Významné události

Hodnocení stránky


Doporučení stránky


Co význačného se v počasí v minulosti odehrálo patří do významných událostí. Ty nejvýznamnější za několik posledních let zobrazuje v přehledu právě tato stránka. Vybrané opravdu nejextrémnější situace pak popisují a rozebírají detailněji další pod stránky této sekce. Jedná se o historii počasí, obecně o té na stejnojmenné stránce.

Témata stránky: Význačné počasí v ČR obecně, kalendář významných meteorologických událostí.


VÝZNAMNÉ METEOROLOGICKÉ UDÁLOSTI V ČR

Těmi rozumíme synoptické situace s význačným průběhem počasí nebo přímo s extrémními projevy počasí, které si vyžádají vždy nějaké důsledky a to bohužel mnohdy i vážné. Význačným průběhem počasí rozumíme průběh meteorologických prvků, který vybočuje z normálů daného území v jakémkoli směru. Tyto situace lze shrnout do několika kategorií:

  1. Významné tlakové níže (například velmi známá níže „Kyrill“ nebo nedávná „Herwart“)
  2. Významné epizody sucha (například sucho 2015, ale ostatně nyní i to letošní)
  3. Významné smogové situace (například podzim 2011)
  4. Silný vítr (zejména v oblasti hlubokých cyklon, nejčastěji na podzim a v zimě)
  5. Vysoké teploty a riziko požárů (zatím nejvyšší teplota vzduchu v ČR 40.4°C ze dne 20.8.2012)
  6. Vydatný déšť a významné povodňové situace (například jaro i léto 2010)
  7. Vydatné sněžení a kalamity (například zima 2009/2010)
  8. Silné bouřky (například 23.7.2009 nebo 23. a 24.5.2016)
  9. Silné mrazy (například únor 2012)
  10. Ledovka a podobné (například 1. – 3.12.2014)

Existují události, které si pamatují i běžní lidé, kteří se o počasí nezajímají. Někteří si události pamatují zejména podle toho, že je nepříznivé počasí nějak ovlivnilo nebo ovlivnilo jejich známé či příbuzné, například při cestování (nezapomíná se na níži „Kyrill“, ledovku v prosinci 2014 nebo bouřky v červenci 2009 a mnohé další). Mnoho poměrně významných událostí ovšem nebylo tak významných, aby si je zapamatovalo více lidí. Přehled těch významných a to zejména významných cyklon s vlivem na území ČR vám přinášíme na této stránce níže.

Významné průběhy prvků a možné důsledky

Nyní stručně jaké nejčastější důsledky přinášejí význačné situace, vyskytující se v ČR:

  • Vysoké teploty a sucho – riziko vzniku požárů, nedostatečné zásoby vody, vliv na zdraví lidí
  • Silné mrazy – riziko podchlazení
  • Silný vítr – lámání větví, vyvracení stromů, riziko poškození budov, problémy v silniční, železniční i letecké dopravě
  • Smogové situace – zdravotní problémy dýchacích cest
  • Vydatný déšť a povodně – riziko poškození majetku, ohrožení zdraví a života lidí
  • Vydatné sněžení – problémy zejména v silniční dopravě a energetice
  • Ledovka a podobné – problémy zejména v silniční dopravy a energetice
  • Silné bouřky – různé důsledky dle výskytu nebezpečných jevů (riziko přívalových povodní, silných nárazů větru, krupobití s poškozením majetku a někdy i ohrožením zdraví a obecné nebezpečí při úderu blesku

Následují konkrétní proběhlé situace v ČR v několika uplynulých letech – kalendář významných až extrémních meteorologických situací.

Kalendář významných meteorologických situací v ČR

Tento obsahuje nejvýznamnější hydrometeorologické situace na území ČR, které proběhly v několika minulých letech. U každé situace je níže uveden popis synoptických příčin, popis průběhu počasí či případně změřených hodnot meteorologických či hydrologických prvků a zásadní důsledky průběhu takového počasí. Jedná se o významné hydrometeorologické události, které se vyskytly v ČR od roku 2000. Podrobněji jsou ty nejvýznamnější rozebrány na patřičných stránkách (názvy dle samotné situace, např. „Povodeň 2002“).

Podrobné informace o povodňových událostech najdete v menu Největší povodně v ČR, o epizodách sucha v menu Největší sucha v ČR a o situacích se silným větrem v kombinaci s dalšími extrémními projevy počasí (cyklony) v menu Významné cyklony.


Povodně 2002 v Čechách

6. až 15. srpna

Obecně: Označována jako katastrofální povodeň, která se řadí k nejvýznamnějším v historii naší země. Postihla zejména jižní a jihozápadní, střední a severozápadní Čechy. Byla typickou letní povodní, kdy příčinou byly extrémní srážky ve dvou vlnách.

Synoptické příčiny: Nad naše území postoupila od ze Středomoří oblast nízkého tlaku vzduchu, za trvale převládající meridionální cirkulace, a s ní spojený frontální systém.

Průběh počasí a hydrologické situace: Srážková činnost se odehrála ve dvou vlnách. První vlna vydatného deště způsobila nasycení území zejména J/JZ Čech a vyvolala první vlnu povodně. Druhá vlna vyvolala mnohem významnější povodňovou situaci, kdy byly na mnohých místech značně překročeny hodnoty průtoků pro 3. stupeň extrémní ohrožení a dle koeficientů šlo v nejpostiženějších oblastech o 200-500 letou, ojediněle v extrémních případech byla překročena i 1000 letá voda – dle kritérií kulminačních průtoků bez uvažování této povodňové situace.

Sucho 2003

léto

Obecně: Nejen naše území, ale velkou část Evropy postihlo v tomto roce významné sucho. Paradoxně po velmi vlhkém létu 2002 (viz výše) nastalo období s extrémně nízkými srážkami, které přecházející vlhké období jakoby kompenzovalo. Sucho se nejvíce, jako obvykle, rozvinulo během letního období tohoto roku.

Synoptické příčiny: Nad střední Evropou se často vyskytovaly rozsáhlé oblasti vysokého tlaku vzduchu zabraňující déletrvající změně situace.

Průběh počasí a hydrologické situace: Vlivem suchého počasí se vyskytovaly na většině vodních toků nízké průtoky. Počasí bylo také významně teplotně nadprůměrné a to v květnu, červnu a srpnu. Na území ČR spadlo v tomto roce málo srážek a to 77% normálu. Nejsuššími měsíci byly únor, březen, červen, srpen a listopad. V letním období byly srážky v drtivé většině případů konvekční a lokální. Spojil se tedy vliv vysokých teplot, nízkých úhrnů srážek, jejich lokalizace a druhu v letním období a tyto jevy sucho značně prohloubily. V profilu Děčín na Labi, který ukazuje prakticky celkový odtok z území Čech, se od poloviny června až do začátku listopadu pohyboval průtok pod 150m3/s-1, krátce klesl průtok dokonce i pod 100m3/s. Suchému létu v tomto roce ovšem předcházela zimní povodeň, jež zasáhla hlavně Čechy.

Povodeň 2006

30. března až 3. dubna

Obecně: Velmi významná jarní povodeň způsobená rychlým táním vysoké sněhové pokrývky z většiny nadmořských výšek našeho území v kombinaci s dešťovými srážkami. To způsobilo povodňovou situaci velkých rozměrů, zejména v severních, východních a středních Čechách.

Synoptické příčiny: Na naše území rychle pronikl významně teplý a současně vlhký vzduch.

Průběh počasí a hydrologické situace: Na konci března došlo, po srážkově bohaté zimě s vyššími zásobami sněhové pokrývky nejen na horách s předpokladem určité nasycenosti území a povodí po minulých táních během zimy, k významnému oteplení, které mělo za následek rychlé tání sněhové pokrývky. Tato odtávala z většiny území najednou a tání bylo komplikováno (umocňování) výskytem dešťových srážek. Velmi vysoké průtoky v korytech vodních toků byly zaznamenány na horním a středním Labi, na Orlici, Jizeře i na drobných přítocích středního Labe. V některých profilech se povodeň řadila mezi ty nejvýznamnější.

Silné mrazy v lednu 2006

23. a 24. ledna

Obecně: zimní sezóna 2005/2006 patřila mezi ty studenější a současně vlhčí. Ohledně nízkých teplot se vyznačovalo silnými mrazy období kolem 23. a 24. ledna, kdy se v ČR vyskytly arktické dny (teploty nevystoupily v maximech nad -10°C).

Synoptické příčiny: Nad střední Evropu zasahovala mohutná tlaková výše od severu, odkud k nám pronikat původem arktický vzduch.

Průběh počasí: Jasné počasí s přílivem arktického vzduchu způsobilo velmi nízká ranní minima teploty vzduchu a též silné mrazy v průběhu dne. Dne 21. ledna vystupovaly teploty ještě k +7°C, za studenou frontou, za dva dny poté se ochladilo i o 17°C (měření v Praze). První den teploty stoupaly v maximech ještě slabě nad nulu a to k +4°C, druhý už mnohde nevystoupily nad -10°C. V nočních minimech sestoupily teploty pod -15°C (mimo hory).

Níže „Kyrill“ 2007

18. až 19. ledna

Obecně: Na tuto významnou cyklonu si pamatuje asi každý. Započalo jejím vlivem období s výskytem významných tlakových níží, které přinášejí na podzim a v zimě zejména silný vítr, zpočátku velmi teplé počasí a poté jeho razantní změnu v podobě ochlazení. Celá situace je provázena extrémními poryvy větru. Projevy počasí v cykloně i zabíjely a to hlavně v Evropě.

Synoptické příčiny: Během 18. ledna postoupila hluboká tlaková níže s minimálním tlakem ve svém středu kolem 950-960hPa ze severního Atlantiku nad jižní Skandinávii a dále k východu, přičemž značně ovlivnila i středoevropské počasí. Cyklona se během následujícího dne začala zvolna vyplňovat. Během 18. ledna se naše území ocitlo v teplém sektoru této níže.

Průběh počasí: Během odpoledne dne 18. ledna zesiloval na našem území západní až severozápadní vítr a měl značné nárazy. Po přechodu teplé fronty v teplém sektoru vystupovaly teploty v ČR až k 18°C, na studené frontě se v noci na 19. ledna objevily nejvýznamnější nárazy větru (maximum 60m/s na Sněžce) a mimo jiné i zimní bouřky s prudkými srážkami, které měly charakter bouřkových srážek letního období. Významnější srážky způsobily místy, zejména na horách, vzestupy hladin vodních toků na SPA.

Nejvyšší nárazy větru – Sněžka 60m/s, Labská Bouda 58m/s, Fichtelberg 51m/s, Milešovka 47.3m/s, Praha-Karlov 45m/s, Ústí nad Labem-Kočkov 44.1m/s.

Nejvyšší teploty – Brod nad Dyjí 17.9°C, Dyjákovice 17.7°C, Pardubice-letiště 16.5°C.

Počet blesků za 24 hodin činil včetně okrajových částí kolem našeho území 5 686. Nejnižší tlak ve středu níže 950hPa. V Evropě si bouřlivé počasí vyžádalo 40 obětí.

Vydatné sněžení v lednu 2007

23. až 25. ledna

Obecně: Jediná zimní situace za celou tuto sezónu, kdy nasněžilo i v nejnižších polohách se vyskytla týden po vlivu níže „Kyrill (viz výše). Trvale a vydatně sněžilo od 23. do 25. ledna.

Synoptické příčiny: Od jihu postoupila nad střední Evropu tlaková níže, která byla zdrojem vlhkosti. Mezi ní a mohutnou anticyklonou nad Atlantikem k nám od severu pronikal studený vzduch.

Průběh počasí: Trvalé sněžení se vyskytlo na většině území v uvedeném období. V nížinách leželo i kolem 20cm nového sněhu.

Velmi teplá zima 2007/2008

Obecně: Tato zimní sezóna patří v poslední době u nás k nejteplejším s extrémními projevy počasí (v lednu přechod níže „Kyrill“, viz výše). Jediná zimní epizoda s vydatnějším sněžením se vyskytla od 24. do 28. ledna.

Synoptické příčiny: Převládající často silné západní proudění, přechodně se stáčející na jihozápadní s přílivem teplého vzduchu. Vrcholy přílivů teplého vzduchu nastávaly v teplých sektorech jednotlivých cyklon (níže „Kyrill“ nebyla zdaleka jedinou cyklonou s vlivem na počasí u nás, avšak byla nejvýznamnější).

Průběh počasí: Teploty byly v průměru v této zimní sezóně za posledních několik let vůbec nejvyšší, maximální teploty stoupaly na hodnoty rovnající se měsíci dubnu. Zejména v teplých sektorech cyklon, které postupovaly velmi četně přes severozápadní, severní a částečně střední Evropu byl zaznamenáván nejvyšší teploty přes den i v noci. Sněhové srážky byly v této zimě v polohách pod 500m n.m. spíše sporadické.

Nejvyšší teploty – nejvyšších teplot (téměř 18°C) bylo dosaženo v období vlivu níže „Kyrill“ kolem 18. ledna 2007, viz patřičná situace a její rozbor.

Níže „Emma“ 2008

1. března

Obecně: O rok a necelé dva měsíce později ovlivnila počasí ve střední EVropě další hluboká cyklona, avšak nebyla tak významná jako cyklony „Kyrill“. Přinesla podobně význačné projevy počasí. Uvedla klimatologické jaro toho roku. Projevy počasí si vyžádaly opět lidské životy, u nás dva.

Synoptické příčiny: Od severozápadu postoupila nad Skandinávii hluboká tlaková níže, která zasáhla významnějším způsobem, společně se studenou frontou s ní spojenou, do počasí u nás.

Průběh počasí: Během 1. března zesílil významným způsobem vítr, nárazy dosahovaly vysokých hodnot (maximum 47m/s) a přes naše území putovala studená fronta systému, která byla významná. Na ní se objevily významné nárazy větru a také bouřková činnost s intenzivními srážkami. Vítr foukal kratší dobu než při přechodu níže v roce 2007.

Nejvyšší náraz větru – 47m/s.

Přívalové srážky v červnu 2009

25. června až 4. července

Obecně: Delší období s častým výskytem bouřek, které byly bohaté na výskyt nebezpečného doprovodného jevu přívalové srážky, způsobilo výskyt lokálních bleskových povodní.

Synoptické příčiny: Do střední Evropy pronikal studený vzduch od severozápadu a toto čelo studeného vzduchu tvořilo nad Ukrajinou, Balkánským poloostrovem a centrem Středomoří zvlněné frontální rozhraní. Nad Itálií se na něm vytvořila mělká tlaková níže. Nad severozápadem Ruska se vytvořila významná tlaková výše, která působila blokačně pro postup atmosférických front, které směřovaly přes Balkán a oblast Černého moře. Ve zmíněném proudění postupovaly systémy nad naše území a přinášely nestabilní vlhký vzduch. Tlaková níže se v dalších dnech jen zvolna vyplňovala a tlaková výše slábla. Cirkulace slábla a bouřková činnost se přesouvala přes naše území jen velmi pozvolna. Nad naším územím se vyskytovala východní cyklonální cirkulace (NEc), která trvala neobvykle dlouho.

Průběh počasí a hydrologické situace: Srážky, postupně výhradně konvekční, se v ČR vyskytovaly po celé období konce června a začátku července. Srážky byly na denním pořádku. Krátkodobé srážkové úhrny byly vysoké. Stanice Bělotín zaznamenala úhrn srážek 114.5mm/3 hodiny, stanice Hostašovice úhrn 83.4mm/3 hodiny a stanice Nedrahovice úhrn 74.4mm. Na stanici Bělotín spadlo 122.5mm/6 hodin. A 123.8mm zde spadlo za období 24 hodin. Bouřky s přívalovými lijáky zasáhly intenzivně Novojičínsko, velmi lokálně se ovšem v průběhu období vyskytovaly kdekoli v ČR. Nejvyšší denní úhrny srážek byl změřen na šumavské stanici Filipova Huť a činil 331.3mm. Podobné úhrny byly zaznamenány i na ostatních stanicích na Šumavě a v Novohradských horách. Z hlediska kulminačních průtoků šlo o dobu opakování 2-5 let nejčastěji, ve výjimečných situacích se jednalo o 20-50 letou povodeň. Na řekách Blanice, Volyňka, Kamenice, Jičínka, Stříbrný potok, Černý potok a Oslava šlo o 100 letou povodeň nebo i větší. Nejvíce zasaženými oblastmi byly Šumava, Novohradské hory, Beskydy, Jeseníky a Jizerské hory.

Bouřková linie v červenci 2009

23. července

Obecně: Velmi silné bouřky, které v tomto případě zasáhly větší území, byly bouřkami frontálními. Zejména pozorovatelé konvekční činnosti si na tuto situaci vždy vzpomenou, i za desítky let.

Synoptické příčiny: Ve vrcholícím přílivu teplého vzduchu přecházela od západu naše území během odpoledne uvedeného dne studená fronta.

Průběh počasí: Na frontě vznikala od JZ/Z bouřková jádra, místy i velmi významná. Tato se při postupu přes Čechy dále k severovýchodu až východu seskupovala do linie, která zasáhla většinu území Čech, místy se jednalo o významnou bouřkovou činnost s nebezpečnými projevy. Při přechodu linie se vyskytoval hlavně velmi silný vítr s nárazy, místy přívalové srážky či v menší míře krupobití. Důsledky byly zejména popadané a vyvrácené stromy, které způsobily značné komplikace v dopravě (zejména železniční) a energetice.

Významné ochlazení v říjnu 2009

15. října

Obecně: První sníh obvykle do českých nižších poloh přichází během listopadu, zpravidla v jeho druhé polovině. Stávají se ovšem výjimky, kdy se tak stane dříve. O poznání dříve se tak stalo na podzim roku 2009 při významném ochlazení.

Synoptické příčiny: Přes Polsko putovala tlaková níže, kolem níž k nám pronikl velmi studený vzduch od severovýchodu, který byl současně vlhký.

Průběh počasí: Po téměř letním začátku října s výskytem vysoce nadprůměrných teplot došlo k několika ochlazením před polovinou měsíce. V polovině měsíce vrcholilo ochlazení v podobě zmíněného přílivu studeného vzduchu. V ČR se současně objevila oblačnost patřící cykloně, která přinášela trvalejší srážky a tyto byly vzhledem k velmi nízkým teplotám ve výšce i v nížinách sněhové. V nočních hodinách se tvořila i tam sněhová pokrývka. Dne 15. října vystupovala denní maxima do 4°C.

Arktické dny v prosinci 2009

17. až 20. prosince

Obecně: Velmi studený byl prosinec v uvedeném roce. V ČR se vyskytlo několik velmi mrazivých dnů, které nejsou v našich podmínkách časté, zvláště v posledních letech.

Synoptické příčiny: V silném severovýchodním proudění k nám pronikl arktický vzduch.

Průběh počasí: Po uvedeném datu byly noční teploty v ČR při vyjasnění i pod -17°C, denní maxima se v přílivu velmi mrazivého vzduchu nedostala mnohde nad -10°C = výskyt arktických dnů i v nížinách. Tyto jsou v našich nížinách výjimečné. Poté přišlo vánoční oteplení a na konci roku maxima dosahovala +8°C. Jednalo se tedy o významný výkyv teplot, tzv. vádu mrazivého vzduchu.

Níže Daisy a následné silné mrazy

7. až 10. ledna, 24. až 27. ledna

Obecně: Významná a lze říci, že zatím (pozn. do zimy 2017/18) nejvýznamnější plošné sněžení v ČR mimo horské a vyšší polohy. Při této situaci sněžilo vytrvale s malými přestávkami a občas vydatně na většině území ČR.

Synoptické příčiny: Od jihu postoupila nad střední Evropu významná tlaková níže, zvaná „Daisy“. Od severu k nám pronikal studený vzduch.

Průběh počasí: Při trvalém sněžení napadlo za celé období 10 až 30cm, ojediněle až 45cm sněhu a to včetně nížin. Nejvíce sněhu leželo na východě středních Čech a ve východních Čechách. Nejvydatněji sněžilo v několika vlnách od 8. do 10. ledna, poslední den sněžení již sláblo a ustávalo. V dalších dnech převládalo studené, ke konci měsíce významně mrazivé počasí a sníh vydržel. Od 24. ledna se vyskytovaly silné noční mrazy. V nížinách klesala minima pod -10°C, v údolích pod -20°C. Nejmrazivější noc vlivem vyjasnění a utišení větru byla ta na 27. ledna, kdy minima klesla na -17 až -22°C, ojediněle k -25°C a to mimo horské polohy. Nejnižší minimum zaznamenala stanice Šindelová -30.9°C.

Povodně na jaře 2010

16. květen, 1. až 3. červen

Obecně: Moravu a Slezsko postihly významné srážky, které vyústily v povodňovou situaci větších rozměrů. Povodně byly umocněny již předchozím nasycením území v obecně bohatém roce na srážky a také na sněhovou pokrývku v zimním období (viz událost výše). Druhá vlna povodní (červen) byla významnější vlivem vysoké nasycenosti území z první vlny deště.

Synoptické příčiny: Počasí u nás ovlivňovala významná tlaková níže zvaná „Yolanda“. Další tlaková níže ovlivnila počasí u nás přibližně o 14 dní později.

Průběh počasí a hydrologické situace: První povodňovou situaci způsobily vydatné srážky v polovině května, druhou vyvolaly další vydatné deště na začátku června (do té doby se stačily průtoky vodních toků na východě snížit jen částečně). Nejvíce srážek spadlo na Ostravsku, Karvinsku a Třinecku. Obecně spadlo na Moravě a ve Slezsku za celé období 40 až 100mm srážek, ve jmenovaných oblastech 100 až 200mm srážek a ojediněle nad 250mm a to hlavně v povodí Odry a Olše.

Povodně v létě 2010

6. až 8. sprna

Obecně: Další významné srážky zasáhly v létě severní a střední Čechy, kde vyvolaly povodňovou událost. Rozvodnily se mnohé drobné i velké vodní toky z důvodu vyšší nasycenosti území, byť uplynulý měsíc nebyl nijak srážkově bohatý (červenec).

Synoptické příčiny: Tlaková níže spojená se zvlněným frontálním rozhraním se jen zvolna přesouvala přes centrální Evropu.

Průběh počasí a hydrologické situace: Srážky se vyskytovaly trvaleji ve třech hlavních vlnách. Celý systém postupoval přes ČR velmi zvolna a oblačnost přecházela naše území vícekrát. Nejvíce srážek spadlo od 7. do 8. srpna ve středních a severních Čechách. Srážky trvalého charakteru byly místy zesíleny vznikem konvekčních procesů.

Povodně na podzim 2010

25. až 28. září

Obecně: Další vlna vydatného deště, která zasáhla opět zejména střed a sever Čech, rozbouřila opět vodní toky zasažené letní povodní před necelými dvěma měsíci. Významně se rozvodnily mnohé vodní toky. Jednalo se o poslední významné srážky tohoto vlhkého roku.

Synoptické příčiny: Přes střední Evropu postupovala tlaková níže.

Průběh počasí a hydrologické situace: Během 26. září začaly na severu území trvalé srážky, byly intenzivní a vydatné. Rychle rozvodnily tamní vodní toky a do oblasti se vrátila povodeň, která tam byla na počátku srpna (viz událost výše). Zejména kolem 28. září pokračovaly srážky na severu Čech a přesunuly se do centra Čech, kdy byly též vydatné. Vyšších SPA dosáhly toky na severu Čech, ale také na východě Čech a drobné toky v centrálních Čechách a to až nejvyššího, 3. stupně.

Sucho 2011

listopad

Obecně: Situace, při které se vyskytla dlouhotrvající teplotní inverze s kombinací smogové situace. S malými přestávkami trvalo toto počasí od konce října po celý listopad. toto období bylo také značně suché.

Synoptické příčiny: Nad centrální Evropou se rozkládala stabilní tlaková výše, v níž se postupující frontální vlny rozpadaly.

Průběh počasí: Častá nízká inverzní oblačnost nebo slunečno. Takové počasí převládalo po celý listopad tohoto roku. Rozptylové podmínky byly většinou špatné, v některých období se jednalo o smogové situace. Bez významnější změny trvalo toto počasí v řádu týdnů.

Níže Joachim 2011

17. prosince

Obecně: Přechod této tlakové níže s vlivem na počasí ve střední Evropě nebyl vyloženě extrémní, ale význačné projevy tato cyklona do centrální Evropy přinesla a to zejména silný vítr s nárazy, jak bývá při těchto situacích zvykem. Významněji se projevila v západní a severozápadní Evropě.

Synoptické příčiny: Z Atlantiku postoupila nad pevninu západní a severozápadní Evropy významná tlaková níže, zvaná „Joachim“. Střed cyklony postoupil přes Německo dále k severovýchodu.

Průběh počasí: V ČR se přechod níže projevil silným větrem s nárazy a vydatnými srážkami, které byly na horách sněhové.

Nejvyšší výška sněhu 92cm po přechodu níže byla zaznamenána na Labské Boudě, nejvíce srážek v kapalném skupenství spadlo na JZ/Z Čech a to za 24 hodin až 39mm. Tlak vzduchu ve středu níže klesl k 965hPa a nejsilnější náraz větru v ČR při přechodu níže činil 41m/s na stanici Šerák.

Níže Andrea 2012

5. leden

Obecně: Ještě méně význačná situace ohledně projevů počasí v ČR než předchozí (Níže Joachim), avšak přeci jen stojí za krátkou zmínku. Tlaková níže ovlivnila počasí u nás význačnějšími projevy na začátku uvedeného roku.

Synoptické příčiny: Ze západní Evropoy zamířila nad pevninu další významná cyklona, zvaná „Andrea“.

Průběh počasí: V ČR se vyskytly významnější nárazy větru a také srážky. Na horách foukal vítr v nárazech rychlostí i více než 75km/h. Též se vyskytlo na horách vydatné sněžení.

Nejvyšší úhrn sněhu 45cm byl změřen v Peci pod Sněžkou, nejvyšší náraz větru 36m/s na Milešovce. Ve středu níže klesl tlak nejníže na 960hPa.

Silné mrazy v únoru 2012

3. až 12. února

Obecně: Dlouhodobější období s výskytem silného mrazu s krátkodobým zmírněním se vyskytlo v ČR od konce ledna do poloviny února uvedeného roku. Nejsilnější mrazy se vyskytly mezi 3. až 6. únorem a nejvíce mrzlo z pohledu nočních minim, jak bývá zvykem při optimálních podmínkách, v horských údolích na Šumavě, v Krušných horách a Krkonoších či Jizerských horách.

Synoptické příčiny: Od severovýchodu k nám pronikl arktický vzduch za vlády mohutné tlakové výše zasahující do centrální Evropy.

Průběh počasí: V ČR panovalo převážně málo oblačné a mrazivé počasí s výskytem významně mrazivých nocích a i v nížinách arktických dnů (teplota v maximech pod -10°C).

Stručné shrnutí mrazů:

> Nejnižší teplota 12.2.2012: Kvilda-Perla -39.4°C

> Druhá nejnižší teplota 3.2.2012: Kvilda-Perla a Jezerní slať -38.1°C

> Třetí nejnižší teplota 4.2.2012: Kvilda-Perla -37.7°C

> Čtvrtá nejnižší teplota 12.2.2012: Kvilda-Perla -36.5°C

> Pátá nejnižší teplota 5.2.2012: Šindelová -30.6°C

Důsledky silných mrazů, kdy se v některých dnech od 3. do 12.2.2012 pohybovaly denní maximální teploty i kolem -10°C, byly různorodé. Od poruch v energetice, přes praskání železničních kolejí až po významné ledové jevy na tocích, které působily významné vzdutí hladin a ucpání koryt toků.

Absolutní maximální teplotní rekord v ČR v roce 2012

20. srpen

Obecně: Nejvyšší teplota vzduchu ohledně denního maxima se v ČR vyskytla v poměrně pozdním období léta 2012 a zatím nebyla překonána. Jedná se o absolutní maximum teploty vzduchu zjištěné na území ČR.

Synoptické příčiny: Na naše území vrcholil příliv velmi teplého vzduchu od jihu před přicházející studenou frontou.

Průběh počasí a teplot: Nejvyšší teplota, dosud nepřekonaná, v ČR vystoupila na 40.4°C a stalo se tak v Dobřichovicích u Prahy. Na studené frontě se poté objevily významné bouřky. Tato příliv velmi teplého vzduchu ukončila.

Sněžení v říjnu 2012

27. říjen

Obecně: K prudkému ochlazení s výskytem sněhových srážek včetně tvorby sněhové pokrývky došlo na konci října v uvedeném roce. Vzhledem k tomu, že na stromech bylo ještě poměrně hodně listí, docházelo vlivem výskytu mokrého sněhu k jejich četnějším polomům.

Synoptické příčiny: Přes ČR přešla významná studená fronta, která ukončila inverzní ráz počasí trvající v předchozích dnech. Za frontou k nám pronikl významně studený vzduch od severu.

Průběh počasí: Nejstudenější byl 27. říjen, kdy se teploty v maximech pohybovaly jen kolem 3-4°C v maximech a to v polohách ne horských. Zpočátku v nížinách pršelo, během večera uvedeného dne a noci na následující den již sněžilo. Srážky současně následně ustávaly.

Silná ledovka v prosinci 2012

15. prosinec

Obecně: Tento rok se vyznačoval další význačnou zimní situací, tentokrát již v zimním období. Šlo o výskyt mrznoucího deště a následnou tvorbu velmi nebezpečné a kluzné ledovky.

Synoptické příčiny: Přes naše území přešla teplá fronta, za níž pronikal nejprve do vyšších výšek teplý vzduch.

Průběh počasí: Vlivem mrznoucích srážek se tvořila v ČR na četných místech na podchlazeném zemském povrchu po nedávných mrazech ledovka. Jednalo se zejména o území Čech, kde způsobila ledovka značné komplikace v dopravě i při chůzi lidí. O týden později (23.12.) vznikla podobná situace pro změnu na Moravě a ve Slezsku.

Povodně v červnu 2013

1. až 4. červen

Obecně: Mezi významnější povodňové události se řadí ty z přelomu jara a léta roku 2013. Velmi vydatné srážky rozvodnily zejména vodní toky na jihu a jihozápadě Čech, podobně jako v roce 2002 (viz výše). S událostí v roce 2002 byla tato často srovnávána, avšak nebyla tak význačná.

Synoptické příčiny: Počasí ve střední Evropě bylo pod vlivem významné tlakové níže a s ní spojeného frontálního systému.

Průběh počasí a hydrologické situace: Nad ČR se vyskytly vydatné a trvalé srážky v několika vlnách. Území bylo nasyceno již předchozí srážkovou činností z května. Další a to hlavní srážky se vyskytly na počátku června. Většina vodních toků v Čechách se rozvodnila na nejvyšší 3.SPA či 2.SPA, dosaženo bylo i extrémního ohrožení.

Níže Christian 2013

28. říjen

Obecně: Mezi významnější cyklony s vlivem na naše území řadíme i níži Christian, která ovlivnila počasí u nás na konci října tohoto roku. Projevila se i v počasí západní, severozápadní a severní Evropy. Přinesla hlavně silný vítr a to do západní a severozápadní Evropy. Ve střední Evropy byly projevy počasí mírnější.

Synoptické příčiny: Hluboká tlaková níže zvaná Christian postoupila z Atlantiku přes britské ostrovy dále k severovýchodu.

Průběh počasí: Níže se projevila zejména silnými nárazy větru, zejména na severu Německa a v Británii. Přinesla ale také prudké srážky s vysokými úhrny za krátký čas.

Největší nárazy větru na britských stanicích:

Wight: Needles 99mph = 158km/h

Langdon Bay 82mph = 131km/h

Isle of Portland 81mph = 130km/h

Andrewsfield 79mph = 126km/h

Odiham 78mph = 125km/h

Thorney Island 76mph = 120km/h

Nejvyšší srážkové úhrny v Británii za 14 hodin:

Otterbourne W WKS 50mm

Wych Cross 45.4mm

Cardiff, Bute Park 44.8mm

Hurn 42.0mm

Wiggonholt 37.2mm

Nejsilnější náraz větru 169km/h byl změřen na samotném severu Německa.

Velmi silná ledovka v prosinci 2014

1. – 3. prosinec

Obecně: Takto plošnou a výraznou ledovku naše území dlouho nepamatuje. Mrznoucí srážky přicházely od jihovýchodu až jihu a byly poměrně trvalé. Důsledky byly poměrně rozsáhlé, neboť ledovka zastavila veškerý dopravní provoz závislý na elektrické trakci a poprvé v historii například pražskou tramvajovou dopravu. Problémy byly i v energetice a lesnictví, kde pod tíhou ledovky praskaly větve a vyvracely se stromy.

Synoptické příčiny: Teplá fronta spojená s tlakovou níží ovlivnila během prvního prosincového dne tohoto roku počasí u nás.

Průběh počasí: Dne 1. prosince se objevily od jihovýchodu trvalejší srážky, které při dopadu na podchlazený zemský povrch namrzaly a tvořily ledovku. Srážky se rozšířily během odpoledne na celé území směrem k severozápadu. Na řadě míst byly ideální podmínky pro vznik ledovky a srážky pokračovaly celý večer a ještě v noci na 2. prosince.

Důsledkem byla silná a místy velmi silná ledovka, která obalila vše, co bylo vystaveno mrazu a dešti zároveň. Ledovka roztála až během 3. prosince.

Níže Niklas 2015

29. březen

Obecně: Hlubší tlaková níže ovlivnila počasí zejména na severozápadě a severu Německa a v přilehlých oblastech. Ohledně průběhu počasí dominovaly zejména silné nárazy větru.

Synoptická situace: Hluboká tlaková níže postoupila z Atlantiku přes severozápadní Evropy.

Průběh počasí: Na našem území hlásila největší nárazy Sněžka 162km/h, dále značné nárazy Přimda a Milešovka a to 133km/h, Lysá hora 122km/h, Kocelovice 115km/h nebo Praha-Ruzyně výrazných 106km/h. Nejvyšší náraz větru v Německu činil 191km/h, na ostatních stanicích se nárazy pohybovaly od 120 do 160km/h, výjimečně byly silnější.

Sucho 2015

léto/podzim

Obecně: Během letního období bylo značně prohloubeno sucho na našem území. Jednalo se o nejvýznamnější sucho od roku 2003 (viz výše). Důsledky byly znát v zemědělství, lesnictví a vodním hospodářství (hydrologii).

Synoptická situace: Nad centrální Evropou často převažoval vliv oblastí vysokého tlaku vzduchu.

Průběh počasí: Slunečné a často horké počasí způsobilo a dále prohloubilo sucho. Horké a suché počasí pokračovalo ještě během září. Suchému roku 2015 předcházelo srážkově deficitní počasí již v předchozím roce. sucho bylo postupně zintenzivňováno deficitními srážkami a v červenci a srpnu bylo významně prohloubeno velmi vysokými teplotami vzduchu za stále nízkých a málo četných srážek. Měsíce květen a červen ovšem postup sucha zmírnily, bez této situace by bylo sucho ještě extrémnější.

Velmi silné bouřky v květnu 2016

23. a 24. květen

Obecně: Významná bouřková činnost zasáhla naše území ve třetí květnové dekádě. Bouřky byly lokálně velmi silné a přinášely nebezpečné doprovodní jevy. Způsobily mnohé škody. Jednalo se o první významné bouřky sezóny.

Synoptická situace: Naše území se nacházelo v nevýrazném tlakovém poli s přílivem teplého a vlhkého vzduchu.

Průběh počasí: Velmi silné bouřky byly provázeny přívalovými srážkami (na některých stanicích byly překonán srážkové rekordy) a krupobitím s výskytem dalších nebezpečných projevů. Příkladem takových projevů byl výskyt potvrzeného tornáda na Náchodsku dne 24. května. Přívalové srážky zasáhly v četných případech lokálně omezená území zejména východních, jižních a středních Čech. Bouřková činnost pokračovala poté zejména kolem 28. května. Na některých stanicích byly překonány i dosavadní rekordní krátkodobé úhrny srážek.

Silný mráz v lednu 2017

7. leden

Obecně: Pravá zima nastala během první lednové dekády, velmi silný byl mráz kolem uvedeného data.

Synoptická situace: Na naše území pronikal mrazivý vzduch od severu za vlády tlakové výše.

Průběh počasí: Vyjasnění a příliv mrazivého vzduchu připravily ideální podmínky pro noční ochlazování za ještě stále velmi dlouhých nocí. Teploty klesaly na velmi nízké hodnoty nejen na horách a v horských údolích. Teploty v noci na 7. ledna klesly na -13 až -17°C a na JZ/Z a SV ČR na -18 až -22°C. V horských údolích byly zajisté o poznání nižší.

Nejnižší naměřené teploty:

-34.6°C Rokytská slať

-33.8°C Březník

-33.0°C Kvilda-Perla

-30.9°C Rolava

-30.8°C Hliniště

-30.5°C Volary

Překonány byly některé minimální rekordy pro tento den. Následně se od západu oteplovalo.

Povodně na východě v dubnu 2017

28. duben

Obecně: Vydatnější srážky způsobily lokální povodňovou situaci a to na Moravě a zejména ve Slezsku. Krátkodobě tam došlo k rozvodnění vodních toků.

Synoptická situace: Počasí u nás ovlivnilo zvlněné frontální rozhraní s velmi pozvolným postupem k východu.

Průběh počasí: Vlivem trvalých srážek došlo v nasycené oblasti k vzestupům vodních toků i na vyšší SPA. Nejvíce srážek spadlo za 24 hodin do 28.4.2017 12h na stanicích:

49.7mm Horní Bečva

49.5mm Ondřejník

45.0mm Jablunkov na Olši

43.0mm Valašské Meziříčí

40.4mm Bumbálka

39.9mm Žermanice

39.7mm Bystřička

38.9mm Olešná

38.1mm Frenštát pod Radhoštěm

38.0mm Valašská Bystřice

a další.

Platnost SPA k 28.4.2017:

3.SPA: Bystřička – Bystřice pod přehradou, stav 80cm

Polančice – Polanka, stav 191cm

2.SPA: Bystřička – Bystřička, odtok, stav 100cm

Vsetínská Bečva – V. Karlovice, stav 215cm, Jarcová, stav 321cm

Jičínka – Nový Jičín, stav 225cm

Porubka – Vřesina, stav 182cm

Bílovka – Bílovec, stav 190cm

Opava – Držkovice, stav 284cm

Sedlnice – Sedlnice, stav 241cm

1.SPA: platí nyní na cca 35-40 místech

Silné bouřky v červnu 2017

22. a 23. červen

Obecně: První významná bouřková situace se odehrála na našem území v poslední červnové dekádě. Vyskytla se po několika dnech slunného a teplého až horkého počasí. Vedle nebezpečných doprovodných jevů se při bouřkách vyskytovaly četné bleskové výboje.

Synoptická situace: Na naše území vrcholil příliv teplého až velmi teplého vzduchu, následně přes naše území přecházela studená fronta.

Průběh počasí: Bouřky byly provázeny krupobitím a přívalovými srážkami, dominovaly v nich také četné bleskové výboje, včetně těch do zemského povrchu. Nejvíce srážek, 43mm, spadlo za den na stanici Přebuz v Krušných horách. Celkem bylo zaznamenáno během nočních hodin (za 15 hodin) 81 471 blesků. Při těchto bouřkách se v ČR objevovaly nebezpečné blesky typu mrak x země a to i velmi nebezpečné blesky po odeznění bouřkových projevů, které patří mezi nejnebezpečnější.

Před bouřkovou činností k nám vrcholil příliv velmi teplého vzduchu a teploty dosáhly až 36.0°C a to dne 22.6.2017 na stanici Husinec-Řež, dne 20.6.2017 až 34.9°C na stanici Dobřichovice. Překonány byly desítky teplotních rekordů.

Prudké srážky v červnu 2017

29. červen

Obecně: Lokálně zasáhly naše území přívalové srážky jako kombinace při výskytu trvalých srážek.

Synoptická situace: Nad Čechami se prohlubovala tlaková níže. Způsobila ve vlhkém vzduchu významné vzestupné pohyby vzduch a tvorbu bouřkové činnosti s pozvolným postupem.

Průběh počasí: Trvalé srážky v oblasti cyklony, kterým předcházely silné bouřky i s kroupami již dne 28. června, byly během 29. června opět doplněny lokální významnou konvekční činností. Nejvíce srážek spadlo na jihozápadě středních Čech, Prahy a na Rokycansku. Maximum 118.5mm v Praze-Radotíně, dále 103.7mm v PRaze-Stodůlkách nebo 100.0mm v Dobřichovicích.

Došlo k rychlému a krátkému rozvodnění malých toků, zatopení sklepů, dalších níže položených a jinde suchých míst. Dále k podmáčení půdy a sesuvům, například na železniční trať do Berouna a Plzně u Prahy, kde byly srážky extrémní.

Silné bouřky v srpnu 2017

11. srpen

Obecně: Významná bouřková situace zasáhly lokálně zejména východní část našeho území. V bouřkách se vyskytovaly zejména silné nárazy větru a prudké srážky. Tyto lámaly větve a vyvracely stromy, přívalové srážky způsobily krátké rozvodnění potoků.

Synoptická situace: Přes naše území postoupilo výrazné zvlněné frontální rozhraní. Před jeho přechodem na naše území vrcholil příliv teplého až velmi teplého vzduchu.

Průběh počasí: Nejvíce srážek spadlo dne 11.8.2017 65.0mm za 24 hodin a to v Polici nad Metují na Náchodsku. Ve východních Čechách se objevily jedny z velmi silných bouřek s přívalovými dešti a silnými nárazy větru. Dále se objevily značné bouřky na jihu Čech, na Moravě a den před tím též na Moravě a to zejména na jižní a severní a také na západě Čech.

Níže Xavier 2017

5. říjen

Obecně: Další významnou tlakovou níží, která ovlivnila počasí u nás, byla hluboká tlaková níže zvaná „Xavier“. Jednalo se o první významnou tlakovou níži chladné části roku, která postoupila z Atlantiku.

Synoptická situace: Hluboká tlaková níže postupující od západu ovlivnila počasí ve střední Evropě. S tlakovou níží spojená okluzní fronta přešla naše území k východu a přinesla déšť či četnou přeháňkovou činnost.

Průběh počasí: V ČR se objevil silný vítr, kdy nárazy na horách i překročily 30m/s. V souvislosti s přechodem níže se zajisté vyskytly významné tlakové změny, zejména významný pokles tlaku při přechodu níže a následný silný vzestup.

Níže Herwart 2017

29. říjen

Obecně: Jednoznačně nejvýznamnější tlaková níže ovlivnila počasí u nás na konci října uvedeného roku. Byla to ohledně větru nejvýznamnější tlaková níže od přechodu níže Kyrill v roce 2007 (viz výše).

Synoptická situace: Během soboty (28.10.) se tlaková níže přesouvala přes severní Atlantik nad Severní moře a současně „sbírala“ vlhkost z rozsáhlé vodní plochy a prohlubovala se. V neděli postoupila východně a přecházela přes Skandinávii, toho času šlo již o hlubokou tlakovou níži. Následně ovlivnila i počasí ve střední Evropě, podobně jako většina významných tlakových níží postupujících touto drahou. Nad jihozápadní až západní Evropou se rozprostírala tlaková výše zvaná „Vera“. Mezi těmito tlakovými útvary zesílilo ve střední Evropě severozápadní proudění. V pásu severní Atlantik, Severní moře až část vnitrozemí střední Evropy se nacházelo tryskové proudění, které prezentovalo extremitu projevů počasí v této oblasti.

Průběh počasí: Na základě výše uvedené situace se nad naším územím a okolím vyskytly extrémní projevy počasí. Především šlo o extrémní poryvy větru ať už v podobě průměrné rychlosti větru nebo jeho nárazů. Dále se jednalo o lokálně významné srážky při přechodu s cyklonou spojené výrazné studené fronty, které byly na návětří zejména severních hor významně zesíleny a na tamním již nasyceném území způsobily rychlý odtok povodím s důsledkem rychlého vzestupu tamních vodních toků na SPA.

V oblasti studené fronty a v silném proudění za frontou se objevily i bouřky. V bouřkách i přeháňkách se vyskytovaly zpočátku často prudké srážky, později během nedělního odpoledne a večera i v nižších polohách smíšené či sněhové srážky nebo srážky v podobě sněhové krupice.

Níže „Herwart“ v číslech:

  • Nejvyšší náraz větru se vyskytl na Luční Boudě 50.5m/s (182km/h)
  • Druhý nejvyšší náraz větru byl změřen na Sněžce a činil 50m/s*
  • Nejvyšší úhrn srážek dne 29.10.2017 k 21. hodině na přehradě Labská 92.6mm
  • Další nejvyšší úhrny zaznamenaly stanice Souš 87.4mm, Labská Bouda 70.7mm a Medvědín 69.5mm
  • Nejvyššího SPA (třetího) dosáhlo dne 29.10.2017 dopoledne Labe v profilu Vestřev (vlna transformována následně VD Les Království) a Jizera v Jablonci nad Jizerou (vlna transformována dále na toku mimo jiné i rozlivy)
  • Přechod studené fronty spojené s níží byl spojen s prudkými srážkami a místy bouřkami
  • V ČR došlo k výraznému ochlazení, často intenzivní smíšené či sněhové přeháňky se objevily večer i v nížinách
  • V Praze klesla teplota dne 29.10.2017 z 10.8°C na 2.4°C s tím, že minimum dne bylo změřeno cca ve 23:55 hodin a maximum ve dvou vlnách (dopoledne a absolutní poté krátce po poledni)
  • Tlak vzduchu klesl v Praze z 1026hPa (dne 28.10.2017 v 0:00 SELČ) na 997hPa (dne 29.10.2017 dopoledne) a dne 29.10.2017 klesl z 1012hPa o půlnoci na zmíněné minimum dopoledne a do konce dne stihl silně opětovně vzrůst až na 1017.5hPa (následující den ještě o 10 hPa výše)
  • Situace si vyžádaly v ČR 4** oběti ve spojení s extrémním větrem
  • Náraz větru dosáhl na Fichtelbergu 49m/s, na Milešovce 42m/s a mimo vyšší polohy pak v Ústí nad Labem – Kočkově 37m/s, Přibyslavi 35m/s a Skutči 34m/s

Níže Yves a Xanthos 2017

12. prosinec

Obecně: Po významné níži Herwart (viz výše) ovlivnily počasí u nás další dvě významnější tlakové níže. Přinesly opět význačné projevy počasí, včetně zejména silného větru.

Synoptická situace: Počasí u nás ovlivnilo více cyklon. Na frontálním rozhraní vzniklo několik tlakových níží, jednalo se tedy o níži „Xanthos I až III“.

Průběh počasí: Při přechodu níže přes severní Evropu se vyskytly opět velmi silné poryvy větru i na našem území. Tlakové níži „Herwart“ z konce října se ale projevy této nevyrovnaly. Velmi silný vítr foukat především na Moravě a ve Slezsku.

Nejvyšší náraz větru byl změřen na stanici Lysá hora (38m/s), dále na stanici Sněžka (35m/a) a Javorový vrch (33m/s).

Přechod níže zajisté provázel i významný pokles tlaku vzduchu. Ve středu níže byl tlak pod 970hPa, na našem území klesl na hodnoty kolem 982hPa.

Rozhraní způsobilo velké teplotní rozdíly a zatímco na SV/V země bylo téměř 15°C (Karviná 14.6°C), tak na jihozápadě a západě území Čech se teploty ve shodnou dobu pohybovaly kolem 3 až 5°C. Další tlakové níže následovaly.

Níže Friederike 2018

Obecně: TN „Friederike“ ovlivnila počasí u nás ve shodné datum jako v posledních letech nejvýznamnější tlaková níže zvaná „Kyrill“ (viz výše). Přinesla obdobně silný vítr, avšak nebyla ohledně nárazů větru významnější než níže „Kyrill“ ani „Herwart“.

Synoptická situace: Po krátkém anticyklonálním počasí, kdy vládlo na území ČR klidné počasí s výskytem nízké inverzní oblačnosti, ovlivnila střední Evropu od západu po odsunutí se zmíněné mohutné anticyklony k severovýchodu nejprve tlaková níže zvaná „Evi“, současně se vytvořila na systému s ní spojeném v podobě okluzní fronty druhý střed „Evi II“. Významnější tlaková níže zvaná „Friederike“ vznikla nad Atlantikem s postupovala společně se svým frontálním systémem k britských ostrovům. Současně se během svého postupu značně prohlubovala. Následně přešla přes Severní moře a zamířila nad severozápadní Německo a částečně státy Beneluxu, následně začala slábnout a postupovat přes severní Německo a Polsko dále k východu. Přičemž ovlivnila počasí u nás.

Průběh počasí: Právě postup tlakové níže přes sever Německa a Polska byl pro počasí u nás z hlediska význačných projevů nejdůležitější. K tomuto postupu došlo právě ve čtvrtek 18.1. odpoledne, večer a zpočátku noci na pátek 19.1., kdy byly nárazy větru v ČR nejvýznamnější. Nejvíce foukal vítr na severu a severozápadě území zejména v příhraničí, ale také jinde na severu Moravy, ve střední části republiky, na jihovýchodě a částečně i na jihu Čech. Nejslabší vítr foukat na jižní a jihovýchodní Moravě. Nejvyšší nárazy byly dosahovány mezi čtvrteční 17. až 22. hodinou, což předpovědní modely odhadly, byť původně slibovaly i značnější nárazy do nižších výšek.

Několik čísel:

  • Nejvyšší náraz větru byl změřen na Sněžce a Fichtelbergu, činil 48m/s (170km/h)
  • Druhý nejvyšší náraz zaznamenala stanice na Milešovce, činil 43m/s
  • Z ne horských poloh foukalo v nárazech nejvíce například v Ústí nad Labem – Kočkově, 30m/s
  • Nejvíce sněhu za tento den nasněžilo v Černém Dole, spadlo tam 36mm srážek
  • Tlak vzduchu ve středu níže při postupu nad pevninu u pobřeží Severního moře činila cca 980hPa

Níže Fabienne 2018

23. září

Obecně: Tlaková níže byla první významnější cyklonou s vlivem na počasí u nás v této chladné části roku. Jednalo se o první silný vítr podzimu a též výskyt bouřkové činnosti.

Synoptická situace: Níže vznikla daleko v západním Atlantiku, dále přešla přes západ Evropy a ovlivnila počasí v Evropě střední. Následně postupovala k severovýchodu. Významný tlakový rozdíl nad střední Evropou přinesl typické důsledky. Počasí u nás ovlivnil frontální systém s cyklonou spojený.

Průběh počasí: Vliv tlakové níže přinesl zejména silné nárazy větru a také vydatný déšť, který byl významný na návětří severních a západních hor. Ještě významnější nárazy větru přinesla cyklona do Německa. Na studené frontě se objevily bouřky, v nichž se vyskytly též nárazy větru.

Několik čísel:

  • Nejvyšší náraz větru 38m/s (Sněžka)
  • Nejvyšší denní úhrn srážek 46mm (Špindlerovka)
  • Náraz větru v Německu 44m/s
  • Vítr poničil Lesům ČR cca 300 000 stromů

Níže Vaia 2018

29. říjen

Obecně: Ve stejnou dobu jako v roce 2017 „Herwart“ (viz výše nebo podrobněji na samotné stránce) ovlivnila v tomto roce počasí u nás hluboká cyklona s výskytem významných nárazů větru. A podobně jako v letech 2007 a 2008 se jednalo o nejvýznamnější cyklony z hlediska silného větru u nás.

Synoptická situace: Tlaková níže vznikla nad západem Středomoří, postupovala přes Španělsko a Británii, přes Severní moře dále k severu. Nad střední Evropou způsobila významný tlakový rozdíl. Vysoký tlak vzduchu nad východem Evropy blokoval postup níže tímto směrem.

Průběh počasí: Nejen významné poryvy větru, ale také netradiční až rekordní průběh teploty vzduchu v noci na 30. října přinesl právě vliv této cyklony. Od jihovýchodu došlo v noci na neděli k významnému oteplení během krátkého času, kdy teplý vzduch postupoval k severozápadu. V Ostravě byla zaznamenána u zatím nejvyšší minimální teplota v říjnu. Nejvyšší náraz větru 49.5m/s byl dosažen na Sněžce.

Vlivem silného větru bylo mnoho popadaných stromů, hlavně na horách, vítr převracel i nákladní automobily.

Několik čísel:

  • Nejvyšší náraz 49.5m/s (Sněžka), dále v nížinách 29.8m/s (Holešov)
  • Nejvyšší noční teplota 19.8°C (Ostrava-Mošnov) byla zatím nejvyšší noční teplotou v říjnu v ČR
  • Noční minima kromě západu byla mezi 20 až 16°C
  • Teplotní rozdíl mezi západem a JV/V ČR, velmi rychlé oteplování od JV, v Polabí bylo například 18°C a v Praze 8-9°C (21:00 hodin)

Výše uvedené události se zapsaly do dějin extrémního počasí v ČR a většinou i v jejím blízkém okolí. Většina zde uvedených událostí je podrobně zpracována a rozebrána na samostatných stránkách tohoto menu (postačí též kliknout na název události v tomto přehledu – stránky budou vytvořeny, prosíme o strpení!). Tento stručný přehled má sloužit pro rychlé a hlavní informace o významných událostí počasí v ČR.

Tento výpis extrémních hydrometeorologických událostí bude doplňován o další významnější hydrometeorologické situace, které u nás následně proběhnou.

Reference

Použitá a doporučená literatura:

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ), www.chmi.cz, 2002-2018.

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ), Informační server Infomet, www.infomet.cz, 2002-2018.

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, Hlásná a předpovědní povodňová služba (HPPS), www.hydro.chmi.cz, 2002-2018.

POVODÍ LABE, státní podnik, www.pla.cz, 2002-2018.

POVODÍ VLTAVY, státní podnik, www.pvl.cz, 2002-2018.

POVODÍ MORAVY, státní podnik, www.pmo.cz, 2002-2018.

POVODÍ ODRY, státní podnik, www.pod.cz, 2002-2018.

POVODÍ OHŘE, státní podnik, www.poh.cz, 2002-2018.

DAŇHELKA, J. a kol. Vyhodnocení sucha na území České republiky v roce 2015. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2015. Dostupné na http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/SUCHO/zpravy/Sucho_2015_CHMU_prosinec.pdf.

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV A VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ T. G. M., Vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002. Praha: Ministerstvo Životního prostředí ČR, 2002. Dostupné na http://voda.chmi.cz/pov02/index.html.

SANDEV, M. a kol. Vyhodnocení jarní povodně 2006 na území ČR. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2006. Dostupné na http://voda.chmi.cz/pov06/index.html.

KUBÁT, J. a kol. Vyhodnocení povodní v červnu a červenci 2009 na území České republiky. Souhrnná zpráva. Praha: Český hydrometeorologický ústav a Ministerstvo ŽP, 2009. Dostupné na http://voda.chmi.cz/pov09/doc/01.pdf.

KUBÁT, J. DAŇHELKA, J. a kol. Vyhodnocení povodní v červnu 2013. Závěrečná souhrnná zpráva. Praha: Český hydrometeorologický ústav a Ministerstvo ŽP, 2014. Dostupné na http://voda.chmi.cz/pov09/doc/01.pdf.