Povodeň 1862

Známé informace o významné povodni v ČR. Obecný popis povodně, datace povodně, velikost povodně a další zajímavosti a případné nevyřešené otázky. Vše podstatné a známé o této historické povodni nabízí tato stránka.

Témata stránky: Povodeň 1862, datace povodně, velikost povodně, příčiny povodně, důsledky povodně, rekonstrukce povodně.


INFORMACE O POVODNI 1862

Zimní povodeň tohoto roku se řadí mezi významnější, ale ne mezi ty zcela katastrofální. Máme o ní záznamy a to i v podobě dat dle měření. Povodeň si ale určitě zaslouží krátké shrnutí a ukázku průběhu či naměřených údajů či synoptické příčiny a průběh počasí jako příčiny této povodně pro srovnání s povodněmi ostatními a pro získání zkušeností pro případné další obdobné povodně.

Datace a rozsah povodně

Povodeň patří mezi zimní, vyskytla se zejména v období 1. až 3. února. První větší vzestupy hladin toků se v některých částech odehrávaly již na konci ledna (Daňhelka, Elleder a kol. 2012). Povodeň zasáhla významně zejména povodí Sázavy, střední a dolní Vltavy, Dyje, Jihlavy, Doubravy, dolní Jizery, Labe od Mělníka, Bíliny, dolní Ohře a podobně. Na těchto tocích je povodeň hodnocena jako extrémní dle třístupňové škály od povodně bez určení, přes povodeň významnou. Kulminace v dolních částech velkých řek proběhla až kolem 7. – 10. února.

Velikost a průběh povodně

K události došlo po náhlém oteplení, kdy začal odtávat sníh a povolovat ledová pokrývka na vodních tocích. Při oblevě se vyskytovaly dešťové srážky, které tání urychlily a přidaly další vodu do vodních toků. První vzestupy hladin toků byly zaznamenány ve Strakonicích na Volyňce, dále v Tachově na Mži, v Písku na Otavě, kde se jednalo o značný vzestup spojený s odchodem ledu, též na Plzeňsku vzestup hladiny s odchodem ledu, postupně také na Labi kolem Týnce nad Labem, kde byl pozorován odchod ledu. Na počátku února byly zaznamenány vzestupy hladin řek a odchody ledu na četných tocích u nás, například na Karlovarsku, v Českých Budějovicích na Vltavě, na Táborsku, Berounsku, v oblasti povodí Sázavy, postupně v Praze na Vltavě, na Orlici v Hradci Králové, na Mělnicku na Labi, následně na Litoměřicku a Děčínsku na dolní Labi. Vrchol povodně a tedy kulminace či následně místy i pokles byly zaznamenány od 4. února, na horních tocích již kolem 2. února. Ještě kolem 10. února hovoří zprávy z Mělnicka o ledochodu (Daňhelka, Elleder a kol. 2012). Ohledně vývoje situace na Vltavě v Praze šlo o uvolnění ledu v noci na 31. ledna, po přechodném poklesu hladiny (ze 126 na 121cm) došlo k významnému vzestupu, večer 31. ledna dosáhl vodní stav 207cm a voda začala zatápět nižší objekty. Vzestup hladiny pokračoval, byť mírněji až do dopoledních hodin 1. února, kdy se zastavil na cca 277cm. Poté nastal krátký pokles a odpoledne došlo opět k vzestupu a to významnějšímu. Odpoledne dosáhla voda plastiky Bradáče, večer dosáhl stav 396cm a vodočet byl již nedostupný. Nejvyšší dosažený vodní stav dle odhadu činí 493cm a tento pravděpodobný vrchol povodně nastal v noci na 2. února. Následně voda postupně opadávala.

Průtok v Praze byl dle rekonstrukce odhadnut ve svém maximum při kulminaci na minimálně 3 800m3/s-1, zřejmě ale 3 950m3/s-1 (Daňhelka, Elleder a kol. 2012). Dále byly vyčísleny kulminační průtoky pro další profily na jiných tocích v ČR, například Ohře v Kadani 830m3/s-1, na Labi v Brandýse nad Labem to bylo minimálně 1 000m3/s-1, patrně ale něco mezi 1 200 až 1 400m3/s-1. Berounka v Berouně kulminovala patrně na 1 200m3/s-1, Sázava v posledním profilu přibližně 1 000m3/s-1. Labe na Mělníku 3 716m3/s-1, v Děčíně asi 4 820m3/s-1, Orlice v Hradci Králové kulminovala na 365cm, průtok není znám. Jizera v Mladé Boleslavi minimálně 400m3/s-1, Labe v Kolíně asi 700m3/s-1, Sázava v Poříčí nad Sázavou 965m3/s-1 či Ohře v Lounech 1 135m3/s-1.

Příčiny a důsledky povodně

Zimní počasí s významně zápornými teplotami převládalo od konce prosince, od kdy se akumuloval sníh a tvořil led na tocích. První obleva přišla ale již před polovinou ledna, nastal chod ledu a to i ve středních polohách. Poté ovšem pokračovalo zimní počasí, tvorba ledu na tocích i spad dalšího sněhu. Po 25. lednu nastalo první oteplování, hlavně vlna oteplení jako příčiny této povodně se datuje k 29. lednu a dnům následujícím. V souběhu s oteplením se vyskytovaly na našem území i významnější dešťové srážky, které začaly současně s oteplením. Srážkový úhrn 26.4mm/24 hodin z Prahy je zatím druhým nejvyšším úhrnem pro stanici Praha-Klementinum v únoru. Druhá vlna povodně přišla s dalším oteplením a srážkami po krátkém ochlazení. Tyto srážky již nebyly tak vydatné.

Shrnutí povodně 1862

  • Zimní povodeň způsobená kombinací významného tání sněhu a vydatného deště
  • Povodeň zasáhla větší část našeho území, zejména povodí Vltavy a Labe, ale též Dyje či Ohře, druhá vlna se projevila významněji v povodí horního Labe
  • Vyskytla se na přelomu ledna a února, druhá menší vlna poté po 4. únoru
  • Na stanici Praha-Klementinum spadlo za den 26.4mm srážek a byl to zde v únoru druhý nejvyšší úhrn srážek
  • Kulminační průtok byl po rekonstrukci v Praze odhadnut na 3 950m3/s-1

Použité zdroje

DAŇHELKA, J. ELLEDER, L. a kol. Vybrané kapitoly z historie povodní a hydrologické služby na území ČR. Praha: ČHMÚ, 2012

ELLEDER, L. Proxydata v hydrologii. Řada pražských průtokových kulminací 1118-1825. Praha: ČHMÚ, 2016

KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Vodstvo a podnebí v České Republice. Praha: Consult, 2009

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s