Nepodceňujme povodňový klid

V posledních letech je intenzivně řešeno sucho, setkáváme se s ním na každém kroku. Voda chybí, zaváděna jsou různá opatření pro její zadržení v krajině a šetření s ní. Sucho vrcholilo v roce 2015 (více na naší stránce Sucho 2015), od té doby nebylo ovšem zcela zažehnáno a druhý vrchol nastal v roce 2018 (více na naší stránce Sucho 2018). A se suchem se setkáváme v určité míře a rozsahu i v letošním roce. Velký deficit srážek nebyl na celém území zažehnán a zejména podzemní vody nedoplnila ani nadprůměrně vysoká sněhová pokrývka na horách. Obraťme ale list a podívejme se na druhou stránku „věci“ v podobě hydrologických extrémů, které jsou na Zemi a tedy i u nás přirozené a vyskytují se neustále. Důležité je, že se budou vyskytovat i nadále. Co se změní se změnou klimatu? Přestanou se vyskytovat povodně a bude už jen sucho? To právě rozhodně ne.

Změna klimatu není jen sucho

Změna klimatu přináší a bude přinášet zejména výkyvy počasí, jak je pojednáno už v článku Velké výkyvy teplot, i to je změna klimatu. Dle toho tedy lze usuzovat i to, že počasí nebude stálé nejen co se týče vývoje teplot, ale i rozložení srážek a to jak co se týče jejich plošného rozsahu, tak i rozložení v čase. Srážky by se u nás měly vyskytovat rovnoměrně v jednotlivých týdnech měsíců a tedy i během roku. Nicméně se změnou klimatu se mění rozložení a charakter výskytu srážek během roku, kdy zejména v teplé části roku přicházejí dlouhá období bez výskytu srážek nebo významnějších srážek. Tato jsou ovšem střídána nárazově srážkově bohatými obdobími, kdy spadnou srážky naráz v krátkém čase. Vyloučit tedy vedle nepochybně častých suchých epizod zejména ve vegetačním období nelze ani určité povodňové situace. Pokud se vyskytne delší mimořádně vlhké období, jako tomu bylo v letech s již proběhlými významnými povodněmi, přijde po suchých letech náhle povodňová situace.

Nyní se sice nacházíme v tzv. povodňovém klidu, v takovém období se naopak vyskytují suché epizody a bylo tomu tak i v minulosti, ale je otázka času a tento se může změnit v povodňový neklid. Připraveni na to nebudeme, neboť jsme povodně prakticky vytěsnili, alespoň ty rozsáhlejší vzniklé typicky z trvalých a vydatných kapalných srážek v letním případně pozdně jarním období.

Kdy bývají dešťové povodně nejčastější? Dle znalostí z historie povodní je to období června a přelomu června a července (1997 a 2013), méně četně pak období května (2010) nebo srpna a září (2002, z dávnější historie pak 1118, 1359, 1501 či 1890).

Před 22 lety byl východ našeho území mezi dvěma vlnami velké povodně

V červenci roku 1997 se vyskytla významná povodeň, která zasáhla východní Čechy a zejména Moravu a Slezsko. Významná povodeň byla v první vlně (4. až 8.7.1997) v povodí horního Labe, druhá vlna povodně (17. až 21.7.1997), povodeň postihla významně povodí Moravy, Odry, Opavy, Bečvy a dalších moravských či slezských řek. Jednalo se o nejvýznamnější letní povodeň od roku 1890. O velikosti a průběhu povodně pojednáváme na naší stránce Povodeň 1997. O dalších povodních se v tomto menu největších povodní u nás dočtete na patřičných stránkách.

Zní to až poplašně, ale zjednodušeně řečeno počasí umí tak velké a rychlé změny, že ze sucha může být do týdne povodňová situace. Kdy se tak stane bude do poslední chvíle nejisté, až se tak stane, vraťte se k tomuto článku a k této citaci.

METEO AKTUALITY

Poslední články

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s