Povodeň 1890

Známé informace o významné povodni v ČR. Obecný popis povodně, datace povodně, velikost povodně a další zajímavosti a případné nevyřešené otázky. Vše podstatné a známé o této historické povodni nabízí tato stránka.

Témata stránky: Povodeň 1890, datace povodně, velikost povodně, příčiny povodně, důsledky povodně, rekonstrukce povodně.


INFORMACE O POVODNI 1890

Pozdní letní, z klimatologického hlediska již podzimní povodeň se vyskytla v roce bohatším na srážky. Tato povodňová událost patřila mezi významnější, avšak nebyla tak významná jako předchozí plošnější povodně v letech 1862 a 1845, alespoň podle závěrového profilu v Děčíně, který ukazuje téměř celkový odtok z Čech. Povodeň zabíjela, včetně Prahy. Další informace nejen o důsledcích povodně nabídnou další odstavce stránky.

Datace a rozsah povodně

Tato událost se vyskytla co se vegetačního období typických letních povodní týče pozdě a to na počátku září, konkrétně šlo o 1. až 3. září co se týče příčinných srážek, povodňová situace přetrvávala poté ještě v dalších dnech a na větších tocích docházelo k jejímu pozvolného ústupu. Zasáhla povodí Vltavy, Sázavy a Berounky. Povodí Labe pak zejména od soutoku s Vltavou. Samotné Labe povodeň nepostihla zdaleka tak významně. Dále postihla významně povodí Ohře, která zintenzivnila povodeň na dolním Labi.

Velikost a průběh povodně

Této události předcházela na konci první dekády srpna také povodňová událost a to na Vltavě, kde byl dosažen kulminační průtok s dobou opakování jednou za 2 roky. Kulminační průtok byl rekonstrukcí stanoven na Vltavě v Praze na 3 980m3/s-1 (Němec, Kopp a kol. 2009, Elleder 2016), pravděpodobnost opakování jednou za 100 let. Tento se podobal povodňovými událostem v minulých desetiletí. Kulminační průtok Ohře v profilu Louny činil 740m3/s-1, vodní stav Labe v Děčíně (jak bylo naznačeno již v úvodu informací o této povodni) činil stav 670cm, což bylo méně než při povodních 1862 a 1845 a kulminančí průtok byl zde stanoven na 4 000m3s/-1, neboť povodňová vlna ze samotné oblasti povodí Labe přišla později (Němec, Kopp a kol. 2009).Povodňová vlna ze Sázavy se projevila v Praze později a prodloužila vysoký průtok Vltavy od Prahy (resp. od soutoku s ní) a tedy opad povodně. Jako první se rozvodnila horní Vltava a Malše. Naopak Lužnice kulminovala až po odeznění povodně z Vltavy. Před tím se ještě do Vltavy dostala povodňová vlna z Otavy. Pro hodnotu průtoku ve Vltavě byl rozhodující průtok Berounky, kde spadlo ale menší množství srážek než v samotném povodí Vltavy a v povodích jejích hlavních přítoků. Dnes by bylo přehradami možno průtok Vltavy regulovat, avšak rozhodující přítok z Berounky též nikoli a přítok ze Sázavy téměř nikoli.

Příčiny a důsledky povodně

Příčinou povodně letního typu byly vydatné dešťové srážky, jimž předcházelo velmi vlhké léto. V povodí Vltavy již došlo k méně významné povodňové situaci na začátku srpna. Šlo o jedno z nejvlhčích letních období. Na konci srpna se objevily v oblasti postižené následujícími povodněmi přívalové srážky, které opět nasytily území. Nejvíce nasycené bylo území horní Berounky, kde k významnému odtoku stačily méně vydatné srážky než v sousedních povodních. Pokud byly shodně vydatné nebo vydatnější, povodňová situace by měla extrémnější průběh a přirozeně i důsledky. Srážky od 1. do 3. září byly vydatné, ale na stanicích nebyl zaznamenán vyšší denní úhrn srážek než 100mm (Němec, Kopp a kol. 2009).

Obr. 1 Denní srážkové úhrny příčinných srážek povodně 1890 ve dnech 1. až 4.9.1890, zdroj: chmi.cz, Meteorologické zprávy

Srážky se soustředily do oblasti povodí Vltavy a trvaly delší dobu, na návětří hor byly orograficky zesíleny. V povodí Labe spadlo podstatně méně srážek, jak bylo již několikrát řečeno. Povodeň bohužel i zabíjela a to i v Praze, počet obětí čítal několik desítek a dále došlo k zatopení cca 4 000 domů a ke zborcení oblouků Karlova mostu.

Shrnutí povodně 1890

  • Jednalo se o pozdní letní povodeň na počátku září
  • Příčinou byla velká nasycenost území povodí Vltavy a jejích dílčích povodí (zejména horní Berounky) předchozími srážkami ze srpna
  • Kulminační průtok Vltavy v Praze byl vyčíslen rekonstrukcí na 3 980m3/s-1 (odpovídal stoleté vodě), Labe v Děčíně na 4 000m3/s-1 (odpovídal padesátileté vodě) vlivem pozdního přítoku povodňové vlny z Labe
  • Vedle ztráty desítek lidských životů a zatopení asi 4 000 domů došlo ke zřícení oblouků pražského Karlova mostu

Použité zdroje

KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Vodstvo a podnebí v České Republice. Praha: Consult, 2009

ELLEDER, L. Proxydata v hydrologii. Řada pražských průtokových kulminací 1118-1825. Praha: ČHMÚ, 2016

KAKOS, V. MÜLLER, M. Hydrometeorologické srovnání povodní v srpnu 2002 s vybranými historickými případy dešťových povodní na Vltavě v Praze. Meteorologické zprávy. Praha: ČHMÚ, 2003, roč. 56, č. 5.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s