Stojaté vody

Stránka podává informace o výskytu vody ve stojatých vodních plochách. Přináší jejich výčet a definuje je. Jedná se zejména o jezera, rybníky a mokřady a základní rozlišovací znaky mezi těmito vodami. Pojednáno je o historii rybníkářství u nás, o znacích jezer a jejich druzích a podobně. Dále jsou stručně objasněny základní související pojmy.

Témata stránky: Stojaté vody obecně, druhy stojatých vod, definice rybníka, definice jezera, základní znaky, ekosystémy stojatých vod.


JEZERA, RYBNÍKY, MOKŘADY A DALŠÍ RETENCE VODY

Vedle vodních toků, o nichž informuje velmi podrobně stejnojmenná stránka této sekce, se vyskytuje voda v ČR zejména ve stojatých vodních plochách. vodními toky poměrně rychle odteče, ale v území je důležité vodu zadržet. To na vodních tocích sice řešíme přehradami (o těch pojednává další stránka), ale to nepostačuje. Pro různé účely byly stavěny, ale bohužel také zasypávány rybníky. Jedním z hlavních účelů budování vodních ploch je zadržení vody v krajině, která je nezastupitelnou pro mnohé živočichy, rostliny, ale i pro lidstvo. Obzvláště v současné době hrozby sucha je důležité co nejvíce vody v krajině udržet.

Stojaté vody

Jsou vodní plochy, kterými soustavně neprotéká voda. Vznikly v důsledku zadržení vody v krajině, vybudováním hráze nebo vznikly ve sníženině, která byla napuštěna vodou. Existuje mnoho druhů stojatých vod, uveďme alespoň ty základní.

  • Jezera
  • Rybníky
  • Mokřady

Dále bude pojednáno o uvedených druzích stojatých vod, kdy budou definovány s rozlišovacími znaky a budou klasifikovány na různé druhy.

Jezera

Jezero definujeme jako přírodní sníženinu na zemském povrchu oproti okolí, která je dočasně nebo trvale vyplněna vodou. Hlavní odlišnost od nádrží a rybníků, o nichž bude řeč v dalším odborném článku, je následující. Jezero jednoduchým způsobem nelze vypustit a neexistuje zde bezprostřední spojení s mořem. Z legislativního pohledu je ovšem za jezero považována každá vodní plocha, tedy i rybník a nádrž. Avšak dle geografické a hydrologické terminologie nesprávně a je nutné jezera odlišovat. Nicméně žádné přírodní jezero na našem území nesplňuje podmínku minimální rozlohy větší než 0.5km2, aby mohlo být definováno jako tento vodní útvar.

Nyní stručně a přehledně rozlišovací znaky jezer:

  • Přírodní sníženina s přechodným nebo trvalým výskytem vody
  • Absence jednoduchého vypuštění vody
  • Absence bezprostředního spojení s mořem (např. vodním tokem)
  • Povrchové vlnění neovlivňuje jejich dno*
  • V oblasti největších hloubek se nenachází vegetace*

* V užším slova smyslu.

Dělí se dle různých hledisek. Komplexní informace najdete na stránce Jezera.

Mokřady

Podobají se jezerům, též splňují podmínky absence jednoduchého vypuštění a podoby sníženiny s výskytem vody, avšak oproti jezerům pouze přechodným a jsou součástí vodních ekosystémů. Nacházejí se blízko řek a potoků, v oblastech pramenišť či v zónách rybníků a jezer. Jedná se o různá rašeliniště, mokřady v nivách toků a opuštěné mělké zóny rybníků.

Nyní stručně a přehledně rozlišovací znaky mokřadů:

  • Výskyt vodní hladiny blízko povrchu či mírné zaplavení takového území
  • Vyskytují se v nivách řek či potoků, zónách jezer a rybníků, v oblasti pramenišť s nedostatečným odtokem či v horách s bohatými srážkami
  • Jsou to přírodní sníženiny s přechodným výskytem vody s výskytem ekosystémů

Rybníky

Rybníky a přehradní nádrže se řadí k prvkům pozměňujícím toky a krajinu v jejich blízkosti a od jezer a mokřadů (probraných v předchozím článku) se liší zásadně právě způsobem vzniku. Zatímco jezera a mokřady vznikají přirozenými procesy v přírodě a jsou tedy výtvorem přírody – vznikají tedy v důsledku působení přírodních sil, (viz možnost vzniku v minulém článku) tak rybníky a vodní nádrže jsou výsledkem lidské činnosti, jsou nějak vybudovány a vznikají lze říci se zásahem lidí (antropogenně) a to s vynaložením lidské práce. Jezera, mokřady, rybníky i vodní nádrže plní účel retence vody. Protože jezera zadržují vodu stojatou a mokřady zadržují pouze vodu přechodnou, byly na tocích vybudovány rybníky. Při potřebě zadržování větších objemů vody a plnění současně dalších účelů byly budovány vodní nádrže, terminologicky správně řečeno přehrady nebo přehradní nádrže. Nádrže jsou o poznání menší než přehrady a dokáží zachytit jen zlomek vody než přehrady. O těch je pojednáno podrobněji na samotné stránce.

Znaky rybníků a nádrží:

  • Voda z nich lze snadným způsobem vypustit a jsou spojeny s mořem (prostřednictvím toků)
  • Vznikly působením lidské činnosti/práce
  • Plní zpravidla více účelů než je prostá retence vody na povrchu
  • Jsou vybudovány na vodním toku nebo v jeho bezprostřední blízkosti, kdy daný tok je jejich zdrojem i odvádějícím zařízením vody

Rozšířené informace o těchto najdete v menu Rybníky a Jezera.

Ekosystémy stojatých vod

Výměna látek s okolím je většinou v těchto vodách omezená a tak jsou tyto oblasti vod považovány za uzavřený ekosystém. Dle různých cirkulací se v nich voda pohybuje různými směry, avšak omezeně a pomaleji. Do stojatých vod a to zejména větších jezer a rybníků má na ekosystém mnohem větší význam. živiny nejsou na dně, ale ve volné vodě v podobě planktonu.

Objasnění základních pojmů:

Co je to niva? Jinými slovy údolní niva je bezprostřední okolí toku, které je ovlivněno jeho hydrogeologickými poměry jako jsou záplavy či výše podzemní vody. Je charakteristická tvorbou terénu a výskytem specifickým spektrem rostlinných společenstev jako jsou například doprovodné břehové porosty nebo celé lužní lesy. Nivy u nás zabírají asi 2.2% rozlohy, tedy 175 000 ha. Do 20. století byly nivy zastavovány výjimečně, v poslední době naopak masivně. Lidé se začali stěhovat do okolí vodních toků s vyšší mobilitou a pokrokem techniky. Nicméně dobrý nápad to nebyl, což dokázaly povodně na přelomu 20. a 21. století, nejvíce v období let 1997 až 2002. V nejnovější době to vypadá, že se trend zástavby údolních niv alespoň zmírnil.

Co je to eutrofizace? Jedná se o postup vedoucí k obohacování vody a půdy živinami, zejména dusičnany a fosfáty. V takto na živiny bohatých vodách mohou růst zelené rostliny. V rámci zemědělství dochází ke zvyšování trofie pro dosažení větších výnosů ze zemědělské činnosti. Zdrojem eutrofizace jsou komunální odpadní vody vytékající z čistíren, kdy nadbytek živin v toku může způsobit nadměrnou trofii. Rychlá, antropogenní, eutrofie končí intenzivním rozvojem drobných rostlin – čas a sinic.

Co je to habitat? Je prostředí, které podmínkami vyhovuje určitému druhu organismů. Udáván je v jednotkách plochy hladiny na jednotku délky toku = v metrech čtverečních na 100 metrů délky toku. Určení minimálního průtoku ve vodním toku závisí mimo jiné také na podmínkách daného habitatu, pro který je nutné udržovat v toku dostatečné množství vody, které je závislé na množství jejího přítoku, tedy průtoku. Pro habitat je též důležitý tvar koryta a jeho celkovou strukturu v podobě podemletých břehů, tvořících různá zákoutí, otvorů, výskyt kamenů a podobně. Důležitá je zde rychlost proudění vody v korytu. Každý druh ryb ale potřebuje speciální podmínky pro život v daném vodním toku a proto se ryby zdržuje v oblastech, kde mají zajištěny nejvhodnější podmínky k životu. Nelze tedy zásadním způsobem zasahovat do setrvalého stavu ve vodních tocích, kde nesmí hladina či průtok poklesnout pod stanovenou úroveň v důsledku mechanické manipulace. Jinou situací je sucho, kdy nelze zajistit minimální průtok. S touto situací se řada menších toků potýkala v loňském létě nebo v létě 2003. I proto jsou na důležitých tocích vybudovány vodní přehrady, na menších existuje řada rybníků či malých nádrží, dále také jezů a stupňů. V případě jezů a stupňů nelze zajistit minimální průtok, ani průtok jinak významněji regulovat. Lze ovšem zajistit vzdutí hladiny, když oproti nádržím v relativně dosti malé zdrži.

Co je to jezová zdrž? Jedná se o úsek vodního toku od stavidla, přehrady či jezu kde je přehrazen a hladina vody v něm je vzduta až po konec tohoto vzdutí či případně další jez nebo stupeň, od něhož následuje další jezová zdrž.

Potravní řetězec

Jedná se o sled organismů, od jednoduchých organismů nacházejících se na počátku řetězce v dané oblasti zatopené vodou (jezero, rybník, nádrž, tok atd.) například v podobě bakterií a živin až po zástupce na vrcholu takového řetězce = potravní pyramida v podobě lovící zvěře, například vydry říční. V pyramidě se nacházejí různé stupně či články. Takové stupně v pyramidě tvoří organismy se shodnými nebo podobnými nároky na potravu a využívají tak stejné zdroje potravy. Jedná se například o zelené rostliny schopné fotosyntézy, živočichové býložravci, živočichové živící se býložravci a naopak živočichové masožravci. Vzájemným spojením vytvoří trofii, resp. trofickou strukturu společenstva.

Ekosystémy tekoucích vod jsou popsány na stránce Vodní toky. Další informace o druzích stojatých vod pak na dalších stránkách tohoto menu.

Reference

Použitá a doporučená literatura:

KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Rybníky v České Republice. Praha: Consult, 2012

KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Vodní Díla v České Republice. Praha: Consult, 2016