Sedmnáct let od katastrofální povodně 2002

Již sedmnáct let uplynulo od katastrofální povodně v srpnu 2002, která v nedávné minulosti významně ovlivnila i na první pohled před povodněmi dosti zabezpečená sídla. Řeč je zde zejména o hlavním městě Praze, ale existuje mnoho měst a obcí, které povodeň zasáhla ve významné míře a tyto se stali „díky“ této události velmi známými. Přesně před polovinou srpna v roce 2002 byla druhá vlna povodně (převážně významnější) na svém vrcholu a mnoha obcemi a městy se hrnuly průtoky odpovídající N-letosti 100-200 let, 500let či dokonce 1000 let a vyšší. Prahou protékalo 5 160m3/s-1. Rekonstruovány byly zejména pro Vltavu v Praze i velké povodně posledních staletí a byly stanoveny průtoky, kterých Vltava v Praze pravděpodobně dosáhla a též o jakou N-letost by šlo. Tyto informace nabízíme na stránce Největší povodně v ČR a to nejen ve vztahu k Praze.

Vltavská kaskáda velké povodně zmírní, ale rozhodně není v jejích silách je zastavit

Přehrady před velkými povodněmi neumějí území pod nimi zcela ochránit před průtoky, které mohou působit škody. To nelze a platí to i pro kaskádu přehrad na horní a střední Vltavě. Obrovské povodně, jak byla ta v srpnu 2002, totiž i přes přehrady napáchají škody na území pod nimi, zejména tedy v Praze. Pokud by kaskáda ale neexistovala, byl by ničivý účinek povodně větší a došlo by k přímému střetu povodňových vln z Vltavy a Berounky právě nad Prahou.

Nejvyšší průtok byl změřen na Vltavě v Praze-Chuchli a činil 5 160m3/s-1, na Labi v Děčíně byl nižší a to z důvodu četných rozlivů v důsledku velikosti povodně. Významná byla zpětná vlna povodně z Vltavy, která se šířila po Labi proti směru jeho toku a velké problémy způsobilo zatopení neratovické chemičky. I na Vltavě ve Vraňanech byl kulminační průtok o něco nižší a činil 5 120m3/s-1. Doba opakování odpovídala v obou profilech 500 letům. Větší povodeň se podle všeho vyskytla v Praze pouze v roce 1432, kdy průtok dosáhl pravděpodobně 6 000m3/s-1. I když jde pouze o rekonstrukci povodně podle dostupných zdrojů a pramenů, je tato poměrně přesná. Záznamů existuje celá řada a podle toho bylo možno povodeň dobře vyhodnotit, což platí i o dalších událostech.

Nejvyšší doby opakování a to nad 1 000 let se vyskytly na horní Vltavě kolem Českých Budějovic nebo také na Úslavě.

Příčinou povodně byly vytrvalé srážky v několika vlnách, které vypadly do dosti nasyceného území a též výskyt konvekčních srážek, které tyto místy doplňovaly. I když úhrn nestačil na překonání absolutního srážkového rekordu za den v ČR 345mm, který pochází z povodňové situace v roce 1997 na severu Čech, tak nejvíce srážek spadlo v Krušných horách a to 313mm. Příčinou trvalých srážek byl přechod tlakové níže.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je image-6.png.
Obr. 1 Srážkové úhrny v ČR za 12.8.2002, zdroj: chmi.cz/CLIDATA

Další informace o povodni nabízí výše uvedená stránka na našem webu.

Velké události, mezi které tato povodeň bezpochyby patří, je na místě při jejich výročí připomenout. Zejména v případě kulatých výročí. I když o žádné kulaté výročí letos v případě této události nejde, dovolíme si tímto článkem alespoň krátce připomenout jaké asi bylo na území ČR touto dobou nasycení území a jak extra daleko od stavů sucha byly průtoky vodních toků. V tomto roce se sucho totiž neřešilo a řešila se otázka, též po velké povodni na východě země v roce 1997 a po dalších regionálních povodních zejména v roce 2000, častějšího výskytu povodní v souvislosti se změnou klimatu. Přijímala se opatření pro zmírnění negativních dopadů povodní na běžných chod měst a život lidí. Důrazně se nedoporučovalo stavět v zátopových oblastech vodních toků a našla by se i další opatření, která postupně s menší frekvencí povodní upadla v zapomnění. „Povodně se v posledních letech nevyskytují, problémem bude totiž sucho, tak můžeme u řek klidně stavět, ať máme o vodu postaráno“. To ovšem v současné době může znít na první pohled jako chytrý nápad, ale pokud budeme uvažovat realisticky, tak tento dobrým nápadem určitě není. Kdy přijde další velká povodeň nevíme, ale přijít může i navzdory suchu náhle a brzo. Vždyť i po povodni v roce 2002 se začalo rázem řešit výrazné sucho hned následující léto. Rok 2003 byl v četných oblastech Evropy teplý a suchý. Povodně se od té doby opět připomněly, i když spíše dosti regionálně (2006, 2009, 2010). Povodeň v roce 2002 částečně připomněla obdobná povodeň v roce 2013, která byla poslední plošnější povodní z trvalých srážek s kombinací konvekčních srážek u nás. Od té doby se skutečně opět zapomnělo na riziko povodní, neboť se ještě četněji než v roce 2003 řeší sucho, které přichází téměř každý rok. Suché byly i zimní sezóny, zejména sezóna 2013/2014 po vlhkém jaru a létu 2013, následně nastal vrchol sucha v roce 2015, po jeho velmi malém zmírnění pak velké sucho pamatujeme velice dobře z jara a léta 2018 a toto sucho se lehce přeneslo do letošního roku 2019. A příští rok? Rok 2010 se asi opakovat nebude, ale máme tu jistotu že se klima nevrátí k významně vlhkému, třeba i chladnějšímu rázu a nebude průběh počasí podobný a neobjeví se po čase nějaká větší povodeň? Dostatečnou odpovědí může být na závěr to, že v případě atmosférických jevů stoprocentní jistotu nemáme a nikdy mít nebudeme, tyto se mění navíc velmi rychle a různé jevy jsou na Zemi velmi provázány. Menší změna může znamenat dílčí větší a poměrně rychlé změny.

Poslední články

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s