Sucho

Informace o opačném hydrologickém extrému oproti povodním (více stejnojmenná stránka) nabízí informace tato stránka. Detailnější informace o dělení sucha, dále informace o indikátorech sucha a jeho nejčastějším výskytu u nás, včetně příčin jeho výskytu. Sucho jako problém budoucnosti v souvislosti se změnou klimatu.

Témata stránky: Pojem sucho, druhy sucha, příčiny sucha, indikátory sucha, sucho a změna klimatu, předpověď sucha.


SUCHO A JEHO DRUHY

Druhy sucha byly vyjmenovány a stručně popsány na stránce Hydrologické extrémy. Tato stránka nabízí rozšíření informací o suchu a jeho druzích o další a to zejména o časté příčiny sucha, jeho prediktabilitu a pravděpodobnost četnějšího výskytu v budoucnosti. Co vše sucho ovlivňuje a proč není tak medializováno jako třeba povodně? Sucho není tak „vidět“ jako povodeň, která se projevuje velmi intenzivně a to vizuálně i zvukově. Sucho přichází velmi pozvolna, proto se označuje jako „plíživé“ a proto není tak zjevné jako povodeň nebo nějaký jiný extrém v projevu počasí a důsledcích jeho projevů.

Sucho není jednoznačně definovaným pojmem. V hydrometeorologické a klimatologické praxi ho ale užíváme dosti často. Obzvláště v posledních letech, kdy v souvislosti se změnou klimatu začal být na našem území problém sucha častější. Obecně lze říci, že se jedná o deficit, tedy nedostatek vody v atmosféře, půdě, rostlinstvu, vodních tocích, podpovrchových vodách a podobně. Sucho se objevuje v obdobích s nedostatkem srážek, k čemuž přistupují i další faktory. Takové situace u nás nastávají nejčastěji v teplé části roku, v letním období. Přesněji od května do října. Počátek sucha bývá nejčastěji na konci jara nebo na počátku léta, někdy později. Vrchol sucha je dosahován zpravidla na podzim, zhruba do jeho poloviny. Poté nastává vlivem sklonu planety k zeslabování slunečního svitu, snížení teplot a obecně také přibývá srážek. Sucho může trvat několik dní, zpravidla nemá nijak zvláštní dopady. Ale také může trvat měsíce s přesahem do následujícího roku, které má pak i značné důsledky. Vznik sucha je nahodilý a pozvolný bez význačných projevů, proto je třeba pro jeho odhalení sledovat veškeré faktory, které mohou sucho indikovat. A to včetně předpokládaného vývoji situace do budoucna.

Druhy sucha:

  • Sucho meteorologické/klimatické
  • Sucho hydrologické
  • Sucho zemědělské
  • Sucho socioekonomické

Sucho klimatické

Nazývané též meteorologické je suchem, které vzniká jako první a je příčinou výskytu ostatních druhů sucha. Vzniká z meteorologických či chcete-li klimatických příčin. Základem výskytu tohoto sucha je dlouhodobější nedostatek srážek, který působí deficit úhrnu srážek co by měl dle dlouhodobého normálu na území ČR spadnout. Jde tedy o poměr skutečně spadlých srážek k dlouhodobému průměru daného období. Sucho je zintenzivňováno vysokými teplotami a slunečním svitem, kdy dochází k rychlejšímu výparu vlhkosti z půdy. Vysychání též urychluje rychlešjí vítr. K výskytu tohoto sucha u nás dochází během teplé části roku velmi často. Objevují se období bez výskytu srážek nebo období s výskytem nevýznamných srážek na úkor vysokých teplot a malé oblačnosti s častým slunečním svitem. Toto sucho působí vysychání svrchních částí půdy a porostů, přičemž dochází ke zvyšování rizika vzniku požárů. Toto riziko vzniku požárů je hodnoceno podle povětrnostní situace v dané oblasti a míře vyschnutí vegetace a svrchní části povrchu. Index, ukazující míru rizik vzniku požárů na území ČR, najdete v mapovém znázornění v teplé části roku denně aktualizovaný na webových stránkách ČHMÚ, kde jsou zobrazeny dvě mapy. První znázorňuje nebezpečí požárů pro aktuální den a druhá pro následující den. Index je rozdělen do 5 stupňů, kdy 1. stupeň znamená bez rizika požárů a 5. stupeň značí velmi vysoké riziko vnziku požárů o rozloze v řádu hektarů. Klimatické sucho se u nás zpravidla nevyskytuje v chladné části roku, tedy od listopadu do března. Klimatické sucho zjišťujeme z dostupné využitelné vodní kapacity (dále jen „VVK“) v půdním profilu do 20cm pod travním porostem (tedy ve svrchní vrstvě půdy). Přehledné mapy, které zobrazují celoročně s každodenní aktualizací yužitelnou vodní kapacitu v půdě na našem území v procentech najdete na stránce webu ČHMÚ (odkaz přímo na mapu) o vyhodnocení sucha.

Sucho hydrologické

Je z hlediska hydrometeorologie druhým nejvýznamnějším druhem sucha. Toto sucho můžeme zjišťovat a analyzovat podle stavu několika indikátorů. Předpokladem pro jeho výskyt je dlouhodobé působení klimtického sucha, tedy vznik meteorologických příčin popsaných při vzniku výše uvedeého druhu sucha. Hydrologické sucho se projevuje vnasycení půdy, zásobách podzemní vody a vodnostech vodních toků. Tento druh sucha znamená, že sucho klimatické jako jeho příčina dospělo do větších rozměrů a produkuje důsledky. Hydrologické sucho můžeme posuzovat v následujících oblastech:

  1. Nasycení území
  2. Stav podzemních vod (mělké a hluboké vrty)
  3. Vodnosti, průtoky vodních toků a vydatnosti jejich pramenů

Nasycení území

Tento ukazatel nám udává nasycenost území vodou k danému času a slouží především pro indikaci případných rizik rychlého odtoku vody z území při prudkých srážkách (typicky přívalových při bouřkách). Je odvozen pomocí jednoduchého modelu vodní bilance – tedy výskytu srážek, odtoku a evapotranspirace. Evapotranspirace obsahuje výpar z území a vegetace. Mapové zobrazení nasycenosti území ukazuje v teplé (konvektivní) části roku mapka též na stránkách ČHMÚ o suchu. Nasycení půdního profilu do 100cm, do 40cm a v hloubkách 40 až 100cm najdete také na stránce www.intersucho.cz Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Podzemní vody

Ukazatel zobrazuje, jak se působící sucho projevuje na zásobách podzemních vod. Hladina podzemních je sledována na území ČR v mělkých a hlubokých vrtech. Mělké vrty na území ČR převažují. Přehledné informace o hladině podzemních vod v těchto vrtech najdete na mapě též na stránce Hlásné a předpovědní povodňové služby ČHMÚ. Hloubka mělkých vrtů se na území ČR pohybuje většinou kolem 10m, hluboké vrty mají hloubku desítek metrů a to většinou 40 až 100m, ojediněle přes 100m. Informace o stavu hladin v mělkých vrtech jsou k dispozici celoročně v týdenním režimu v mapovém zobrazení na stránce ČHMÚ.

Vodní toky

Od vydatnosti pramenů závisející na stavu podzemních vod až po vodnosti toků v podobě průtoků v jejich korytech. Takto zjišťujeme informace o hydrologickém stavu povrchových vod, takzvané třetí složky monitoringu hydrologické situace a případného sucha. Vydatnost pramenů je velmi důležitým ukazatelem projevů hydrologického sucha a snížených zásob podzemních vod. V přehledných mapách najdete informace o vodnostech toků a vydatnosti základních pramenů na území ČR také na stránce věnované suchu na portálu ČHMÚ s kategoriemi vodnosti, vztahem k měsíčnímu normálu období a M – denním průtokem. Informace o stavech a průtocích vodních toků z hlásných profilů najdete jednak přímo na stránce HPPS ČHMÚ, ale také na stránkách s přehledem vodních stavů a průtoků vodních toků v rámci jednotlivých státních podniků povodí. Tam najdete informace o stavech vody i z méně významných měřících stanic. A též tam jsou k dispozici informace o hladinách vody v nádržích a odtocích z nich. Informace o vodních stavech najdete na stránkách pla.cz, pvl.cz, pmo.cz, pod.cz a poh.cz. Dále jsou k dispozici informace o hydrologickém stavu a to i ve vztahu k plavebnímu provozu (včetně informací tohoto druhu) na stránkách www.lavdis.cz a voda.gov.cz. Pro úplnost uveďme, že další užitečné informace lze nalézt na stránce vuv.cz patřící Výzkumnému Ústavu Vodohospodářskému T. G. Masaryka, v. v. i.

Ukazatele též slouží na druhé straně pro indikaci a předpovědi povodňových situací. Informace o hydrologickém extrému povodně nabízí stejnojmenná stránka.

Sucho zemědělské a půdní

Vzniká též v důsledku delšího působení klimatického sucha. Projevuje se nedostatkem vody v kořenové vrstvě půdy. Tento nedostatek má vliv na vodní režim zemědělských plodin a volné vegetace. Sucho se projevuje u jednotlivých rostlinných druhů různě a to i v čase. Vlhkost půdy je mimo jiné důležitým faktorem pro vývoj rostlin. Vlivem výskytu půdního sucha dochází ke vzniku sucha zemědělského. Intenzitu tohoto sucha, které je záležitostí zemědělské oblasti, ovlivňuje řada dalších faktorů (například odolnost rostlinných druhů k suchu).

Předpověditelnost sucha

Předpověď sucha je podobně obtížná jako předpověď povodňové situace. Výskyt sucha navíc záleží na dlouhodobém vývoji meteorologické situace nad danou oblastí. Odhadnout stabilitu převahy anticyklonální situace s dlouhodobějším nedostatkem srážek je téměř nemožné. Sucho tedy můžeme předpokládat v krátkodobém až střednědobém horizontu dle předpokládaného vývoje počasí. V dlouhodobém horizontu můžeme předpovídat pouze dle odchylek pravděpodobnost, zda vznikne na základě vývoje počasí v delším období sucho a přibližně jak bude významné. Poté lze předpovídat další vývoj a trvání sucha již při jeho výskytu. Zde předpovídáme pravděpodobnost jeho zmírnění či postupně zažehnání (podle jeho rozsahu a hloubky) na základě předpokládaného vývoje počasí.

Sucho se tak odhaduje obtížně. Výskyt meteorologického sucha lze indikovat snadněji, ale vznik sucha hydrologického a jeho dalších odvozenin už podstatně obtížněji.

Sucho a změna klimatu

Chod srážek a vývoj teploty vzduchu se budou v budoucnu v souladu s globálním oteplováním planety měnit. Teplota vzduchu nebude pouze vzrůstat ve všech částech Světa a srážek nebude všude ubývat. Nicméně v některých oblastech bude docházet ke změnám trendu těchto základních klimatických prvků v určitých obdobích roku. V oblasti střední Evropy se předpokládá největší nárůst teploty vzduchu během jara, v létě a v zimě. Naopak bez vlivu na teplotu vzduchu bude podzimní období. Podobné to bude ohledně srážek. Těch bude mírně více v chladné části roku, zejména v zimě. Během jara a v létě jich bude naopak méně než doposud. Právě sucho ve vegetačním období bude problémem. Mírné změny jsou očekávány do roku 2050, významné poté v období let 2050 až 2100. Nejvýznamnější změny se odehrají podle prognóz na konci druhého uvedeného období. Sucho tak bude problémem našeho území a už tomu tak částečně v přítomnosti je. Neznamená to ovšem, že se mezi převládajícími suchými epizodami nemohou objevit vlhčí a přinést i povodňové situace. Vzhledem ke změně klimatu se ovšem předpokládá, že budou vznikat častěji lokální bleskové povodně z přívalových srážek. Více o nich na stránce Povodně. Konvekční srážky (přeháňky a bouřky) budou hlavními srážkami v teplé části roku. I tento převažující charakter srážek bude znamenat intenzivnění sucha právě během léta.

Reference

Použitá a doporučená literatura:

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, Portál sucho. http://www.chmi.cz. Dostupné na www.portal.chmi.cz/aktualni-situace/sucho#

KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Vodstvo a podnebí v České Republice. Praha: Consult, 2009

BRÁZDIL, R. TRNKA, M. a kol. Sucho v českých zemích: minulost, současnost, budoucnost. Brno: Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR, 2015.