Co kdyby se počasí neměnilo?

Na změny počasí, které jsou u nás dosti časté, si stěžuje kde kdo. I když jsou mnohé pokusy o objasnění, že se počasí měnit více či méně musí a proč se mění tak jak se mění v našich podmínkách, tak se tomuto mnozí podivují. Vezměme to tedy z druhé strany a představme si, kdyby se počasí vůbec neměnilo. Jsou oblasti, kde se opravdu dlouhou dobu nemění a je stálé. Jedná se typicky o oblasti kolem rovníku, kdy jsou stabilní teploty. Dále o oblasti se sezónním výskytem srážek, kde se vyskytuje dlouhé období bez srážek a následně dlouhé období dešťů. V našich podmínkách se počasí střídá poněkud více, ležíme na rozhraní dvou odlišných cirkulací s výskytem rozdílných vzduchů a to studeného na severu a severozápadě či západě, kde se nad Atlantikem nachází také podstatné množství vlhkosti a mezi teplým na jihu a jihovýchodě. Zjednodušeně, občas k nám „foukne“ studenější vzduch a občas zas teplejší a to v zimě i v létě. Někdy jsou tyto změny velice časté, jindy je počasí o něco stabilnější. Počasí ovšem nejsou jen teploty a srážky, ale proměnlivost ukazuje toto i co se týče samotné oblačnosti, dále tlaku vzduchu a větru. I v oblastech, kde je počasí relativně stabilní se přeci jen trochu mění.

Počasí se bude měnit vždy a všude, modelové situace

Zcela stabilní počasí být nemůže, to by poté ani nebylo počasí. Dokud bude docházet k ohřívání povrchu a vzduchu slunečním zářením a k přesunu vzduchových hmot a změnám tlaku vzduchu s tím spojeným, bude se počasí měnit. Pokud by k tomuto nedocházelo, nebylo by počasí, nebyl by život. Je tedy jen rozdíl mezi oblastmi, kde se počasí mění minimálně, oblastmi kde se mění více a oblastmi, kde se mění hodně často a třeba i zásadně. Lze tedy ilustrovat ideální situaci a poté reálnou situaci.

První variantou je velmi nereálná stabilita počasí. Toto by bylo neustále například polojasné až oblačné. Teploty by se celý rok pohybovaly kolem například 15°C. I vítr by foukal neustále slabý.

Druhou variantou je, že bude počasí stálé a jen se bude skokovitě měnit mezi zimou a létem. Přičemž bude stále polojasno. Teploty se budou pohybovat v létě v minimech kolem 15°C a v maximech kolem 30°C a to stabilně beze změn. V zimě pak minima kolem -5°C a maxima kolem +5°C. Vítr bude foukat stále slabý až mírný kolem 5m/s.

Třetí variantou je sezónní změna, tzn. například zimní období oblačné a vlhké a letní slunné a suché. Teploty by měly větší rozpětí, v zimě by se pohybovala minima od -10 do 0°C, maxima od -5 do +5°C. V létě pak minima od 15 do 5°C a maxima od 15 do 25°C. Vítr by byl rychlejší v chladném období, velkých změn by ale nedosahoval.

Pozn.: V uvedených modelech jsou myšlena minima jako noční teploty a maxima jako teploty denní. Třetí varianta je blízká současnému stavu klimatu u nás, které je ovšem ještě mnohem rozmanitější a počasí je o poznání proměnlivější. První model je nejstabilnějším, třetí nejméně stabilním modelem a blíží se počasí, které skutečně převládá na většině míst planety.

Oblasti i s hodně stabilním počasím existují, ale oblasti s absolutně stabilním počasím nikoli. Dokážete si představit nekonečně stabilní počasí vy? Třeba takové počasí, které by se chovalo podle prvního uvedeného modelu? Který z uvedených modelů by vám vyhovoval nejvíce? Nebo byste současný trend klimatu a počasí u nás neměnili?

HLASUJTE V ANKETĚ:

Co by to znamenalo, kdyby se počasí neměnilo?

Ač si to možná neuvědomujeme, mělo by to pro nás a naší zem či též oblasti zvyklé na jiné klima, značné důsledky. V oblastech s hodně stabilním počasím nebo s počasím typu střídání období sucha a horka s obdobím chladnějšího a vlhkého počasí (varianta třetí, výše) je jiný režim života nebo v nich není život možný vůbec. Je to jen o tom, představit si takové počasí, promítnout a uvědomit si jeho důsledky. V oblastech, kde je převážně jasno nebo jen malá oblačnost, vítr i teplota mají ovšem svůj denní chod a to i výrazný. V noci mrzne a přes den je až 40°C. To jsou podmínky pouštních oblastí s výskytem písečných dun. V takových oblastech nelze nic pěstovat, není zde prakticky voda a není tam tedy možný život. I podmínky značných denních změn teplot jsou dosti drsné. Z tohoto pohledu je tam počasí proměnlivé velmi. Z pohledu srážek je velmi stabilní. Jsou ale i oblasti s celoroční stabilní teplotou a stabilním vlhkým počasím. V takových oblastech se teploty pohybují v průměru kolem 25°C celý rok a též tam prakticky každý den prší, někdy i významně. Vzhledem k neustále vysoké vlhkosti vzduchu a současně vysoké teplotě vzduchu je tam významný pocit dusna. Tyto podmínky jsou náročné, byť přizpůsobivost člověka počasí je značná. V takovýchto oblastech je možný život, naopak tam je dostatek vody a nehrozí tam nízké či dokonce mrazivé teploty. Celoročně tam lze pěstovat různé plodiny, i plodiny nároční na teploty, jejichž plody se k nám celý rok hojně dovážejí. Poté existuje model počasí podobající se spíše třetí variantě, kdy se počasí změní jen co se týče období v roce, jinak bude stabilní. Jsou oblasti s výskytem dlouhého suchého období, kdy prakticky není voda. Toto období je ale střídáno obdobím vlhkým, kde vody mnohdy i příliš. Tamní život je ale na příchodu srážkové epizody doslova závislý a čekání na vodu může být mnohdy nekonečné. Jsou ovšem i oblasti s hodně drsným klimatem, zimním klimatem. Tam jsou teploty naopak stále pod bodem mrazu, srážky mnohde téměř žádné. Spadlé srážky jsou ve formě sněhu, tento se trvale po dlouhou dobu hromadí a tvoří ledovou vrstvu. Tzv. věčný led a sníh, o zemědělství v těchto oblastech zajisté vidu, ani slechu. Pohyb venku náročný, byť též existují jedinci, kteří v těchto oblastech žijí. Trvalé zimní počasí asi nikoho lákat nebude, oproti celoročnímu teplu a vlhku.

Pokud by se některý typ klimatu u nás objevil (čistě teoreticky), mělo by to velké důsledky. Naše klima se mění a směřuje spíše k modelu vlhčích avšak teplejších zim (významnější změny v nižších oblastech) a suchý a teplejších letních období (opět s významnější změnou v nižších výškách než na horách). Představme si u nás třeba celý rok 25°C a denně déšť, někdy i trvající více dní. Nebo naopak v létě +40°C a v zimě -50°C či v noci -5°C a přes den +40°C celý rok a stále jasno … raději si ani nepředstavujme věčný led.

Jste už přesvědčeni o tom, že se počasí u nás musí pravidelně střídat a že naše klima je přeci jen stále mírné, byť s určitými změnami a častějšími jednak extrémy počasí a jednak jeho tzv. výkyvy (většími změnami za kratší čas)? Že je pro nás převládající západní proudění, které přináší dostatečnou vlhkost vzduchu, v létě mírní vlny veder a v zimě zabraňuje významnému průniku mrazivého vzduchu ze severu a severovýchodu, důležité? I přesto, že se počasí střídá častěji i v samotných sezónách, které jsou charakteristické určitým počasím. I vybočení z těchto je běžné a je součástí proměnlivosti počasí u nás. Tato je někdy značná, jindy naopak minimální.

Kdy je proměnlivost počasí u nás velká?

Při přechodu frontálních systémů od západu, které se střídají s výběžky vysokého tlaku vzduchu nebo samotnými tlakovými výšemi, které postupují rychle přes střední Evropu a uvolňují tak postup dalších systémů front od západu. K těmto situacím dochází často v zimě a na počátku jara. Měsíce duben, ale také březen jsou typické velkou proměnlivostí počasí.

Kdy je proměnlivost počasí u nás malá?

Při vlivu tlakových výší, zejména rozsáhlých a mohutných, které budou dlouho setrvávat nad shodnou oblastí téměř bez pohybu a budou blokovat příchod změny v podobě cyklony a frontálních vln. Nejčastěji se tak děje v létě, ale někdy už během jarního období. Někdy se „usadí“ tlaková výše jako stabilní útvar ve střední či severovýchodní Evropě i v zimě. Toto se ale děje v poslední době spíše méně.

Jinak se počasí u nás mění průběžně, převládá cirkulace západních směrů. Odtud postupují do centrální Evropy tlakové níže a s nimi spojené systémy front z Atlantiku a tyto jsou oddělovány výběžky vysokého tlaku vzduchu nebo přesuny celých tlakových výší s přílivy teplejšího vzduchu. I když pamatujeme hodně stabilní situace s vlivy mohutných tlakových výší a to v létě, v zimě i dokonce na podzim, vždy se dříve či později počasí změní a vrátí se západní cirkulace s příchodem frontální oblačnosti, srážek, změnou směru větru a jeho zesílením. Tyto významně stabilní situace nebo situace s nevýznamnými a krátkými změnami počasí přinášejí i hydrologické extrémy. V poslední době je řeč zejména o suchu. Pokud by k takovýmto změnám například vůbec nedocházelo, mohly by nastat v zimním období skutečně dlouhé smogové situace. V létě extrémní sucho s rozvojem pouští a v zimě by se vzduch značně prochladil. To vše za vlády vysokého tlaku a převaze slunného počasí, což by noční mráz ještě zintenzivnělo.

Poslední články

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s