až po 988hPa a to značí už velký gradient (rozdíl), na němž síla větru spočívá.

Izalobary

Nyní si dovolíme jako druhé zařadit určitě méně známé pomyslné čáry zvané izalobary které spojují na mapách místa se shodnou tendencí tlaku vzduchu a s výše uvedeným tlakem vzduchu souvisejí. Jinými slovy jde o místa se shodnou změnou tlaku vzduchu. Tendenci tlaku vzduchu obecně dělíme na vzestupnou a sestupnou nebo bez výskytu tendence, tj. setrvalý stav tlaku. Na mapách nám tedy tyto ukazují změny tlaku vzduchu v určitých místech.

Izotermy

Asi poměrně známé čáry, které jak název napovídá souvisejí s teplotou vzduchu. Spojují tedy místa se shodnou teplotou vzduchu. Velmi důležitý je vývoj teploty vzduchu ve výšce. Pro odhad počasí sledujeme nejčastěji tzv. nulovou izotermu. Jde o výšku, ve které se nad daným územím teplota vzduchu rovná 0°C. Tato může být dosti vysoko, což je typické pro období teplé části roku. Ale také se snižuje (v chladné části roku) až k zemskému povrchu. Pokud je nulová izoterma blíže k povrchu, má to vliv na skupenství srážek. Bude pršet nebo už může padat déšť se sněhem či sněžit? To vše záleží na poloze nulové izotermy nad danou oblastí. Je tato vysoko a v přízemní vrstvě mrzne? Pak se objeví déšť a to mrznoucí s tvorbou nebezpečné ledovky.

Izalotermy

Jsou čáry, které spojují místa se shodnou změnou teploty vzduchu za daný čas, v meteorologii většinou za 24 hodin. Podle těchto můžeme na mapě v dané oblasti dobře odhalit výskyt značné teplotní změny, která může vést k určitým projevům počasí.

Izohypsy

Možná ještě trochu známou izolinií jsou izohypsy, které spojují místa se shodnou nadmořskou výškou. Tyto výšky jsou zakresleny opět po určitých intervalech (např. 200m n.m., 250m n.m., 300m n.m. atd.).

Izalohypsy

Jsou čáry spojující místa se shodnou změnou výšky (absolutní) či tloušťky výšky (relativní) mezi dvěma izobarickými hladinami (tlakovými hladinami) za daný čas, například 24 hodin.

Izohyety

Další pomyslné čáry, které jsou častěji zmiňovány a používány jsou izohyety, které spojují místa se shodnými úhrny srážek za dané období (např. 24 hodin).

Izotachy

A asi poslední pomyslné čáry, které jsou více známy jsou izotachy. Čáry spojují místa se shodnou rychlostí větru (nazývají se též tzanemony). Dobře vykreslují oblasti se silným větrem, dle nichž lze odhalit výskyt silného větru ve výšce, tzv. jet stream (kreslí se do vertikálních řezů atmosféry). Též jde o čáry, spojující místa se shodnou rychlostí postupu meteorologických jevů jako jsou například atmosférické fronty. V tomto ohledu se nazývají též izovely. Jde ovšem o nepřesné a nesprávné názvy jako odvozeniny od izotachy.

Další izolinie v kostce:

Izohélie – čáry spojující místa se shodným trváním slunečního svitu za dané období (například za den).

Izohumidy – čáry spojující místa se shodnou vlhkostní vzduchu (relativní, absolutní i směšovacího poměru), nazývané též izogramy.

Izonefy – čáry spojující místa se shodnou mírou pokrytí oblohy oblačností, vyjádřenou v procentech.

Izopykny – čáry spojující místa se shodnou hustotou vzduchu (též obecně s hustotou). Totéž co izostery.

Izorypy – čáry spojující místa se shodným znečištěním vzduchu či vody (též izokony).

Izofoty – čáry spojující místa se shodným osvětlením krajiny či plochy nebo se shodným osvětlením oblohy.

Izoatmy – čáry spojující místa se shodnými hodnotami výparu.

Izobaty – čáry spojující místa se shodnou podmořskou hloubkou.

Též existují další různé čáry, které spojují místa se shodnými hodnotami či mírou výskytu jednotlivých jevů (např. míra koncentrace určité látky, v meteorologii v ovzduší) či místa se shodným výskytem fenologické fáze, dále se shodnou četností výskytu bouřek, dusna, vlhkých či suchých měsíců v roce a podobně. Lze tedy konstatovat, že na hodnoty či změny hodnot každého prvku existují izolinie, tedy pomyslné čáry na mapách spojující místa se shodnými hodnotami nebo jejich shodným trendem v určitých místech. Dle jejich zakreslení se na mapě vyjadřuje rozložení jejich hodnot, například tlakové pole, teplotní pole, pole rozložení srážkových úhrnů a jejich vydatnosti atd.

Použité zdroje

Česká meteorologická společnost (ČMES). Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS). Online, dostupné na http://slovnik.cmes.cz.

BEDNÁŘ, J. KOPÁČEK, J. Jak vzniká počasí? Praha: Karolinum, 2005

MÍKOVÁ, T. KARAS, P. ZÁRYBNICKÁ, A. Skoro jasno. Praha: Česká Televize, 2007

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s