Povodeň 2013

Známé informace o významné povodni v ČR. Obecný popis povodně, datace povodně, velikost povodně a další zajímavosti a případné nevyřešené otázky. Vše podstatné a známé o této historické povodni nabízí tato stránka.

Témata stránky: Povodeň 2013, datace povodně, velikost povodně, příčiny povodně, důsledky povodně, rekonstrukce povodně.


INFORMACE O POVODNI 2013

Povodňová událost, která patří k významným povodním poslední doby a řadí se k letním povodním, podobným jako se u nás vyskytly v letech 1997 a 2002, byť tato byla mírnější než uvedené případy. Jednalo se o první významnější povodňovou událost po na povodně bohatém roce 2010 (viz patřičná stránka) a zároveň šlo o poslední větší povodeň před nadcházejícími roky s častějším výskytem sucha během vegetačního období (více informace o suchých epizodách na stránce Největší sucha v ČR a případně na podstránkách tohoto menu s popisem nejvýznamnějších suchých roků v historii na území ČR).

Tuto událost máme všichni v živé paměti, vedle toho existuje mnoho materiálů s dokumentacemi, zejména z měření a pozorování. Dále existuje mnoho fotografické a video dokumentace.

Datace a rozsah povodně

Na konci května a začátku června, od 29. května do 7. června se v ČR vyskytla první a to hlavní vlna těchto letních povodní. Druhá vlna povodní se vyskytla následně, od 8. do 15. června a měly charakter přívalových povodní. Po této vlně následovala s týdenní pauzou třetí vlna povodně, která měla též charakter přívalové povodně. Povodeň z trvalých srážek s kombinací konvekčních prudkých srážek na přelomu května a června zasáhla především povodí Vltavy a jejích přítoků a drobná povodní ve středních Čechách a v Praze, ale také povodí horního a středního Labe. Další dvě vlny v podobě přívalových povodní pak zasáhly lokálně omezenější území na jihu, jihozápadě a severovýchodě či severozápadě ČR (Blanice, Lužnice, Osoblaha, Litavka, Bílina a drobné toky) a v případě třetí vlny povodní zejména na východě a jihovýchodě Čech (Doubrava, Novohradka, Vrchlice, Žejbro, Výrovka, Sázava či samotné střední Labe).

Velikost a průběh povodně

PRVNÍ VLNA

Hlavní vlna, při které došlo k významnému nasycení území (obr. 5) se vyskytla na přelomu května a června. První významnější vzestupy hladin byly zaznamenán na přítocích Berounky v oblasti Plzeňska na konci května. Následně docházelo k vzestupům samotném Berounky, poté Otavy, Lužnice a drobných vodních toků v oblasti střední Vltavy. Další srážky způsobily vzestupy hladin v povodí Labe na horním Labi a horní Úpě. Následně došlo k významné přívalové povodni na horním Labi a Úpě s velmi rychlou odezvou na přívalové srážky. Největší povodeň se vyskytla na říčce Čisté. Následně stoupaly i přítoky středního Labe jako je Cidlina, Mrlina a Výrovka či Vrchlice. Významná povodeň byla zaznamenána na těchto drobných nížinných tocích v podobě přímých přítoků Labe, zejména na Mrlině (pravobřežní přítok) a Výrovce (levobřežní přítok) v oblasti středního Polabí. V oblasti povodí Mrliny došlo k protržení rybníka. Pokračovaly další vzestupy hladin toků na jihu Čech, významná povodeň byla zaznamenána na Vlašimské Blanici. Významná povodeň zasáhla též Lužnici, o něco mírnější průběh měla povodeň na Berounce, byť se zde též vyskytovaly vlivem nasycení území významné odtoky (ČHMÚ 2014). Významné průtoky byly zaznamenány samozřejmě na Vltavy od Prahy (od soutoku s Berounkou) a na dolním Labi od soutoku s Vltavou. Zde opět (stejně jako v roce 2002) vznikla zpětná vlna proti proudu Labe, vlivem extrémního průtoku Vltavy. Při této povodňové události byly značně rozvodněny také drobné vodní toky. Vedle těch v oblasti střední Vltavy a středního Labe (jak je uvedeno výše) to byly i pražské drobné vodní toky jako je Rokytka, Botič nebo o něco mírněji Radotínský potok.

Nejvyšší kulminační průtok 3 750m3/s-1 se vyskytl na Labi v Hřensku, průtok Vltavy v Praze činil při kulminaci 3 040m3/s-1 v profilu Malá Chuchle. Další významnější kulminační průtoky: 3 740m3/s-1 (Labe – Děčín), 3 640m3/s-1 (Labe – Mělník), 3 630m3/s-1 (Labe – Ústí nad Labem), 3 080m3/s-1 (Vltava – Vraňany), 2 100m3/s-1 (Vltava – Zbraslav), 960m3/s-1 (Berounka – Beroun), 804m3/s-1 (Berounka – Zbečno), 744m3/s-1 (Labe – Kostelec nad Labem), 651m3/s-1 (Berounka – Liblín), 628m3/s-1 (Vltava – České Budějovice), 562m/s-1 (Labe – Nymburk), 548m3/s-1 (Otava – Písek), 509m3/s-1 (Sázava – Nespeky) … z drobných vodních toků například 159m3/s-1 (Litavka – Beroun), 110m3/s-1 (Výrovka – Plaňany), 107m3/s-1 (Polečnice – Český Krumlov), 103m3/s-1 (Mastník – Radíč), 95.8m3/s-1 (Volyňka – Němětice), 79.6m3/s-1 (Brzina – Hrachov), 68.5m3/s-1 (Botič – Praha-Nusle), 46m3/s-1 (Rokytka – Praha-Libeň).

Obr. 1 Průběh průtoků na hlavních přítocích horní Vltavy (včetně), zdroj: chmi.cz
Obr. 2 Průběh průtoků na dolní Vltavě a Labi či Ohři, zdroj: chmi.cz
Obr. 3 Průběh průtoků na horním Labi a jeho přítocích, zdroj: chmi.cz

Z hlediska dob opakování se objevily nejvyšší > 100 let (Výrovka – Plaňany, Blanice – Radonice, Louňovice, Chotýšanka – Slověnice, Mastník – Radíč), 100 let (Brzina – Hrachov, Smutná – Rataje, Lužnice – Bechyně), 50-100 let (Dobřejovický potok – Průhonice, Botič – Praha-Nusle).

DRUHÁ VLNA

Po přívalových srážkách se zvyšovaly hladiny drobných toků a některých větších toků jako například Lužnice, Berounky, Radbuzy a toků na Jesenicku.

Nejvyšší kulminační průtok 85.3m3/s-1 na Blanici v profilu Heřmaň, z nepozorovaných profilů šlo o 65m3/s-1 na Vilémovském potoce v profilu Vilémov. Další průtoky: 82.6m3/s-1 (Litavka – Beroun), 36.2m3/s-1 (Blšanka – nad Ležeckým potokem), 35.8m3/s-1 (Lužnice – Frahelž).

Z hlediska dob opakování: 100 let (Dolanský potok – Běloky, Vilémovský potok – Vilémov, Liščí potok – Lipová, Blšanka – nad Ležeckým potokem).

TŘETÍ VLNA

Povodeň zasáhla lokálně omezenější území a to v podobě několika oblastí ČR. Zejména šlo o oblast východní části středních Čech, jihovýchodních Čech a Vysočiny a dále severního pohraničí Čech či částečně západní části jižní Moravy.

Obr. 4 Průběh průtoků na Novohradce a jejích přítocích, zdroj: chmi.cz

Nejvyšší kulminační průtok 657m3/s-1 (Labe – Kostelec nad Labem, Q 2-5 let)), 554m3/s-1 (Labe – Nymburk, Q 2-5 let). Drobné vodní toky 82.1m3/s-1 (Doubrava – Žleby, Q 5-10 let), 31.2m3/s-1 (Výrovka – Plaňany, Q 5 let), 27.6m3/s-1 (Šlapanka – Mírovka, Q 5 let), 22.6m3/s-1 (Žejbro – Vrbatův Kostelec, Q 20-50 let). Doby opakování 20-50 let byly dosaženy ještě na Novohradce v profilu Luže a v profilu Úhřetice (ČHMÚ 2014).

Příčiny a důsledky povodně

Srážkové epizody, které vyvolaly v červnu povodňové situace, byly rozděleny do tří etap. První, hlavní, se udála na začátku měsíce a týkala se hlavně Čech, druhá v podobě lokálních přívalových srážek kolem 9. až 11. června a další vlna přívalových srážek kolem 24. června zasáhla východ a jihovýchod Čech plus Moravu.

PRVNÍ VLNA

Srážkově velmi nadprůměrné počasí začalo v ČR na konci května a na začátku června. V hlavní, první, vlně povodní se vyskytly na našem území plošné trvalé srážky, které byly lokálně kombinovány konvekčními prudkými srážkami a tyto způsobily rychlé odtoky na mnohých místech, rozběhla se tak významná povodeň. Již měsíc květen byl v ČR ale významně srážkově bohatý a tyto srážky přispěly k nasycení území (viz obr. ). V červnu spadlo v ČR 174% srážkového normálu období let 1961 až 1990. Průměrné srážky 146mm v ČR jsou v červnu nejvyšší od roku 1961. Vyšší srážky byly zaznamenány při minulých významných povodní (v roce 2002 v srpnu a 1997 v červenci). Nejvíce srážek spadlo v poměru k dlouhodobému normálu ve středních Čechách a na Liberecku.

Obr. 5 Nasycení území k 1.6.2013 v ČR, zdroj: chmi.cz
Obr. 6 Srážkové úhrny v červnu 2013 na území ČR, zdroj: chmi.cz

V první vlně byly nejvydatnější srážky zaznamenány 1. a 2. června, přičemž první významné srážky i konvekčního charakteru se lokálně odehrály v posledních květnových dnech. V prvním červnovém dni byly srážkové úhrny lokálně nad 80mm v oblasti Šumavy, v Krkonoších a v centru Čech, ojediněle spadlo i přes 100mm za den. Dne 2. června byly nejvydatnější srážky ve středních Čechách a ojediněle přesáhly 80mm. V noci na 2. června zasáhly Krkonoše přívalové srážky. Dne 1. června spadlo nejvíce srážek 130.3mm v Horním Maršově, dále 108.3mm ve Zbytinách na Prachaticku. Dne 2. června spadlo nejvíce srážek 87.9mm v Poděbradech, dále 76.0mm v Bedřichově. Nejvyšší úhrn srážek za oba dva dny 157.4mm byl změřen na na Špičáku v Železné Rudě, dále 148.0mm v Horním Maršově. Z hlediska dob opakování byla tato nejvyšší nad 100 let ve Střezimíři, Jistebnici a v Poděbradech (ČHMÚ 2014).

Obr. 7 Srážkové úhrny od 1. do 2. června 2010 v ČR, zdroj: chmi.cz

Srážkovou činnost na přelomu května a června způsobila významná oblast nízkého tlaku vzduchu se středem nad západní Evropou s obnovou jednotlivých jader tlakových níží. Nízký tlak vzduchu byl zaznamenán v přízemní vrstvě i ve výšce. Nad severovýchodem Evropy se rozkládala naopak rozsáhlá tlaková výše, která byla blokačním tlakovým útvarem pro postupující cyklonu. Východně od našeho území vznikla na počátku června nová tlaková níže na frontálním rozhraní, které ovlivňovalo počasí u nás. Tlaková níže postoupila nad naše území. Blokačně působila také tlaková výše nad Azory, jejíž výběžek mohutněl. Frontální rozhraní v důsledku blokace setrvávalo nad naším územím téměř bez pohybu a začalo se vlnit. Instabilita atmosféry přispěla zejména na severu Čech k rozvoji konvekce a prudkých srážek. Bouřkové buňky, byť ne příliš významné, postupovaly opakovaně přes shodná území a došlo k výskytu tzv. train efektu. To způsobilo přechodné zvýšení intenzity srážek.

DRUHÁ VLNA

Tuto epizodu vyvolal postup tlakové níže s ní spojeného frontálního systému do střední Evropy. Nad Skandinávií se nacházela oblast nízkého tlaku vzduchu a s ní spojená okluzní fronta. Kolem 9. června se systémy propojily a přes střední Evropu postupovalo zvlněné rozhraní, které nově vzniklo, přes střední Evropu velmi zvolna k severovýchodu. S přísunem teplého a vlhkého vzduchu nastaly vhodné podmínky pro vývoj významné bouřkové činnosti lokálního charakteru s výskytem přívalových lijáků.

Nejvýznamnější bouřkové srážky spadly 9. a 10. června, kdy se na většině území vyskytovaly významné bouřky. První den bylo maximum srážek za den 78.4mm naměřeno v Mladé Boleslavi, 69.2mm na stanici Lobendava a 62.7mm na stanici Branná. Dne 10. června naměřila stanice 58.6mm srážek (ČHMÚ 2014).

TŘETÍ VLNA

Po horkém období krátce po polovině června, kdy maximální teploty vystupovaly i nad 35°C: 37.2°C Staňkov, 36.9°C Nedrahovice, 36.5°C Praha-Karlov a to dne 18. června, se začaly postupně opět vyskytovat lokálně přívalové či obecně prudší srážky. Cyklonální počasí u nás panovalo opět od 23. června, kdy vznikla třetí vlna významných srážek, které měly opět konvekční podobu. Na počátku období přecházelo přes ČR zvlněné frontální rozhraní s přílivem studeného vzduchu po jeho přechodu. Následně se na studené frontě na jihovýchodě od ČR vytvořila nová cyklona, příliv studeného vzduchu k nám zesiloval. Postupně ovlivnila celou střední i západní Evropu brázda nízkého tlaku vzduchu ve výšce. Postup brázdy k východu byl blokován další. Brázda nízkého tlaku se nad centrální a západní Evropou prohloubila. Následně vznikla tlaková níže ve vyšších hladinách a tato setrvávala nad shodným územím. Při postupu k severozápadu se níže prohlubovala. Do cirkulace byl vtažen vlhký a zpočátku teplejší vzduch ze Středozemí a oblasti Jaderského moře.

Mimořádné srážky se vyskytly v ČR ve čtyřech dnech na konci měsíce června. Významné srážky spadly plošněji v ČR 24. června s průměrným úhrnem 35mm (ČHMÚ 2014). Tato srážková činnost spadla zejména do povodí Labe a Dyje. Srážková činnost v podobě přeháněk a bouřek přinesla i vyšší úhrny srážek než 40mm. Srážková činnost byla během období plošnější a zasahovala většinu území. Nejdeštivěji bylo 24. června a to z celého měsíce, kdy spadlo na východě Čech a jihu Moravy v průměru 50mm srážek, maximálně 103mm na stanici Džbánice na Moravě. Dne 25. června byly srážky méně vydatné, maximálně ale spadlo až 93mm a to na stanici Bílý potok.

Obr. 8 Srážkové úhrny za období 24 až 26.6.2013 v ČR, zdroj: chmi.cz

Důsledky povodní byly v podobě škod opět rozděleny na škody majetkové, bohužel škody na životech a škody na vodních tocích a obecně krajině. V přímé souvislosti s povodněmi bylo zaznamenáno 16 úmrtí, některá úmrtí byla způsobena v důsledku nedbalosti (nedbání základních zásad chování při rozvodnění toků). Celkem proběhla evakuace ve 105 obcích. Povodeň měla dopad zejména na dopravu, ale také na vodní zdroje. Důsledkem po povodňového stavu byla komáří kalamita, kdy se tento druh hmyzu v oblastech zasažených povodněmi přemnožil. Škody byly zaznamenány na různých druzích majetku a v různých odvětvích jako jsou mosty, komunikace, vodní toky, vodovody, kanalizace, čistírny, energetika, teplárenství a podobně. Významné škody napáchaly také následné přívalové povodně během června, zejména situace ke konci června ve východní části republiky. Povodeň se týkala 1 373 obcí a 10 krajů (v roce 2002 to bylo 986 obcí), povodňové škody byly ale podstatně nižší (15 387 mil Kč) než v roce 2002 (73 143 mil. Kč) a totéž platí o obětech na životech, kterých bylo o málo (o 3) méně než při poslední velké povodni u nás.

V důsledku podmáčení terénu došlo k některým sesuvům svahů. Nejzásadnější byl sesuv půdy na dálnici D8 nebo také sesuv na železniční trať Lovosice – Teplice (ČHMÚ 2014). Sesuvy půdy patří obecně k povodňovými událostem, neboť dochází k podmáčení terénu vlivem dlouhotrvajících významných srážek nebo též v důsledku vysokých vodních stavů na vodních tocích či jejich vybřežení.

Shrnutí povodně 2013

  • Vyskytla se v hlavní vlně na přelomu května a června, v dalších lokálnějších vlnách pak kolem poloviny a ke konci měsíce
  • Zasáhla v hlavní vlně zejména Čechy a to povodí Vltavy a Labe, včetně jejich drobných přítoků v nížinných oblastech středních a východních či jižních Čech
  • Nejvyšší srážkový úhrn za den 130.3mm byl změřen v Horním Maršově, za dva dny 157.4mm na Špičáku na Železnorudsku a
    průměrné srážky 146mm v ČR jsou v červnu nejvyšší od roku 1961
  • Nejvyšší kulminační průtok 3 750m3/s-1 byl zaznamenán na Labi v Hřensku (tzv. odtok z Čech), při druhé vlně povodně 85.3m3/s-1 na Blanici v Heřmani a při třetí vlně 657m3/s-1 na Labi v Kostelci nad Labem
  • Nejvyšší doba opakování > 100 let byla zaznamenána na drobných vodních tocích ve středních a jižních Čechách (například Blanice, Mastník a Výrovka)
  • Povodeň způsobila mnohé škody majetkové i škody na vodních zdrojích a v krajině, zasáhla 1 373 obcí (více než v roce 202) a stála 16 lidských životů (méně než v roce 2002) a škody byly podstatně nižší než v roce 2002

Použité zdroje

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ). Vyhodnocení povodní v červnu 2013. Závěrečná souhrnná zpráva. Praha: ČHMÚ, 2014. Online, dostupné na http://voda.chmi.cz/pov13/SouhrnnaZprava.pdf.

DAŇHELKA, J. ČEKAL, R. KUBÁT, J. ŠERCL, P. Povodně v České republice v červnu 2013. Praha: ČHMÚ, 2014. Online, dostupné na http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/reditel/SIS/publikace/Povodne_2013.pdf.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s