Povodeň 1872

Známé informace o významné povodni v ČR. Obecný popis povodně, datace povodně, velikost povodně a další zajímavosti a případné nevyřešené otázky. Vše podstatné a známé o této historické povodni nabízí tato stránka.

Témata stránky: Povodeň 1872, datace povodně, velikost povodně, příčiny povodně, důsledky povodně, rekonstrukce povodně.


INFORMACE O POVODNI 1872

Povodeň tohoto roku byla rozdělena na několik vln a tyto měly charakter přívalových povodní. Některá povodí byla zasažena přívalovými povodněmi i vícekrát, mezi ty patří zejména povodí Metuje. Dále bylo povodní významně zasaženo povodí Berounky, ale i drobné vodní toky nedaleko Prahy. Povodňové události byly sice vždy dosti lokální, avšak velmi významné a přinesly s sebou extrémní kulminační průtoky a tomu odpovídající důsledky. Při povodňových událostech tak hrálo roli i předchozí nasycení území, jaro a léto tohoto roku byly u nás srážkově velmi bohaté.

Datace a rozsah povodně

K prvním událostem přívalových povodní došlo již v dubnu a to konkrétně kolem 24. dubna v povodí Výmoly, což je drobný vodní tok tekoucí okresem Praha-východ směrem do středního Polabí. K další značné povodni došlo ke konci května, tato zasáhla povodí Berounky, ale také Karlovarsko a především oblast severovýchodních Krkonoš a povodí Metuje či Stěnavy. Poté následovala přívalová povodeň na Litavce, což ovlivnilo i Berounku od soutoku s Litavkou v Berouně a týkala i mnoha dalších míst. V červnu pak přišly přívalové povodně na Mostecku a v okolí Moravských Budějovic (Daňhelka, Elleder a kol. 2012) a to přesně o měsíc později. Přívalové povodně se vyskytovaly v ČR i v červenci a zasáhly i shodná povodí, například povodí Metuje a Berounky. A přidaly se další lokální události.

Velikost a průběh povodní

Nyní se podíváme blíže na velikost a situaci ohledně průběhu velmi významné události z konce května tohoto roku, která se týkala hlavně povodí Berounky. Dne 25. května odpoledne se vyskytla v oblasti povodí Berounky konvenční bouřka, některé zdroje uvádějí tři jádra srážek, na Křivoklátsku, v oblasti Krušných hor a na Žluticku či Jesenicku. Při tvorbě srážek sehrála roli zřejmě orografie tohoto území. Ihned po výskytu přívalových srážek začal vzestup na Litavce, Čisté a Červeném potoce, následně na Stroupínském potoce, Klabavě, Radnickém a Manětínském potoce. Poté na Berounce, , Rakovnickém potoce, další vzestupy Litavky, která v Berouně „zatlačila“ vodu Berounky. Ve večerního hodinách tohoto dne se protrhl rybník u Mladotic v povodí Střely,, pokračoval vzestup zejména Střely a Berounky dále za soutokem s Rakovnickým potokem a Litavkou. V noci na 26. května nastal prudký vzestup Vltavy v Praze, Berounka v Berouně dosáhla kulminace. Kulminace Vltavy v Praze se datuje ke 14. hodině tohoto dne a kulminační průtok byl odhadnut dle rekonstrukce na 3 300m3/s-1 (úroveň 50 leté vody) a jednalo se povodňový průtok pouze z Berounky, jejíž průtok nelze bezprostředně před Prahou nijak regulovat dodnes. Tento údaj je dnes ovšem v literatuře zpochybňován a jsou prosby o jeho prověření. Výška hladiny byla zřejmě ovlivněna naplaveným materiálem a skutečná hodnota bude patrně nižší. Co se týče Berounky v Berouně, tam došlo k přívalovému lijáku 25. května kolem 17. hodiny, již o hodinu a půl později bylo zatopeno nádraží v Berouně a vlak přijíždějící od Prahy jel zatopeným kolejištěm. Významně stoupala Litavka, zatápěla louky a byl stržen mlýn. V půl osmé večer došlo k zatopení některých ulic v Berouně Berounkou, následně i náměstí v Berouně. Významně vzestup Berounky pokračoval. Ve 23 hodin dosahovala voda k oknům ve 2. patře domů v ulici Hornohradební, poté až ke kostelu Sv. Jakuba. O půlnoci 26. května došlo k utišení se hladiny a o dvě hodiny později byla zaznamenána kulminace. I v dalších dnech zůstala voda na berounském náměstí. Kulminační průtok na Berounce v profilu Srbsko (cca 4km pod Berounem) činil dle vyhodnocení 2 990m3/s-1, přičemž průtok Litavky na soutoku s Berounkou těsně pod Berounem byl 1 000m3/s-1. Průtok Střely v profilu Čoubův Mlýn byl 430m3/s-1 a Rakovického potoka v profilu Křivoklát 300m3/s-1 (Daňhelka, Elleder a kol. 2012).

Tyto průtoky odpovídají malé pravděpodobnosti opakování, doba opakování činí Litavky v jejím ústí do Berounky mnohem více než 1000let, více než 1000let je doba opakování i pro Berounku v Srbsku, Střelu v Čoubově Mlýnu a 500 až 1000let pro Rakovnický potok v Křivoklátu.

Na Vltavě v Praze byl zaznamenán značnější vzestup dne 25. května kolem 23:30 hodin (132cm), během noci byla hladina navyšována o 20cm/h, odplaven bylo dřevo a lodě, ve 3:00 hodin stav 253cm. Během noci došlo k ucpání Karlova mostu naplaveninami. Kulminace na 379cm nastala ve 14:00 hodin dne 26. května. Jak bylo uvedeno, výsledný průtok je obecně uváděn 3 300m3/s-1, ale patrně byl nižší, neboť vodní hladina byla vzduta naplaveninami, které ucpaly koryto toku.

Příčiny a důsledky povodně

Synoptickou příčinou bylo výrazná frontální rozhraní, postupující přes Čechy od jihozápadu k severovýchodu. Oblast západně od Prahy ležela na rozhraní dvou odlišných vzduchových hmot a v tomto prostoru vznikly konvekční bouřky s prudkými lijáky. Intenzita přívalových srážek byla extrémní a tyto zasáhly dosti velké území. Při bouřkách padaly i kroupy a vyskytly se nejméně 3 tornáda.

Obr. 1 Tlakové pole dne 25.5.1872 ve 14 SELČ, zdroj: wetterzentrale.de

Na obrázku 1, analýza tlakového poledne 25.5.1872 odpoledne, je patrný střed mělké tlakové níže, s nímž bylo rozhraní spojeno, nad naším územím.

V průběhu května byly v Praze několikrát zaznamenány denní srážkové úhrny vyšší než 5mm, mnohde šlo o srážky přívalové. Nadprůměr měsíce května ohledně srážek způsobily zejména významné lokální přívalové lijáky. Před výskytem těchto extrémních srážek bylo území tedy významněji nasyceno a to mohlo ovlivnit odtok z území a tedy následnou hydrologickou odezvu. Velmi vysoký srážkový úhrn při výskytu příčinných srážek této povodně byl změřen na stanici Mladotice za 1hodinu a 30minut a činil 237mm, jedná se zatím o nepřekonaný úhrn za takto krátký časový úsek u nás. Na stanici Měcholupy na Blšance spadlo během 12 hodin 289mm srážek. Podobné přívalové povodně se ovšem již vyskytly a to i v těchto povodích postižených v tomto roce. Příkladem může být případ z 7.5.1849 na Litavce, 27.5.1852 na Blšance a 25.5.1882 (10 let od tohoto případu zde rozebíraného) na Rakovnickém potoce. Jmenovat je na místě také přívalovou povodeň v jiné oblasti a to v povodí Doubravy, kde došlo k události v květnu roku 1908 a tato byl podnětem pro přehodnocení projektu výstavby přehrady Pařížov (Daňhelka, Elleder a kol. 2012).

Shrnutí povodně 1872

  • Vyskytla se koncem května, mnoho podobných událostí se vyskytlo v ČR ale v období od dubna do července
  • Zasáhla povodí Berounky, Litavky, Rakovnického potoka, Blšanky a dalších (jiné události zasáhly i vícekrát povodí Metuje, dále povodí Stěnavy a dalších toků)
  • Jednalo se o přívalovou (bleskovou) povodeň s výskytem prudkých konvekčních srážek nad větším územím, povodeň byla patrně umocněna předchozím nasycením území
  • Doba opakování povodně na Berounku a Rakovnicku nemá obdoby a odpovídá většinou 1000 leté vody či mnohonásobně větší
  • Kulminační průtok na Berounce pod Berounem byl stanoven rekonstrukcí na 2 990m3/s-1, na Vltavě v Praze (způsobený pouze Berounkou) 3 300m3/s-1 (byl patrně ale o něco nižší, zatím není dnes mnoho informací k jeho přehodnocení)

Použité zdroje

DAŇHELKA, J. ELLEDER, L. a kol. Vybrané kapitoly z historie povodní a hydrologické služby na území ČR. Praha: ČHMÚ, 2012

KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Vodstvo a podnebí v České Republice. Praha: Consult, 2009

ELLEDER, L. Proxydata v hydrologii. Řada pražských průtokových kulminací 1118-1825. Praha: ČHMÚ, 2016

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s