Povodně

Jaké známe druhy povodní, jak který druh vzniká a jaké má projevy. Tímto hydrologickým tématem se zabývá tato stránka. Definovány zde jsou jednotlivé druhy povodňových situací a popsány jsou jejich projevy, zejména průběh na různých vodních tocích. Druhy vodních toků a jejich popis jsou k dispozici na stránce Vodní toky.

Témata stránky: Druhy povodní z hlediska příčin vzniku, průběh druhů povodní, předpověditelnost povodní, povodně a změna klimatu.


DRUHY A PRŮBĚH POVODNÍ

Povodňová situace a termín povodeň jsou obecně definovány na stránce Hydrologické extrémy. Jedná se tedy o hydrologický extrém, který spočívá v přebytku vody pod zemským povrchem i na něm ve formě vysokých průtocích v korytech vodních toků. Příčiny, které mohou k takovému přebytku vody vést, jsou různé. Podle nich dělíme povodně na různé druhy.

Povodňové situace podle příčin jejich vzniku rozdělujeme na:

  • Povodeň dešťovou
  • Povodeň sněhovou
  • Povodeň smíšenou
  • Povodeň ledovou
  • Povodeň bleskovou
  • Povodeň v důsledku jiné povodně
  • Povodeň umělou

Dále si detailněji rozebereme jednotlivé druhy povodní a modelujeme si jejich průběh v daném místě, měrném profilu.

Dešťová povodeň

Je povodeň vyvolaná čistě dešťovými srážkami trvalejšího charakteru, různé intenzity a to za určité hydrologické situace, která spočívá ve vyšším nasycení vůči intenzitě a trvání deště. Tato povodeň je častější v teplé části roku, kdy se ani na horách nevyskytuje sněhová pokrývka. Průběh této povodně je specifický v jejím pozvolnějším nástupu a též pozvolnějším odeznívání. V horních částech vodních toků a obecně na malých tocích je zajisté nástup i odeznění povodně prudší a povodeň tam má kratší trvání. Opakem jsou dolní části toků a větší toky. Převažující průběh dešťové povodně ukazuje náčrt průběhu vodního stavu/průtoku v daném profilu vodního toku. Na středních částech toků je nástup i odeznívání o něco rychlejší a „kopec“ na křivce vývoje stavu tedy vyšší a méně protáhlý.

1e0dd24d6f_98544347_o2

Obr. 1 Průběh dešťové povodně na dolních částech větších toků

Povodeň sněhová

Vyvolána je pouze táním sněhu z určitého území. Pokud dochází k tání sněhu v daném povodí ze všech poloh, dojít může i k významné povodni. záleží na intenzitě a délce oteplení a případně na dalších faktorech, v tomto vztahu zejména na rychlosti větru. Taje-li sníh jen z horských oblastí, není povodeň zpravidla tak významná. Pokud dochází na horách k tání sněhové pokrývky za vyšších teplot během dne a v noci po ochlazení se tání zastavuje, pozorovat můžeme kolísání vodního stavu a průtoku. Stav může být tedy během dne a po dni i povodňový, během noci klesá do běžného.

c8d7435e97_98544350_o2

Obr. 2 Průběh sněhové povodně (z tání) na horském toku při denním odtávání sněhu

Povodeň smíšená

Kombinací příčin výše uvedených povodní (dešťové a sněhové) dochází k povodni smíšené. Tato je vyvolána táním sněhu za doprovodu dešťových srážek při oblevě. Opět velikost povodně a její nástup závisí na intenzitě oteplení a také na vydatnosti srážek, které přispívají vodou do povodí. Smíšené povodně jsou většinou poměrně rozsáhlé a velké, neboť srážkami je také urychlováno tání sněhové pokrývky. Velikost povodně bude umocněna také rychlejším větrem, který bude tání sněhu též urychlovat. Záležet bude hodně na délce oteplení. Pokud půjde o krátkodobé oteplení, povodeň bude spíše krátká a tedy rychlá. Pokud bude oteplení střídáno průběžně chladnějšími obdobími, kdy se tání zastaví a srážky přejdou alespoň od vyšších poloh ve sněžení, bude povodeň tímto mírněna a bude dán čas na to, aby stávající voda odtekla než bude do povodí přidávána další v případě ukončení pauzy od teplého počasí, kdy i případné srážky opět přejdou v déšť.

Povodeň ledová

Způsobená výskytem velkého množství ledu v korytě vodního toku je povodní velmi lokální. Kompletní zámrz koryta toku může způsobit vybřežení další vody z koryta. Tato povodeň se vyskytuje za trávní významného a dlouhého mrazivého období, kdy se led v korytě toku hromadí, voda tekoucí po vytvořeném ledu tvoří vlivem mrazu další vrstvy ledu až do stádia, kdy je koryto zcela zaplněno ledem. Další přitékající voda teče po ledu a následně vytéká i mimo koryto toku, tam též mrzne a tvoří další led. Měření vodních stavů a odhad průtoků vlivem ledu v korytu většinou není možný a neodpovídá tak realitě. Povodeň trvá různě dlouho a to do uvolnění koryta toku od ledu. to může nastat přirozeně, případným odlamováním ledu či při oblevě (vzniká poté ledochod a povodeň z tání). Ale také může proběhnout mechanicky, za použití těžké techniky odsekáním ledu nebo jeho odstřelem, tj. lidskou činností, pokud je to nutné k ochraně majetku, zdraví a života lidí.

Povodeň blesková

Jak název napovídá, tato povodeň přichází náhle, jako blesk. Přichází rychle, ale rychle také odchází. Podobný průběh povodně zaznamenáváme obecně na malých tocích a v horních částech toků. Blesková povodeň má ještě prudší nástup, ale i odeznění. Blesková povodeň přichází v úvahu po výskytu přívalových srážek, kdy spadne zpravidla na malé území velké množství vody za krátký čas. Nastane intenzivní odtok vody z území a minimální vsakování (infiltrace). Vodní stav toku v daném místě se může zvýšit z téměř nulové hodnoty na několik metrů a to i vysoko nad úroveň stavu ohrožení.

Například: Prahové hodnoty vodního stavu v daném místě toku sucho 5cm, bdělost 120cm, pohotovost 180cm, ohrožení 220cm. Vodní stav může před příčinnými srážkami bleskové povodně činit například 10cm, po hodinovém prudkém dešti se může během další hodiny zvýšit například na 230cm.

c46ac366e2_98544348_o2

Obr. 3 Průběh bleskové povodně na menších a středních tocích, obecně průběh povodně na horních tocích

Povodeň vlivem jiné povodně

Jedná se o důsledek působení povodně v jiném povodí, který vyvolá povodeň na daném toku. Typicky jde o zpětnou vlnu, která působí proti proudu daného toku. V povodí toku se povodňová situace nevyskytuje, ale v určité části tohoto toku je vliv významné povodně jiného do něho ústícího toku. Dojde ke zvýšení hladiny toku proti směru proudu vody. Při významných povodní dochází i k dlouhým vzdutím s výskytem povodňových stavů. Tyto povodně se u nás vyskytují jen v případě významných povodní, které se omezují pouze na určité povodí.

Povodeň umělá

Tuto povodeň nezpůsobují projevy počasí, ani hydrologický extrém v jiném povodí a na jiném toku. Tato povodeň vzniká vlivem technických závad na vodních dílech. Pod takovými si představme poruchy výpustí přehrad, protržení hrází přehrad či rybníků a podobně. Povodeň umělá se může též kombinovat s jiným druhem povodně způsobené přírodními projevy. Při výskytu dešťové povodně může dojít vlivem ní k protržení rybníka v povodí a dojde tak k umocnění povodně, částečně pak tedy půjde i o umělou povodeň. Povodeň umělá mát vždy velmi prudký nástup a také rychle odezní. Má charakter bleskové povodně. Tyto povodně jsou u nás ale ojedinělé.

O výskytu největších povodní v ČR s popisem příčin jejich výskytu, průběhu či případně důsledků pojednává další stránka této sekce Největší povodně v ČR.

Předpověditelnost povodní

Předpovědět povodeň není snadné, ale oproti suchu je to přeci jen o něco snazší. Předpovídat povodně můžeme na základě zhodnocení aktuální hydrologické situace a očekávaného průběhu situace meteorologické. Numerické modely ovšem nejsou schopny odhadnout na delší dobu dopředu výskyt trvalých a vydatných srážek. Celkem dobře můžeme předpovídat povodně z tání, kdy v souvislosti s intenzitou a délkou trvání oteplení, množstvím vody ve sněhu ležícím v povodí a dalšími doprovodnými meteorologickými jevy (zejména výskyt kapalných srážek a intenzita větru) pak předpovíme pravděpodobný nástup a vývoj povodně. Obtížněji se předpovídají lokální povodně vzniklé v důsledku spadu přívalových srážek, tedy prudkých srážek trvajících kratší dobu a vyskytujících se na malém území. Stejně jako se špatně předpovídají samotné srážky tohoto typu. Ledovou povodeň můžeme předpokládat na základě míry výskytu ledových jevů v tocích na daném území a předpokládaného vývoje trvajících mrazů. Žádnou povodeň ovšem nemůžeme předpovídat na delší dobu dopředu, neboť to není v možnostech současných meteorologických numerických modelů. Obtížné jsou i prognózy probíhajících povodní v daném povodí. Tam silně záleží na mnoha faktorech a to hydrologických i na dalším průběhu meteorologického vývoje. Velmi obtížná je zejména předpověď časového průběhu povodně v daném místě, profilu, pro který je prognóza sestavena.

Povodně a změna klimatu

V souvislosti se změnou klimatu bude v některých částech Světa povodní přibývat. To souvisí se změnami teplot vzduchu, spadu srážek, výparu z území a vodních ploch a podobně. Bleskové povodně budou obecně častější, neboť se při zvyšování teplot vzduchu a tím i teplot vody bude dobře dařit nebezpečných jevům jako jsou hurikány, vznikající nad teplými vodami oceánů, prudké bouřky a s nimi spojené tornádové jevy. Více informací o těchto jevech je na stránce Bouřky. U nás budou v teplé části roku také převažovat konvekční srážky (přeháňky a bouřky). Bouřky budou často přinášet nebezpečné doprovodné jevy, vedle krupobití či silného větru to budou také přívalové srážky. V důsledku nich budou vznikat lokální a náhlé bleskové povodně. Předpokládá se i zvýšení pravděpodobnosti vzniku tornád. Povodně jsou u nás nyní spíše méně časté, neznamená to ovšem, že se nemohou objevit epizody, v nichž budou vhodnější podmínky pro jejich výskyt. V letním období bude převažovat extrém v podobě sucha, ale toto může být přerušeno zejména výskytem lokálních bleskových povodní. Pokud se vyskytnou výjimečné situace, tak zejména v obdobích se zvýšeným výskytem srážek a s nízkým výparem se mohou objevit povodně častěji. Půjde zejména o zimní období, kdy se budou spojovat dešťové a sněhové povodně, vznikat budou tedy smíšené povodně. Nebo půjde o čistě sněhové povodně. Jarní povodně pravděpodobně nebudou tak časté, neboť se na našem území nestačí během teplejších zim nahromadit tolik sněhu. Tento bude odtávat navíc pozvolněji a to i v průběhu zimy. Vyloučit jarní povodně ovšem určitě nelze, neboť se mohou čas od času objevit mrazivější a na sníh bohatší zimy, podobně jako tomu bylo v roce 2010. Podobné lze konstatovat o letních povodních, kdy se mohou objevit extrémní trvalé srážky. Naposledy se tak stalo v červnu 2013. Více o význačných situacích, včetně povodní, najdete na stránce Významné události a zejména na stránce Největší povodně v ČR.

Reference

Použitá a doporučená literatura:

KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Vodstvo a podnebí v České Republice. Praha: Consult, 2009

KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Voda v České Republice. Praha: Consult, 2006

DAŇHELKA, J. ELLEDER, L. a kol. Vybrané kapitoly z historie povodní a hydrologické služby na území ČR. Praha: ČHMÚ, 2012

 

Reklamy