Zvlněná fronta a její charakteristiky

V předpovědi počasí se můžete často setkat s pojmem zvlněná fronta, zvlněné rozhraní nebo-li vlnící se fronta, nejčastěji zvlněná studená fronta. Co znamená toto zvlnění, proč a kdy se děje a jaké očekávat projevy počasí v místě, přes které taková atmosférická fronta přechází? Na to odpoví tento text.

Zvlněná fronta má specifické znaky i odlišné projevy počasí než běžná

Na úvod uveďme, že vlnit se může teplá i studená fronta co se týče základních druhů atmosférických front dle členění podle změny vzduchových hmot. Každopádně u teplých front je zvlnění podstatně méně časté než u front studených, proto je známý více pojem zvlněná studená fronta, kterou se zde budeme dále podrobněji zabývat. Protože každá fronta je rozhraním mezi jednotlivými vzduchovými hmotami odlišných vlastností, tak lze tuto nazývat též jako zvlněné frontální rozhraní. Toto odděluje většinou ustupující teplý vzduch od nastupujícího významněji studeného vzduchu z pohledu daného místa. Příčiny tohoto zvlnění, resp. tvorby vln na atmosférické frontě, mohou být různé. Na našem území jsou často dány podmínky ke zvlnění atmosférických front, proto je možné se zde setkávat se zvlněnými studenými frontami během roku docela často, zejména v teplé části roku. Přechod takové fronty přináší komplikace při odhadování průběhu počasí na takové frontě pro konkrétní oblast a tedy nejisté předpovědi, které se tím pádem často mění, tedy jinými slovy upřesňují dle nových podmínek v atmosféře. Mezi základní specifické znaky zvlněné studené fronty patří zejména:

  • Pomalý postup
  • Při pokračujících vhodných podmínkách vzniká na vrcholu fronty nová cyklona
  • Změna určitých částí fronty na opačný druh – vznik vln (např. a nejčastěji SF – TF)
  • Delší a nesystematický přechod před dané území a vliv na tamní počasí (další komplikace při konvekci)

Proč se atmosférická fronta vlní?

Jde o pomalu postupující frontální rozhraní v úzké brázdě nízkého tlaku vzduchu, na kterém se při jeho přesunu přes dané území tvoří vlny a to často v důsledku dynamiky, někdy hraje roli i orografie/terén. Při tvorbě vlny dochází ke změně cirkulace a fronta se mění v této oblasti na opačný druh, tedy v častějším případě jde o změnu studené fronty v daném místě na frontu teplou. Když si představíme přechod fronty jako pomyslné čáry v podobě přesouvání původně nataženého rovného provázku na šířku, nebude se tento v celé své délce přesouvat stejně rychle. Podobně vzniká i zvlnění atmosférické fronty, která je představována jako pomyslná čára v podobě rozhraní dvou odlišných vzduchových hmot, v tomto případě ustupující teplé a nastupující studené. Při zvlnění tedy nedochází ve všech oblastech ke shodnému procesu, tedy k nástupu studeného vzduchu.

Příčiny zvlnění front:

  • Horské překážky (terén) na daném území
  • Proudění ve výšce
  • Synoptická situace (např. protáhlá brázda nízkého tlaku)
  • Poloha a další vlastnosti atmosférické fronty

Jaké projevy počasí lze na zvlněné frontě očekávat?

Přechod zvlněné studené fronty přináší významné komplikaci při odhadu průběhu počasí nad větším územím, zvláště pak regionálně a to zejména v teplé části roku. V tomto období je přechod zvlněné studené fronty, ale i běžné studené fronty, doprovázen četnou konvekční činností v podobě často lokálních přeháněk a bouřek. Zvlněná studená fronta má oproti běžné frontě odlišné znaky chování a tedy i projevů počasí na daném území. Základní popis průběhu počasí na studené frontě ve vztahu k našim podmínkám je k dispozici na stránce Počasí na studené a okluzní frontě.

Rozdíly ve vlivu a projevech počasí zvlněné studené fronty oproti běžné studené frontě:

  • Délka vlivu na počasí dané oblasti v řádu dní (běžná v řádu hodin)
  • Rozsáhlá oblačnost s výskytem často trvalého deště, při vhodných podmínkách četných bouřek, i silných (běžná úzký pás oblačnosti, často jen přeháňky)
  • Významnější, někdy i velmi významný teplotní rozdíl na malém území (běžná zpravidla malý teplotní rozdíl)
  • Mnohdy přináší vlivem výskytu srážek dle hydrologické situace významnější povodeň (běžná většinou žádnou, maximálně lokální krátkou při prudkých konvekčních srážkách)
  • Velká problematičnost předpovědi počasí i na kratší dobu dopředu (běžná zpravidla bez větších problémů předpovědi)

Zvlněná studená fronta zpomaluje svůj postup při svém vlnění se nad danou oblastí a tím postupuje přes danou oblast nesouvisle a pomaleji než fronta běžná. Počasí na tomto území tak ovlivňuje o poznání déle než běžná studená fronta. Proto je třeba čekat zhoršené počasí spíše více dní. Vlivem výskytu rozsáhlého oblačného systému je možno dle podmínek čekat déletrvající déšť, který se bude nad daným územím vyskytovat v několika vlnách v podobě trvalejších srážek. Tyto budou odděleny krátkými přestávkami, avšak oblačnost se o těchto zřejmě protrhávat nebude. Mnohdy tyto srážky vedou k výskytu povodňové situace (záleží ovšem na hydrologické situace v daném období na daném místě). Může spadnout klidně i více než 50mm/24 hodin, avšak to při určité hydrologické situaci může znamenat i výskyt 3.SPA na tocích a za jiné jen mírné zvýšení průtoků a doplnění deficitu srážek. V letním období může rozsáhlý oblačný pás chybět, ale místo něho se bude nad větší oblastí rozvíjet konvekční činnost s výskytem i velmi silných bouřek s nebezpečnými doprovodnými jevy. Projevy zvlněné studené fronty mohou při konvekční činnosti v teplé části roku i pominout a to během noci, kdy obecně nejsou dány vhodné podmínky pro vznik konvekční činnosti. Může docházet i k významnějšímu ubývání oblačnosti a prakticky nic nebude nasvědčovat tomu, že počasí v dané oblasti ovlivňuje zvlněná studená fronta. To se ovšem opět změní během dne, kde bude až slunečno pouze zpočátku, poté začne docházet k opětovnému rozvoji bohaté kupovité oblačnosti s výskytem i silných bouřek. Počasí v dané oblasti je stále pod vlivem pozvolna se přesouvajícího rozhraní, jen to dle podmínek nemusí být znát na průběhu počasí. Za vhodných podmínek se ovšem mohou vlivem přechodu fronty tvořit bouřky i v nočních hodinách, což se při běžné konvekci bez podpory fronty neděje.

Dalším rysem počasí při přechodu vlnící se fronty je významnější teplotní rozdíl na malém území. V některých případech je tento hodně významný. Každá atmosférická fronta je rozhraním mezi jednotlivými vzduchovými hmotami s rozdílnými vlastnostmi. Zde hovoříme o studené frontě, takže jde o rozhraní mezi ustupujícím teplým vzduchem a nastupujícím studeným vzduchem, z pohledu dané lokality. Zvlněná studená fronta postupuje pomalu, proto území které přímo ovlivňuje a zejména území po jejím přechodu bude mít podstatně chladnější počasí než území před jejím přechodem, kde se už mohou i tvořit bouřky, avšak tam stále bude vrcholit příliv teplého vzduchu, který bude umocňován pomalým přibližováním se studené fronty. Zejména v létě při takovýchto situacích s vrcholícím přílivem teplého vzduchu dochází k výskytu velmi vysokých teplot a s frontou pak mohou vznikat extrémní bouřky. Tvořit se mohou při přísunu vlhkosti už i před frontální bouřky, půjde o typické bouřky z tepla. Teplotní rozdíl na relativně malém území, kterým naše republika je, pak může být i významný. A často k němu během léta dochází. Na jižní Moravy mohou teploty vystupovat na 32°C s výskytem bouřek během dne, ve střední části republiky bude ležet zvlněná fronta a teploty zde budou při srážkách různého druhu někde na 22-28°C, někdy může být velký rozdíl v teplotě mezi středními a východními Čechami. Na jihozápadě a v západní části Čech může být při trvalém dešti za frontou jen 15°C. I k takovým rozdílům při situacích přechodu zvlněných front v ČR dochází.

Spíše než krátkodobé srážky musíme očekávat déletrvající srážky, někdy i významně dlouhotrvající, vyskytující se s určitými přestávkami mezi jednotlivými vlnami srážek, které jsou schopny dle hydrologické situaci způsobit i povodňovou situaci. Srážky budou ale podmínek buďto trvalé z vrstevnaté oblačnosti nebo konvekční, kdy může vznikat významná konvekce (zejména denní) a přinášet nebezpečné doprovodné jevy, včetně lokálně prudkých a přívalových srážek. Tyto často působí bleskové povodně v menších povodích, které nastoupí rychle, ale rychle též odezní a týkají se jen malého území, doslova vybraných lokalit. U trvalých srážek i lokální konvekční (bouřkové) činnosti nastává ovšem problém v předpovědi lokalizace vydatných srážek a jejich časového rozložení. Při trvalých srážkách může spadnout v určité lokalitě (například celé jižní a jihozápadní Čechy) velké množství srážek během vlivu fronty (například období 3 dnů) a vyvolat v oblasti, plus dále na tocích povodeň s výskytem na více místech 2.SPA a někde i 3.SPA. Lokální konvekce může zasáhnout například Plzeňsko, rozvodní i vysoko nad 3.SPA malé toky (potoky, malé řeky), rychle a krátce. Na větších tocích též vlivem faktu, že došlo pouze k rozvodnění malého množství jejich přítoků, nedojde zdaleka k tak významnému vzestupu hladin jako v případě výskytu rozsáhlých trvalých srážek. Může dojít ke krátkému dosažení 1.SPA nebo se odtok na větších tocích obejde zcela bez výskytu SPA. Zvlněná studená fronta ovšem nemusí přinést nutné dramaticky vydatné či prudké srážky. V letním období za vhodných podmínek nějaké silné bouřky hodně pravděpodobně ale přinese.

Předpověď zejména srážek, ale i rozložení teplot je vzhledem k nejistému chování a tedy i postupu této fronty velmi obtížná a bývá na více dní dopředu neúspěšná. Tyto situace v předpovědi příliš dopředu neodhalíme. Modely mohou ukazovat významné srážky na našem území například na 5. – 6. den dopředu, poté ovšem záleží na vývoji prognózy a není vhodné činit závěry ani během dalších několika výstupů modelů. Situaci mohou například do 2. dnů zcela přehodnotit a dle očekávaného postupu fronty a jejího dalšího chování nemusejí vydatné srážky na našem území vůbec vypadnout. Často se ovšem mění lokalizace vydatných srážek, ještě klidně v případě, kdy nás dělí od situace 3 dny mohou modely měnit lokalizaci srážek a to i významně. V tento den mohou slibovat vysoké úhrny do oblasti Šumavy a jižních Čech, další den i do středních Čech a Krkonoš a podobně. Pouze velmi krátkodobá prognóza je často v těchto případech teprve přesnější a lze dle ní činit závěry a případně vydávat přesnější upozornění před nebezpečnými jevy, tj. zejména před vydatným deštěm či případně i před povodňovým nebezpečím. Podobné je to v případě předpovědi teplot.

U běžných studených front je celkem jasné jak rychle překlenou dané území a kdy lze čekat jaké projevy počasí typické pro přechod studené fronty. V letním období se předpověď ale také komplikuje při výskytu konvekční činnosti, ne ovšem tak značně jako při situace zvlněných front. Je třeba mít na paměti, že při výskytu této situaci je třeba věnovat pozornost upřesňujícím prognózám a prognózy na delší dobu dopředu brát orientačně. Vždy je třeba počítat s výše uvedenými znaky průběhu počasí, tzn. s delším výskytem oblačného počasí se srážkami (dle období různého druhu, např. v podobě trvalého sněžení), kdy v určitých lokalitách jich spadne mnoho (při silném proudění zejména na návětří hor, naopak v nížinách jich zpravidla tolik čekat nelze) a je třeba dle stavu hydrologické situace počítat s rozvodněním toků. V létě je nutné počítat s tvorbou i silných bouřek lokálně kdekoli na našem území (konkrétněji pak naznačí podmínky pro vznik bouřek k danému dni). Též je možné čekat větší teplotní rozdíly, dle dané lokality významnější sestup teploty po přechodu rozhraní. To i v případě, že některé typické znaky se nemusejí v konkrétním případě uplatnit nebo ne v tak zřetelné podobě.

Poslední články

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s