Kdy a kde je horko snesitelnější?

Horko, vedro, tropy nebo také dusno. Pojmenování situace v počasí, kdy je teplota vzduchu vysoká a člověk to pociťuje se všemi důsledky které k tomu patří, je u nás různorodé. Někdy ovšem pojmenováváme různé druhy takových situací, kdy se k vysoké teplotě přidávají ještě další faktoru pocit horka umocňující. Pokud řekneme, že je venku horko nebo řekneme že je vedro, asi v tom příliš velký rozdíl nebude. Snad jen můžeme rozlišit tyto názvy dle intenzity onoho řekněme tepla (za teplo považujeme přiměřené hodnoty teploty, byť se hodnocení zda je teplo nebo není u jednotlivců značně liší, podobné je to i s horkem). Horko může znamenat mírnější variantu, kdy je teplota vyšší a přidávají se další faktory umocňující teplo (svítí ostré sluníčko, je červen a podobně). Vedro už bude pojmenováním situace s dosti vysokou teplotou plus dalšími faktory umocňujícími teplo. Také tyto situace, zejména trvají-li delší dobu, nazýváme jako vlny veder či vlny vedra nebo tropy či tropické počasí/tropická období.

Horko a vedro není dusno

Když je typický tropický den, obloha je jasná až polojasná a sluníčko pálí. Ve spojení s vysokou teplotou vzduchu, ale jeho nízkou vlhkostí hovoříme o tom, že je horko. Takové počasí je typické u nás pro počasí tlakových výší během léta s přílivy velmi teplého vzduchu od jihu, jihovýchodu až východu. Toto proudění bývá většinou suché a zažíváme současně velmi teplé noci, které bývají i zcela bez tvorby rosy i za předpokladu bezvětří a celonočního vyjasnění.

Opakem ohledně vlhkosti je pocit dusna, nazýván často anglicky jako heat index. Vysoká teplota je při této situaci též a v létě se s ní setkáváme často. Neproniká k nám ale suchý vzduch, nicméně obsahuje více vlhkosti. Ke zvýšení vlhkosti, alespoň přechodně a regionálně, přispívají též srážky. Srážková činnost se tvoří pouze ve vlhkém vzduchu, přesněji v dostatečně vlhkém vzduchu. Zatímco se při rázu počasí popsaném v předchozím odstavci srážky nevyskytují a oblačnosti je málo, i kupovitá oblačnost nenabývá větších rozměrů, tak při této situaci se mohou tvořit i četné přeháňky a bouřky a to z vlhkosti ve vzduchu. Tyto přinášejí další vlhkost, kdy tato padá dolů v podobě srážek a dochází ke zvyšování relativní vlhkosti vzduchu v přízemní vrstvě. I v nočních hodinách, kdy je většinou jasné počasí, vznikají četné rosy. Pokud je tedy teplota vzduchu vysoká a současně je vysoká i jeho vlhkost, hovoříme o tom, že je dusno. A nemusí být teplota vzduchu ani tak vysoká jako při situaci horka, popsané výše. V případě vysoké vlhkosti nám bude připadat teplota i o mnoho vyšší než ve skutečnosti je. Vysoká vlhkost se projevuje tvorbou oblačnosti, z horka se stává tedy dusno, obloha se zatáhne a určitě často říkáme, že je jak v prádelně. A i když jste třeba nikdy nebyli v prádelně, tak určitě znáte jaké je prostředí v jiné uzavřené místnosti s vysokou vlhkostí vzduchu (například když jste dlouho ve vaně napuštěné teplou či horkou vodou). V takové situaci se enormně potíme, hůře se nám dýchá a podobně. Za takové situace nám nebude venku nebude ani dobře schnout prádlo. Vysoká vlhkost, tedy obsah vody ve vzduchu při dané teplotě, nedovoluje přísun další vlhkosti. Vlhkosti se do vzduchu za dané situace vejde méně než za situace s nízkou vlhkostí vzduchu. Proto je tato veličina například pro sušení prádla dosti důležitá. Pokud bude venku vysoká teplota, určitě to nemusí znamenat, že bude prádlo schnout dobře a to právě vlivem případné vysoké vlhkosti.

Nebezpečně vysoké teploty, aneb kdy je skutečně horko

Které teploty lze oficiálně považovat za horko a jakou míru toto horko má určují kritéria výstražného systému našeho státu. Tato kritéria jsou stanovena Českým hydrometeorologickým ústavem a slouží pro vydávání výstrah před horkem, přesněji a odborněji řečeno před vysokou teplotou vzduchu. Jedná se o teploty, které mohou negativně ovlivňovat zejména zdraví nebo kondici člověka, proto se na ně zvláště upozorňuje.

U výstrah ČHMÚ u nás rozlišujeme většinou tři stupně nebezpečí, u teploty vzduchu v podobě horka si můžeme pomoci a nazvat je i trochu jinak.

Vysoké teploty (stupeň 1 – nízký, 31°C)

Velmi vysoké teploty (stupeň 2 – vysoký, 34°C)

Extrémně vysoké teploty (stupeň 3 – extrémní, 37°C)

Nízký stupeň nebezpečí varuje před vysokými teplotami, jde o stupeň 1 a tento si můžeme představit jako malé horko, byť je tento pojem spíše pomocný a nemůže být aplikován obecně. Jak bylo řečeno, každý má jiné preference a za horko považuje i o mnoho nižší teploty nebo naopak tyto teploty pro něho horko ještě nemusejí znamenat. U nízkého stupně nebezpečí je nutné, aby teplota vzduchu vystoupila na daném území minimálně na 31°C na 50% území okresu. Vysoký stupeň nebezpečí varuje už před velmi vysokými teplotami, jde o stupeň 2 a tento si můžeme nazvat dle výše zavedeném pojmosloví jako střední horko. U tohoto stupně musí teplota vzduchu vystoupit na daném území na 34°C a vyšší . Extrémní stupeň nebezpečí varuje před extrémně vysokými teplotami, jde o stupeň 3 a tento si můžeme nazvat jako velké horko. U tohoto stupně je nutné dosažení teploty vzduchu 37°C a vyšší na daném území (SIVS ČHMÚ). Více o extrémech počasí obecně a v ČR najdete na naší stránce Extrémní počasí.

Kde se schovat před horkem a jakým místům se vyhnout?

Při horkém počasí, nyní hovoříme o skutečně vysokých teplotách přes den i v noci, není příjemné a rozhodně ani doporučené vykonávat fyzicky náročnou činnost a mnohdy ani na přímém slunečním svitu pobývat delší dobu. Někteří mají ovšem takové pracovní povinnosti, že při horkém počasí vystaveni slunečnímu svitu být musí. A někteří chtějí, neboť mají dovolenou a chtějí se v létě opálit. V takových případech je nutné dodržovat základní zásady při takovém počasí. Když máme ale možnost volby a není nám ve dne a už vůbec ne v noci horko vůbec příjemné, kde se nám bude vegetovat lépe? Jste-li v centru velkého města nebo obecně jakéhokoli města, určitě nebude od věci přesunout se na jeho okraj. Tedy tam, kde je alespoň o něco méně betonu, asfaltu a zástavby. Nejlépe tam, kde je více stromů a třeba teče i nějaký potok nebo se nachází rybník či nádrž, jednoduše vodní plocha. Tam bude vždy příjemněji a to přes den i v noci. Přes den se tam nebude vzduch tak ohřívat jako třeba nad centrem města, kde o strom skoro „nezavadíte“. Vodní plocha bude vzduch také chladit a dodávat do něho vlhkost. Stejně tak v noci se bude v takové oblasti tvořit alespoň nějaká rosa a bude docházet k radiačnímu ochlazování. V centru města bude docházet ale naopak k vyzařování tepla z asfaltových povrchů a budov, které tyto nashromáždily během horkého dne. Takže nejlepší je vyrazit mimo město a pokud možno i mimo obec, do volné přírody, například jen do osady. Tam není beton žádný, budov minimum a obzvláště pokud je v blízkosti les nebo vodní plocha, bude tam velmi příjemně. Při horkých vlnách nebude na sluníčku přes den ani v takové oblasti nijak příjemně, ale ve stínu pod hustými stromy nebo přímo u vody ano. A v noci bude docházet k významnějšímu ochlazování okolního vzduchu. Proto je nutné se vyvarovat dalšího odlesňování, zastavování obcí a měst s tvorbou nových budov a betonových či asfaltových povrchů. Je nutné co nejvíce osadit stromy a zelení města, pokud možno hlavně jejich centra, vytvořit vodní plochy různého druhu, byť malé, pro zadržení vody. Jinak nebude pro lidstvo snadné a se změnou klimatu v budoucnu zřejmě ani možné vlny veder ve zdraví zvládnout.

Závěrem tedy můžeme říci, že horko nám může být podle vlastních pocitů i za poměrně nízké teploty. Často mají vliv ostatní faktory v podobě meteorologických prvků. Takže pokud není teplota vzduchu nijak moc vysoká, ale nefouká vítr a svítí ostré sluníčko během letního období, může být dosti horko. Pokud není teplota vzduchu tak vysoká, ale je vysoká koncentrace vlhkosti v něm, pak hovoříme o pocitu dusna, opět jde o subjektivní pocit, vnímání naším tělem. Oficiálně se ovšem horko nazývá vysokými teplotami, řídí se jasnými pravidly a to teplotou vzduchu ve stínu na daném území a jeho intenzita se určuje třemi stupni nebezpečí, podobně jako u výstrah před jinými nebezpečnými meteorologickými jevy u nás. Takže až vám bude horko, ale teplota vzduchu bude „pouze“ na 29°C, ale relativní vlhkost bude ukazovat vysokých 70%, pak jde o dusno. Pocitově vám totiž bude připadat jako by skutečně bylo 34°C. Více informací o pocitové teplotě nabízí náš článek Wind chill a Heat index, aneb pocitová teplota. A až vám bude horko při 24°C, řekněte si, oficiálně žádné horko a vysoká teplota nejsou. Ale svítí ostré červnové sluníčko při jasné obloze a je bezvětří. Pokud vám je stále horko, podívejte se třeba na extrémy počasí ze Světa, kde se například potýkají denně s velmi vysokou teplotou (například na 32°C) a též vysokou vlhkostí, třeba i na 80%, v takovém případě vám připadá, že jste v oblasti s teplotou vzduchu 45°C! Absolutní extrémy počasí Světa najdete na uvedené stránce v odkazu této věty. Vždy je větší horko ve městech, zejména ve velkých městech a jejich centrálních částech s minimem vegetace a většinou bez vodních ploch. Zde působí rozpálené budovy, betonové a jiné nepřírodní plochy jako zdroje tepla i v nočních hodinách a ochlazování je zde oproti jiným oblastem (typům krajiny) minimální.

Poslední články

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s