Povodeň 1432

Známé údaje, zdroje informací a odhadnuté údaje na základě rekonstrukcí týkající se této povodně. Tato stránka sdružuje veškeré známé informace, které se objevují v literatuře a vztahují se k jedné z významných povodní u nás.

Témata stránky: Povodeň 1432, rekonstrukce povodně, datace povodně, rozsah povodně, velikost povodně, příčiny povodně, důsledky povodně.


INFORMACE O POVODNI 1432

V tomto roce se na našem území vyskytlo více významnějších povodní, rok byl na povodňové události velmi bohatý. Jednalo se otři povodňové situace významnějšího měřítka. První na jaře, druhá v létě a třetí na podzim. Tato povodňová situace se řadí k nejvýznamnějším, proto o ní také v další části této stránky více pojednáme. O této povodni je k dispozici již více dokumentárních zdrojů, dle nichž si lze představit její průběh i velikost. Nejvýznamnější povodní tohoto roku byla letní povodeň.

Datace a rozsah povodně

První povodňová událost tohoto roku nastala na začátku března (cca po 4. březnu) a to po dlouhotrvající zimě (od konce listopadu). Trvala přibližně dva týdny a provázel jí chod ledu. Druhá povodeň se odehrála v červenci, přesněji po příčinných srážkách 19. až 22. července) a byla tou nejmohutnější. Poslední povodeň se stihla vyskytnout ještě tohoto roku a to v prosinci. Březnová a prosincová povodeň byly obdobné. Ohledně rozsahu zmiňme více k letní události. Tato se odehrála mezi 19. až 23. červencem. Na základě záznamů škod povodeň významně ovlivnila Prahu, Písek a podobně. Projevila se tedy zejména v povodí Vltavy.

Velikost povodně

Jak bylo uvedeno v úvodu, nejvýznamnější byla letní povodeň. Lze usuzovat, že po brzké jarní dosti významné povodni bylo území přeci jen nasyceno a další významné srážky způsobily tedy za spoluúčasti tohoto nasycení významnou povodeň. Též je možno konstatovat, že následně i prosincová povodeň byla umocněna významným nasycením území z léta. Vlivem nasycení nemusely být prosincové příčinné srážky tak významné, aby vznikla významnější povodňová situace. odhadovaný kulminační průtok v Praze činí pro červencovou, tedy hlavní, povodeň 6 000m3/s-1. Březnová a prosincová povodeň byly srovnatelné a lze je dle odhadu průtoku srovnat i s povodní 1118. Průtok činil dle rekonstrukce 3 500m3/s-1.

Během jarního období bylo dle záznamů ale velmi sucho. Zbývající část jara a počátek léta přinesly i delší období bez srážek. Nepršelo od 23. dubna a to až do výskytu extrémních srážek, které způsobily tuto povodeň. Přesto poté povodeň v červenci byla tedy jednou z největších u nás. Nejsou ale záznamy o velmi nízkém vodním stavu na Vltavě při trvání tohoto významného sucha, byť lze tento předpokládat (Daňhelka, Elleder a kol. 2012).

Příčiny a důsledky povodně

I z tohoto pohledu se zaměříme na největší povodňovou situaci v tomto roce, tedy na tu z července. Příčinou byly vytrvalé srážky s podobným rozložením jako při povodních v roce 2002 (viz patřičná stránka) a obdobné tedy byly i synoptické příčiny v podobě vlivu tlakové níže na střední Evropu. Pršelo od 19. července večerních hodin bez přestávky až do 22. července (trvání cca 60 až 72 hodin), což byla doba po kulminaci povodně v Praze. Není však jasné, co přesně bylo příčinou takto velké povodně. Velké sucho se týkalo podle záznamů Prahy a okolí, což nevylučuje nasycení horních části povodí. Příčinné srážky byly patrně významnější než ve zmiňovaném roce 2002. Nástup povodně byl velmi rychlý. Oproti případu z roku 2002 je trvání srážek v Praze o cca 5-8 hodin kratší. Existují určité důkazy které svědčí o tom, že povodeň byla větší než ta roku 2002, ale naopak též důkazy svědčící o opaku. Nejvýznamnějším důsledkem této velké povodně bylo protržení Karlova mostu vlivem naplaveného materiálu povodní. Někteří autoři uvádějí i zničení jezu nedaleko pod Karlovým mostem (Kovanda a kol. 2001).

Podobnosti a nejasnosti v porovnání s povodní 2002

  1. Téměř shodná meteorologická příčina
  2. Téměř shodná výška hladiny Vltavy v Praze (v roce 1432 byla tato vyšší, dle dosažené úrovně hladiny i o 1 metr), průtokově tomu bylo zřejmě stejně, ale jednoznačně to prokázat nelze
  3. Obdobné datum výskytu (konec července/polovina srpna)
  4. Na Děčínské skále je značka povodně 1432 níže než ta z roku 2002 (o 58cm)
  5. Někteří autoři uvádějí zaplavení náměstí v Ústí nad Labem při povodni 1432, což se v roce 2002 nestalo. Značka z roku 1432 byla ale doplněna později (Brázdil a kol. 2005 a 2006).
  6. Hladina Vltavy byla pod Karlovým mostem a u Křížovníků byla patrně o 50 až 135cm výše než v roce 2002
  7. Zaplavení kostela sv. Haštala, k němuž v roce 2002 nedošlo, ale bez protipovodňových opatření by jistě došlo

Existuje více podobností a převažujících indikátorů toho, že povodeň 1432 měla větší rozsah než ta v roce 2002, kterou všichni pamatujeme a o které máme velmi přesné údaje, včetně naměřených dat (viz patřičná stránka).

Shrnutí povodně 1432

  • V roce se vyskytly tři povodně (březen, červenec a prosinec), z nichž nejvýznamnější byla červencová povodeň
  • Příčinou byl vliv tlakové níže s postupem po dráze Vb s produkcí trvalých a vydatných srážek, podobně jako následně v roce 2002
  • Povodeň měla velmi rychlý nástup, byť jí předcházelo značné sucho
  • Významným důsledkem bylo protržení Karlova mostu vlivem naplavenin
  • Odhadnutý průtok při červencové povodni v Praze dle rekonstrukce činil 6 000m3/s-1

Použité zdroje

DAŇHELKA, J. ELLEDER, L. a kol.Vybrané kapitoly z historie povodní a hydrologické služby na území ČR. Praha: ČHMÚ, 2012

ELLEDER, L.Proxydata v hydrologii. Řada pražských průtokových kulminací 1118-1825. Praha: ČHMÚ, 2016

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s