Povodeň 1997

Známé informace o významné povodni v ČR. Obecný popis povodně, datace povodně, velikost povodně a další zajímavosti a případné nevyřešené otázky. Vše podstatné a známé o této historické povodni nabízí tato stránka.

Témata stránky: Povodeň 1997, datace povodně, velikost povodně, příčiny povodně, důsledky povodně, rekonstrukce povodně.


INFORMACE O POVODNI 1997

Katastrofální povodeň na Moravě je první novodobou povodní, jež máme všichni v živé paměti. Existují odborná a podrobná vyhodnocení situace této události od synoptických příčin, přes příčinné srážky až po průběh, velikost a důsledky samotné povodně na mnohých vodních tocích východní části republiky. Existuje mnoho fotografického materiálu a již nově také dokumentační videa, která jsou umístěna na internetu (zejména na síti Youtube). Které oblasti a povodí či hlavní toky povodeň zasáhla? Kolik kde spadlo za den či ucelené období zvýšeného výskytu srážek vody? To vše a mnohé další vyplývá z informací o této povodni v dalších odstavcích této stránky. Tato povodeň byla impulsem k rozvoji předpovědní povodňové služby v našem státě, byla první velkou a plošnou povodní od roku 1890. Co vše se od této povodně v hydrologické službě změnilo?

Datace a rozsah povodně

Povodeň zasáhla celou Moravu a Slezsko, ale také sever a severovýchod Čech. Týkala se ucelených povodní Moravy, Odry, Svitavy, Svratky a horního Labe. Vyskytla se v červenci a to přesně ve dvou vlnách, v období 4. až 8. července a následně od 17. do 21. července, z nichž první vlna byla významnější a to kromě oblasti horního Labe, kde byla o něco významnější vlna druhá. Jednalo se o událost, která zasáhla větší část území ČR. Po významné povodni v roce 1890, která byla pozdně letní, šlo o největší letní povodeň od zmíněného roku. Nejvíce bylo povodní zasaženo povodí Moravy, Odry, Opavy, Bečvy, Ostravice aj.

Velikost a průběh povodně

Během povodní probíhala hydrometrická měření, většinou povrchových rychlostí pomocí plováků. Odtok byl na na mnoha místech rekordní, dosaženy tak byly nejvyšší hodnoty za celou dobu pozorování. Pro přehlednost rozdělme informace o průběhu a zejména kulminačních průtocích do ucelených povodí, která byla povodní významněji zasažena.

Obr. 1 Kulminační průtoky v podobě doby opakování průtoků na významnějších stanicích, zdroj: voda.chmi.cz

ODRA

Vzestupy hladin toků započaly 6. července zejména na Olši, Ostravici a Bělé a to o 1.5 až 2 metry. Ke kulminaci došlo následující den v horských částech toků, dále na tocích den následující. Odra v Bohumíně kulminovala na stavu 660cm a o průtoku 2 160m3/s-1, který byl ovlivněn manipulacemi na přehradách (ČHMÚ 1997 a Daňhelka, Elleder a kol. 2012). Ve většina stanic odpovídaly průtoky době opakování více než 100 let. Hladiny toků se zvýšily cca o 2 až 6 metrů oproti běžným stavům. Vodní díla povodňové průtoky i významně transformovala. Opava kulminovala v Děhylově na 744m3/s-1.

MORAVA A DYJE

Vzestupy až o 2 metry byly zaznamenány na horních tocích v tomto povodí během 6. července. Desná v Šumperku kulminovala na 191m3/s-1, Morava v Raškově na 312m3/s-1. Morava v Moravičanech kulminovala na 625m3/s-1, v Olomouci na 760m3/s-1 a to během odpoledne dne 9. července (ČHMÚ 1998). Rozlivy nad Olomoucí byly značné, dosáhly cca 70 milionů m3, významně byla zatopena Olomouc. V povodí střední a dolní Moravy kulminovala Bečva ve Valašském Meziřící na 489m3/s-1, v Teplicích nad Bečvou na 950m3/s-1 a došlo k ní 7. července odpoledne. V Dluhonicích šlo o průtok 838m3/s-1. Během noci na 7. červenci byly dosaženy stavy ohrožení na všech profilech v této části povodí. Morava ve Strážnici kulminovala na 810m3/s-1, ve Spytihněvi na 920m3/s-1, v Kroměříži na 1 034m3/s-1 (Daňhelka, Elleder a ol. 2012). V povodí Dyje došlo k významným transformacím průtoků přehradami. Zejména v povodí Svratky šlo o zadržení vody vyprázdněnou nádrží Vír, která transformovala průtok 167m3/s-1 na pouhých 38m3/s-1 (ČHMÚ 1998).

HORNÍ LABE

Ve shodnou dobu začal vzestup hladin toků v oblasti pod Krkonošemi a v Orlických horách. O den později byly rozvodněny toky pramenící v Broumovské vrchovině, Železných horách a v okolí. Labe ve Špindlerově Mlýně kulminovalo tento den, dále pak Úpa a Metuje s průtoky s dobou opakování 50 let. Řeky Stěnava, Tichá Orlice a Třebůvka s 10 až 30 letými průtoky. Loučná v Litomyšli měla 100 letý průtok. Tichá Orlice v Malé Čermné kulminovala na 251m3/s-1 s dobou opakování 100 let. Vodní toky v povodí horního Labe zvýšily stavy o 1 až 2 metry, v povodí Orlice o 2.5 až 4.5 metrů. Nádrže na Labi transformovaly vysoké průtoky, Labe pod Hradcem Králové tak kulminovalo na 500m3/s -1 (20 letá voda). Ve druhé vlně povodně byla situace extrémní na samotném horním Labi před vodním dílem Labská, kde byl přítok do nádrže vysoký na úrovni průtoku s dobou opakování 100 let (dnes je limit pro Q100 v profilu Labská 132m3/s-1, Povodí Labe 2019). Vodní dílo společně s následným dílem Les Království nad Dvorem Králové nad Labem transformovaly průtok na neškodnou hodnotu 90m3/s-1 pod VD Les Království. I přesto byly v tomto povodí jako jediném průtoky při druhé vlně povodně vyšší než při první.

Obr. 2 Úhrn srážek za 5 dní od 4. do 8.7.1997 v ČR, zdroj: voda.chmi.cz
Obr. 3 Úhrn srážek za 5 dní od 17. do 21.7.1997 v ČR, zdroj: voda.chmi.cz

V červenci se v oblasti Moravy, Slezska a severovýchodní části Čech vyskytly dvě srážkově extrémní situace. Příčinou první vlny povodně byly vydatné srážky nad Jeseníky a Beskydami. Srážkový úhrn v povodí Odry po profil Bohumín činil 267mm (Daňhelka, Elleder a kol. 2012). Průměrný úhrn na Moravě po Kroměříž byl 208mm. Maximální srážky za období činily 513mm na Rejvízu, 512mm v Jeseníku a 454mm na Pradědu. Většina území Moravy zaznamenala za pět dnů vyšší úhrn srážek než 100mm, sever Moravy a Slezsko vyšší než 200mm. V Krkonoších spadlo za období 150 až 322mm srážek. Ve druhé vlně povodní byly srážky celkově nižší (obr. 3).

Obr. 4 Poměr celkových srážkových úhrnů za července 1997 a za období první i druhé vlny srážek jako příčiny povodně v jednotlivých oblastech povodí, zdroj: voda.chmi.cz

Za tři dny spadlo nejvíce srážek na stanicích Šance 537mm, Lysá hora 510mm během první vlny povodně. Z hlediska Čech spadlo nejvíce srážek za tři dny na Studniční hoře 441mm a to ve druhé vlně povodně. Za čtyři dny to bylo nejvíce 602mm na stanici Šance a 586mm na Lysé hoře.

Příčiny a důsledky povodně

Ohledně synoptických příčin srážek došlo při první vlně povodně k přechodu zvlněné studené fronty postupující pozvolna k severovýchodu přes naše území. Tuto provázely četné bouřky, místy s přívalovými srážkami kolem 30mm. Na rozhraní vznikla prohlubující se tlaková níže, směřující nad západ Ukrajiny. Další vývoj synoptické situace byl výjimečný. Tlaková níže zpravidla začíná následně zanikat, ať už postupuje dále na severovýchod nebo se vrací k západu. Při této situace postupovala anticyklona z Azor na jih Skandinávie a tato zablokovala postup tlakové níže. Tato téměř setrvávala nad shodným územím a to způsobilo delší trvání vydatných srážek ve zmíněných oblastech našeho území než je při obdobných situacích běžné. Cyklona setrvala nad jihem Polska, mezi tlakovými útvary se zvýraznil tlakový rozdíl a projevil se tak návětrný efekt na horách (ČHMÚ 1998).

Důsledky povodně, která zasáhla třetinu našeho území, zabily 60 lidí, voda zatopila či zničila 536 obcí, 2 900 domů (Daňhelka, Elleder a kol. 2012). Povodeň prověřila funkce státních orgánů, institucí, předpisy, techniku a tyto bohužel selhaly. Tímto povodeň kladně přispěla k vývoji nových protipovodňových řádů a obecně k odstranění v důsledku povodně odhalených nedostatků a ke zlepšení předpovědní služby. Zdokonaleny byly předpovědní modely, radarový monitoring srážek, rozvinuty byly aplikace hydrologických předpovědí, automatizována byla srážkoměrná síť ČHMÚ, data byla přenášena každých 10-15 minut, zavedeny nové programy pro výpočty dat a zejména prognózy a mnohé další. Nikdo ovšem netušil, že se tato opatření budou za 5 let (povodeň 2002 v Čechách, viz patřičná stránka zde) velmi hodit.

Shrnutí povodně 1997

  • Jedna z největších povodní v nejnovější době
  • Vyskytla se ve dvou vlnách na počátku (po 4. dni) a ke konci (po 21. dni) července
  • Zasáhla zejména území Moravy a Slezska, částečně severovýchodu Čech
  • Nejvíce zasáhla povodí Odry, Moravy, Opavy, Bečvy, Svratky, Svitavy a částečně horního Labe
  • Nejvyšší kulminační průtok 2 160m3/s-1, který byl ovlivněn manipulacemi na přehradách, byl zaznamenán na Odře v Bohumíně, nejvyšší neovlivněný kulminační průtok činil 1 034m3/s-1 a došlo k němu na Moravě v Kroměříži
  • Důsledky povodně byly dalekosáhlé, včetně 60 obětí na životech a mnoha zničeného majetku
  • Povodeň významně přispěla k rozvoji techniky, modelování počasí a hydrologické situaci i předpovědní povodňové služby

Použité zdroje

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ), VÚV T. G. M., VD TBD, a. s. VÚMOP a TERPLAN Praha, a. s. Vyhodnocení povodňové situace v roce 1997. Souhrnná správa projektu. MŽP: Peaha, 1998. Online, dostupné na http://voda.chmi.cz/pov97/obsah.html.

POVODÍ LABE, s. p. Online http://www.pla.cz, 2019.

DAŇHELKA, J. ELLEDER, L. a kol. Vybrané kapitoly z historie povodní a hydrologické služby na území ČR. Praha: ČHMÚ, 2012

ELLEDER, L. Proxydata v hydrologii. Řada pražských průtokových kulminací 1118-1825. Praha: ČHMÚ, 2016

KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Vodstvo a podnebí v České Republice. Praha: Consult, 2009

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s