Extrémní počasí

Stránka obecně seznamuje s pojmem extrémní počasí, klasifikuje a popisuje extrémní meteorologické a hydrologické jevy, které mohou vzniknout v podmínkách střední Evropy a našeho území. Dále  přináší shrnutí podmínek, za kterých je na našem území považován daný jev za extrémní a jak se jeho extremita posuzuje v souvislosti s vydáváním výstražných informací. Též přináší informace o vydávání těchto informací u nás a v Evropě, včetně odkazů na užitečné stránky s těmito oficiálními a závaznými informacemi. Stručně a jasně řečeno: Kdy je jev extrémní?

Témata stránky: Extrém v meteorologii, druhy extrémů počasí u nás, popis extrémních jevů, výskyt extrémních jevů, vydává výstrah v ČR.

Výukový materiál k tomuto tématu:

METEOROLOGIE 12

METEOROLOGIE 13


EXTRÉMY POČASÍ A VYDÁVÁNÍ VÝSTRAH

V počasí existuje řada jevů, které se běžně vyskytují. Každý jev je typický pro jinou oblast, pro jiný klimatický pás. V některých oblastech nevědí, co je to sněžení, jinde neznají bouřky a v některých zákoutích často nevidí ani oblačnost, zde je jasné, že je řeč výhradně o pouštních oblastech. V každé oblasti kde působí meteorologické služby jsou stanovena určitá kritéria úměrně k projevům počasí v dané oblasti, která určují, zda se jedná o běžný výskyt daného jevu (např. deště, větru či teploty vzduchu) a nebo už o význačný, před nímž je nutno veřejnost varovat a zaslouží si tedy pozornost dle daného stupně případné výstrahy. Každá země (oblast) má dle meteoslužby jinak nastavená kritéria extrémních projevů počasí či použijme raději výraz význačných projevů počasí, neboť s názvem „extrémní“ se ještě dále v článku setkáme u stupňů výstrah v našich podmínkách.

Extrémní projevy počasí jsou fascinující, ale vždy nebezpečné. I na první pohled ne příliš nebezpečné jevy mohou mít značné důsledky. Rozlišujeme následující druhy extrémních situací, meteorologických prvků a níže jsou uvedeny jejich zatím nejvyšší či nejnižší naměřené či pozorované hodnoty na Světě či u nás.

Extrémní jev v meteorologii

Co je možné pokládat v počasí za extrémní projev? To se rozhodně neurčuje podle pocitů a názorů lidí, neboť pro někoho je extrémním jevem teplota 30°C, pro někoho je to krásné a nefalšované léto a nevadilo by mu ani 35°C. Co je extrémním jevem se posuzuje podle přesně stanovených kritérií, která mají vztah ke klimatu dané oblasti (v našem případě ČR dle znění atlasu podnebí) a určují tak situace, které z normálu dané oblasti již vybočují s tím, že stanovují jak moc z něho vybočují. To činí pomocí stupnice nebezpečí – 1. stupeň (nízké nebezpečí), 2. stupeň (vysoké nebezpečí) a 3. stupeň (extrémní nebezpečí). Kritéria a stupně nebezpečí stanovuje Český Hydrometeorologický Ústav (dále jen „ČHMÚ“) pomocí metodiky SIVS (Systému Integrované Výstražné Služby). Nikdo jiný nemá oprávnění stanovovat kritéria pro vydávání výstrah před nebezpečnými jevy v počasí a nikdo jiný nemá tedy právo vydávat oficiální výstrahy (experimentální, za předpokladu označení že jde o amatérské a experimentální prognózy a výstrahy, ovšem ano). Správně tedy označujeme extrémním jevem jev, který je označen jako vybočující z normálu klimatu našeho území a to tak intenzivně, že ho označujeme stupněm 3 – extrémní stupeň nebezpečí.

Co je extrémním jevem v ČR?

Extrémními jevy, které mohou na území ČR vzniknou tedy jsou:

  • Vysoké teploty
  • Silný mráz
  • Silný pokles teploty
  • Nebezpečí požárů
  • Vydatný déšť
  • Silné bouřky
  • Silné sněžení
  • Sněhové jazyky/závěje
  • Nová sněhová pokrývka
  • Silný vítr
  • Povodňové jevy (bdělost, pohotovost, ohrožení či extrémní ohrožení)

U každého jevu je určen nízký, vysoký a extrémní stupeň nebezpečí (u některých pouze první dva stupně). Například tedy vydatný déšť (1), velmi vydatný déšť (2) a extrémní srážky (3). Existují ale absolutní extrémy vybraných (základních) prvků/projevů v ČR, které obsahuje tato stránka níže. Tyto odpovídají kritériím pro 3. stupeň nebezpečí nebo je i značně převyšují. Kritéria určují z hlediska našeho území, zda bude vydána výstraha nebo nikoli na základě četnosti výskytu v daném okresu dle územního uspořádání republiky. Například v okrese Trutnov se vyskytne jev na většině míst = vydání výstrahy, v okrese Náchod jen velmi ojediněle = nevydání výstrahy. Typicky se toto řešení u velmi lokálních jevů jako jsou zejména bouřky, tedy v tomto případě minimálně silné bouřky. Kritéria určují též hodnoty prvků/jevů, které musejí být dosaženy pro vydání výstrahy, např. určitý úhrn srážek za určitý čas a to pro konkrétní stupeň nebezpečí.

Systém integrované výstražné služby (SIVS) ČHMÚ

Oprávnění vydávat výstražné informace před nebezpečnými meteorologickými a hydrologickými jevy závazné pro různé instituce (různé sektory a instituce, například územní samosprávné celky, záchranný systém jako je hasičská a zdravotnická záchranná služba aj.) a pro obyvatelstvo má Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), nikdo jiný. Experimentální předpovědní výstražné informace může poskytovat kdokoli, ale musí u nich být jasně uvedeno, že nejde o oficiální výstrahy a že neslouží jako pokyn pro integrované záchranné složky ani jiné instituce.

Existující extrémy počasí v ČR a vydávání výstrah

V dalším textu budou uvedeny veškeré meteorologické prvky a jejich extrémy, před kterými se v ČR vydávají výstrahy. Výstražné informace mají tři (u hydrologických jevů čtyři a u některých jevů jen dva) stupně nebezpečí dle stanovených kritérií (kritéria SIVS). Jedná se o veškeré extrémní projevy počasí, meteorologické a hydrologické, které se nad naším územím mohou objevit. Zvláště se vydávají upozornění a regulace před znečištěním ovzduší, nejčastěji před vysokými koncentracemi prachových částic PM10 ve vzduchu (zejména na podzim a v zimě) a nízkých koncentrací přízemního ozónu O3 (zejména v létě).

TEPLOTA

Z hlediska teploty vzduchu se setkáváme během roku se dvěma extrémy a to v době minimálních teplot (zimní období) a maximálních teplot (letní období). Nejnižší teploty jsou dosahovány nejčastěji zpravidla v lednu, nejvyšší v červenci. Obecně ale jde o delší období s výskytem extrémních hodnot teplot, jak v zimě, tak v létě. Nízké teploty můžeme zaznamenat klidně v prosinci nebo ještě v březnu, vysoké už v květnu nebo ještě i v září.

1. Mráz

1a. Silný mráz – při teplotách nižších než -12°C pod 600m n.m. na 50% území daného okresu.

1b. Velmi silný mráz – při teplotách nižších než -18°C opět na 50% území okresu.

1c. Extrémní mráz – při teplotách nižších než -24°C.

2. Změna teploty

2a. Prudký pokles teploty – při poklesu teploty o 15°C za 6 hodin.

3. Horko

3a. Vysoké teploty – při teplotách v maximech 31°C a více °C, opět na 50% území okresu.

3b. Velmi vysoké teploty – při teplotách v maximech 34°C a více °C.

3c. Extrémně vysoké teploty – při teplotách v maximech 37°C více °C.

VÍTR

Před nepřiměřeně rychlým větrem jsou vydávány výstrahy o třech stupních nebezpečí. Na našem území fouká silný nárazový vítr v letním období jen v případě významných bouřek (poté je vydávání výstrah před tímto jevem spojeno s výstrahami před bouřkami, viz dále). Samotný silný vítr fouká v oblasti významných tlakových níží nejčastěji na podzim a v zimě. V jiných částech roku jen ojediněle, ale vyloučit ho rozhodně nelze.

4. Vítr

4a. Silný vítr – při nárazech 20m/s (tj. 70km/h) pro běžné polohy do 600m n.m. na 30% území okresu nebo při nárazech 30m/s (tj. 110km/h) pro polohy vrcholové.

4b. Velmi silný vítr – při nárazech 25m/s (tj. 90km/h) pro běžné a 35m/s (tj. 125km/h) pro vrcholové polohy.

4c. Extrémně silný vítr – při nárazech 30m/s (tj. 110km/h) pro běžné a 40m/s (tj. 140km/h) pro vrcholové polohy.

SRÁŽKY

Mohou být na území ČR vydatné či silné v kapalné i tuhé formě a to jak v podobě vertikálních (padajících) srážek, tak i v podobě usazených srážek. Srážky zimní jsou typicky tuhé či smíšené a vytvářejí zejména v dopravě velmi nebezpečné situace. Kapalné srážky mohou vyústit za určité hydrologické situace v povodňovou situaci (viz dále).

5. Déšť

5a. Vydatný déšť – při srážkových úhrnech 30mm/6hodin, 35mm/12hodin či 40mm/24hodin v případě očekávání stupňů povodňové aktivity. (SPA)

5b. Velmi vydatný déšť – při úhrnech 50mm/12hodin nebo 60mm/24hodin.

5c. Extrémní srážky – při úhrnech 50mm/6hodin, 70mm/12hodin, 90mm/24hodin nebo 120mm/48h

6. Sníh

6a. Silné sněžení – při výskytu úhrnu nového sněhu 3cm/1hodinu, 6cm/1-3hodiny pro polohy do 600m n.m.

6b. Sněhová bouře – při výskytu úhrnu nového sněhu 5cm/1hodinu, 10cm/1-3hodiny a nárazech větru 20m/s či větších nebo při minimálně 15cm sněhové pokrývce (typ sněhu prachový) a rychlosti větru 15m/s.

6c. Nová sněhová pokrývka – při úhrnech nového sněhu 7cm/12hodin, 15cm/24hodin pro polohy do 600m n.m. nebo 15cm/12hodin či 30cm/24hodin pro polohy na 600m n.m.

6d. Vysoká sněhová pokrývka – při úhrnech nového sněhu 20cm/24hodin, 30cm/48hodin pro polohy do 600m n.m. nebo 40cm/24hodin či 50cm/48hodin pro polohy nad 600m n.m.

6e. Extrémní sněhová pokrývka – při úhrnech nového sněhu 30cm/24hodin pro polohy do 600m n.m. nebo 50cm/24hodin pro polohy nad 600m n.m.

V kombinaci s větrem:

6f. Sněhové jazyky – při úhrnu nového sněhu či pokrývce 5cm (typ prachový) a větru 7m/s na min. 40% území okresu.

6g. Závěje – při úhrnu nového sněhu či pokrývce 10cm (typ prachový) a větru 10m/s na min. 20% území okresu.

7. Usazené srážky

7a. Náledí – při výskytu náledí alespoň na 20% území okresu.

7b. Četné náledí při výskytu náledí alespoň na 70% území okresu.

7c. Ledovka – při výskytu ledovky alespoň na 20% území okresu.

7d. Silná ledovka – při výskytu ledovky vlivem srážkové úhrnu 2mm v podobě mrznoucích srážek.

7e. Velmi silná ledovka – při výskytu ledovky vlivem úhrnu 7mm mrznoucích srážek.

7f. Silná námraza – při výskytu námrazy o tloušťce 3cm a více.

POVODNĚ

Kombinace příčin může způsobit povodňovou situaci na tocích v daném měrném profilu. Nejčastěji tak činí vydatné srážky za určité hydrologické situace, tání sněhové a ledové pokrývky a také kombinace těchto uvedených příčin. U povodňových jevů určujeme tři základní stupně nebezpečí  čtvrtý speciální, který je podřazený pod třetí stupeň.

8. Povodňové jevy

8a. Povodňová bdělost – při výskytu 1.SPA alespoň na 3 profilech či dle uvážení hydrologa.

8b. Povodňová pohotovost – při výskytu 2.SPA alespoň na 3 profilech.

8c. Povodňové ohrožení – při výskytu 3.SPA alespoň na 1 profilu.

8d. Extrémní povodňové ohrožení – při výskytu 3.SPA s N-letostí alespoň 50.

POŽÁRY

Jsou typicky jevem vyskytujícím se v letním období, obecně v teplé části roku za doprovodu příhodných meteorologických podmínek (vysoké teploty, nízké srážky a další vlivy, například silný vítr).

9. Požáry

9a. Nebezpečí požárů – při výskytu Indexu nebezpečí požárů na st. 4 s trváním alespoň 3 předpovědní dny na 50% území okresu.

9b. Vysoké nebezpečí požárů – při výskytu Indexu nebezpečí požárů na st. 5 s trváním alespoň 3 předpovědní dny na 50% území okresu.

BOUŘKY

Patří mezi velmi nebezpečné jevy. Před bouřkami jako takovými se výstrahy nevydávají. Vydávají se před jejich nebezpečnými doprovodnými jevy (více stránka Bouřky). Výstrahy se vydávají podle kombinace výskytu nebezpečných doprovodných jevů následovně.

10. Bouřkové jevy

10a. Silné bouřky – při výskytu bouřky či silné bouřky a alespoň jeden z nebezpečných jevů a to přívalové srážky s úhrny 30mm či nárazy větru 20m/s. (tj. 70km/h)

10b. Velmi silné bouřky – při výskytu bouřky či silné bouřky a při výskytu následujících nebezpečných jevů: průměr krup 2cm, přívalové srážky s úhrny 50mm a nárazy větru 25m/s. (90km/h)

10c. Velmi silné bouřky s přívalovými srážkami – při výskytu bouřky či silné bouřky a buďto krup o průměru 2cm nebo nárazů větru 25m/s. (tj. 90km/h)

10d. Extrémně silné bouřky – při výskytu bouřky a silné bouřky a při výskytu následujících nebezpečných jevů: průměr krup 4cm, přívalových srážek s úhrny 90mm a nárazech větru 30m/s. (110km/h)

10e. Extrémně silné bouřky s přívalovými srážkami – při výskytu bouřky nebo silné bouřky a buďto krup o průměru 4cm nebo nárazů větru 30m/s.

Souhrnně tedy lze říci, že veškeré meteorologické či hydrologické jevy, které nejsou dle kritérií výstražného systému ČHMÚ, tj. meteoslužby naší země, označeny žádným stupněm nebezpečí, tedy nesplňují podmínky pro vydání alespoň 1. stupně nebezpečí, jsou běžné a nejsou tedy ničím výjimečné, extrémní. Veškeré ostatní jevy jsou považovány za nebezpečné, nejedná se již o jevy běžné ve vztahu k našemu území. Pokud může daný jev způsobit rozsáhlé škody, hovoříme již o jevu extrémním a před tím je vydána výstraha nejvyššího stupně.

Stránka Absolutní extrémy počasí ukazuje, jaké největší extrémy počasí se odehrály ve Světě i u nás.

Reference

Použitá a doporučená literatura:

Kritéria SIVS (www.chmi.cz)