Níže Herwart (2017)

Detailnější informace o významné tlakové níži s vlivem na počasí u nás a obecně v zemích střední Evropy. Datace vlivu cyklony, popis synoptické situace, průběh počasí a zejména naměřené údaje o v nárazech větru nebo spadlých srážkách, zajímavosti a další význačné projevy počasí. Srovnání s jinými cyklonami s vlivem na počasí v ČR od roku 2007. Komplexní shrnutí významnějších cyklon od roku 2007 do současnosti se stručným popisem a s žebříčkem od nejvýznamnějších z pohledu intenzity nárazů větru v ČR najdete na stránce Významné cyklony.

Témata stránky: Níže Andrea, období výskytu, synoptická situace, průběh počasí, naměřené extrémní hodnoty.


INFORMACE O TLAKOVÉ NÍŽI HERWART

Důkaz o tom, že se vliv významných cyklon se silnými poryvy větru ve střední Evropě opakuje zhruba jednou za 10 let přinesla tlaková níže zvaná „Herwart“, která byla nejvýznamnější tlakovou níží co se týče projevu silného větru od přechodu tlakové níže „Kyrill“ v roce 2007 (více patřičná stránka). Proto bylo na místě vyhodnotit situaci průběhu počasí a srovnávat působení této níže v ČR s minulými významnými případy, zejména pak s cyklonami Niklas (2015), Emma (2008) a Kyrill (2007), jejichž situace a průběh jsou zpracovány na dalších stránkách tohoto menu. Informace o této v nedávné době poslední významné cykloně najdete níže na této stránce.

Období výskytu a popis

Tlaková níže ovlivnila počasí ve střední a západní či severozápadní Evropě v podzimním období a to přesně 29. října. V této době se na stromech ještě nacházel listí, vlivem čehož byly důsledky takto silného větru významnější. O těch bude pojednáno na konci stránky. Tlaková níže se zajisté zapsala do historie významných cyklon a odehrála se oproti jiným významným (2007 I, 2008 III, 2015 XII) v počátku chladné části roku.

Synoptický vývoj

Tlaková níže postoupila od Islandu (obrázek 1) dále k jihovýchodu přes Atlantik. Nejprve se nad severem Skandinávie nacházela předchozí tlaková níže „Grischa“, která počasí ve střední Evropy nijak významně neovlivnila. Následně postoupila naše sledovaná níže přes jižní Skandinávii a mezi ní a mohutnější tlakovou výší zvanou „Vera“, jejíž poloha je patrná jak na synoptické mapě obrázku 1 z 28. října, tak na mapě obr. 2 z 31. října nad prakticky shodnou oblastí, vznikl značný tlakový rozdíl nad střední a severozápadní Evropou.

Obr. 1 Synoptická situace a tlaková níže Herwart u Islandu dne 28.10.2017 ve 2 SELČ, zdroj: met.fu-berlin.de/dwd.de

S tlakovou níží spojená studená fronta postupovala přes naše území a přinesla vedle intenzivnějších srážek také viditelné ochlazení. Před studenou frontou a při jejím přechodu byly nárazy větru nejvýznamnější.

Obr. 2 Synoptická situace a tlaková níže Herwart nad Ruskem dne 31.10.2017 v 1 SEČ, zdroj: met.fu-berlin.de/dwd.de

Průběh počasí

Hlavním extrémním jevem byl silný vítr, který foukal v ČR především v neděli 29. října. Nejvyšší náraz 50.5m/s byl zaznamenán na Luční Boudě, dále to bylo 50m/s na Sněžce a to na polské stanici, 49m/s na Fichtelbergu, 42m/s na Milešovce, z ne horských oblastí 36.5m/s v Ústí nad Labem, 34m/s ve Skutči, 33m/s v Praze na Karlově, 32.2m/s v Doksanech a podobně.

Průměrná rychlost větru byla 12 až 17m/s, v nárazech dosahoval vítr 20 až 30m/s a na horách 25 až 40m/s či ojediněle více. Nejsilněji foukalo, jak bylo zmíněno už výše, při přechodu studené fronty systému a to mezi 7. až 11. hodinou uvedeného dne.

Obr. 3 Nárazy větru v ČR dne 29.10.2017 ve 14 SEČ, zdroj: chmi.cz
Výsledek obrázku pro tlaková níže herwart
Obr. 4 Srážková činnost studené fronty systému tlakové níže Herwart dne 29.10.2017 dopoledne nad ČR, zdroj: radar.bourky.cz/chmi.cz

Důsledky níže

Působení silného větru přineslo typické následky. Jednalo se o četné popadané stromy, které působily problémy na silnicích, železnicích i v energetice.

Použité zdroje

HANZLÍK, J. Orkán Herwart. Praha: ČHMÚ. Zpravodajský server Infomet. Online, 2017, dostupné na http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1509277980.

HUJSLOVÁ, J. Doplnění k tlakové níži Herwart a dnešní počasí. Praha: ČHMÚ. Zpravodajský server Infomet. Online, 2017, dostupné na http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1509351876.

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV. Zpravodaj ČHMÚ pobočky Ostrava. Ostrava: ČHMÚ, 2017, č. 10, s. 26. Online, dostupné na http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/OS/zpravodaj/archiv/2017/zpravodaj-1710.pdf.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s