Historie hydrologie

Každý obor má svoji historii a ta je důležitá nejen pro zajímavost, ale i pro pochopení mnohých souvislostí v oboru současnosti i budoucím vývoji. Z hlediska hydrologie je historie důležitá dvojnásobně a to pro pochopení hydrologických poměrů a snazší či též přesnější předpověď hydrologických jevů v současnosti. Historii hydrologických extrémů u nás najdete podrobně zpracovanou na stránkách Největší sucha v ČR a Největší povodně v ČR. V posledních letech byly nejvýznamnější povodně, které se udály v dávnější historii, rekonstruovány mnohými autory. Z dokumentárních zdrojů, které patří do tzv. proxy dat, lze zjistit mnohé a provést následně za pomoci dalších zdrojů a důkazů o povodni rekonstrukci vývoje stavu či odhad průtoku v daném místě (profilu). Na této stránce se budeme dále ale zabývat historií oboru hydrologie, hydrologické služby v ČR a také tříděním a využitím dokumentačních prostředků o historických událostech v hydrologii.

Témata stránka: Historie hydrologie, významné události v hydrologii, historie hydrologické služby v ČR, proxy data a jejich využití.


ZÁSADNÍ MILNÍKY V HYDROLOGII, HISTORIE HYDROLOGICKÉ SLUŽBY

O kterých událostech existují dodnes zmínky a které to jsou? Kdy se začala hydrologie u nás vyvíjet? Kdo byli významní vědci v oboru hydrologii, tedy slavní hydrologové, kteří popsali důležité jevy? Jak šel čas s hydrologickou službou v ČR či ČSR? Na tyto a další otázky odpoví stránka o historickém vývoji ve vědním oboru hydrologie.

Podobně jako v meteorologii sahají zmínky či počiny související s vodou a vodními stavbami i v hydrologii do daleké minulosti. Již kolem roku 4000 př. n. l. došlo k přehrazení Nilu, rozvíjely se stavby akvaduktů, zavlažovacích a protipovodňových systémů. Teorii hydrologického cyklu popsal v 1. století př. n. l. Marcus Vitruvius. Upřesnění výkladu tohoto pojmu přinesl Leonardo da Vinci a také Bernard Palissy.

Mezi významné teoretiky v hydrologii patří dále Edmud Halley, Pierre Perrault Leroy Sherman, Edme Mariotte a další.

Co je to paleohydrologie? Odvětví hydrologie, věda, která studuje rekonstrukci maxim současných, historických i dávných historických povodní. V užším slova smyslu jde o identifikaci mělkovodních povodňových sedimentů či obdobných metod přírodních archivů (morfologický vývoj v říční nivě). Někteří autoři označují paleohydrologii ve spojení spíše s metodologií, neboť jsou tyto metody používány i co se týče současných povodní.

Co je to historická hydrologie? Je vžité označení výše uvedeného odvětví hydrologie (paleohydrologie) pro užití dokumentárních zdrojů (například historického tisku, více stránka Proxy data).

Výše uvedené obory jsou od sebe tedy odděleny, mají různá východiska, ale často dochází ke kombinaci jejich výsledků (Elleder 2016, dále též Benito 2003, Benito a Thordycraft 2005, Glaser 2001 či Brázdil a kol. 2006b).

Historie hydrologie v ČR

Přirozeně se nejvíce zaměříme na historický vývoj vědy u nás. V dalších odstavcích se dozvíte to podstatné o nejvýznamnějších průkopnících české hydrologie, o vzniku hydrologické služby a na závěr je sestaven stručný výpis nejvýznamnějších milníků v hydrologii naší země.

Významní průkopníci české hydrologie

Pokud se podíváme na naše území, mezi nejvýznamnější české hydrology patří Andreas Rudolf Harlacher. V roce 2012 jsme si připomínali 170 let od jeho narození. Tento se narodil 21. září roku 1842 na severu Švýcarska poblíž Curychu. A. R. Harlacher byl zakladatelem systematické hydrologie u nás. Z hlediska oboru založil základní vodoměrné stanice v oblasti povodí Labe. Pro měrné profily vyměřil měrné křivky a pokusil se vyčíslit kulminační průtoky významných povodí v letech 1845, 1862 a 1872 (Daňhelka, Elleder, 2012). Věnoval se i hydrologickým stavbám a to konkrétně plánování přehrad na řece Úpě, řešil také otázky zásobování vodou, ochrany před povodněmi a zejména se zabýval problematikou plavby po tocích, pro kterou sledování vodních stavů a průtoků sloužilo především. Zabýval se problematikou srážkové činnosti a odtoku vody, zejména pak vlivem lesa na odtok vody z území. Též se věnoval zemědělské činnosti a stanovením ročních zemědělských ztrát v důsledku eroze půdy.

Spolupracovníkem A. R. Harlachera byl Ing. Jiří Richter, který se narodil v Praze v roce 1854. Stal se přednostou rozvíjejí se hydrologické služby (viz dále) a to po roce 1889. Roku 1892 se mu podařilo ve spolupráci prosadit zavedení pravidelných předpovědí pro dolní Labe v podobě telegraficky zasílaných zpráv o vodních stavu z několika desítek měrných stanic postavených v povodí Labe. V oblasti předpovědi průtoků zajistil patrně hydrologické službě průkopnictví. Zemřel patrně v roce 1912, v roce 2012 to bylo tedy sto let. Byl významným člověkem pro založení hydrografické služby. Byl spoluautorem metodických postupů v oblasti hydrometrie společně s A. R. Harlacherem. Zabýval se předpovídáním vodních stavů a průtoků na tocích. Předpovědi byly podporovány a vyžadovány, zejména plavebními společnostmi a také zemědělci. Stal se tak významnou osobností vodního hospodářství u nás. Vedle různých publikací ve spolupráci s A. R. Harlacherem o hydrometrii vydal publikaci o Labi (der Elbstrom) roku 1898. Tuto publikaci vydala správa labské vodní cesty. Navázal na zíklady systematické hydrologie položené A. R. Harlacherem a též je významně rozšířil.

Prof. Emanuel Purkyně byl zejména českým bioklimatologem a lesníkem, ale podíl má také na ombrologii. Zabýval se totiž ovzdušnými srážkami, jako složkou vodní bilance. Podílel se na vyhodnocení přívalových lijáků a též na vyhodnocení největší historické povodně na Berounce v roce 1872. E. Purkyně byl syn Jana Evangelisty Purkyně a narodil se ve Vratislavi v roce 1831. Po svém otci měl velký zájem o přírodní vědy, hlavně o botaniku. Vedle dalších aktivit byl též pověřen zpracováním posudku o meteorologických příčinných velké povodně v povodí Berounky roku 1872. Jeho názory na vznik extrémně silných srážek, které vyvolaly katastrofální povodeň roku 1872 v oblasti povodí Berounky z pohledu vlivu lesů jsou v porovnání s dnešní vědou správné (Daňhelka, Elleder, 2012).

Vznik státní hydrologické služby (1960)

Hydrologické předpovědi se začaly rozvíjet v ČSR kolem 80. let 19. století. Bylo o později než jinde v Evropě z důvodu nutnosti řešit protipovodňové ochrany a další požadavky pro zabezpečení vodní dopravy, vodárenství a hydrometrie.

Vzniku hydrologické služby našeho státu předcházela absence informací vlády o velké povodni na Slovensku a na Moravě. Hydrolog v té době sloužící na pracovišti v povodí Labe, který nebyl informován o tom, že má sdělovat informace i o situaci jinde, v povodí Moravy a Odry. Vláda si totiž o ústavu vyžádala zprávu o hydrologické situaci v celém státě. Jednalo se o povodňovou pohromu na Slovensku v roce 1960. V této době nebylo spojení mezi jednotlivými pracovišti snadné a komunikace pak vázla. O změně, že má prognostik informovat o hydrologickém stavu v celém státě nemohl být z důvodu doručení požadavku ministerstva před obdobím dovolených a tento si vyžádal déletrvající a náročnější diskuzi řízení sítě hlásných objektů s vyřešením celé řady organizačních otázek. Vedoucí pracovníci rozhodli, že se jím budou zabývat po skončení dovolených. Nenastala-li by extrémní povodeň, proběhlo by jednání poté a v klidu. Vedoucí ústavu požadoval po prognosticích celostátní zprávu o hydrologické situaci tak, jak bylo požadováno z ministerstva. Příkaz zněl jasně „udělejte vše, aby zpráva pro vládu byla doručena v požadovaném termínu“ (Daňhelka, Elleder 2012). To ovšem nebylo s přihlédnutím k mimořádné situaci snadné. Pošta vypnula při události totiž veškeré hovory a bylo možno využití jen tzv. „STORM“ hovoru, který se používal při krajních situacích a významných událostech a spojené bylo velmi drahé.

Při příští povodňové události měly prognózy probíhat dle zdokonalených organizačních a metodických přístupů. HMÚ zvažoval volbu struktury hydrologické předpovědní služby. Tato organizačně a metodicky řídila činnost služeben (Hydrologických předpovědních středisek) v krajských městech, centrálně zajišťovala svod a hodnocení informací i odtokové situaci z celého státu, spolupracovala se založeným útvarem Oblastní hydrologické předpovědní služby v Bratislavě a spolupracovala též velmi úzce s Ústřední povětrnostní službou HMÚ. Plán založit tuto službu se zrodil před rokem 1960.

Základními daty byly údaje, které přišly z hlásných hydrologických a meteorologických objektů. Pro sledování vývoje odtoku z území byly vybrány měrné profily s limnigrafem, u nichž byly datové řady nepřerušené. U delších toků byly vybrány i kontrolní stanice, přihlíželo se i k vlivu významnějších přítoků daných vodních toků. Tak se rozvíjet hlásný systém hydrologické předpovědní služby. Komunikace byla ovšem oproti dnešní době zastaralá a pomalá. Zpočátku ještě fungovala komunikace pomocí telegramů a to při extrémních stavech a kulminačních stavech. Tato byla nahrazována telefonními stanicemi s oboustrannou komunikací mezi hydrologem na stanici a prognózním pracovištěm. Tento systém byl dosti poruchový a to hlavně při extrémním počasí, kdy ho byla potřeba nejvíce využívat. Později byl tedy nahrazen bezdrátovým spojením a přenos informací probíhal v zakódované podobě s číselnou kombinací plus krátkým slovním zhodnocením.

Dále byly definovány pro každý profil na tocích stupně povodňové aktivity (SPA), jak je známe dnes. Jednalo se o první odvození SPA, které byly na základě nových znalostí a zkušeností zpřesňovány. Původně platné SPA byly tedy doposud již mnohokrát změněny, tedy upřesněny podle poměrů místa a toku. Tak například pro profil Týniště nad Orlicí na Orlici platily zpočátku tyto limity z hlediska vodního stavu: 1.SPA 240cm, 2.SPA 270cm a 3.SPA 300cm (Daňhelka, Elleder 2012). Dnes jsou na profilu Týniště nad Orlicí definovány tyto limity: 1.SPA 320cm, 2.SPA 350cm a 3.SPA 370cm (ČHMÚ 2019). Jsou určeny poněkud jinak, s jinými rozestupy a jsou zmírněna kritéria pro jejich vyhlašování. Tyto změny se dějí i na základě změn koryta v profilech a z důvodu dalších faktorů, zejména přesnějších výpočtů hydrologických poměrů daného povodí. V některých profilech se situace ovšem nezměnila, podmínky zůstaly shodné a i limity pro vyhlašování SPA jsou původní. Uveďme též příklad a to pro profil Beroun na Berounce, kdy tehdy platily tyto limity: 1.SPA 260cm, 2.SPA 320cm a 3.SPA 400cm (Daňhelka, Elleder 2012). Dnes platí na profilu též tyto limity: 1.SPA 260cm, 2.SPA 320cm a 3.SPA 400cm (ČHMÚ 2019). Dnes jsou stanoveny dle vývoje hydrologických poměrů, zejména s vyhodnocením dat z let s nejvýznamnějšími suchými epizodami, také limity pro vyhlášení stavů sucha či jinými slovy nízkých průtoků. Jak SPA, tak sucho jsou vztaženy převážně k průtokům, avšak průtoky jsou přiřazeny ke křivkám vodních stavů, proto jsou uváděny oboje veličiny.

Při povodni na Slovensku v roce 1960 se opět zdokonalování hydrologické a výstražné činnosti děje až po výskytu škodlivé události. Nezbytná náprava důsledků povodně byla tak obrovská, že bylo nutné založit fungující hydrologickou předpovědní službu pro celý stát (tenkrát dnešní Česko a i Slovensko) a tato služba vznikla z důvodu rostoucími potřebami ochrany veřejnosti před povodněmi a racionálního hospodaření s vodou a musí být dále rozvíjena. Impulsem k dalšímu rozvoji této povodňové služby nastaly i při dalších významných povodňových událostech, což lze říci i o dalších opatřeních pro ochranu obyvatel a jejich majetku před povodněmi. Takovými povodněmi byly zejména ty v letech 1997 a 2002. i když v posledních letech řešíme často sucho a tedy nízké průtoky a nedostatek vody, není radno povodňové události podceňovat. Tyto mohou s měnícím se klimatem náhle kdykoli přijít a vystřídat tak epizody sucha.

Proxy data a jejich využití

Proxy data jsou veškerá dostupná data, která mají za úkol prodloužit měřené řady průtoků a vodních stavů. Původ slova je v latině, slovo proximita označuje blízkost, aproximita pak přibližnost. Tato proxy data tak zastupují data přímá, získaná měřením (Elleder, 2016). Měřená data nazýváme jako data přímá, která lze ale často obtížně odlišit od dat nepřímých. Přímá data jsou v hydrologii například změřený vodní stav na vodním toku, například řeka Orlice, profil Týniště nad Orlicí, vodní stav 580cm (pozn. dnes odpovídá tento stav 3. SPA extrémní ohrožení, ČHMÚ 2019). Nepřímá data mají za úkol odhadnout změřenou veličinu v podobě přímých dat, o které ovšem nemáme takový přímý záznam. Výše uvedený vodní stav byl například změřen před 500 lety, záznam o jeho změření v podobě přímého data se nedochoval. Dnes potřebujeme zjistit, jaký vodní stav byl na Orlici v Týništi při významné povodni přes x lety. Tento můžeme zjistit podle dokumentárních zdrojů různého druhu. Informace o hydrologické situaci můžeme zjistit například z dochovaných záznamů lidí z dané doby nebo na základě procesů ovlivněných klimatem, třeba šířka letokuhů stromů.

Detailnější informace o nepřímých hydrologických datech, zejména jejich členění, najdete na stránce této sekce, Proxy data.

Historické milníky v hydrologii

Rok 1340vznik cechu, postupně úřadu, který rozhodoval spory v oblasti vodního hospodářství. Dbal zejména na správnost vodních značek, určujících výšku hladiny pro jednotlivé mlýny.

Rok 1481první známá výška povodně ve vztahu k plastice Bradáče v Praze.

Rok 1675nejstarší dochovaná značka povodně v Praze na zdi Křížovnického kláštera.

Rok 1781nejstarší vodočet v Čechách zřízen Antonínem Strnadem (ředitel observatoře Klementina) umístěný na Křížovnický klášter, vedle značek povodní.

Rok 1825zavedení každodenního pravidelného měření u Staroměstských mlýnů prováděné dvakrát denně a to železnou tyčí s ryskami, postupně vodočetnou latí.

Rok 1837nejstarší měrná průtoková křivka sestavená K. Wiesenfeldem, jde o převod mezi aktuálním vodním stavem a průtokem vody v korytu. Sestavena byla dle jeho měření hydrometrickou vrtulí.

Rok 1871 počátek hydrometrických prací na Labi A. R. Harlacherem a to v Hřensku, čímž se mu podařilo zjistit celkové množství odtékající vody z Čech.

Rok 1875vznik Hydrografické komise z důvodu výskytu několika meteorologických a hydrologických extrémů. Sekci hydrometrie vedl přímo A. R. Harlacher. Zvýšil se následně počet měrných stanic a rozvíjely se předpovědi průtoků.

Rok 1892pravidelné hydrologické předpovědi, kdy Ing. Jiří Richter realizoval myšlenky zesnulého A. R. Harlachera.

Rok 1919vznik Státního ústavu hydrologického.

Rok 1925počet vodočtů přesáhl hranici 500 na území dnešního státu.

Rok 1954vznik Hydrometeorologického ústavu (HMÚ), dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Rok 1962založeny byly krajské předpovědní hydrologické služebny, impuls povodně na Slovensku pro rozvoj předpovědní služby.

Rok 1965 – vydání hydrologických poměrů ČSSR, které byly nejvýznamnější publikací v historii naší hydrologické služby. Obsahovaly charakteristiky pro všechny toky tehdejšího státu.

Rok 2001spuštění hydrologických modelů v předpovědní službě, dodnes známe a v ČR používáme zejména modely HYDROG a AQUALOG, které v tzv. předpovědních profilech na tocích odhadují další vývoj vodních stavů a průtoků na nejbližší dny na základě různých meteorologických a hydrologických dat v povodí. Nástup výpočetní techniky a zejména poté internetu významně posunul hydrologické pozorování i předpovědi vpřed.


Nejvýznamnější milníky týkající se povodňových událostí a suchých období:

Rok 1118 – první věrohodná zmínka o povodni, zprostředkovaná kronikářem Kosmou.

Rok 1342 – protržení Juditina mostu, prvního pražského kamenného mostu. Šlo o zimní povodeň v únoru, kdy po na sníh bohaté zimě došlo k prudkému oteplení.

Rok 1432 – katastrofální povodně během roku, březnu, srpnu a prosinci. Nejvýznamnější byla srpnová povodeň po několikadenním silném dešti, byl při ní protržen Karlův most (podobná povodeň se zatím neodehrála, nejvíce se jí podobala povodeň roku 2002 – byla možná maximálně shodně významná).

Rok 1501 – letní povodeň s největším regionálním rozsahem povodí Odry, Labe a Dunaje.

Rok 1582 – povodněmi významný rok přinesl více povodní, do dějin vstoupila ta na Karlovarsku, která zpustošila město Karlovy Vary. Grafika k této povodni je zřejmě nejstarším dochovaným obrazovým dokumentem povodní v Čechách.

Rok 1598 – další významný rok ohledně povodňových situací, které se odehrály na jaře, v létě i na podzim. Březnová a srpnová povodeň byly katastrofálními. Byla jen o něco menší než povodeň roku 1501 (výše).

Rok 1616 – nejstarší věrohodný záznam o suchu na hladovém kameni v Děčíně.

Rok 1655 – zimní povodeň, příčina a rozsahem podobná událostem z let 1784 a 1845 (viz dále). V Děčíně existuje dodnes značka hladiny vody při této povodni na zámecké skále. Problémy působily také ledové kry.

Rok 1714 – katastrofální červencová povodeň na Sázavě, povodeň byla vyznačena plastikou Bradáče v Havlíčkově Brodě.

Rok 1784 – velká zimní povodeň podoby smíšené povodně, která byla vyvolána táním sněhu a ledu plus vydatným deštěm. Ledový kry měly tloušťku i přes 1 metr, jímž Karlův most v tomto roce odolala. Byl ovšem mírně poničen (popadaly některé sochy).

Rok 1845 – významná jarní povodeň v Čechách, průtok Labe v Děčíně činil při kulminaci 5 600m3/s-1, což bylo více než v roce 2002 (4 700m3/s-1, viz dále).

Rok 1872 – přívalová povodeň na Berounce, byla největší známou ve městě Beroun (maximální průtok 2 500m3/s-1. Za 90 minut tenkrát spadlo v Mladoticích 237mm srážek.

Rok 1874 – vrchol sucha, velmi krátce po extrémní povodni. Průtok Vltavy v Praze klesl na 15m3/s (to se dnes vlivem kaskády prakticky nemůže stát, neboť nejnižší odtok ze stupně Vrané může být 40m3/s-1). Nízké průtoky se udržovaly několik týdnů.

Rok 1875 – přišel pravý opak a jaro i léto byly ve znamení přívalových lijáků, v důsledku výbuchu islandské sopky Askja. Od června do srpna se rozvodnilo mnoho potoků hlavně v centrálních a severních Čechách, včetně hlavního města.

Rok 1890 – stoletá povodeň, která byla obdobná povodni roku 2002 (viz dále) a i z hlediska příčin se jí velmi podobala. Jednalo se o jednu z našich nejvýznamnějších povodní v Praze. Protržen byl Karlův most, byť vodní stav nedosáhl takové výšky jako v letech 1784 a 1845 (viz výše).

Rok 1897 – katastrofální povodeň na horním Labi v červenci, které byly podnětem pro stavbu přehrad na horním Labi a v povodí horní Jizery a dalších toků. Z tohoto data (29.7.1897) pochází zatím nepřekonaný nejvyšší srážkový úhrn v ČR 345mm (ohledně přesnosti hodnoty uvádějí různé zdroje jiná čísla, např. 345.0mm, 345.1mm nebo 345.4mm, v Atlase podnebí Česka, viz Tolasz a kol., 2007, je uvedena hodnota 345.1mm z níž lze vycházet).

Rok 1904 – nejvýznamnější sucho, při němž byly nad hladinou všechny existující hladové kameny.

Rok 1997 – katastrofální povodeň na Moravě, která zajisté vstoupila do dějin velkých povodní posledních let. Po téměř 100 letech se opakovaly extrémní povodně, které byly mimo jiné impulsem pro zdokonalení hydrologických předpovědí (viz též historie výše).

Rok 2002 – katastrofální povodeň v srpnu zejména v Čechách, která byla největší od roku 1432 (viz výše). Tato povodeň zatopila pražské metro, zoologickou zahradu a téměř srovnala se zemí některé obce. Vstoupila do dějin nejextrémnějších povodní. Srovnávat ovšem nelze z pohledu zatopení území, neboť oproti roku 1432 či dalším s podobnými povodněmi existovala povodňová opatření a to novodobá. Maximální průtok v Děčíně na Labi 4 700m3/s-1.

Rok 2003 – po největší povodni posledních staletí přišlo extrémní sucho, nejen v ČR, ale i v Evropě. Patří mezi nejvýznamnější.

Rok 2006 – povodeň na Dyji a Labi. Tání sněhu po prudkém oteplení způsobilo po na sníh bohaté zimě velké jarní povodně (březen) na Dyji a na Labi. Na horním a středním Labi šlo o největší povodeň posledních let. Na Dyji šlo o stoletou vodu. Povodí horní Dyje zasáhla v srpnu ještě přívalová povodeň.

Rok 2009 – přívalové povodně od 24. června do 5. července, způsobené sérií silných bouřek s prudkými lijáky. Nejvíce se povodeň dotkla severovýchodu území, severu a jihu Čech.

Rok 2010 – série povodní na Moravě a na severu či ve střední části Čech. Tento rok byl mimořádně bohatý na srážky. První povodně přišly na východ země v květnu a červnu, další povodně pak zejména na sever Čech v srpnu a na konci září. Velká povodeň se vyskytla na Odře a Moravě, dále také na Smědé a Lužické Nise.

Rok 2013 – povodně na jihozápadě a ve střední části Čech, zejména v oblasti Vltavy a dolního Labe. Jsou poslední větší povodní v ČR. V Praze šlo o 20-50 letou vodu.

Rok 2015 – významné sucho střídalo vlhčí období, na celém území ČR poklesl stav řady toků a hladiny podzemních vod na historická minima od počátku pozorování.

Rok 2018 – dlouhodobé sucho ve vegetačním období. Opakovalo se sucho z roku 2015, místy a v některých ohledech bylo i významnější. Došlo poprvé v historii k vypuštění vodní nádrže Pařížov na řece Doubravě (pokles na hladinu stálého nadržení), hladiny v některých nádržích byly extrémně nízké.

Podrobnější informace o hydrologických extrémech u nás najdete na stránce Největší sucha v ČR a na stránce Největší povodně v ČR. Velmi podrobné informace o nejvýznamnějších prokázaných či rekonstruovaných případech hydrologických extrémů pak na samostatných stránkách v menu uvedených stránek (budou zpracovány!).

Z historického hlediska můžeme povodně dle jejich velikosti a intenzity členit do tří základních skupin, dle Sturma a kol. 2001 a Brázdila a kol. 2006b:

Malá regionální povodeň (malé škody, odplavené dřevo, krátké trvání)

Nadprůměrná nadregionální povodeň (škody v blízkosti řeky, např. škod na lávkách a mostech, výskyt obětí na životech, trvání průměrné)

Nadprůměrná nadregionální povodeň s katastrofálními důsledky (škody s vážnými důsledky, např. poškození domů, velké ztráty na životech a morfologické změny toku a okolí, delší trvání)

První vodočty

Nejstarší systematická hydrologická pozorování v Evropě se datují nejdříve na počátek 18. století. Tato měření se odehrávala na velkých vodních tocích. První systematické měření probíhalo roku 1709 v Curychu a další (viz přehled níže) byly prováděny na významných řekách jako jsou Seina, Labe, Rýn, Odra, Tibera, Mohan, Dněpr a dalších.

Rok 1709 – první systematické měření na Limmatu v Curychu.

Rok 1719 – měření na Seině v Paříži.

Rok 1727 – měření na Labi v Magdeburku a to na profilu Rathsmühle.

Rok 1766 – měření na Rýnu v Dusseldorfu.

Rok 1775 – měření na Labi v Drážďanech v profilu Most Augustusbrucke.

Rok 1778 – měření na Odře v Küstrinu.

Rok 1781 – měření na Rýnu v Kolíně nad Rýnem.

Rok 1782 – měření na Tibeře v Římě.

Rok 1784 – měření na Dunaji ve Vídni v profilu Wiener Kanal.

Rok 1813 – měření na Visle v Krakově.

Rok 1818 – měření na Dněpru v Locmanskaja Kamjanka.

Rok 1823 – měření na Mohanu ve Würzburgu v profilu Alte Kranen.

V některých případech chybí v pozorování určitá období O zdrojích prvních měření viz více Brázdil a kol. 2006b, Delametherie 1800, Elbestrombauvervaltung 1898, Keller a De Haar 1979, Pözsch 1784 a Svoboda 1990, Berghaus 1850, Callenda a kol. 2005, Wiener Zeitung 1784, Pociask-Karteczka 1994, Pekárková a kol. 2003 a Wikipedia 2010.

V ČR existovaly měrné profily na těchto tocích a v těchto místech:

Rok 1781 – na Vltavě v Praze-Klementinu (patrně profil Křížovnického kláštera).

Rok 1784 – na Labi v Děčíně, na zámecké skále.

Rok 1824 – na Labi v Litoměřicích (nesystematické).

Rok 1825 – na Vltavě v Praze na Staroměstských mlýnech.

Rok 1851 – na Labi na Mělníku, v Litoměřicích, Ústí nad Labem i Děčíně.

Rok 1859 – na Vltavě v Českých Budějovicích.

Rok 1867 – na Vltavě v Praze-Karlíně.

Rok 1868 – na Labi v Kolíně.

V roce 1868 bylo prokázáno 11 existujících vodočtů u nás (Elleder 2016). Viz více zdroje: Hlaváč 1977, Kotyza 2006, Novotný 1963b, Kotyza a kol. 1995, Bohemia 1868 a archiv ČHMÚ.

Reference

Použitá a doporučená literatura:

DAŇHELKA, J. ELLEDER, L. a kol. Vybrané kapitoly z historie povodní a hydrologické služby na území ČR. Praha: ČHMÚ, 2012

ELLEDER, L. Proxydata v hydrologii. Řada pražských průtokových kulminací 1118-1825. Praha: ČHMÚ, 2016.

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ). Prezentace a výuka. Historie hydrologie na území Čech, Moravy a Slezska, dostupné na http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/ruzne/vyuka/HYDRO/1.pdf.

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ). Prezentace a výuka. Historie hydrologických extrémů na území Čech, Moravy a Slezska, dostupné na http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/ruzne/vyuka/HYDRO/2.pdf.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s