Podnebí Světa

Na stránce se dozvíte základy světového klimatu dle zemských kontinentů. Po výčtu podnebných pásem nabízí stránka jejich stručnou charakteristiku. Podrobnější popis klimatu je poskytnut v rámci jednotlivých kontinentů následně.

Témata stránky: Pojem podnebí obecně, podnebné pásy, popis klimatu v podnebných pásmech, popis klimatu v jednotlivých kontinentech Světa.


PODNEBNÉ PÁSY NA ZEMI

Podnebí Světa je možno rozdělit do několika oblastí, ve kterých převládá specifické klima. Klima neboli podnebí je dlouhodobý stav počasí, který vyjadřují dva základní meteorologické a klimatické prvky a těmi jsou průměrná teplota vzduchu a srážky, přesněji srážkové úhrny za jednotlivé měsíce roku i za rok jako celek a také průměrné srážky za tato období. Podle jejich hodnot určujeme dlouhodobý normál pro dané území a podle něj poté hodnotíme klimatický průběh uplynulých období. Zemi je možno rozdělit na několik oblastí a následně podoblastí s určitým typem klimatu.

Klimatické (podnebné) pásy

Od oblastí s převažujícím věčně horkým a také vlhkým podnebím, přes oblasti extrémně suché se značným střídáním teplot i během dne až po oblasti s věčným mrazem a ledem. Tak pestré je klima naší Země. V některých oblastech to vypadá, jakoby na Zemi ani nebyla voda. V jiných zas, jakoby byla doba ledová. A třetími odlišnými oblastmi jsou oblasti, kde je extrémně horko a vypadá to tam tak, jakoby měla Země opravdu významný skleníkový efekt. Jde o tyto klimatické pásy:

Tropické pásmo

  • Savany
  • Vlhké tropické pralesy

Subtropické pásmo

  • Pouště
  • Stepi

Mírné pásmo

  • Zimní suché pásmo
  • Letní suché pásmo
  • Mírně teplé pásmo

Boreální pásmo

  • Vlké pásmo
  • Zimní suché pásmo

Polární pásmo

  • Vysokohorské pásmo
  • Tundra
  • Pásmo věčného mrazu

Nyní si blíže popíšeme klima v uvedených základních 5 oblastech a jejich podoblastech, jinými slovy klimatických pásmech. Členění do pásem je v klimatologii činěno podle Köppenovy klasifikace, která beze v úvahu roční chod teploty vzduchu a srážek s vlivem na vegetaci.

TROPICKÉ PÁSMO

Vyznačuje se pravidelnou cirkulací vzduchu s převahou vlhkého počasí. Počasí se během dne a roku téměř nemění. Teplota vzduchu je vysoká (průměrné teploty jsou v minimech na 18°C) a srážky jsou zde také vysoké, za rok zde spadne minimálně 750mm srážek. V oblasti panují monzuny, které se vyznačují v létě vlhkým počasím a v zimě naopak. V monzunových oblastech jsou větší rozdíly teploty vzduchu během roku, stejně to platí pro oblasti pouštní, kde převládá po celý rok teplé a suché počasí.

V savanách nastává jednou za rok období dešťů a to v letním období. Teplota vzduchu nezaznamená během roku větší výchylku než 15°C. V zimě je počasí suché a teplé. Od východu zde vanou pasáty.

V oblasti vlhkých tropických pralesů se vyskytují dvě období dešťů během roku a teplota vzduchu nemá během roku větší výchylku než 5°C.

SUBTROPICKÉ PÁSMO

V tomto pásmu převládá vliv tropických monzunů nebo pasátů pouze v létě, v zimě je tomu naopak. Průměrná měsíční teplota vzduchu překračuje v několika měsících 18°C. V oblasti se nacházejí oblasti pouštní, zcela suché, kde prší jen jednou za několik let nebo i jednou za století (lze říci, že téměř vůbec) a oblasti stepní.

MÍRNÉ PÁSMO

Přesněji mírně teplé pásmo se naopak vyznačuje velkou variabilitou počasí. Teplota vzduchu, srážky i proudění se neustále mění. Převládá zde cyklonální charakter počasí. Během roku se střídají roční období se specifickým průběhem klimatu. Nám ve střední Evropě je toto klima tedy nejbližší. V oblasti pásma převládá západní cirkulace. Tato se ovšem stáčí v létě často na jižní, jihovýchodní až východní a přináší teplé počasí. V zimě naopak na severní až severovýchodní a přináší mrazivé počasí s výskytem sněhu. Pokud se proudění stočí na převažující západní složku v létě, znamená to zpravidla ochlazení. Pokud se tak stane v zimě, je počasí teplejší než při severním a severovýchodním proudění. Toto se v zimních obdobích děje v posledních letech v našich podmínkách častěji. Proudění se někdy stáčí na jihozápadní až krátce jižní.

V této oblasti můžeme definovat stepní, maritimní a kontinentální část klimatu.

BOREÁLNÍ PÁSMO

Nebo též zvané jako vysokohorské pásmo či chladné mírné pásmo. Jedná se o klima subpolárních oblastí se studeným létem s teplotou kolem -3°C v nejchladnějším období v jižní části a v nejteplejším období teplotami kolem 10°C v severní části. Dělí se na podoblasti neustále vlhkou a zimní suchou. Nachází se pouze nad kontinenty, nikoli nad oceány.

POLÁRNÍ PÁSMO

Je pásmem téměř věčného nebo věčného sněhu a ledu. Polární sněžné pásmo je charakteristické mírnou až studenou zimou a nízkými úhrny srážek, které jsou zpravidla sněhové. V nejteplejším období je průměrná teplota kolem 10°C, v zimě jde o záporné teploty.

Oblast můžeme dělit na tundry, ona oblasti vysokohorské v mírných a nízkých zeměpisných šířkách a konečně na oblasti s věčným mrazem s teplotami trvale pod bodem mrazu, kde sníh led za celý rok neroztají.

Podnebí kontinentů

Jaké podnebí panuje na jednotlivých kontinentech Světa nabízí druhá část této stránky. Ukazuje, jak je klima i na poměrně malých územích rozdílné, kde se během roku často mění a kde je naopak celoročně stálé. Též přináší informace o tom, co ovlivňuje klima v daných oblastech. Klasifikuje klima v jednotlivých částech kontinentů z pohledu oblastí dle jednotlivých světových stran a center daného území. Klima na Zemi je velmi rozmanité. Obecně lze říci, že v rovníkové oblasti je počasí teplé až horké a stálé, směrem k pólům se mění na věčný mráz. Klima výrazně ovlivňuje terén a tvoří i samostatní klimatické oblasti jako jsou mrazivé horské oblasti nebo pouštní oblasti se značnými změnami teplot.

EVROPSKÉ KLIMA

Evropa se nachází převážně v mírném klimatickém pásmu s převahou západního proudění od Atlantiku, kde se nachází golfský proud dodávající do této oblasti dostatek tepla. V jižní části Evropy se nachází okraj subtropického pásma a v pásu západ až východ Evropy přechází klima od maritimního ke kontinentálnímu. Atlantické proudění zajišťuje dostatek vlhkosti, která se projevuje na území Evropy relativně pravidelnými srážkami, byť se jejich variabilita také lokálně v některých obdobích dostaví. Též přináší teplý vzduch, který zajišťuje mírnější zimy a ne tak horká léta jako v jiných pásmech. Nad Evropou se vyskytují v jejích určitých oblastech i stabilní tlakové útvary jako je například mohutná tlaková výše nad severovýchodní Evropou, která se vyskytuje zejména v zimním období a vzniká v důsledku významně mrazivého vzduchu v této oblasti. Naopak na západní Evropou převažuje cyklonální ráz počasí s postupem i významných cyklon, hlubokých tlakových níží a to zejména během podzimu a v zimě. Stabilní oblasti nízkého tlaku vzduchu se říká islandská tlaková níže. Tyto níže ovlivňují různou měrou i středoevropské počasí, právě zejména na podzim a v zimě zasahují více do vnitrozemí. Opakem je azorská tlaková výše, která se vyskytuje v oblasti Azorských ostrovů téměř nepřetržitě. Více informací o těchto útvarech nabízí stránka Tlakové útvary.

Evropské počasí se ale vzhledem k rozloze kontinentu poměrně značně liší. Území zasahuje různé zeměpisné šířky. Chladný je severozápad, sever a severovýchod Evropy. Na severozápadě či západě je také velmi vlhké počasí. Naopak jižní části Evropy mají teplé až horké počasí a také většinou suché, málo oblačné počasí. Největší proměnlivost počasí se odehrává v centrální Evropě.

V západní části Evropy (myšleno i na severozápadě) a na severu je počasí často také větrné, neboť přes tyto oblasti postupují významné cyklony. V západní části Evropy je počasí v zimě spíše mírné a vlhké, v létě je růst teplot pozvolnější, více do vnitrozemí teploty stoupají. V letním období ovlivňuje část západní Evropy a také jihozápadní Evropu stabilní azorská anticyklona, která se přesouvá více k severu. Přináší sem slunné a teplé počasí.

Jižní Evropa je charakteristická tím, že v ní převládá středomořské mírné klima a hraničí se subtropickou oblastí. Ve východní části jižní Evropy převládá kontinentální ráz počasí, západ ovlivňuje Atlantický oceán. V létě je zde slunné a suché počasí s vysokými teplotami, v chladné části roku je zde deštivo. Nejvíce srážek se zde zpravidla vyskytuje na podzim a na jaře, kdy toto malé období dešťů vrcholí. Důvodem jsou cyklony putující z Atlantiku nebo vznikající za Alpami. V zimě jsou v této části zpravidla vysoké teploty, ve vnitrozemí Španělska je sice v létě horko (průměrné teploty i kolem 30°C a denní maxima přes 40°C, ojediněle i 45°C), ale zimy jsou zde studené. Nejvíce deštivo je v Pádské nížině, kde spadne za rok až 5000mm srážek.

Ve východní Evropě je klima značně kontinentální. V oblasti Baltského moře je léto mírné, ve vnitrozemí pak dochází ke zvyšování teplot. V oblasti jsou studené a vlhké zimy, takže zamrzající vodní toky a velké množství sněhu zde určitě nejsou výjimkami. Na severu východní Evropy jsou zimy vyloženě arktické s velmi silnými mrazy. V Uralu jsou průměrné teploty v zimě kolem -20°C, minima teplot dosahují -40°C a ojediněle i -50°C. Zimní tlaková výše ze Sibiře zasahuje zejména do jihovýchodní části Evropy. Ve vnitrozemí jsou také rychlé přechody mezi zimou a létem. V oblasti východní Evropy jsou nejvyšší srážky v létě, kdy se zde vyskytuje bohatá konvekční činnost.

Středoevropské počasí je značně proměnlivé, neboť se zde střetává oceánský vzduch od západu a kontinentální od východu. Ustálené počasí se může vyskytnout zejména v některých obdobích teplé části roku, kdy se nad oblast nasune mohutná anticyklona a převládá typicky středoevropské léto, ojediněle i v zimě, kdy je tato situace provázena silnými mrazy. Jinak je počasí proměnlivé a počasí anticyklonální se střídá s cyklonálním. Dochází zde k častým výměnám vzduchových hmot a to mnohdy i se značnými teplotními rozdíly. Tyto přinášejí poté význačné počasí. V zimním období je počasí velmi proměnlivé, neboť zimní ráz počasí je často střídáním přílivem teplejšího vzduchu ze západních směrů ,což způsobí oblevu. V létě dochází naopak při změně cirkulace na západní směry k ochlazení, neboť je přerušen příliv teplého nebo i velmi teplého vzduchu od jihovýchodu či obecně z jižních či východních směrů. Srážky dosahují maximálních úhrnů během léta, často jsou konvekční v podobě intenzivních srážek a krupobití. Tyto jsou ale často velmi lokální a působí velké srážkové rozdíly i na malých územích. Směrem na východ srážek ubývá. Zatímco ve většině střední Evropy spadne do 800mm srážek, dále na východě v oblasti Černého moře jen 100mm.

Alpy jsou rozhraním mezi severem a jihem Evropy a jsou tak samostatným klimatickým regionem. A též samotnou oblast Alp můžeme rozdělit na další oblasti se specifickým mikroklimatem. Toto klima je určeno specifickým tvarem terénu a údolních oblastí. Vrcholky Alp mají po většinu roku záporné teploty, jižní oblasti jsou mírnější a v nižších polohách tam jsou průměrné teploty až 2°C. Převažují zde místní větru, zejména je možno jmenovat föhn. V případě vhodných podmínek za vlivu vysokého tlaku vzduchu se tvoří v oblasti teplotní inverze vlivem stékání studeného vzduchu do údolí. Nad vrcholky hor se tvoří během dne kupovitá oblačnost, která se s večerem opět rozpadá (typický denní chod oblačnosti při konvekci). Úhrny srážek dosahují 800mm, na vrcholech hor až 2000mm. Sněhová pokrývka zde leží v polohách do 1700 půl roku, v polohách nad 2500 až 10 měsíců a trvale, tedy po celý rok, leží v polohách kolem 3000m.

Naše území spadá do klimatu střední Evropy s převládajícími západními složkami proudění. Cirkulace u nás vykazuje během roku variabilitu, střídá se u nás během teplé části roku proudění od východu až jihovýchodu či přechodně jihu, které přináší teplé až horké počasí. V intenzivním přílivu velmi teplého vzduchu od jihu až jihovýchodu vystupují maximální teploty nad 32°C a občas nad 35°C, velmi ojediněle pak přesáhnou i hodnotu 38°C. Noční teploty v intenzivních přílivech teplého vzduchu místy neklesají pod 20°C, ojediněle ani pod 22°C. Tato cirkulace je vždy dříve či později ukončena přechodem studené fronty ze západních směrů a za touto k nám pronikne studený vzduch. Dle vývoje tlakového pole se poté situace zpravidla opakuje a obnovuje se příliv teplého vzduchu. V jarním období jsou přílivy teplého vzduchu spíše méně intenzivní a kratší, v letním období mohou mít i velmi dlouhé trvání. Během jarního období se více uplatňují západní cirkulace s výskytem velmi proměnlivého počasí. V zimním období převládá na našem území studené až mrazivé proudění od severu, případně severozápadu či až severovýchodu. Toto je ovšem poměrně často, až na výjimky, narušováno návratem převládající západní cirkulace, která přinese oproti tomuto proudění teplejší vzduch. Výjimečně se proudění stáčí na jihozápadní až jižní, v chladné části roku tak vznikají často inverzní situace (více stránka Teplotní inverze) za vlády tlakové výše (více stránka Tlakové útvary). Ve velmi teplých zimách lze konstatovat, že může převládat spíše jiné než severní a severovýchodní proudění a to často právě západní až jihozápadní složka cirkulace. Blíže o povětrnostní situaci (převládajícím počasí) u nás při různých cirkulacích vzduchu pojednává stránka Cirkulace v ČR.

AFRICKÉ KLIMA

Afrika se nachází v oblasti rovníku. Plocha jižní části oblasti je ale menší a klima je zde mírnější s menší mírou kontinentality. Pásmo kolem rovníku má často deštivé počasí. Jednotlivé oblasti s daným klimatem zde plynule mezi sebou přecházejí, neboť se zde nevyskytují žádná významná táhlá a ostrá pohoří. Na tomto kontinentu se vyskytuje více klimatických pásem. Severní a jižní okraje kontinentu mají pásmo subtropické. Dále se na kontinentu vyskytují monzunové oblasti střídané pasáty. Od okrajů monzunového pásma zasahuje suché tropické klima, kde se nacházejí známé světové pouště. Afrika má celoročně shodnou průměrnou teplotu vzduchu, která neklesá pod 25°C a nestoupá nad 30°C. V subtropických oblastech Afriky se vyskytují suchá a horká léta a mírné vlhké zimy. V jižní části Afriky je chladněji než na jejím severu. Průměrné teploty jsou na severu 10 až 14°C, v centru kontinentu může i mrznout. V létě jsou teploty mezi 22 až 27°C, ale v maximech může být místy i 45°C. Jasné a horké počasí je v létě přerušeno jen občas bouřkami, které mohou být i velmi silné s průtržemi mračen. Na území Afriky se vyskytují místní větry vanoucí ze Sahary během jarní sezóny. Za rok naprší až 500mm, v centru Afriky je to ovšem jen 100 až 300mm. Na jižní polokouli se pak teploty pohybují v zimě do 16°C, v létě do 24°C.

ASIJSKÉ KLIMA

Asie jako největší kontinent na Zemi zasahuje do více klimatických pásem, ale převládá zde mírné pásmo. Severní oblasti mají polární pásmo, jižní pobřeží pak tropické. Na západě Asie se částečně projevuje Atlantik, na východě je značná kontinentalita klimatu. V zimě dochází k intenzivnímu ochlazování povrchu, v létě naopak k jeho značnému prohřívání. Na východě území Asie se vlivem velkých rozdílů v tlaku vzduchu (gradientů) vyskytují monzunové deště. Mohutná tlaková výše tvořící se v zimním období v mrazivém vzduchu nad Sibiří a je zdrojem studeného vzduchu, který z ní proniká do okolí. Jedná se o stabilnější tlakový útvar charakteristický právě pro zimní období. V letním období vzniká nad kontinentem naopak tlaková níže, vzdušné proudění je opačné a proudí nad pevninu. Vítr přináší z oceánu velkou vlhkost. V jižní části Asie jsou vydatné monzunové deště vlivem cirkulace od jihu na sever, která musí překonat vysoké hory. V zimě je situace opačná a je zabraňováno postupu studeného vzduchu do jižních oblastí, které jsou teplejší a sušší. V Asii jsou oblasti s velmi proměnlivým klimatem na menších územích, například v oblasti Arménie nebo na Blízkém Východě.

Severní Asie je území od Sibiře od Uralu po Tichý oceán. Severní část území má arktické klima, zbytek území kontinentální. V Tichomoří převládá monzunová situace. Zimy jsou na Sibiři velmi tuhé a suché, ne nadarmo se tedy běžně říká že „je zima jako na Sibiři“. Severní ledový oceán je zamrzlý a některé řeky jsou ve svých ústích zamrzlé po většinu roku. Na východě Ruska byly zaznamenány nejnižší teploty, které klesly až k -70°C. Severozápad Sibiře má proměnlivější a vlhčí počasí vlivem slabého vlivu Atlantiku. Průměrné teploty v lednu na západě Sibiře se liší od těch na východě. Na západě jsou kolem -15°C, na východě kolem -40°C. Zimní období je zde dlouhé s velkým množstvím sněhu. Milovníci zimy nechť se přestěhují právě do těchto oblastí, kde budou mít zimu opravdu jistou. Jarní období zde prakticky chybí, neboť počasí svým charakterem přechází ze zimy rychle do léta, to převládá do září. Léta jsou zde teplá, během těchto období zde kvetou i stromy. V centru Sibiře jsou léta horká, ale krátká. Není to ovšem léto, jak ho známe od nás. Na severu vystupují průměrné teploty maximálně na 10°C, v Arktidě jsou kolem 0°C. Roční úhrny srážek se pohybují na západě kolem 450mm, na severu spadne zhruba o 300mm srážek méně. Sněhová pokrývka dosahuje na severozápadě 90cm, na východě sněhu ubývá. Sníh leží půl až tři čtvrtě roku.

Ve střední Asii určují klima náhorní plošiny, například poušť Gobi. Klima je zde velmi suché, jde o pouštní oblasti navazující na sever Afriky a Arábii. Studený vzduch proniká na jih, zimy jsou v této části tedy velmi studené. Studený vzduch proniká až do oblasti Himaláje. Průměrné lednové teploty se pohybují kolem 0°C, klesat mohou na minima kolem -30°C. V nadmořských výškách nad 3000m jsou zimy významně mrazivé s průměrnými teplotami až -25°C a minimy teplot až -40°C. Ve větších výškách je pochopitelně mrazivěji, teplota je zde pod nulou trvale. V oblasti Mongolska jsou zimy suché a mrazivé, v létě se cirkulace otočí a proudění přináší do této oblasti vlhkost. Přechod ze zimy do léta je i zde rychlý. V létě je zde velmi horko, teploty v průměru 22 až 30°C, denní maximální teploty mohou dosahovat až 48°C. Střední Asie má velmi nízké roční srážky, do 50mm. Srážky se zvyšují v horských oblastech. Ve stepních oblastech jsou vyšší o málo, spadne zde do 250mm, ale v horách až 2000mm. Směrem na východ srážek ubývá.

Ve východní Asii převládá monzunová cirkulace během roku. Jižní část má tropické klima, mírné pásmo panuje na severu Činy a Japonska. Na severu Japonska činí průměr teploty v nejstudenějším období -10°C s denními minimy -25°C. Na jihu jsou průměrné teploty 4 až 7°C s minimy -6°C. Velmi studené počasí převládá v Severní Korei s průměrnými teplotami i -20°C a minimy -40°C. Jihovýchodní Čína má teplé zimy s průměrnou teplotou minimálně 14°C. V letním období proudí vzduch z moře nad pevninu a přináší tam hodně vlhkosti. Nastává monzunové období deště. Na jihovýchodě od Japonska vznikají tajfuny s postupem k pobřeží Korei a Číny. Východní pobřeží Japonska se vyznačuje vlhkým počasím s průměrnými teplotami do 20°C. Na západní straně ostrovů je tepleji a méně oblačnosti srážek, průměrné teploty dosahují v létě 22 až 28°C. Na jihu Číny je léto velmi horké s maximy až 40°C.

Jih Asie zaujímá území Indie až Filipín a má značně silný vliv sezónních rovníkových monzunů. Suché počasí panuje v zimě, prší jen výjimečně. Suché počasí způsobuje sibiřská anticyklona. Do jižní Asie proniká ze severu původně arktický vzduch, který se při své cestě ohřál. Tento je také suchý. Teploty tohoto vzduchu se pohybují kolem 25°C. Nad severem Indie se někdy vystupují cyklony postupující ze Středomoří, které přinášejí ojedinělé zimní srážky. Během jarního období se přestává vyskytovat pevninská cirkulace a nastává opačná situace. Průměrné teploty v lednu se pohybují do 20°C, ve velkých nadmořských výškách jsou ale kolem -8°C. Od jihu se během letního období nasune k severu brázda nízkého tlaku vzduchu, projeví se letní monzunovou cirkulací s velkou oblačností a srážkami. Tyto jsou vydané a umocněné vznikem tlakové níže nad Mongolskem. Tento charakter počasí trvá do konce roku. Extrémní srážky se vyskytují na návětří vysokých hor. Na Cherapunji byl změřen nejvyšší roční průměrný úhrn srážek 12000mm, ale vyskytl se i úhrn téměř dvojnásobný, 22000mm. Denní maximum srážek dosáhlo pro nás neuvěřitelných 600mm, což u nás spadne většinou za celý rok a mnohde ani ne. Indické nížiny mají úhrny 500 až 1500mm, ale severozápadní části oblasti jsou velmi suché s úhrny 75 mm za rok. Nejvyšší teploty dosahují až 33°C a to před začátkem vlhkého monzunového období. Na ostrovech Indonésie a v okolí prší rovnoměrně celý rok a naprší zde 6000mm, ale také je zde celý rok teplo s průměrnými teplotami kolem 27°C.

AUSTRALSKÉ KLIMA

Klima na tomto kontinentu je určeno subtropickým pásmem. Převažují zde anticyklony, které přinášejí do oblasti často slunné a tedy suché počasí. V letním období se nacházejí na jihu území a na kontinent proniká vlhkost. V zimním období je tomu naopak, vyskytuje se zde suché počasí. I zde se tedy setkáváme s pravidelně se střídající monzunovou cirkulací v podobě vlhkého monzunu v létě a suchého v zimě. Na návětří zdejších Alp jde o vydatné srážky. Naopak vlivem föhnového efektu za horskými masivy je vzduch vysušen. V jižní části oblasti tohoto kontinentu převažuje klima podobné jako ve Středomoří, kdy se vyskytují srážky naopak v zimním období. V severní části jsou dominantní naopak rovníkové monzuny. Průměrné teploty se v zimě pohybují kolem 30°C, jsou tedy velmi vysoké. V letním období přibývá srážek, žádné významné ochlazení se nekoná a průměrné teploty jsou kolem 25°C. Za rok zde naprší 1000 až 1500mm srážek. Střed Austrálie má tropické klima a průměrné teploty do 25°C, v nejchladnějším období do 17°C. Teploty během dne zaznamenají velké výchylky vlivem jasného počasí. V noci a ráno tak může i mrznout. V kontinentální oblasti regionu je velmi suché počasí s výskytem pouštních oblastí. Průměrné teploty jsou zde v nejchladnějším období roku 12°C, s nočními mrazy. V teplé sezóně jsou kolem 28°C a maxima často dosahují 40°C. Spadne zde do 800mm srážek za rok, místy však i podstatně méně. Na jihu regionu převládá středomořský typ klimatu. Zimy jsou ve znamení deštivého počasí, v létě je sucho a často slunečno. Ze zimních průměrných 13°C se stane letních průměrných 22°C. Novozéladské klima je silně ovlivněno členitostí tamního terénu, převládá zde klima nám nejbližší, tedy mírné se západní cirkulací. Na severu je subtropické klima se značným vlivem hlavního pohoří. Na návětří tohoto pohoří spadne minimálně 2500mm, maximálně až 7000mm za rok. Během roku je hodně oblačné a vlhké počasí. Na východě pohoří je srážek podstatně méně. Rozdíl průměrných teplot mezi zimou a létem není nijak velký, pohybuje se od 10 do 17°C.

AMERICKÉ KLIMA

Severní Amerika nazývaná též jako Spojené státy americké (USA) zabírá velkou plochu, na které se vyskytují veškerá možná klimatická pásma. Od severních tunder s trvalou sněhovou pokrývkou až po jižní tropické klima. Vodní plochy určují klima pouze lokálně, tedy v jejich blízkosti. Cirkulaci ovlivňují Skalisté hory s nadmořskými výškami až 6000m, které brání západní cirkulaci a průniku vlhkosti z Tichého oceánu. Na východě kontinentu ovlivňují klima Apalačské hory. Bez horských překážek je kontinent pro severní proudění, odkud často na toto území proniká arktický vzduch hodně na jih a opačně velmi teplý vzduch z jihu daleko na severu. Klima se zde tedy pestré a počasí se dokáže hodně rychle významně změnit. V jižní a jihovýchodní části kontinentu se často objevují významná tornáda. Na Dálném Severu je podnebí arktické. Ve větší části Kanady panuje mírné pásmo s kontinentálním klimatem podobným sibiřskému. A to tedy s teplými léty a mrazivými zimami. V arktickém podnebí jsou průměrné teploty v nejchladnějších obdobích roku kolem -20 až -30°C. V minimech klesají denní teploty v nejstudenější oblasti k -50°C. Průměrné teploty v nejstudenějším období kolem -10°C má jih Aljašky. Místní jezera zamrzají do 2-3 metrů hloubky. V oblasti jsou chladná a krátká léta s průměrnými teplotami 3 až 10°C maximálně. V centrální části Kanady teploty v průměru přesahují 17°C, v maximech vystupují i na 30°C. Srážek na severu nespadne mnoho, většinou do 200mm, na jihu Aljašky jsou srážky i více než desetkrát vyšší a pohybují se i kolem 2500mm za rok. Sněhová pokrývka je celoročním jevem, ale není nijak vysoká. Na jihu Kanady a severu USA jsou průměrné teploty v kontinentálním klimatu -5 až -25°C v zimě, ale při význačných přílivem mrazivého vzduchu od severu klesají denní minima na -50 i -60°C. Souběžně s nimi se vyskytuje také husté sněžení. Zimu zde zmírňuje föhnový efekt nebo nezamrzlá rozsáhlá jezera v oblasti. Pobřežní oblasti tichého a Atlantského oceánu se vyznačují mírnějším klimatem, kdy léta jsou zde chladnější a vlhčí a zimy teplejší. Na severu Mexika a v okrajových oblastech Spojených států je klima kontinentální a tedy suché. Na jihovýchodě Spojených států je monzunová oblast a vyskytují se tam významné letní srážky. Většina Mexika a středoamerického kontinentu panuje tropické klima. Tichooceánské území se vyznačuje mírnějšímu a vlhkými zimami a suchými léty s nižšími teplotami. Na pobřeží Tichého oceánu jsou letní průměrné teploty do 20°C, ve vnitrozemí vystupují až ke 30°C a v maximech přesahují 35°C. Východ má vlivem chladnějších vod průměrné teploty nižší, maximálně 10 až 20°C. Většinu USA ovlivňuje subtropické klima. Západ má podobné klima jako západ Evropy, tedy mírnější zimy s teplotami v průměru do 12°C, denními maximy ale až 27°C. Zimní období je oblačné a mlhavé s častými srážkami, kterých zde spadne z celého roku nejvíce právě v zimě. V létě je chladněji, průměrné teploty jen kolem 15°C. V Kalifornii či Arizoně je tepleji, průměrné teploty v létě až 32°C. Ve vnitrozemí jsou teploty postupně vyšší. Vznikly tak v důsledku suchého počasí pouštní oblasti. V Kafironii bylo změřeno v maximech až 58°C. Ohledně srážek se jejich úhrny liší od severu pobřeží (2500mm) od jihu (250mm) a vedle stojí zajisté pouště s úhrny jen v desítkách mm. Na východ od Skalistých hor proniká v zimním období významně studený vzduch provázený hustým sněžením. Sníh se ovšem udržuje jen na horách, na středozápadě je na zemi jen přechodně a na východě vůbec. Středozápad je pověstný častými bouřkami s průměrnými teplotami v létě do 30°C a maximy 35°C. Východ USA ovlivňuje Atlantik a východní pasáty. V zimním období proudí vzduch z pevniny nad moře, jsou sušší. Léta jsou naopak vlhčí hlavně vlivem bouřkové činnosti a teplá. Průměrné teploty v zimě dosahují 10°C, v létě 25°C. Srážkové úhrny za rok dosahují 1500mm. Na jihovýchodě USA se vyskytují četné hurikány.

Střední část Ameriky má rozličné klima vlivem četných horských překážek. Vysoko v horách se vyskytuje trvalá sněhová pokrývka. Zimy jsou suché a mírné s občasnými vpády studeného vzduchu ze severu. V létě je zde horko a vlhčeji, avšak klima je zde celkově sušší. Průměrné teploty v nejstudenějším období roku jsou ve střední části do 12°C, na západě Latinské Ameriky 19°C a na východě území až 21°C. Při studených vpádech jsou teploty v noci záporné. Ostrovní části mají tropické klima s průměrnými teplotami 25-28°C po celý rok, tedy teplotně stabilní klima. V létě přicházejí často silné deště, na konci období spadne nejvíce srážek z celého roku při přechodu hurikánů. Roční úhrny se pohybují okolí 2500mm srážek, Tichomoří je na srážky chudé a průměrně spadne většinou do 700mm srážek maximálně. V Panamě spadne až 3000mm, průměrná teplota je zde stabilně celý rok kolem 26°C.

Jižní Amerika patří většinou do tropické klimatické oblasti. Zúžení pevniny směrem na jih působí snižování kontinentality podnebí podobně jako v Africe. Na západě hrají v klimatu roli Kordillery, které dosahují výšek až 7000m. Tento horský masiv nepouští do oblasti vlhké západní proudění. Na horách je počasí studené se sněhem a to kolem rovníku i celý rok. Často sněží trvale několik dnů. Na východě se nachází Brazislká vysočina s nadmořskými výškami do 1500m a vrcholy kolem 2800m. V oblasti se vyskytují ale četné nížiny s velkými vodními toky a hustými pralesy. V oblasti rovníku vzniká četná konvekční činnost s tvorbou přeháněk a bouřek. Jižní část této oblasti spadá do mírného podnebí, ale samotná jižní část oblasti má docela chladné a drsné klima. V tropické oblasti Jižní Ameriky je neustále teplo a také vlhko. Srážky se vyskytují ve dvou maximech během roku. Západ Tichého oceánu je oblast chudší na srážky a dále na jihu je ještě suššeji, jsou zde rozsáhlé pouštní oblasti (poušť Atacama). Brazilská vysočina je na srážky bohatší vlivem Atlantiku a to zejména na návětří svahů v zimním období. Kolem rovníku jsou průměrné teploty celý rok 26-28°C, na vysočinách je v létě maximálně 22°C co se týče letního období. V centrech vysočin se objevují i ranní mrazíky. Tropické oblasti západního pobřeží mají velmi vysoké roční srážkové úhrny, dosahují až 7000mm. Srážkový úhrn tvoří zejména významné srážky při bouřích, v amazonských nížinách prší 250 dní v roce. Postupem k Brazilské vysočině srážek ubývá s přechodem do suché tropické oblasti. V oblasti Chile je klima významně proměnlivé. Zatímco na severu je sucho, směrem k jihu srážek znatelně přibývá a oblast halí také časté mlhy. Dále na jih převládá klima mírných šířek. V zimě se teploty v průměru drží kolem 10°C, v létě jsou v intervalu 10 až 20°C. Pobřežní oblasti mírného pásma jsou v létě velmi vlhké s až 3000mm, místy až 5000mm. Fouká zde silný vítr o rychlostech až 60m/s a mlhavé počasí převládá až tři měsíce v roce. Andy, které oddělují pobřežní oblasti od vnitrozemí mají drsné klima. Na východě je sucho, vyskytují se zde stepi. Letní průměrné teploty jsou zde kolem 27°C, v zimě jen občas klesnou pod nulu. Srážky jsou nízké, ve vnitrozemí do 250mm za rok, na východě prší více a spadne tam až 1000mm. V některých oblastech se vyskytují bouře s lijáky. Nejjižnější oblasti jsou chladné s průměrnými teplotami v zimě do 3°C, v létě jen do 8°C, na severu je až 15°C. Nejvydatnější srážky se vyskytují na západě And na návětrných stranách, v závětří jsou slabé.

ARKTIDSKÉ A ANTARKTIDSKÉ KLIMA

Severní polární oblast zaujímá oceán, jižní rozsáhlá pevnina. Tato je významně členitá. A toto určuje a silně ovlivňuje klima těchto oblastí. Počasí se zde příliš nemění, střídá se tu polární noc s dnem. Arktické zimy jsou mrazivé s teplotami až -40°C a srážek zde spadne za rok málo. Sníh, který leží na povrchu trvale, je vířen silným větrem. V jarním období je více sluníčka a teploty mohou vystoupit i nad bod mrazu, naopak v létě je oblačnosti hodně. Ročně zde spadne maximálně 300mm. V Grónsku panuje kontinentální klima a vyskytují se zde nadmořské výšky do 2000m. Zimní teploty se pohybují mezi -8 až -24°C, v nejteplejším období slabě překračují bod mrazu. Ojediněle dosahují 10°C. V jižní části oblasti jsou srážky vydatnější. Na opačném pólu, v Antarktidě, jsou nadmořské výšky též do 2000m, v centrální části i kolem 3300m s maximy 6000m. Ledovec, který se na pevnině vyskytuje, je silný až 1.5km. Klima je zde opravdu drsné, více než na opačném pólu. Teploty v zimě klesají na -40 až -70°C a zaznamenáno bylo i -89°C, což je nejnižší teplota změřená na Zemi. Nejvyšší teplota v této oblasti od počátku měření dosáhla 17.8°C. V létě je průměrná měsíční teplota -10°C. Foukají zde též silné větry o rychlostech nad 25m/s, ojediněle až 60m/s. Maximum síly větru bylo zjištěno v Adéliině zemi a to 93m/s. Roční průměrné srážky činí pouze 190mm, ale ve vnitrozemské části kontinentu spadne jen do 50mm.

Z výše uvedeného přehledu vyplývá, jak je na světových kontinentech klima rozmanité a většinou docela drsné. V některých oblastech se dokáží teploty razantně měnit a velmi podobně i srážky. Tyto změny jsou většinou opakující se rok co rok. V jiných oblastech je počasí poměrně nudné, neboť se celý rok téměř nemění. Typicky se tak děje kolem rovníku v tropických vlhkých klimatických pásmech, kde je celý rok teplo až horko (horkem rozumějme teploty v průměru nad 28°C a v maximech nad 32-35°C) a současně také vlhko. Naopak téměř vůbec neprší nebo jen velmi málo prší v pásmech aridních, pouštních. Rovnoměrně jsou srážky rozloženy v mírných pásmech a teploty se tam střídají více méně tak, jak jsme zvyklí u nás. I na menších kontinentech může být klima hodně proměnlivé.

Podrobný popis klimatu střední Evropy a České Republiky najdete na samostatné stránce tohoto menu.

Reference

Použitá a doporučená literatura:

BUCKLEY, B. HOPKINS, J. E. WHITAKER, R. Weather. Sydney: Weldon Owen Pty Limited, 2004 (CZ verze TOLASZ, R. a kol. Počasí – velký obrazový průvodce. Dobřejovice: Rebo Productions CZ, 2006)

WHITAKER, R. a kol. The Encyklopedia of Weather and Climate Change. Sydney: Weldon Owen Pty Limited, 2010 (CZ verze STAŘECKÁ, E. PAUER, M. Encyklopedie počasí a změna klimatu. Praha: Svojtka a Co, 2012)

DVOŘÁK, P. Letecká meteorologie 2017. Cheb: Svět Křídel, 2017