Sucho 1904

Informace o významně suché epizodě v tomto roce dle analýzy naměřených dat a dalších dostupných informací, včetně dokumentárních zdrojů z dané doby jako doplnění informací. Jak trvala tato epizoda dlouho a jaký byl průběh sucha. Které meteorologické podmínky sucho způsobily a jaké mělo toto příčiny a důsledky. Tyto podrobnější informace poskytuje tato stránka dále. Průběh teplot a srážek v období roku jsou vyjádřeny jako odchylka od dlouhodobého normálu referenčního období let 1961 až 1990. Sucho a jeho velikost je hodnoceno také dle indexů sucha a to podle indexu SPI-1, SPEI-1 a Z-indexu (více o indexech sucha a jejich použití nabízí článek Meteorologické a hydrologické indexy sucha a jejich využití). Umístění suchých epizod dle indexů sucha znamená zařazení suchého roku dle extremity sucha v období let 1805 až 2012 u nás. Obecný přehled suchých epizod s jejich stručným popisem a jejich seřazení dle extremity najdete na hlavní stránce tohoto menu Největší sucha v ČR a také v příspěvku Největší sucha v ČR a jejich příčiny. Obecné informace o suchu jsou uvedeny na stránce Sucho.

Témata stránky: Suchá epizoda, suché období, datace, trvání a rozsah sucha, velikost a průběh sucha, příčiny a důsledky sucha.


INFORMACE O SUCHU 1904

Jedna z nejextrémnějších suchých epizod se vyskytla o 36 let později od poslední velmi významné suché periody v roce 1868 (viz patřičná stránka). Tento rok se řadil v období od roku 1800 k nejsušším u nás. Kdy se sucho vyskytlo, jak dlouho trvalo a jaké hlavní dopady přineslo, o tom je pojednáno jako na každé stránce tohoto typu v dalších odstavcích. Od tohoto roku je k dispozici již průběh hydrologické situaci v podobě průběhu průtoků na dolním Labi, v Děčíně. Tento profil prezentuje odtok z téměř celých Čech a je tak velmi užitečným identifikátorem intenzity sucha či také velikosti povodní u nás. V odstavci pojednávajícím o velikosti sucha bude od tohoto roku tedy k dispozici i zhodnocení hydrologického sucha.

Datace, trvání a rozsah sucha

Toto sucho se týkalo vyloženě letního období, tedy června až srpna. V tomto období se sucho rozvinulo na četných místech, ať už jde o východní Čechy, Vsetínsko, Žďársko, či obecně Moravu. suchá epizoda byla poměrně krátká, avšak dosti významná.

Velikost a průběh sucha

Srážkově podprůměrnými měsíci, které rozběhly toto sucho, byly červen a červenec, s mírnější zápornou odchylkou srážek pak sucho podpořil i srpen. Srážkové úhrny byly v květnu průměrné a v září pak lehce nadprůměrné, více přibývalo srážek od října. Teploty byly nadprůměrné především v červenci, jinak se pohybovaly kolem dlouhodobého normálu.

Indexy sucha se shodují na nejnižších hodnotách pročervenec a to na hodnotách -2 až -3.

Index SPI-1 a SPEI-1: 2. místo

Z-index: 4. místo

Z hlediska sucha hydrologického podle profilu Děčín na Labi trvalo toto (hodnota průtoku Q330) od 18. června do 11. listopadu, vyjma osmi dnů (tj. 139 dnů). Chybělo zde téměř 489 mil. m3 vody pro dosažení hodnoty průtoku úrovně Q330. Toto odpovídá druhému největšímu suchu. Souvislé průtoky pod hodnotou Q330 byly do 14. října a to nejdéle od roku 1888. Nejnižší průtoky byly zaznamenány od konce července a v srpnu s minimem 42m3/s-1. Některé práce, které byly kritizovány za nepřesnosti, uvádějí minimum i o něco nižší (Novotný 1963). Podle autora byl průtok nižší v letech 1871, 1908, 1911 a 1934.Podle Elledera 2013 bylo na základě analýzy průtoků na několika tocích větší sucho na jihu Čech, na základě podobnosti s nejnižšími průtoky v roce 1947 (viz patřičná stránka).

Příčiny a důsledky sucha

Tlakové pole nad Evropou bylo v tomto období dosti ustálené a to v podobě výrazného hřebene azorské anticyklony do střední Evropy, který způsobil déletrvající výskyt podprůměrných srážek ve střední Evropě i v okolí.

Na Královéhradecku bylo dle záznamu z Plotiště nad Labe u Hradce Králové parné a suché léto a nesprchlo od 5. května do 27. září, což ukazuje na výskyt suchého počasí v některých oblastech již v květnu, což bylo následně odkladem pro jeho prohloubení v letních měsících roku. Zdroje říkají, že nerostla tráva, vysychaly řeky a potoky. V tvrdé půdě bylo obtížné orat a vlivem neopatrnosti či od jisker vznikaly časté požáry. Opět jsou zmíněny modlitby za déšť. Též je často zmiňována neúroda pícnin a brambor. Mnohde vyschly studny a rybníky (například Žďársko). Na Moravě je zmíněno extrémní sucho s velkou nouzí o vodu, uschly louky a pole, nekonaly se žádné žně.

Shrnutí sucha 1904

  • Vyskytlo se v létě, od června do srpna
  • Příčinou byl výběžek azorské tlakové výše do centrální Evropy
  • Podprůměrné srážky byly hlavně v červenci a srpnu, nadprůměrné teploty v červenci
  • Hydrologické sucho bylo významné na konci července a v srpnu s minimálním průtokem na Labi v Děčíně kolem 42m3/s-1
  • Umístění sucha dle indexů: 2. a 4. místo
  • Důsledky byly v podobě neúrody trávy a obilnin i s absencí žní, vyschlých studní a rybníků či nízkých vodních stavů řek, častých požárů v lesích a kolem železnic

Použité zdroje

BRÁZDIL, R. TRNKA, M. a kol. Sucho v českých zemích: minulost, současnost, budoucnost. Brno: Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR, 2015.

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s