Meteorologie

Tato stránka seznamuje čtenáře s vědním oborem meteorologie, který definuje a uvádí čím se tato věda zabývá, plus jmenuje stručně pod obory této vědní disciplíny a krátce popisuje jejich zaměření. Též uvádí stručný historický vývoj vědy od počátečních zmínek o počasí, přes vznik vědy až po poslední významné milníky v podobě zavedení nových technologií v rámci oboru.

Co meteorologie studuje? Jaké odvětví má? Kdy se začalo hovořit o meteorologii? Kdy vznikla naše vládní organizace v podobě meteorologické služby ČHMÚ? Kdo byli hlavní průkopníci meteorologie? Kdo se zabýval počasím a kdo položil základy popisu meteorologických jevů tak, jak je známe dodnes?

Témata:

  • Definice meteorologie a popis zaměření
  • Stručný historický přehled (chronologicky)
  • Odvětví meteorologie – stručný popis

Výukový materiál v podobě prezentace k tomuto tématu:

METEOROLOGIE 1


Meteorologie je věda zabývající se stavem atmosféry v aktuálním čase a na daném místě – počasím a jeho vlivy na různé činnosti vědě příbuzné i vzdálenější – obory meteorologie a ostatní obory.

Ve vztahu k jednotlivým činnostem a úsekům lze meteorologii dělit na další pod obory a příbuzné obory, které meteorologické procesy a jevy ovlivňují ať již významněji nebo méně významně. Jde zejména o odvětví a obory:

  • Synoptická meteorologie
  • Numerická meteorologie
  • Letecká meteorologie
  • Dynamická meteorologie
  • Družicová meteorologie
  • Radarová meteorologie
  • Fenologie
  • Hydrologie
  • Klimatologie
  • Čistota ovzduší
  • Fyzika
  • Agronomie
  • Lesnictví a vodní hospodářství
  • Astronomie

Trocha historie

Počasí pozorovali lidé již v 6. století před Kristem, ale o meteorologii jako vědě se hovoří od dokončení slavné knihy Meteorologica v roce 350 před Kristem, kdy byl pojem meteorologie oficiálně zaveden. Prvními průkopníky meteorologie byli Aristoteles, Theophrastus či Plinius starší, později pak v období od našeho letopočtu Leonardo da Vinci, Galileo Galilei či Robert Hooke. V roce 64 již našeho letopočtu je meteorologie spojena s dalšími vědními obory a to s astronomií a astrologií. Společně s fyzikou se začala meteorologie rozvíjet od přibližně 16. století velmi rychle. První systematická pozorování počasí se datují k roku 1662 ve Florencii. V mladší historii lze mezi osobnosti meteorologie a věd příbuzných (zejména fyziky) řadit zejména Isaaca Newtona, George Hadyleyho, Andrease Celsia, W. T. Kelvina a další. V posledních stoletích vznikaly meteorologické úřady a organizace či další instituce (nejdůležitější je nepochybně vznik Světové meteorologické organizace roku 1951, ale také vznik Evropského centra pro střednědobé předpovědi ECMWF roku 1975 a z pohledu naší země pak vznik Hydrometeorologického ústavu – dnes ČHMÚ v roce 1954), včetně meteorologických stanic. V posledních dvou stoletích vznikají moderní technologické postupy a produkty pro zpracování a prohlížení meteorologických informací (zdokonalující se snímky z družic, radarová data, detekce blesků online, numerické modely atd.) a to hlavně s nástupem internetu. Tyto se postupně zdokonalují a modernizují, kdy starší typy nahrazují nové (jako například radiolokátory, v ČR proběhla jejich výměna v roce 2015). Když srovnáme s čím pracovali první průkopníci meteorologie a pozorovatelé (a to nejen co se týče technologie, ale i znalostní a vědomostí o oboru) a tím, s tím pracují dnešní meteorologové, tak věda do dnešní doby udělala obrovský krop kupředu. Přejme jí tedy, ať směle pokračuje ve svém vývoji směrem kupředu. Byť to není otázka k zamyšlení pro nás, ani nejbližší naše následovníky, tak ať mohou dané generace za 3-4 století říci, že věda udělala ještě větší krok ve vývoj a velký krok od současnosti a že se pracuje nyní s opravdu špičkovou technikou a mnoha novými cennými informacemi.

Historie ČHMÚ (Českého hydrometeorologického ústavu)

Meteorologická organizace ČR, tenkrát ČSR, vznikla 1.1.1954 vládním nařízením. V roce 1967 byl do ústavu včleněn vedle meteorologie a hydrologie obor ochrany čistoty ovzduší. Roku 1969 byl vytvořen ČHMÚ, sídlící v Praze a SHMÚ, sídlící v Bratislavě. Roku 1996 byl uveden do provozu radiolokátor na lokalitě Skalky a roku 2000 na lokalitě Brdy. Tyto již dosluhující radary nahradil ústav novými, typu VAISALA, v roce 2015.

ČHMÚ vydal v rámci své publikační činnosti mnoho důležitých děl, mezi ně patří zejména:

  • Atlas podnebí ČSR, roku 1958
  • Podnebí ČSSR – tabulky, roku 1961
  • Hydrologické poměry ČSSR, ve třech dílech a poslední roku 1970
  • Podnebí a vodní režim ČSSR, roku 1984
  • Meteorologický slovník výkladový a terminologický, roku 1993 (dnes k dispozici elektronická verze s pravidelnými aktualizacemi)
  • Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku, roku 2001
  • Atlas podnebí Česka, roku 2007

Ústav spolupracuje s různými organizacemi a provádí širokou škálu činností v rámci oboru meteorologie a jí příbuzných oborů. Spolupracuje například s organizacemi ECMWF (Evropské centrum pro střednědobou předpověď), UNESCO, ICAO (Mezinárodní organizace pro civilní letectví), EUMETSAT (Evropská organizace pro využití meteorologických družic) či UNEP (Program pro životní prostředí).

Kompletní historické milníky meteorologie nabízí stránka: Historie meteorologie.

Odvětví meteorologie

Na závěr stručný popis výše uvedených odvětví meteorologie (další obory meteorologii příbuzné a informace o nich naleznete na samostatných stránkách).

Synoptická meteorologie se zabývá pozorováním počasí na velkých územích. Jde o činnosti a moderní postupy, směřující  k vědecké předpovědi počasí.

Numerická meteorologie se zabývá zvlášť modelováním počasí pomocí moderních numerických výpočetních modelů.

Dynamická meteorologie se zabývá výpočetními postupy rovnic dynamiky, statiky a termodynamiky atmosféry Země.

Letecká meteorologie se zabývá pozorováním a předpovědí počasí, plus též upozornění na extrémní projevy počasí ve vzdušném prostoru ve vztahu k bezpečnosti a plynulosti leteckého provozu, pro nehoď jsou povětrnostní podmínky v různých výškách atmosféry velmi důležité.

Družicová meteorologie se zabývá vývojem a použitím družic pro snímání oblačnosti nad Zemí a zpracováním těchto dat do formy různých produktů a jejich využitím.

Radarová meteorologie má obdobné úkoly jako družicová, jen jde o zpracování a využití radarových dat.

Fyzikální meteorologie se zaměřuje zejména na studium fyziky oblaků a srážek a na elektrické, optické a akustické atmosférické jevy.

Tzv. aplikovaná meteorologie v sobě zahrnuje další obory jako jsou agrometeorologie, biometeorologie či některé další již výše popsané.

Další obory činnosti jsou popsány na konkrétních stránkách u daných informací.

Další stránky této sekce

  • Historie meteorologie
  • Planeta Země
  • Slunce
  • Atmosféra
  • Troposféra
  • Atmosférické srážky
  • Atlas oblaků
  • Ostatní oblaky
  • Tlak vzduchu
  • Teplota vzduchu
  • Vlhkost vzduchu
  • Vzduchové hmoty
  • Atmosférické fronty
  • Další jsou připravovány

Poslední úprava stránky: 1.7.2018 14:14