Povodeň 2009

Známé informace o významné povodni v ČR. Obecný popis povodně, datace povodně, velikost povodně a další zajímavosti a případné nevyřešené otázky. Vše podstatné a známé o této historické povodni nabízí tato stránka.

Témata stránky: Povodeň 2009, datace povodně, velikost povodně, příčiny povodně, důsledky povodně, rekonstrukce povodně.


INFORMACE O POVODNI 2009

Tato povodeň byla letní a jedna z největších bleskových povodní v posledních letech u nás. O povodni máme mnoho informací, včetně souhrnné oficiální zprávy od ČHMÚ, přes četnou dokumentaci pomocí fotografií nebo videí až po konkrétní četná měření na vodoměrných či také srážkoměrných stanicích. Základní údaje a průběh či příčiny povodně nabízejí další odstavce této stránky.

Datace a rozsah povodně

Povodeň byla letní, vyskytla na na konci července a na začátku srpna. Tato přívalová povodeň zasáhla během období cca 22. června až 4. července více oblastí v ČR. Přívalové srážky se vyskytovaly na různých místech. Vzhledem k typu povodně a tedy její příčině byly významněji zasaženy menší vodní toky, kde byla hydrologická odezva rychlá a významnější. Například šlo o říčky/menší řeky/potoky Volyňku, Blanici, Kamenici, Jičínku, Husí potok, Stříbrný potok, Černý potok, Vidnávku či Oslavu. Dále o Bystrou, Zrzávku, Sedlnici, Luhu, Tichávku, Vojtovický potok, Javornický potok a další drobné vodní toky. Povodňová situace se vyskytovala během období v určitých lokalitách na území Čech i Moravy a Slezska.

Mezi nejvýznamnější povodňové události patřily povodně v oblastech:

  1. Povodí Odry (Jičínka, Luha a další drobné toky, 24.6.)
  2. Povodí Blanice a Volyňky (27. – 28.6.)
  3. Povodí Ploučnice a Kamenice (4.7.)
  4. Toky na Jesenicku a Rychlebsku (26. – 27.6.)

Velikost a průběh povodně

Průběh povodně v podobě jednotlivých dílčích povodňových událostí shrneme nyní podle výše uvedeného přehledu nejvýznamnějších událostí, které jsou uvedeny v oficiální souhrnné zprávě o povodni od ČHMÚ (ČHMÚ 2009).

V povodí Odry došlo k prvním vzestupům spíše na nižší SPA během 22. a 23. června. Jednalo se o Ondřejnici, Porubku a Olešnou. Další den došl k vzestupům vodních toků v povodí Opavy, např. Opavice, Osoblaha, Lubina a povodí Bečvy. Nejvyššího SPA dosáhly Bělá v Mikulovicích a Lubina v Petřvaldu, vyskytly se průtoky s dobou opakování až 10-20 let a to na Desné v Koutech nad Desnou a na Rožnovské Bečvě ve Valašském Meziříčí. Další toky zaznamenaly mírnější vzestupy. Velmi vážná byla situace na Jičínce a jejích přítocích, dále na Luze a Zrzávce. Dále byly značněji rozvodněny Sedlnice, Tichávka a další drobné toky. Povodeň byla i v povodí Bečvy a na Veličce. Tato kulminovala na průtoku s dobou opakování více než 20 let. Na Jičínce došlo k vzestupu o téměř 5 metrů za dvě hodin a to v profilu Nový Jičín. Kulminační průtok činil 10m3/s-1 (ČHMÚ 2009).

Povodí Blanice a Volyňky zaznamenalo největší odezvu na přívalové srážky z celé oblasti povodí Vltavy. Kulminace Volyňky v Sudslavicích přesáhla hodnotu 100 letého průtoku, na dolní toku říčky šlo o 20-50 letý průtok. Povodní bylo zasaženo též povodí Úhlavy.

Oblasti povodí Ploučnice a Kamenice zasáhla přívalová povodeň na počátku července tohoto roku. Významná povodeň byla zaznamenána na přítocích Kamenice jako je zejména Bystrá a co se týče přítoků Ploučnice, šlo o Fojtovický potok, Valkeřický potok aj. Průtok ve stanici Srbská Kamenice dosáhl 20 leté vody. Další povodňová událost nastala po srážkách 4. července. Kulminační průtok v Srbské Kamenici přesáhl úroveň 100 leté vody, průtok Kamenice v Hřensku též. Velmi významná povodeň zasáhla říčku Bystou, v Benešově nad Ploučnicí byl dle modelování vyhodnocen její průtok na 115m3/s-1, překročil čtyřikrát hodnotu 100 letého průtoku. Hladina Ploučnice v Benešově dosáhla 213cm za cca tři hodiny a průtok dosáhl doby opakování 10 let (ČHMÚ 2009).

Nejvýznamnější kulminační průtoky: 340m3/s-1 (Jičínka – Nový Jičín, Q >>100), 313m3/s-1 (Otava – Písek, Q5), 230m3/s-1 (Vltava – Březí, Q2-5), 183m3/s-1 (Volyňka – Němětice, Q20-50), 172m3/s-1 (Odra – Svinov, Q1-2), 170m3/s-1 (Bělá – Mikulovice, Q20-50), 168m3/s-1 (Blanice – Podedvorský Mlýn, Q100), 160m3/s-1 (Vidnávka – Vidnava, Q50-100), 155m3/s-1 (Blanice – Heřmaň, Q20), 152m3/s-1 (Rožnovská Bečva – Valašské Meziříčí, Q2-5). Z hlediska významnosti v podobě dob opakování: Q >> 100 let (Jičínka – Nový Jičín), Q > 100 let (Kamenice – Hřensko a Srbská Kamenice, Volyňka – Sudslavice), Q100 let (Oslava – Dolní Bory, Blanice – Podedvorský Mlýn).

Nepozorované profily: Q >>100 let (Bystrá – Benešov nad Ploučnicí, Jičínka – Žilina u Nového Jičína, Zrzávka – Bludovice a Žilina u NJ, Luha – Bělotín, Polouvsí, Jeseník nad Odrou, Sedlnice – Ženklava, Skorošický potok – Tomíkovice, Vojtovický potok – Bernartice, Q > 100 let (Lichnovský potok – Lichnov, Javornický potok – Javorník), Q100 let (Červený potok – Červená Voda).

Příčiny a důsledky povodně

Příčinou všech uvedených povodňových událostí v období na konci června a na začátku července tohoto roku byly prudké konvekční, tedy přívalové srážky. Tyto zasáhly spíše menší území, ale během období zasáhly četná místa ČR. Došlo ke značnějšímu nasycení území. Při přívalových srážkách byla povodeň způsobena rychlým odtokem vody z území a jednalo se tedy o typický průběh tzv. bleskové povodně, která se vyznačuje velmi rychlým nástupem, dosažením extrémního průtoku a také rychlým ústupem, tedy opadem. Toto platí obzvláště na malých tocích. V tomto období se vyskytly na území ČR velmi vhodné podmínky pro konvekční činnost. Na našem území se během dvou týdnů vyskytovala intenzivní konvekční činnost, která místy produkovala přívalové lijáky. V některých situacích došlo k výskytu přívalových povodní, zejména v období 26. a 27. června, 1., 2. a 4. července. Ohledně synoptických příčin se jednalo o výskyt povětrnostní situace typu východní cyklonální (Ec). Více o povětrnostních situacích nabízí stránka Synoptické situace.

Obr. 1 Přízemní tlakové pole a okluzní fronta patrná nad naším územím, plus snímek oblačnosti z družice MSG k 25.6.2009 00UTC, zdroj. chmi.cz

Jednotlivé srážkové epizody zasáhly vždy lokálně omezenější území a spadlo při nich extrémní množství srážek za kratší časový úsek.

Obr. 2 Denní úhrny srážek do 23.6.2009 8 SELČ, zdroj: hydro.chmi.cz

První významnou epizodou byly prudké lijáky v bouřkách na jihu a jihozápadě Čech, zejména v oblasti Novohradských hor a Šumavy. Tam spadlo 40 až 60mm, ojediněle kolem 70mm srážek.

Obr. 3 Denní úhrny srážek do 24.6.2009 8 SELČ, zdroj: hydro.chmi.cz

Druhou epizodou byly prudké lijáky při bouřkách opět na jihu a jihozápadě Čech, ale také v Krkonoších a Jeseníkách během 23. června, úhrny dosahovaly na jihu opět místy 30 až 60mm, ojediněle 70mm srážek. Na severu a severovýchodě spadlo i více srážek, ojediněle 70 až 75mm.

Obr. 4 Denní úhrny srážek do 25.6.2009 8 SELČ, zdroj: hydro.chmi.cz

Další den se vyskytly prudké srážky velmi lokálně a to v oblasti Beskydska a v Jeseníkách či na hřebenech Krkonoš a také na jižní Moravě. Spadlo tam v extrémech 50 až 80mm, ojediněle kolem 120mm za den.

V dalších dnech se vyskytovaly lokální prudké srážky i jinde, následující den například v centrální části Čech, poté v jižní části a na severovýchodě Čech a severu Moravy v pohraničí, kde spadlo 30 až 60mm, ojediněle 100mm srážek (ČHMÚ 2009).

Obr. 5 Denní úhrny srážek do 2.7.2009 8 SELČ, zdroj: hydro.chmi.cz

Na počátku července se vyskytovaly po celé zemi lokální bouřky s prudkými srážkami o úhrnech 20 až 50mm, ojediněle vyšších. Podobné to bylo i v dalších dnech. V některých dnech se srážky omezily více například na území Čech, jinde na horské a vyšší polohy a podobně.

Celkově šlo o sérii prudkých srážek, které se většinou vyskytly na četných místech naší země.

Obr. 6 Index předchozích srážek (API) k 24.6.2009 jako poměr k normálu dne 21.6.2009, zdroj: voda.chmi.cz
Obr. 7 Index předchozích srážek (API) k 4.7.2009 jako poměr k nomrálu dne 21.6.2009, zdroj: voda.chmi.cz

Na mapách obr. 6 a 7 vidíte změnu API indexu (tzv. indexu předchozích srážek dle normálu k 21.6.2009) pro počátek období výskytu přívalových srážek v ČR a pro konec tohoto období. Na mapě jsou vyznačeny čtyři oblasti, ve kterých došlo k mimořádným odtokům a následným extrémním přívalovým povodním (viz výše).

Obr. 8 Srážkové úhrny za 24.6.2009 v oblasti povodí Jičínky a Luhy, zdroj: voda.chmi.cz

Srážkové úhrny v dílčím povodí Luhy a Jičínky za 24. červen ukazuje obrázek 8. Tyto plošněji přesáhly 100mm, na četných místech se pohybovaly od 50 do 100mm za tento den.

Obr. 9 Srážkové úhrny v oblasti povodí horní Vltavy dne 27.6.2009, zdroj: voda.chmi.cz

Srážkové úhrny při výskytu extrémních přívalových dešťových srážek při konvekci v oblasti povodí horní Vltavy se pohybovaly jak je na vyznačeno na mapě obrázku 9 nejčastěji od 45 do 80mm, ojediněle dosáhly 100mm za den.

Obr. 10 Srážkové úhrny v oblasti Děčínska dne 1.7.2009, zdroj: voda.chmi.cz

Třetím extrémním případem na přelomu června a července roku 2009 byly prudké lijáky na Děčínsku, zejména v povodí Bystré, Kamenice a Ploučnice. Mapa na obrázku 10 ukazuje denní úhrny srážek za 1. červenec, kdy tyto velmi lokálně dosáhly 50 až 80mm a ojediněle na pomezí povodí Bystré a Kamenice až 100mm za den.

Obr. 11 Srážkové úhrny v oblasti Děčínska dne 4.7.2009, zdroj: voda.chmi.cz

V oblasti Děčínska se vyskytly další přívalové srážky ještě o tři dny později, tedy 4. července. Oblast extrémních srážek byla posunuta mírně k západu až jihozápadu. Velké množství srážek vypadlo do povodí říčky Bystrá a dále západně od zájmových povodí. Jednalo se o úhrny 45 až 80mm, místy do 100mm za den. Tyto dvě brzo po sobě následující extrémní srážkové události zde vyvolaly značný odtok z území a povodňovou situaci (ČHMÚ 2009).

Škody spočívaly ohledně samotných toků a jejich okolní krajiny v silných erozích, poničení kamenného obložení koryt vodních toků zejména v obcích, podemletí komunikací v blízkosti toků (obr. 12) a samozřejmě jako při každé větší povodni zatopení obcí a poničení majetku.

Obr. 12 Příklad podemletí silnice a inženýrských sítí na Račím potoce, zdroj: sindlar.cz/voda.chmi.cz

Shrnutí povodně 2009

  • Letní povodeň typu bleskové povodně se vyskytla na přelomu června a července (22.6. až 4.7.2009)
  • Příčinou bylo několik přívalových lijáků při bouřkách na mnohých místech ČR v období přibližně 14 dnů
  • Povodňové události měli rychlý nástup, na drobných tocích význačný průběh a opět brzký rychlý ústup
  • Povodeň zasáhla zejména čtyři hlavní oblasti a to povodí Jičínky a Luhy na Odersku, povodí Kamenice, Ploučnice a jejich přítoků na Děčínsku, drobné vodní toky v povodí Blanice na jihu Čech a tok drobné odtékající do Polska na Jesenicku. Přívalové deště se v období vyskytly ale na četných místech v ČR
  • Příčinné srážky zasáhly většinou lokálně omezenou oblast a srážky spadly za krátký čas, nejvyšší denní úhrny ojediněle přesáhly často 60-80mm, ojediněle se pohybovaly od 100 do 150mm
  • Největší kulminační průtok 340m3/s-1 byl zaznamenán na Jičínce v Novém Jičíně, z hlediska dob opakování byla zaznamenána nejvyšší doba opakování >> 100 let (výrazně překračující 100 let) na Bystré v Benešově nad Ploučnicí, Jičínce v Novém Jičíně, dále na Luze, Zrzávce, Skorošickém potoce a dalších

Použité zdroje

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ). Vyhodnocení povodní v červnu a červenci 2009 na území České republiky. Praha: ČHMÚ, 2009. Online, dostupné na http://voda.chmi.cz/pov09/doc/01.pdf.

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ). ŠINDLAR GROUP. Vyhodnocení povodní v červnu a červenci na území České republiky. Praha: ČHMÚ, Hradec Králové: Šindlar Group, 2009. Online, dostupné na http://voda.chmi.cz/pov09/doc/10.pdf.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s