Sucho 2015

Informace o významně suché epizodě v tomto roce dle analýzy naměřených dat a dalších dostupných informací, včetně dokumentárních zdrojů z dané doby jako doplnění informací. Jak trvala tato epizoda dlouho a jaký byl průběh sucha. Které meteorologické podmínky sucho způsobily a jaké mělo toto příčiny a důsledky. Tyto podrobnější informace poskytuje tato stránka dále. Průběh teplot a srážek v období roku jsou vyjádřeny jako odchylka od dlouhodobého normálu referenčního období let 1961 až 1990. Sucho a jeho velikost je hodnoceno také dle indexů sucha a to podle indexu SPI-1, SPEI-1 a Z-indexu (více o indexech sucha a jejich použití nabízí článek Meteorologické a hydrologické indexy sucha a jejich využití). Umístění suchých epizod dle indexů sucha znamená zařazení suchého roku dle extremity sucha v období let 1805 až 2012 u nás. Obecný přehled suchých epizod s jejich stručným popisem a jejich seřazení dle extremity najdete na hlavní stránce tohoto menu Největší sucha v ČR a také v příspěvku Největší sucha v ČR a jejich příčiny. Obecné informace o suchu jsou uvedeny na stránce Sucho.

Témata stránky: Suchá epizoda, suché období, datace, trvání a rozsah sucha, velikost a průběh sucha, příčiny a důsledky sucha.


INFORMACE O SUCHU 2015

Významnější suchá epizoda se na našem území odehrála v roce 2015, tedy 12 let od minulé epizody sucha známé i z jiných států Evropy, tedy sucha 2003. Poslední vyhodnocené sucho v tomto roce bylo značné a plošně rozsáhlé. O suchých epizodách zejména po roce 2000 (tedy skutečně o těch posledních) máme podrobné informace. Významně přesnější a rozsáhlejší než o historických suchých periodách. Oficiálně významná sucha, podobně jako povodně, vyhodnocuje ČHMÚ ve spolupráci dle pověření zřizovatele MŽP. Dále jsou prezentovány informace pocházející z tohoto vyhodnocení týkající se sucha 2015 a toto je srovnáno s významnými suchými roky v historii (viz patřičné stránky tohoto menu).

Datace, trvání a rozsah sucha

Deficit srážek v tomto roce započal v únoru, ale projevoval se zde již deficit z roku minulého. Sucho postihlo z hydrologického hlediska celé území ČR, neboť na většině toků poklesla hladina významně pod úroveň sucha a setrvala na těchto hodnotách několik týdnů. Sucho pokračovalo během jara a významně bylo prohloubeno v létě. V srpnu bylo krátce zmírněno vydatnými srážkami, ale i v září a na počátku října opět pokračovalo. Zažehnáno bylo až během října.

Velikost a průběh sucha

Sucho tohoto roku lze přirovnat k významným případům sucha v historii. O tom bude blíže pojednáno dále. Během června, července a srpna byly na některých tocích v ČR změřeny vůbec nejnižší průtoky od počátku měření, například Cidlina v Novém Bydžově 0.007m3/s-1, Brzina v Hrachově 0.001m3/s-1, Úterský potok v Trpístech 0.001m3/s-1, Sázava ve Zruči nad Sázavou 0.40m3/s-1, Lužnice v Pilaři 0.06m3/s-1, Doubrava v Pařížově 0.03m3/s-1 či Smědá ve Frýdlantu v Čechách 0.19m3/s-1 (ČHMÚ 2015).

Některé vodní toky při této epizodě vyschly zcela, jednalo se o Rokytenku v profilu Žamberk, Žejbro ve Vrbatově Kostelci, Klejnárku v Chedrbí, Brzinu v Hrachově, Úterský potok v Trpístech, Sloupský potok ve Sloupu*, Bílou vodu v Holštejně*, Lomnický potok v Pile a Vrbovec v Bystrci. Průtok zde byl nulový nebo téměř nulový (ČHMÚ 2015). Pozn.: * Toky v Moravském krasu, které vysychají častěji, avšak zpravidla později.

Průtoky Q355 a Q364d byly podkročeny například na těchto větších řekách: Orlice v Týništi nad Orlicí, Morava ve Strážnici, Odra ve Svinově, Jizera v Železném Brodu či Lužnice v Bechyni (ČHMÚ 2015).

Obr. 1 Vývoj průtoku na Orlici v Týništi nad Orlicí, zdroj: chmi.cz
Obr. 2 Vývoj průtoku na Lužnici v Bechyni, zdroj: chmi.cz

Sucho hodnocené v profilu Děčín na Labi, kde je k dispozici měření nejdéle a to od roku 1888, bylo nejvýznamnější za celé období s vlivem vodních nádrží (Vltavská kaskáda a částečný vliv nádrží na Ohři). V některých profilech (např. na Moravě ve Strážnici) nebylo toto sucho zdaleka nejvýznamnější.

Z hlediska dob opakování ročních minim průtoků se jednalo o nejdelší doby například na Lužnici v Bechyni (N 100 let), Otavě v Písku (N 50 let), Orlici v Týništi nad Orlicí, Sázava ve Zruči nad Sázavou (N 20-50 let). Uvedeny byly 30 denní roční minima (ČHMÚ 2015).

Obr. 3 Vývoj průtoku na Odře ve Svinově, zdroj: chmi.cz
Obr. 4 Vývoj průtoku na Moravě ve Strážnici, zdroj: chmi.cz

Příčiny a důsledky sucha

 Během zimního období se sucho prohlubovalo s výjimkou období s významnějšími srážkami. Únor byl významně srážkově podnormálním měsícem. V březnu byly srážky na území ČR z hlediska časového nerovnoměrně rozloženy. Na přelomu března a dubna se vyskytla srážkově významnější epizoda, která měla za následek přechodné zmírnění sucha. Vliv na sucho měla i zimní sezóna 2014/2015 jako celek, kdy zejména v nižších polohách nenapadlo příliš sněhu a srážky byly převážně dešťové. Hlavní příčinou srážkově chudého počasí v zimě a na počátku jara 2015 byl významný vliv Azorské a Sibiřské tlakové výše. Frontální systémy tak postupovaly severní nebo jižní drahou s tím, že systémy postupující severní drahou přes Skandinávii někdy částečně ovlivnily i počasí u nás. Jarní měsíce duben a květen přinesly častější srážkovou činnost, avšak ne příliš významnou. Srážkové úhrny byly většinou nízké a sucho se mírně rozvíjelo dále. Srážky byly také lokální. Stále se střední Evropa nacházela v okrajové části výběžku azorské anticyklony. Během května postupovaly systémy front přímo přes střední Evropu, ale z důvodu čerstvého proudění rychle a nestačily přinést déletrvající srážky s významnějšími úhrny. Celkově byly srážky podnormální a regionálně rozdílné.

Obr. 5 Odchylky geopotenciální výšky v hladině 500hPa v srpnu 2015, zdroj: noaa.gov/chmi.cz

Letní období přispělo významně k prohloubení sucha vlivem několika horských epizod s teplotami i nad 35°C v denních maximech. Červnové srážky byly lokální, méně časté a významné na Moravě, kde spadlo jen 43% normálu. Významně srážkově chudé období za spolupůsobení vysokých teplot vzduchu započalo na konci června a trvalo do poloviny srpna. V tomto období nabralo sucho velkých rozměrů. Srážky, které se vyskytly na frontálních vlnách byly značně lokální a byť přinesly i významnější úhrny, tak neměly na sucho žádný větší vliv. Vysoké úhrny srážek přišly po polovině srpna, po několikadenním suchém a horkém počasí. V ČR spadlo za dva dny téměř 40mm srážek. Tyto srážky ve vztahu k velikosti sucha dle průběhu meteorologické situace v minulých dnech a týdnech neměl téměř žádný vliv na hydrologickou odezvu. Jen krátce zastavily rozvoj sucha. Sucho se opět vrátilo ke konci srpna a deficit srážek činil shodně jako na konci července, cca 150mm (ČHMÚ 2016). Příčinou tohoto suchého léta byl častý vliv oblastí vysokého tlaku vzduchu a z hlediska ČR a střední Evropy jen částečný vliv přecházejících frontálních vln přes Skandinávii. Vlhkost přenášená z Atlantiku byla při tomto druhu proudění zachycena svahy Alp (fénový efekt) a do centrální Evropy se dostával podstatně sušší a teplý vzduch. Ve vysokém tlaku vzduchu nad námi frontální vlny slábly a přinášely jen lokální přeháňkovou či též často bouřkovou činnost. Oblast vysokého tlaku vzduchu během léta setrvávala nad Británií se zásahem až k Islandu (obr. ). Docházelo k jejímu neustálému obnovování. Na severu a severovýchodě od centra Evropy ležel hřeben tlakové výše zasahující nad Polsko, Pobaltí a sever Švédska. Docházelo ke značné blokaci či zpomalení postupu frontálních systémů z Atlantiku. Na obrázku je vidět průměrná geopotenciální výška pro hladinu 500hPa (cca 5 500m n.m.) v srpnu tohoto roku, podle které vidíme převahu polohy tlakových útvarů – záporné hodnoty převaha nízkého tlaku vzduchu, kladní hodnoty převaha naopak tlakových výší). Krátké přerušení této cirkulace se odehrálo v polovině srpna, kdy přes střední Evropou přecházelo frontální rozhraní, které se nad tímto územím vlnilo a zpomalilo tak svůj postup. Bylo příčinou zmíněných významných srážek (obr. 10).

Obr. 6 Přízemní tlakové pole Evropy a zvlněné rozhraní nad naším územím dne 17.8.2015, zdroj: chmi.cz

I na počátku září a zároveň podzimu přešla naše území významná studená fronta, která způsobilo významnější ochlazení a na frontu byly vázány významné srážky. V prvních dnech měsíce pak postupovaly pře střední Evropu další frontální systémy. Srážky už přinášely ale slabé, většinou lokální v přeháňkové formě. Dále se v nevýrazné tlakové oblasti vyskytovaly též místní a nevýznamné srážky. Na přelomu září a října byla střední Evropa opět pod vlivem tlakové výše, počasí bylo bez srážek a jejich deficit narůstal až na hodnotu 180mm od počátku roku k začátku října. Dále se během října střídaly vlivy tlakových výší přecházejících přes střední Evropu, v nichž bylo počasí bez srážek. Mezi tím ovlivnilo středoevropské počasí podobně jako v polovině srpna další vlněné rozhraní a přineslo významnější srážky, které deficit krátce zmírnily. Vliv tlakové výše od 23. října do konce měsíce způsobil navýšení deficitu srážek na 170mm, hodnotu z konce září (ČHMÚ 2016).

Obr. 7 Přízemní tlakové pole Evropy a zvlněné rozhraní nad naším územím dne 16.10.2015, zdroj: chmi.cz

Srážkový deficit zmírnila vlhčí období na přelomu jara a léta. Naopak byl tento významně zvýšen častými vlny horka bez srážek během léta. Epizody významných srážek ze srpna a října situaci se suchem jen zmírnily (bez nich by bylo sucho ještě více katastrofální). Slabá hydrologická odezva byla způsobena značným deficitem srážek a tedy obecně vláhy v krajině s přihlédnutím k hydrologické situace. Za jiných hydrologických podmínek by znamenaly srážkové epizody mnohem větší hydrologickou odezvu.

Z hlediska poměru srážek k dlouhodobému normálu let 1981 až 2010 byly mimořádně srážkově podnormální měsíce únor, červen a listopad 2014 a opět únor a dále červenec 2015. Měsíce, v nichž nespadlo 100% normálu byly dále leden, březen, duben a prosinec 2014 a duben, květen, červen a září 2015 (bez měsíců s mimořádně podnormálními srážkami, které jsou již jmenovány výše).

Obr. 8 Poměr srážkových úhrnů k dlouhodobému normálu let 1981-2010 v roce 2014 do října 2015, zdroj: chmi.cz

Významně teplotně nadprůměrné byly měsíce leden, březen, duben, červenec a září-prosinec 2014 a leden, červenec a srpen 2015.

Obr. 9 Srážkové úhrny v ČR v období duben až září 2015, zdroj: chmi.cz

V průměru spadlo od začátku roku do 1. října v ČR 438mm srážek a jde o druhou nejnižší hodnotu od roku 1961 (nižší úhrn byl zaznamenán jen v roce 2003 a to 429mm, viz patřičná stránka o této suché epizodě). Významné rozdíly v úhrnech srážek byly mezi nížinami a horskými oblastmi. Nejvíce srážek spadlo na Labské Boudě 1 062.3mm či na Lysé hoře. Nad 700mm spadlo i ve středních polohách, například Morávka či Rokytnice nad Jizerou. Pod 400mm srážek spadlo v části střední a jižní Moravy, místy na severní Moravě a kromě severu území také v Čechách (ČHMÚ 2016).

Srážkový úhrn za období červen až říjen byl 247mm a šlo o čtvrtou nejnižší hodnotu pro toto období od roku 1961 (minimum 227mm v roce 1962). Úhrn za období červen až září spadlo 195mm a šlo o druhou nejnižší hodnotu od zmíněného roku (minimum 182mm v roce 2003) (ČHMÚ 2016).

Obr. 10 Srážkové úhrny za srpnové vydatné srážky od 16. do 19.8.2015 v ČR, zdroj: chmi.cz

Nejteplejší období nastalo od 3. do 16. srpna a to na celém území ČR. Nejvyšší teploty byly dosaženy 7. a 8. srpna, maximum 40.0°C v Řeži u Prahy a 39.8°C v Dobřichovicích (absolutní maximum 40.4°C z Dobřichovic dosažené v roce 2012 překonáno nebylo). Horko bylo i na konci srpna a začátku září, kdy byly nejvyšší teploty na Moravě a dosahovaly až 37.5°C. Hodně bylo v tomto roce i tropických dnů (nejvíce 20 v Dobřichovicích) a též tropických nocí (nejvíce 15 v Klementinu). Průměrná teploty pro území ČR od ledna do října dosáhla v tomto roce nejvyšší hodnoty od roku 1961 (ČHMÚ 2016).

Obr. 11 Modelová vlhkost půdy v hloubkách do 40cm po trávníkem vyjádřená v procentech k 12.8.2015, zdroj: chmi.cz

Vlivem výskytu vysokých teplot vzduchu a jeho nízké vlhkosti se odehrával vysoký výpar z půdní vrstvy i z vodní hladiny, tzn. z vodních toků i vodních ploch. Využitelnou vodní kapacitu v půdě do hloubky 40cm ukazuje obrázek. Změnu této využitelné vodní kapacity po dvou významných epizodách srážek je možno vidět na obrázku.

Obr. 12 Modelová vlhkost půdy v hloubkách do 40cm pod trávníkem vyjádřená v procentech k 13.9.2015, zdroj: chmi.cz

Na počátku října bylo možno pozorovat opětovné snížení VVK, kdy nejnižší hodnoty této byly dosaženy zejména v nižších polohách a nížinách Čech (nejčastěji 10 až 20%).

Co se týče důsledků sucha, zaměříme se zejména na dopady na vegetaci, tedy fenofáze a jejich výskyt. Hydrologické důsledky jsou rozebrány již v předchozím odstavci o velikosti a průběhu sucha.

Z hlediska fenologických fází bylo možné pozorovat dřívější nástup fáze žloutnutí listů 10%. Na stanici Běleč nad Orlicí to bylo například: u břízy bělokoré 12.8. (o 28 dní dříve), buku lesního 15.8. (o 46 dní dříve), dubu letního 16.8. (o 40 dní dříve), lípy srdčité 8.8. (o 33 dní dříve), jeřábu ptačího 20.8. (o 19 dní dříve) a bezu černého 10.8. (o 46 dní dříve). Opad listů 10% nastal u mnohých druhů velmi brzy, na shodné stanici to bylo: u břízy bělokoré 27.7. (o 55 dní dříve), buku lesního 30.7. (o 75 dní dříve), dubu letního 1.8. (o 68 dní dříve) a lísky obecné 1.8. (o 64 dní dříve). Došlo též k dřívějšímu zrání plodů. U bezu černého byly zaznamenány opožděně dozrávající plody a po srážkové epizodě obnovující se listy (ČHMÚ 2016). Obnova listů a de fakto nástup nové jarní fenofáze byl zaznamenán i u jiných dřevin, například u dubů.

Srovnání sucha 2015 s největšími suchými roky

Poslední významné sucho můžeme porovnat s významnými případy sucha v historii, tedy v posledních desetiletích. Velká pozornost je věnována zejména extrémním a nové historii největším suchým epizodám v roce 1947 a 1953 s přesahem do roku 1954. Informace o nejvýznamnějších suchých epizodách, včetně průběhu, příčin a důsledků najdete na dalších stránkách zdejšího menu o největších suchých epizodách v ČR. Co se týče starších případů, jde o sucha 1811, 1834-1836, 1842, 1868, 1874, v období měření pak jde o roky 1892, 1904, 1911, 1921 a 1934, dále 1994 a 2003.

Nejnižší průtok na Labi v Děčíně na základě hydrometrického měření činil 37.9m3/s-1 při vodním stavu 95cm dne 21. srpna 1921. Dále šlo o 46m3/s-1 v roce 1904, 55.5m3/s-1 v roce 1911 a 73m3/s-1 v roce 1917. Při suchých epizodách 1994, 2003 i zde rozebíraném suchu 2015 je značně viditelný vliv Vltavské kaskády, která stupněm Vrané nadlepšuje průtok na Vltavě od Prahy a Labe od soutoku na Mělníku a to o více než 15m3/s-1 v období sucha. Nejnižší průtok na Vltavě v Praze 12m3/s-1 pochází z roku 1904 (18. srpna) a byl nižší než roku 1947.

Minimum průtoku na Labi v Děčíně činilo 39m3/s-1 (1904), 40.1m3/s-1 (1947) a 76.8m3/s* (2015). Na Labi v Brandýse nad Labem 15.5m3/s-1 (1904), 10.4m3/s-1 (1947). Na Lužnici v Bechyni 1.2m3/s-1 (1904, 2.3m3/s-1 (1947) a 0.85m3/s-1 (2015). Na Vltavě v Praze 12.0m3/s-1 (1904), 17.7m3/s-1 (1947) a 43.5m3s/-1, 16.8m3/s-1* (2015). Na Berounce v Berouně 4.5m3/s-1 (1904), 3.3m3/s-1 (1947) a 4.6m3/s-1 (2015). Na Ohři v Lounech 3.9m3/s-1 (1904), 0.6m3/s-1 (1947) a 8.1m3/s-1 (2015). Na Sázavě v Poříčí nad Sázavou 2.5m3/s-1 (1904), 1.4m3/s-1 (1947) a 1.69m3/s-1 pro profil Nespeky (2015). Některé hodnoty jsou ovlivněny nádržemi a manipulacemi na nich, směřujícími k nadlepšování průtoků (ČHMÚ 2015).

Obr. 13 Vývoj průtoku v Děčíně v suchých letech 1904, 1947 a 2015, zdroj: chmi.cz
Obr. 14 Vývoj průtoku v Děčíně v suchých letech 1994, 2003 a 2015, zdroj: chmi.cz

Byť zde hraje roli vliv nádrží, tak průtokově je sucho 2015 jak na Labi v Děčíně, tak na Vltavě v Praze srovnatelné s epizodami v letech 1904 a 1947 (více patřičné stránky tohoto menu, klikněte na odkazy).

Dle hodnocení sucha na základě indexů sucha SPI3 a DMPI3 byly nejvýznamnější sucha na stanici Praha-Klementinum: SPI3 (1900, 1904, 1947, 1976 a 1990), DMPI3 (1911, 1943, 1976, 1990 a 2003). Na stanici Brno: SPI3 (1904, 1917, 1921 a 1976), DMPI3 (1917, 1921, 1947, 1976 a 2003). Na stanici Opava: SPI3 (1904, 1921 a 1993), DMPI3 (1921, 1932 a 2003). Dle SPI3 šlo o nejvýznamnější sucha (obecně) v letech 1904, 1911, 1921, 1947 a 1976, dle DMPI3 to bylo v letech 1921, 1976 a 2003. Tučně sucha významnější než sucho 2015, tučně a kurzívou sucha mnohem významnější než v roce 2015.

Hodnocení sucha na základě indexů SRI a DMRI co se týče extrémně nízkých průtoků ve vodních tocích, v profilech: Němčice na Labi (SRI 1947, 1950, 1952, 1953 a 1992, DMRI 1947, 1950 a 1953), Týniště nad Orlicí na Orlici (SRI 1918, 1921, 1922, 1930 a 1994, DMRI 1918, 1921 a 1947), Bechyně na Lužnici (SRI 1918, 1947, 1950, 1990 a 2003, DMRI 1947, 1950, 1990 a 2003), Beroun na Berounce (SRI 1918, 1952, 1953, 1960 a 1964, DMRI 1918, 1960, 1964 a 1998), Praha-Chuchle na Vltavě (SRI 1904, 1918, 1934, 1935 a 1947, DMRI 1904, 1911, 1947, 1950 a 1964), Louny na Ohři (SRI 1934, 1935, 1947, 1949 a 1964, DMRI 1935, 1947, 1949, 1964 a 2014), Bohumín na Odře (SRI 1925, 1928, 1930, 1947 a 1950, DMRI 1921, 1928, 1950, 1951 a 1992) a Trávní Dvůr na Dyji (SRI 1927, 1928, 1929, 1932 a 1934, DMRI 1928, 1929, 1930, 1933 a 1934). Zvýraznění má shodnou legendu jako v předchozím případě výpisu nejvýznamnějších suchých let.

V Čechách a v oblasti řeky Odry můžeme hodnotit sucho 2015 jako nejhorší, na řece Moravě se v minulosti vyskytly významnější nebo srovnatelné suché epizody. Na Jizeře šlo o podobný průběh sucha jako v roce 1947, na Otavě lze sucho připodobnit k epizodě v roce 2003 (ČHMÚ 2015).

Shrnutí sucha 2015

  • Poslední významná suchá epizoda se vyskytla po většinu roku 2015 s vlivem srážkově chudého období již z roku 2014, hlavní sucho se odehrálo od poloviny června do poloviny října
  • Týkalo se celého území ČR s určitými lokálními rozdíly v jeho intenzitě
  • Nejnižších průtoků dosáhly například vodní toky Brzina v Hrachově, Doubrava v Pařížově, Sázava ve Zruči nad Sázavou či Cidlina v Novém Bydžově a některé vodní toky zcela vyschly (Klejnárka, Brzina, Rokytenka, Žejbro aj.)
  • Příčinou sucha byl častý vliv tlakových výší na oblast střední Evropy, což vyvolalo dlouhé epizody bez výskytu srážek
  • Srážky, které byly podprůměrné, byly navíc často konvekční a lokální
  • K rozvoji sucha napomohly časté vlny horka, zejména během července a v srpnu
  • Nejčastějšími důsledky sucha byla vedle nedostatku vody a průtoků vodních toků neúroda a usychání ovoce na stromech
  • Některé fenofáze nastaly o mnoho dříve, zejména opad a žloutnutí listí (někde například i o 60 až 75 dní dříve)

Použité zdroje

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ). Vyhodnocení sucha na území České republiky v roce 2015. Praha: ČHMÚ, 2015. Online, dostupné na http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/SUCHO/zpravy/Sucho_2015_CHMU_prosinec.pdf.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s