Vodní toky v Povodí Moravy

Stránka obsahuje přehled hlavních vodních toků v oblasti Povodí Moravy (PMo). Přehled a popis průběhu vodních toků, základní údaje jako jsou délka toku, plocha povodí toku a průměrný průtok v ústí vodního toku, vodní tok ústí toku a další informace.

Témata stránky: Popis Povodí Moravy, vodní toky povodí, základní hydrologické údaje o tocích, další údaje o tocích.


PŘEHLED VODNÍCH TOKŮ V POVODÍ MORAVY

Přehledová tabulka:

Přehled toků a základní údaje o nich v oblasti Povodí Moravy

Popis Povodí Moravy

Oblast Povodí Moravy (dále jen zkratka PMo) je součástí Povodí Dunaje a odvodňuje většinu území Moravy a část území Vysočiny. Nyní následuje přehled dílčích povodí tohoto uceleného povodí a vodních toků v něm se vyskytujících, alespoň těch významnějších a to stejně jako tomu bylo u článků předchozích.

Řád: II.

Úmoří: Černé moře

Dílčí povodí: Dyje, Bečva, Jihlava, Svratka, Svitava

Nejvyšší bod v povodí: Praděd (1 491m)

Délka kmenového toku: 246km

Plocha povodí: 24 266km2

Průměrný průtok v ústí: 120m3/s-1

Na severu sousedí s Povodím Odry, na jihu s menšími přítoky Dunaje, na západě s PVl a na východě s Povodí Váhu. Jde opět o povodí 2. řádu. Povodí představují převážně přítoky řeky Moravy, jedná se o úzký pás území sahající zhruba od severu k jihu a v jižní části se rozbíhá vpravo, což je Povodí Bečvy a vlevo, kde je jeho součástí Povodí Dyje. Řeka Morava odvádí veškeré tyto vody do Dunaje jako řeky I. řádu a to následně do úmoří Černého moře, do něhož řeka ústí a kam vodě zbývá od našich hranic s Rakouskem a Slovenskem, kde Morava naše území opouští, ještě pěkný kus cesty.

Vodní toky

Mezi kmenový vodní tok patří zajisté řeka prezentující dané povodí a odvádějící vody z povodí mimo území ČR a tou je řeky Morava. Druhá nejvýznamnější je Dyje, jako největší přítok Moravy. Dalšími významnými toky v oblasti jsou Bečva jako významný přítok Moravy nebo Svratka, jak významný přítok Dyje. Dále jde o dílčí povodí představované následujícími toky: Moravská Dyje, Rakouská Dyje, Jihlava a Svitava vedle přímých menších přítoků Moravy. Níže uvádíme opět podrobný přehled vodních toků a jejich základních hydrologických a hydrografických ukazatelů nebo případných zajímavostí.

MORAVA

Pramen: Králický Sněžník (1 380m)

Délka toku: viz výše

Plocha povodí: viz výše

Průměrný průtok v ústí: viz výše

Popis a zajímavosti: Horní část toku má charakter horského potoka, od soutoku s Desnou se sevřené údolí otevírá a koryto toku se rozšiřuje na 10m. Následně teče Litovelským Pomoravím, kde též značně meandruje. Po městem Olomouc teče v neohraničeném úvalu a mohutní, šířka toku dosahuje 40m. Následně je hraničním řekou mezi ČR a SR a kolem soutoku s Dyjí protéká významnými lužními lesy. Šířka koryta dosahuje 40-60m a tok je zde klidný. Tok je jedním z nejvíce upravených, čímž byla zrušena řada dříve existujících meandrů.

Pravostranné přítoky:

> Moravská Sázava s pramenem v 958m n.m., délkou toku 54.3km, plochou povodí 507.3km2 a průtokem 4.52m3/s-1, která má jako největší přítok řeku Březnou

> Valová nebo-li Romže s pramenem v 492m n.m., délkou toku 53.0km, plochou povodí 456.4km2 a průtokem 1.37m3/s, která je označena jako Romže a teprve na svém dolním toku pod městem Prostějov se nazývá Valová (užívají se v označení většinou oba dva názvy) a tok má největší přítok řeku Hloučelu, která nese též název Okluka

> Haná s pramenem v 260m n.m., délkou toku 53.4km, plochou povodí 607.8km2 a průtokem 2.0m3/s-1, která vzniká soutokem řek Malá Haná s pramenem v Drahanské vrchovině, délkou toku 16.3km, plochou povodí 18.6km2 a průtokem 0.20m3/s a Velká Haná s pramenem též v Drahanech v 630m n.m., délkou toku 21.2km, plochou povodí 50.4km2 a průtokem 0.21m3/s-1

Třebůvka s pramneme v 462m n.m., délkou toku 48.3km, plochou povodí 584.6km2 a průtokem 2.38m3/s, v oblasti jejíhož toku se vyskytuje bobr evropský. Pozn.: nezaměňovat s českou Třebovkou z povodí Tiché Orlice – viz PLa

Levostranné přítoky:

> Branná s pramenem v 1 250m n.m., délkou toku 21.6km, plochou povodí 113.3km2 a průtokem 1.69m3/s, dolní tok teče přes CHKO Jeseníky

> Bystřice s pramenem v 600m n.m., délkou toku 53.9km, plochou povodí 267.4km2 a průtokem 1.8m3/s-1, jejíž dolní část je značně regulována

> Desná s délkou toku 31.0km, plochou povodí 338.0km2 a průtokem 4.48m3/s, která vzniká soutokem Divoké Desné s pramenem v 1 310m n.m., délkou toku 12.5km a průtokem 1.5m3/s a Hučivé Desné s pramenem v 1 325m n.m., délkou toku 7.6km, plochou povodí 19.6km2 a průtokem 0.26m3/s-1

> Krupá s pramenem ve výšce 960m n.m., délkou toku 19.2km, plochou povodí 112.7km2 a průtokem 2.02m3/s-1, která má zpočátku bystřinný charakter a později se mění v klidnou nížinnou říčku

> Oskava s pramenem v 860m n.m., délkou toku 50.4km, plochou povodí 571.8km2 a průtokem 3.53m3/s-1

DYJE

Pramen: Soutok řek Moravské a Rakouské Dyje

Délka toku: 305.6km

Plocha povodí: 13 418.7km2

Průměrný průtok v ústí: 43.9m3/s-1

Popis a zajímavosti: Hlavní zdrojnici řeky Dyje je Rakouská Dyje, která je započítána do celkové délky řeky. Jméno řeky vychází z kořenu „dheu“, což znamená v překladu běžet nebo téci. dále se název vyvíjel až po praslovanský název „Dyja“ a z tohoto názvu je utvořen dnešní název v němčině Thaya. Na toku se nachází hned několik nádrží a to Vranov se 761.3ha, Znojmo s 53ha a soustava nádrží Nové Mlýny I., II. a III. o výměrách 531ha, 1 033ha a 1 668ha. Vybudování těchto nádrží významně změnilo dolní tok řeky Dyje i průtokové poměry pod nádrží, představované profilem Ladná, včetně průtoku v řece Moravě od soutoku s Dyjí. Část toku je součástí NP Podyjí, jako významné lokality.

Vodní toky v povodí Rakouské Dyje – stručný přehled:

> Želetavka s pramenem v 660m n.m., délkou toku 53.7km, plochou povodí 374.4km2 a průtokem 1.11m3/s-1, která ústí do Dyje ve vzdutí vodního díla Vranov

> Jevišovka s pramenem v 560m n.m., délkou toku 79.9km, plochou povodí 782.6km2 a průtokem 1.0m3/s-1, na které byla vybudována přehrada Jevišovice s plochou 12.6ha a to už v roce 1897, která má nejstarší zděnou hráz ve střední Evropě a přehrada Výrovice dokončená roku 1983 s výměrou 62.1ha

> Kyjovka s pramenem v 512m n.m., délkou toku 86.7km, plochou povodí 665.8km2 a průtokem 1.09m3/s-1, na které se nachází nádrž Koryčany s 35ha dokoncená v roce 1959

> Pstruhovec s pramenem v 460m n.m., délkou toku 13.7km, plochou povodí 155.6km2 a průtokem 0.98m3/s u hranice, na které se nachází vodní nádrž Landštejn, která byla dokončen v roce 1973 a má rozlohu 40.5ha

Trkmanka s pramenem v 300m n.m., délkou toku 42.3km, plochou povodí 379.3km2 a průtokem 0.50m3/s-1, na dolním toku má více ramen. Protéká PP Trkmanec-Rybníčky s výměrou 45ha a jejím významným přítokem je Spálený potok o délce 20.9km

Vodní toky v povodí Moravské Dyje – stručný přehled:

> Moravská Dyje s pramenem na vrchu Hřeben, délkou toku 68.0km, plochou povodí 630.3km2 a průtokem 3.05m3/s-1

Vápovka s pramenem v 670m n.m., délkou toku 28.6km, plochou povodí 107.6km2 a průtokem 0.55m3/s-1 a jedná se o pstruhovou vodu, jejímž významným přítokem je Řečice s výskytem vodní nádrže Nová Říše o rozloze 51ha, která byla dokončena roku 1984

> Myslůvka s pramenem v 690m n.m., délkou toku 15.4km, plochou povodí 66.4km2 a průtokem 0.41m3/s-1

> Bolíkovský potok s pramenem v 670m n.m., délkou toku 28.6km, plochou povodí 107.6km2 a průtokem 0.55m3/s-1

BEČVA

Pramen: Soutok Rožnovské Bečvy a Vsetínské Bečvy

Délka toku: 64.5km

Plocha povodí: 1 625.7km2

Průměrný průtok v ústí: 17.5m3/s-1

Popis a zajímavosti: Název je patrně jedním z nejstarších slovanských názvů vodních toků a souvisí se slovem „bečet“, tzv. „bečící řeka“ = řvoucí a dunící ve svém korytě. U ústí má koryto široké až 60m.

Vodní toky v povodí – stručný přehled:

Rožnovská Bečva s pramenem v 910m n.m., délkou toku 37.6km, plochou povodí 254.3km2 a průtokem 3.91m3/s-1, na jejímž horním toku byla vybudována roku 1944 vodní nádrž Horní Bečva se 4ha

> Vsetínská Bečva jako větší ze zdrojnic řeky Bečvy a pramenem v 910m n.m., délkou toku 58.4km, plochou povodí 734.4km2 a průtokem 9.31m3/s-1

> Velička s pramenem v 565m n.m., délkou toku 17.5km, plochou povodí 65.1km2 a průtokem 0.50m3/s-1

> Stanovnice s pramenem v 970m n.m., délkou toku 8.9km, plochou povodí 23.2km2 a průtokem 0.34m3/s-1, která je též nazývána jako Velká Stanovnice nebo Stanovnica a nachází se celá v CHKO Beskydy. Na dolním toku je vybudována vodná nádrž Karolinka nebo-li Stanovnice (uváděno častěji a oficiálně) s výměrou 51ha a to od roku 1986

Jezernice s pramenem v 646m n.m., délkou toku 13.1km, plochou povodí 21.3km2 a průtokem 0.16m3/s-1, jejíž krajina v horní části toku patří do Ptačí oblasti Libavá a je v systému Natura 2000

> Dřevnice s pramenem v 561m n.m., délkou toku 42.3km, plochou povodí 434.6km2 a průtokem 3.15m3/s-1, jejímž významným přítokem je Fryštácký potok s délkou toku 13.7km a plochou povodí 4.5km2, na kterém se nachází vodní nádrž Fryšták s 62.2ha

> Moštěnka s pramenem v 785m n.m., délkou toku 45.6km, plochou povodí 354.6km2 a průtokem 1.29m3/s-1, která má sklon k rozvodňování a je od 20. století regulována, teče hlavně volnou krajinou

> Rusava s pramenem v 605m n.m., délkou toku 29.3km, plochou povodí 147.5km2 a průtokem 0.8m3/s-1

Olšava s pramenem v 625m n.m., délku toku má 44.9km, plochu povodí 520.5km2 a průtok 2.5m3/s-1, jejíž horní část protéká CHKO Bílé Karpaty a po Nezdenice jde o pstruhovou vodu. Na dolním toku se nachází PP Olšava, což je velmi významná lokalita ohrožených druhů ptactva (př. žluna zelená, zleva hajní, cvrčilka zelená, rákosím zpěvný, ledňáček říční aj.

> Luhačovický potok nebo-li Šťávnice s pramenem u Loučky na Zlínsku, délkou toku 23.5km, plochou povodí 143.0km2 a průtokem 0.8m3/s-1, který teče po okraji CHKO Bílé Karpaty a nachází se na něm od roku 1930 vodní nádrž Luhačovice o výměře 40ha

> Velička – Strážnická s pramenem v 856m n.m., délkou toku 42.0km, plochou povodí 187.6km2 a průtokem 0.91m3/s-1 a protéká též CHKO Bílé Karpaty a celý tok je řazen do toků s pstruhovou vodou

SVRATKA

Pramen: Žďár nad Sázavou (760m)

Délka toku: 173.9km

Plocha povodí: 7 118.7km2

Průměrný průtok v ústí: 27.24m3/s-1

Popis a zajímavosti: V horní části toku je vyhlášena CHKO Žďárské vrchy. U obce Vír se nachází stejnojmenná vodní nádrž o výměře 223.5ha vybudovaná v roce 1954. Roku 1940 byla na okraji Brna vybudována Brněnská přehrada s 259ha, která nese též název Kníničská přehrada nebo Prigl. Pod nádrží má řeka šířku koryta až 40m a je klidným nížinným tokem. Na dolním toku se nachází PP Nosislavská zátočina.

Vodní toky v povodí – stručný přehled:

Bystřice zvaná pernštejnská s pramenem v 713m n.m., délkou toku 24.7km, plochou povodí 61.5km2 a průtokem 0.5m3/s-1, jejíž horní tok se nachází v CHKO Žďárské vrchy

> Fryšávka s pramenem v 760m n.m., délkou toku 15.5km, plochou povodí 66.6km2 a průtokem 0.5m3/s-1, jejíž část se nachází též v CHKO Žďárské vrchy

> Loučka s pramenem v podobě soutoku dvou toků a to zdrojnic Bobrůvky a Libochovky nebo-li Libochůvky, která má plochu povodí 389.67km2 a průtok 2.12m3/s-1

> Bobrůvka s pramenem v 725m n.m., délkou toku 54.5km, plochou povodí 236.9km2 a průtokem 2.11m3/s vytéká též z CHKO Žďárské vrchy

Bílý potok s pramenem v 605m n.m., délkou toku 16.5km, plochou povodí 100.8km2 a průtokem 0.8m3/s-1

> Bobrava s pramenem v 495m n.m., délkou toku 36.8km, plochou povodí 187.4km2 a průtokem 0.43m3/s-1

> Litava s pramenem v 510m n.m., délkou toku 58.3km, plochou povodí 789.8km2 a průtokem 1.53m3/s-1

> Nedvěnička s pramenem v 710m n.m., kde je nazývána též jako Zuberský potok, délkou toku 28.6km, plochou povodí 85.4km2 a průtokem 0.35m3/s-1

> Libochůvka s pramenem v 562m n.m., délkou toku 35.9km, plochou povodí 146.6km2 a průtokem 0.56m3/s-1, která napájí řadu rybníků a teče pod viaduktem o rozpětím hlavního oblouku 120m,což je největší železobetonový oblouk u nás s mostem o délce 300m a výšce 30m, který byl vybudován a uveden do provozu roku 1953

> Besének s pramenem v 600m n.m., délkou toku 17.2km, plochou povodí 69.1km a průtokem 0.17m3/s-1

JIHLAVA

Pramen: Českomoravská vrchovina (670m)

Délka toku: 184.5km

Plocha povodí: 3 117km2

Průměrný průtok v ústí: 11.75m3/s-1

Popis a zajímavosti: Jméno toku je doloženo od 13. století jako „Giglaue“ a následně „Ihlaua“. Tok byl pojmenován podle kamenitého dna s ostrými kameny připomínajícími bodliny od ježka, tj. německy „Igel“ a šlo o řeku tekoucí v jehličí či nesoucí jehličí. Následně došlo ke spojení se slovem jehla, stč. jihla a znamenalo řeku s kameny ostrými jako jehla. V roce 1978 byla na řece dokončena vodní nádrž Dalešice o výšce 100m, která je nejvyšší v ČR. Jde o přečerpávací elektrárnu o ploše 4.8km2. Pod ní se nachází VN Mohelno o výměře 117.4ha a ta je součástí VN Dalešice. U toku se nachází chráněná území, z nich je třeba jmenovat například NPR Mohelenská hadcová step vyhlášené roku 1933 s ochranou fauny a flóry.

Vodní toky v povodí – stručný přehled:

> Rokytná s pramenem v 580m n.m., délkou toku 89.3km, plochou povodí 585.4km2 a průtokem 1.27m3/s-1, která vytváří za Jaroměřicemi hluboké údolí s meandry a místy též peřejemi

Oslava s pramenem v 570m n.m., délkou toku 99.6km, plochou povodí 857.2km2 a průtokem 3.33m3/s-1, na níž se nachází vodní nádrž Mostiště s 93ha dokončená roku 1961 též se na ní v prostoru nad nádrží objevují místy peřeje, které jsou pod ní opět četnější. Pod Náměští nad Oslavou se nachází PR Údolí Oslavy a Chvojnice vyhlášená roku 1974 na ploše 2 309ha

> Brtnice s pramenem v 660m n.m., délkou toku 30.3km, plochou povodí 122.2km2 a průtokem 0.68m3/s-1, která protéká skalisky, kde se nacházejí na toku zákruty a meandry a tok má velký spád. Nachází se tam současně NPP Údolí Brtnice, která byla vyhlášena roku 2001 s předmětem ochrany právě zmíněného kaňonu řeky

> Chvojnice s pramenem v 518m n.m., délkou toku 18.4km, plochou povodí 63.8km2 a průtokem 0.13m3/s-1, na jejímž dolním toku se rozkládá PR Údolí Oslavy a Chvojnice

> Jihlávka s pramenem v 665m n.m., délkou toku 23.8km, plochou povodí 106.4km a průtokem 0.62m3/s-1

> Hraniční potok s pramenem v 655m n.m., délkou toku 11.1km a plochou povodí 27.7km2

SVITAVA

Pramen: Soutok několika pramenů v oblasti Javornicka (465m)

Délka toku: 97.3km

Plocha povodí: 1 146.9km2

Průměrný průtok v ústí: 5.11m3/s-1

Popis a zajímavosti: Řeka vzniká soutokem několika pramenů, z nichž nejvýznamnější je Javornický a Lačnovský a děje se tak na rozvodí Černého a Severního moře. Před soutokem má její koryto šířku až 20m. V horní části toku se nachází mnoho jezů.

Vodní toky v povodí – stručný přehled:

> Punkva s pramenem v podobě soutoku Sloupského potoka a Bílé vody ve výšce cca 350m n.m. a Sloupský potok pramení pod vrcholem Drahanské vrchoviny též soutokem toků Luha a Žďárná

Bílá voda s pramenem v 443m n.m., délkou toku 29.0km, plochou povodí 170.4km2 a průtokem 0.96m3/s-1, která dále teče jako řeka Punkva (Viz výše) a to většinou pod zemí, čímž je tento tok u nás charakteristický a u nás se jedná o tok tekoucí pod zemí nejdéle. Teče tzv. punkevními jeskyněmi. Má velký spád a kamenité koryto. Přechodně se řeka objevuje na dne Macochy, kde vytváří jezírka. Byla zde vyhlášena CHKO Moravský kras s jeskyněmi a propastí Macochou a to v roce 1933 a dále PR Vývěry Punkvy o výměře 556ha

> Křetínka s pramenem v 645m n.m., délkou toku 29.7km, plochou povodí 127.4km2 a průtokem 1.33m3/s-1, na jejímž dolním toku je vybudována vodní nádrž Letovice se 104.2ha, která byla dokončena roku 1976

> Bělá tzv. boskovická s pramenem v 680m n.m., délkou toku 21.3km, plochou povodí 76.5km2 a průtokem 0.33m3/s-1. Střední tok brázdí vodní dílo Boskovice s 53.3ha dokončené v roce 1989 a je chráněným vodním zdrojem

Jedovnický potok s pramenem v 600m n.m., délkou toku 18.0km, plochou povodí 31.4km2, který se ztrácí v CHKO Moravský kras a to v Rudickém propadání s 86m s průtočnou dobou vody mezi propadáním a vývěry 32 hodin na základě provedených výzkumů (Neměc, J. a kol., 2014). Též se zde nachází NPR Rudické propadání a to od roku 1990 o výměře 4.4ha

> Křtinský potok s pramenem v 540m n.m., jehož plocha povodí činí 70.0km2 a průtok 0.25m3/s-1, který protéká hlubokým Křtinským údolím a Josefovským údolím v Moravském krasu s četnými krasovými jevy. Potok teče pod zemským povrchem, ale kudy přesně nebylo přesně zjištěno (Němec, J. a kol., 2014) a občas se objevuje v jeskyni

Reference

Použitá a doporučená literatura:

KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Drobné vodní toky v České Republice. Praha: Consult, 2012

KOPP, J. NĚMEC, J. a kol. Vodstvo a podnebí v České Republice. Praha: Consult, 2009

POVODÍ MORAVY, s. p. http://www.pmo.cz

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s