Přehrady v Povodí Vltavy

Tato stránka poskytuje přehled, popis a základní údaje týkající se přehrad v oblasti Povodí Vltavy. Základní informace o hrazení toků obecně nabízí stránka Hrazení toků a o přehradách v ČR stránka Přehrady v ČR. Vedle přehledové tabulky najdete u každé přehrady (jmenované zde a na výše uvedené stránce) popis hráze, parametry hráze a nádrže a hydrologické údaje.

Témata stránky: Popis přehrad v Povodí Vltavy, přehrady v Povodí Vltavy, parametry hrází, hydrologické údaje přehrad, účely přehrad.

PŘEHLED PŘEHRAD V OBLASTI POVODÍ VLTAVY

Nejvýznamnější z několika pohledů a současně největší přehrady v této oblasti povodí se nacházejí na horní a střední Vltavě v podobě Vltavské kaskády. Další významné přehrady najdeme v povodí Želivky či Berounky a tyto přehrady jsou následované méně významnými situovanými zejména na menších tocích v této části povodí. Přehrady mají opět různorodý účel, primárně se jedná opět o ochranu před povodněmi nebo o opačný účel v podobě zvyšování průtoků v tocích při výskytu sucha. Vodní nádrže jsou situovány opět pod horskými oblasti, kaskáda na Vltavě plní účel ochrany území na střední a také dolní Vltavě či následně v části povodí Labe od soutoku s Vltavou a to před rychlými odtoku ze Šumavě a Novohradských hor. V oblasti Berounky se jedná o nádrže na jejích zdrojnicích sbíhajících se v oblasti Plzeňska a důvod je oddálení povodňových vln a zamezení střetu nejvyšších průtoků právě v oblasti Plzně, z čehož vyplývá i ochrana území dále na řece Berounce a to včetně Prahy, kde docházelo v historii ke střetu povodňové vlny Berounky a Vltavy. Další vodní nádrže v oblasti plní vodárenský účel a to i velmi důležitý, zmínit je nutné hlavně nádrž Švihov na Želivce, o níž bude vedle ostatních zmínka v samotném popisu základních technických a hydrologických údajů přehrad v rámci PVl.

Přehled přehrad: POVODÍ VLTAVY – Lipno I a II, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice a Vrané. POVODÍ BEROUNKY – Hracholusky, Nýrsko, České Údolí, Klabava, Láz, Žlutice, Pilská, Klíčava, Obecnice, Záskalská a Dráteník plus některé další drobnější. OSTATNÍ – Římov, Soběnov, Husinec, Strž, Staviště, Sedlice, Vřesník, Němčice, Švihov a další drobnější.

Lipno

Tok: Vltava

Říční km: 329.5

Stavba: 1952-1959

Umístění: Na vnitřním svahu dolní části Šumavy.

Primární účel: Ochrana území před povodněmi – snížení jejich škodlivých účinků.

Výška hráze: 25m

Zatopená plocha – maximální: 4870ha

Průměrný roční průtok: 13.16m3/s

Stoletý průtok: 359m3/s

Maximální odtok: 412.6m3/s (v případě otevření všech výpustí a využití veškeré kapacity všech přelivů)

Stručný popis: Z třetiny betonová gravitační hráz, ve zbylé části sypaná zemní s návodním těsněním. Součástí je vyrovnávací nádrž špičkových odtoků pod názvem Lipno II.

Další účely díla: Nadlepšování průtoků na Vltavě či rekreace.

Údaje z hlásného profilu Vyšší Brod (pod vyrovnávací nádrží Lipno II): 370 (2002), 316 (19479) a 314 (1954).

Orlík

Tok: Vltava

Říční km: 144.6

Umístění: 91 km nad Prahou

Stavba: 1957-1960 (1962 zapojení posledního turbogenerátor a 1966 úpravné práce)

Primární účel: Výroba elektrické energie

Výška hráze: 81.5m

Zatopená plocha – maximální: 2732ha

Průměrný roční průtok: 83.5m3/s

Stoletý průtok: 2180m3/s

Maximální odtok: 3154m3/s

Stručný popis: Přímá tížná betonová hráz. Jedná se o největší dílo v ČR a nejvýznamnější článek Vltavské kaskády. Původně sloužilo k plavebním účelům. Objem nádrže činí 716.5 miliónů m3 a napuštěním vzniklo jezero dlouhé 68km na Vltavě, které zasahuje na Otavu i Lužnici a vytvořil se břehy o délce 300km. Při extrémní povodni v roce 2002 bylo zatíženo větším přítokem než na který bylo postaveno.

Další účely díla: Ochrana území pod hrází před povodněmi, nadlepšení průtoku na Vltavě a rekreace.

Slapy

Tok: Vltava

Říční km: 91.6

Stavba: 1949-1955

Primární účel: Výroba elektrické energie (špičkově)

Výška hráze: 60m

Zatopená plocha – maximální: 1162ha

Průměrný roční průtok: 85.2m3/s

Stoletý průtok: 2250m3/s

Maximální odtok: 3687m3/s (při otevření všech výpustí a využití kapacity všech přelivů)

Stručný popis: Tížná, přímá, betonová hráz. Je v pořadí třetím vybudovaným stupněm kaskády.

Další účely díla: Nadlepšování průtoků na Vltavě a následně na Labi a odběry pitné vody.

Kamýk

Tok: Vltava

Říční km: 134.7

Stavba: 1957-1961

Umístění: Na konci vzdutí Slapského jezera.

Primární účel: Vyrovnávání špičkových odtoků z elektrárny VD Slapy

Výška hráze: 17m

Zatopená plocha – maximální: 195ha

Průměrný roční průtok: 83.7m3/s

Stoletý průtok: 2065m3/s

Maximální odtok: 2395m3/s (při otevření výpustí elektrárny a využití kapacity přelivů)

Stručný popis: Hráz stupně slouží k vyrovnávání špičkových odtoků z elektrárny VD Slapy.

Další účely díla: Využití spádu a průtoku při výrobě špičkové energie.

Hněvkovice

Tok: Vltava

Říční km: 210.39

Stavba: 1986-1991

Umístění: 5km jižně od Týna nad Vltavou, jde o jednu z nejmladších nádrží kaskády.

Primární účel: Zajištění požadovaných odběrů v suchých letech pro jadernou elektrárnu a výrobu elektrické energie na dalších dílech ve vzájemné spolupráci s dílem Kořensko a Lipno.

Výška hráze: 23.5m

Zatopená plocha – maximální: 276.7ha

Průměrný roční průtok: 30.6m3/s

Stoletý průtok: 1054m3/s

Maximální odtok: 1070m3/s

Stručný popis: Hráz je betonová, tížná se třemi hrazenými korunovými přelivy, u pravého břehu se nachází plavební komora.

Další účely díla: Výroba elektrické energie.

Kořensko

Tok: Vltava

Říční km: 200.4

Stavba: 1986-1991

Umístění: Ve vzdutí nádrže Orlík, pod soutokem Lužnice s Vltavou

Primární účel: Odstranění výrazných změn průtoku.

Výška hráze: 8m (výška jezu)

Průměrný roční průtok: 54.9m3/s

Stoletý průtok: 1387m3/s

Maximální odtok: 1190m3/s (jezová pole a elektrárna při maximální využití)

Stručný popis: Jedná se o stupeň v podobě pohyblivého jezu o čtyřech polích s ocelovými hydraulicky ovládanými klapkami a s plavební komorou u levého břehu.

Římov

Tok: Malše

Říční km: 21.8

Stavba: 1974-1976 (napouštění 1978)

Umístění: Jižně od Českých Budějovic, na jihovýchodním okraji obce Římov.

Primární účel: Zásobování jižních Čech pitnou vodou

Výška hráze: 47.5m

Zatopená plocha – maximální: 211ha

Průměrný roční průtok: 4.38m3/s

Stoletý průtok: 368m3/s

Maximální odtok: 481,6m3/s (otevření výpustí, maximální využití elektrárny a využití přelivů)

Stručný popis: Přímá, kamenitá hráz s vnitřním těsnícím jádrem.

Štěchovice

Tok: Vltava

Říční km: 84.3

Stavba: 1937-1945

Umístění: V nepřístupném údolí skalnatých svahů nad soutokem Vltavy se Sázavou.

Primární účel: Vyrovnání špičkových průtoků z VD Slapy a Orlík.

Výška hráze: 22m

Zatopená plocha – maximální: 95.7ha

Průměrný roční průtok: 85.6m3/s

Stoletý průtok: 2250m3/s

Maximální odtok: 3204m3/s (při otevření výpustí do elektráren, maximální využití výpustného tunelu a přelivu)

Stručný popis: Přehrada je z betonového tělesa s pěti přelivnými poli hrazenými stavidly. Dílo je obloženo kamenem a je považováno za nejhezčí dílo kaskády. Obsahuje středotlakou a vysokotlakou elektrárnu.

Vrané

Tok: Vltava

Říční km: 71.3

Stavba: 1930-1935

Umístění: Nad Prahou, na soutoku Vltavy a Sázavy

Primární účel: Vyrovnání špičkových odtoků z VD Slapy a Štěchovice.

Výška hráze: 22m

Zatopená plocha – maximální: 263ha

Průměrný roční průtok: 111m3/s

Stoletý průtok: 2670m3/s

Maximální odtok: 2984m3/s (otevření výpustí elektrárny a maximální využití přelivových polí)

Stručný popis: Sestává z jezu, plavebních komor a elektrárny. Je nejstarším stupněm kaskády.

Další účely díla: Využití průtoku k výrobě elektřiny, zajištění minimálního průtoku na Vltavě.

Údaje z hlásného profilu Praha-Chuchle (pod hrází): 782cm (2002) a 265cm (1988).

Švihov

Tok: Želivka

Říční km: 4.29

Stavba: 1965-1975

Umístění: 4km od soutoku se Sázavou

Primární účel: Zásobování hlavního města Prahy, středočeské oblasti a vybraných oblastí jižních a východních Čech pitnou vodou.

Výška hráze: 58.3m

Zatopená plocha – maximální: 1602ha

Průměrný roční průtok: 6,927m3/s

Stoletý průtok: 316m3/s

Maximální odtok: 490m3/s (při otevření výpustí elektrárny a spodních výpustí, maximálním využití vodárenského odběru a bezpečnostního přelivu.

Stručný popis: Hráz je přímá, zemní s návodním hlinitým těsněním, v podélném směru hráze se nachází injekční chodba. Součástí hráze jsou představné hráze Trnávka, Sedlice a Němčice. Vodní dílo bývá též nazýváno Želivka podle jména toku.

Staviště

Tok: Stavišťský potok

Říční km: 0.95

Stavba: 1956-1959

Umístění: Ve městě Žďár nad Sázavou.

Primární účel: Ochrana před povodněmi a nadlepšování průtoků v toku – dříve zásobování města pitnou vodou.

Výška hráze: 10.8m

Zatopená plocha – maximální: 15.29ha

Průměrný roční průtok: 0.19m3/s

Stoletý průtok: 22m3/s

Maximální odtok: 46.4m3/s (Otevření výpustí a využití bezpečnostního přelivu na maximum, nezapočítán odběr vody pro vodárenství)

Stručný popis: Hráz je zemní s jílovým těsněním, součástí se stalo dílo Vír a Mostiště.

Hracholusky

Tok: Mže

Říční km: 22.67

Stavba: 1959-1964

Umístění: Asi 20km západně nad městem Plzeň – původně zde byl vysoký jez (cca 10km nad stávajícím umístěním přehrady).

Primární účel: Akumulace vody pro průmyslové využití, závlahy a teplárenství.

Výška hráze: 26.5m

Zatopená plocha – maximální: 489.62ha

Průměrný roční průtok: 8.28m3/s

Stoletý průtok: 326m3/s

Maximální odtok: 333m3/s (Otevření výpustí, využití přelivů na maximum)

Stručný popis: Sypaná hráz zemní, se středním jílovým těsněním. Údolí nádrže je úzké se strmými břehy, převážně skalnatými. V nádrži ústí do toku Mže zejména Úterský a Žebrácký potok.

Další účely díla: Snížení účinků povodní, rekreace, zajištění minimálního průtoku, rybolov, energetické využití.

České Údolí

Tok: Radbuza

Říční km: 6.9

Stavba: 1969-1972 (první studie o vybudování v roce 1959)

Umístění: Na jihozápadním okraji města Plzeň.

Primární účel: Rekreace pracujících tohoto města.

Výška hráze: 9.2m

Zatopená plocha – maximální: 151.5ha

Průměrný roční průtok: 5.6m3/s

Stoletý průtok: 278m3/s

Maximální odtok: 622m3/s (otevření výpustí a využité přelivu na maximum)

Stručný popis: Sypaná, zemní hráz s návodním betonovým těsnícím štítem, hráz má obloukový půdorys.

Nýrsko

Tok: Úhlava

Říční km: 93.69

Stavba: 1965-1969

Umístění: Na úpatí Šumavy na horním toku řeky nad obcí Nýrsko.

Primární účel: Akumulace vody s nadlepšováním průtoku pro úpravnu vody na Homolce. (Pozn. je zde nejčistší voda ze všech nádrží v oblasti povodí Berounky)

Výška hráze: 36.2m

Zatopená plocha – maximální: 148ha

Průměrný roční průtok: 1.45m3/s

Stoletý průtok: 65.9m3/s

Maximální odtok: 96.74m3/s (Otevření výpusti elektrárny, využití přelivu na maximum a otevření spodních výpustí na maximum – není započítán odběr vody)

Stručný popis: Sypaná kamenitá hráz s návodním železobetonovým těsnícím štítem. Vzdušní líc je osázen okrasnými dřevinami

Klabava

Tok: Klabava

Říční km: 14.735

Stavba: 1957-1975 (stavba byla pozastavena z důvodu nedostatku železa v rudě)

Umístění: Pod městem Rokycany.

Primární účel: Zajištění minimálního průtoku v toku pod nádrží.

Výška hráze: 12.6m

Zatopená plocha – maximální: 128ha

Průměrný roční průtok: 2.04m3/s

Stoletý průtok: 233m3/s

Maximální odtok: 280.59m3/s (Otevření spodních výpustí a využití přelivu na maximum)

Stručný popis: Zemní sypaná hráz, na návodní straně se šikmým těsnícím jílovým jádrem. V nádrži a okolí je bohatý život ohledně fauny.

Další účely díla: Snížení účinků povodní, rekreace a rybolov.

Pilská

Tok: Pilský potok

Říční km: 3.5

Stavba: 1849-1853 (1854 protržení hráze s katastrofickými dopady, poslední významná rekonstrukce v letech 1983-1984)

Umístění: Vojenský újezd Brdy s povoleným přístupem jen na zvláštní propustky.

Primární účel: Odběr vody pro zásobování města Příbram pitnou vodou.

Výška hráze: 19m

Zatopená plocha – maximální: 22.55ha

Průměrný roční průtok: 0.049m3/s

Stoletý průtok: 16.1m3/s

Maximální odtok: 52.05m3/s (Maximální otevření výpusti, násosky a využití přelivu)

Stručný popis: Hráz je přímá, sypaná a zemní se středním jílovým jádrem. násoska jako neobvyklý prvek nádrže slouží k rychlému vyprázdnění nádrže a nachází se v levé části nádrže. Spolupráce s Lázským rybníkem.

Další účely díla: Původním účelem bylo dodávání vody do stříbrných dolů v Březových horách.

Láz

Tok: Litavka

Říční km: 51.37

Stavba: 1818-1822

Umístění: Na horním toku Litavky, asi 8km nad Příbramí.

Primární účel: Zásoba vody pro Příbram (původně zásobování stříbrných dolů – viz též VD výše).

Výška hráze: 15.7m

Zatopená plocha – maximální: 17.38ha

Průměrný roční průtok: 0.06m3/s

Stoletý průtok: 18.8m3/s

Maximální odtok: 38.57m3/s (Otevření výpustí a využití přelivu na maximum)

Stručný popis: Sypaná hráz se středním jílovým těsněním. (jedná se o nádrž typu rybníka – Lázský rybník)

Žlutice

Tok: Střela

Říční km: 70.82

Stavba: 1965-1968

Umístění: Horní tok Střely, asi 4km nad městem Žlutice.

Primární účel: Akumulace vody pro úpravnu vody.

Výška hráze: 27m

Zatopená plocha – maximální: 167.39ha

Průměrný roční průtok: 1.24m3/s

Stoletý průtok: 110m3/s

Maximální odtok: 209.5m3/s (Otevření výpustí, elektrárny a využití přelivu na maximum)

Stručný popis: Přímá, sypaná hráz s návodním těsněním ze sprašových hlín. Do nádrže ústí Ratibořský potok. V okolí nádrže se vyskytují zejména borové lesy.

Další účely díla: Nadlepšování průtoku po vodácké sportovní akce.

Němčice

Tok: Sedlický potok

Říční km: 7.499

Stavba: 1975-1980

Umístění: Pod obcí Němčice, ve vzdutí nádrže Želivka v ramenu Sedlického potoka.

Primární účel: Zachycení splavenin a sedimentů tokem.

Výška hráze: 12.2m

Zatopená plocha – maximální: 24.71ha

Průměrný roční průtok: 0.45m3/s

Stoletý průtok: 48.2m3/s

Maximální odtok: 58.33m3 (Otevření spodních výpustí a využití přelivu na maximum)

Stručný popis: Přímá zemní hráz s hlinito-písčitým těsněním, dílo se nachází ve II. pásmu hygienické ochrany díla Želivka.

Další účely díla: Využití ke sportovnímu rybolovu.

Sedlice

Tok: Želivka

Říční km: 63.35

Stavba: 1921-1927

Umístění: Asi 10km jihovýchodně od Humpolce.

Primární účel: Výroba špičkové elektrické energie v elektrárně, která je součástí díla.

Výška hráze: 22.7m

Zatopená plocha – maximální: 38.3ha

Průměrný roční průtok: 2.58m3/s

Stoletý průtok: 151m3/s

Maximální odtok: 174.31m3/s

Stručný popis: Gravitační, zděná hráz z lomového kamene obložená žulovými kvádry. V půdorysu je zakřivená do oblouku. S představnými nádržemi Trnávka a Němčice je součástí vodohospodářského komplexu nádrží s účelem zachycení splavenin, které jsou přenášeny tokem do vodárenského nádrže Švihov.

Další účely díla: Výrobka špičkové elektrické energie.

Trnávka

Tok: Trnava

Říční km: 1.5

Stavba: 1977-1981

Umístění: Nad obcí Želiv, cca 2km nad soutokem Trnavy a Želivky.

Primární účel: Zachycení splavenin a sedimentů toku.

Výška hráze: 19m

Zatopená plocha – maximální: 98ha

Průměrný roční průtok: 2.06m3/s

Stoletý průtok: 128m3/s

Maximální odtok: 158.65m3/s (Otevření výpustí, využití elektrárny a přelivů na maximum)

Stručný popis: Přímá, zemní hráz s návodním těsněním z fólie NETEX-sendvič s ochrannou betonovou vrstvou. Pod hrází se nachází malá vodní elektrárna. Vodní dílo je součástí vodohospodářského komplexu společně s představnými nádržemi Sedlice a Němčice.

Další účely díla: Vodácké sporty, rybolov a rekreace v příjemné prostředí.

Klíčava

Tok: Klíčava

Říční km: 3.1

Stavba: 1949-1955

Umístění: Asi 3km od obce Zbečno pod soutokem s Lánským potokem.

Primární účel: Zásobování Kladna a okolí pitnou vodou – bylo postupně zastaveno.

Výška hráze: 37.2m

Zatopená plocha – maximální: 71.4ha

Průměrný roční průtok: 0.231m3/s

Stoletý průtok: 41.5m3/s

Maximální odtok: 140m3/s (Otevření výpustí a využití přelivu na maximum)

Stručný popis: Betonová, přímá a tížná hráz s korunovým nehrazeným přelivem. Nádrží se nachází v Lánské oboře, veřejnosti je přístupná jen hráz.

Obecnice

Tok: Obecnický potok

Říční km: 4.46

Stavba: 1962-1964 (rekonstrukce původní hráze rybníka Octárna)

Umístění: Na okraji Vojenského újezdu Brdy.

Primární účel: Akumulace vody pro úpravnu Hvězdička pro zásobování Příbrami a okolí.

Výška hráze: 14m

Zatopená plocha – maximální: 19.14ha

Průměrný roční průtok: 0.094m3/s

Stoletý průtok: 23.9m3/s

Maximální odtok: 68.67m3/s (Otevření výpusti a využití přelivu na maximum)

Stručný popis: Sypaná z kamenitého materiálu, na návodní straně je těsnící zemní vrstva. pro zvýšení přítoku byl postaven Albrechtický přivaděč. Vstup je k nádrži možný jen na zvláštní povolení. Okolí je zalesněné a to má vliv i na jakost vody.

Výše byly popsány veškeré přehrady v oblasti Povodí Vltavy. Další retence vody je součástí informací na stránce Rybníky.

Reference

Použitá a doporučená literatura:

KOPP, J. NĚMEC, J. akol. Vodní Díla v České Republice.Praha: Consult, 2016

KOPP, J. NĚMEC, J. akol. Drobné vodní toky v České Republice. Praha: Consult, 2012

KOPP, J. NĚMEC, J. akol. Rybníky v České Republice.Praha: Consult, 2012

KOPP, J. NĚMEC, J. akol. Voda v České Republice. Praha: Consult, 2006

POVODÍ VLTAVY, s. p., www.pvl.cz

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s