Sucho 1842

Informace o významně suché epizodě v tomto roce dle analýzy naměřených dat a dalších dostupných informací, včetně dokumentárních zdrojů z dané doby jako doplnění informací. Jak trvala tato epizoda dlouho a jaký byl průběh sucha. Které meteorologické podmínky sucho způsobily a jaké mělo toto příčiny a důsledky. Tyto podrobnější informace poskytuje tato stránka dále. Průběh teplot a srážek v období roku jsou vyjádřeny jako odchylka od dlouhodobého normálu referenčního období let 1961 až 1990. Sucho a jeho velikost je hodnoceno také dle indexů sucha a to podle indexu SPI-1, SPEI-1 a Z-indexu (více o indexech sucha a jejich použití nabízí článek Meteorologické a hydrologické indexy sucha a jejich využití). Umístění suchých epizod dle indexů sucha znamená zařazení suchého roku dle extremity sucha v období let 1805 až 2012 u nás. Obecný přehled suchých epizod s jejich stručným popisem a jejich seřazení dle extremity najdete na hlavní stránce tohoto menu Největší sucha v ČR a také v příspěvku Největší sucha v ČR a jejich příčiny. Obecné informace o suchu jsou uvedeny na stránce Sucho.

Témata stránky: Suchá epizoda, suché období, datace, trvání a rozsah sucha, velikost a průběh sucha, příčiny a důsledky sucha.


INFORMACE O SUCHU 1842

V tomto roce, opět po osmileté pauze od poslední významěší události, se vyskytlo sucho, které patří též v přístrojovém období mezi nejvýznamnější u nás. Dle hodnocení podle indexů nebylo tak extrémní jako v roce 1834. máme o jeho dopadech opět velké záznamy v podobě dokumentárních údajů.

Datace, trvání a rozsah sucha

Sucho s vyskytlo během jarního období a v létě, tedy přesněji od dubna do srpna. Po dosti suchém konci zimy bylo krátce přerušeno ve vlhčím březnu, ale poté opět pokračovalo a zmírněno bylo až během podzimu. Jedná se o třetí významnější sucho, které se vyskytlo v řadě po osmi letech.

Velikost a průběh sucha

Sucho bylo značné právě ve vegetačním období a to od jeho začátku v dubnu. Podkladem pro sucho v tomto období byl již suchý začátek roku, kdy záporné odchylky srážek vykazoval zejména únor. Ke zmírnění došlo v březnu, kdy toto období kompenzovalo srážkově bohatší období. Ale od dubna až do srpna byly záporné srážkové odchylky převážně značné. Zmírnění nastalo v září a další dva měsíce byly srážkově mírně bohatší. Významnější podprůměr srážek vykázal poslední měsíc tohoto roku. Teploty nebyly během období sucha tak značně nadprůměrné, nejtepleji bylo v srpnu, kdy sucho vrcholilo. Podle indexů sucha došlo právě v tomto měsíci k výskytu nejznačnějšího sucha s hodnotami -2 až -3.5.

Index SPI-1: 1. místo

Index SPEI-1: 4. místo

Z-index: 3. místo

Příčiny a důsledky sucha

V počátku období sucha ve vegetačním období se naše oblast nacházela na přelomu tlaku nižšího a vyššího. Vyšší tlak vzduchu se rozprostíral v jižní a jihovýchodní části Evropy. V květnu se jednalo o vliv mohutné anticyklony se středem nad severem Británie a v červnu měla anticyklona střed naopak východně od nás. V posledních dvou měsících období sucha k nám zasahoval hřeben vysokého tlaku vzduchu od Azor.

Důsledky jsou dokumentovány dle různých zdrojů z nepřeberného množství míst naší země. O této suché epizodě existuje z významnějších v období let 1800 a dále nejvíce dokumentárních záznamů. Vyberme hlavní se zásadními dopady tohoto sucha. Podrobné informace o suchu pocházejí například ze Zlončic. Srážky se zde nevyskytly od jara do 15. května, dále až 4. června přišel první déšť, 16.června i přes chladné počasí sucho pokračovalo. Ke 14. červnu je uveden požár, který lidé nemohli hasit z důvodu chybějící vody ve studních. Velmi špatné byly žně, málo bylo čočky i brambor či hrachu. Významnější srážky přišly v září a říjnu a podzimní setí tak bylo dobré. Velmi málo srážek je uváděno i z okolí Dobrušky. V Králově Lhotě vypukl 23. srpna požár, které též nebylo možno pro absenci vody hasit. Opět je uváděno vyschnutí studní i potoků s důsledkem nemožnosti mletí. V Panenském Týnci nepršelo dle záznamů celé jaro a léto, vlivem mělké vody v Ohři byly ryby chytány obuví. V Litoměřicích bylo možno přejít Labe a na několik týdnů byla z důvodu nízkého stavu přerušena doprava. Tato povodeň je dokladována značkou na kameni v Děčíně. Nízký stav vody je dokumentován z na Vltavě. Požáry vypukly na mnoha místech v Čechách. Nemožnost mletí na řece Svitavě vlivem nízkého stavu vody je zmiňována v dalších zdrojích. I řeka Dyje měla velmi nízký stav, že ji dle pramene bylo možno přejít suchou nohou. Od července do listopadu je v pramenech zmiňováno další významné sucho, vlivem něhož poklesly výrazně vodní stavy mnoha řek. Zmínka je i o tocích ve Slezsku, které byly dle pramenů vesměs zcela vyschlé.

Shrnutí sucha 1842

  • Výskyt zejména od dubna do srpna
  • Jeden z nejvýznamněji suchých roků v tomto období (přístrojové měření od 19. století)
  • Příčinou byly oblasti vysokého tlaku vzduchu nad Atlantikem a západní Evropou zasahující i nad naše území nebo výběžky azorské výše
  • Podle indexů bylo sucho z daného období zařazeno na 1., 3. a 4. místo
  • Důsledky byly značné a na celém území, často je zmiňován nízký stav vody v řekách a její nedostatek pro mletí obilí, nedostatek či absence vody pro hašení častých požárů vzniklých v důsledku sucha a dále také neúroda plodin, hlavně zeleniny a ovoce

Použité zdroje

BRÁZDIL, R. TRNKA, M. a kol.Sucho v českých zemích: minulost, současnost, budoucnost. Brno: Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR, 2015.

KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Vodstvo a podnebí v České Republice. Praha: Consult, 2009

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s