Český hydrometeorologický ústav

Tato stránka podává komplexní informace o meteorologické organizaci České Republiky, Českém hydrometeorologickém ústavu (dále jen ČHMÚ) a to od historického vývoje ústavu až po současný stav v ČHMÚ a jeho spolupráci. ČHMÚ je meteorologickou službou našeho státu a každý by o této instituci měl vědět alespoň základní informace. Minimálně ty mu tato stránka poskytuje.

Témata stránky: Postavení ústavu v ČR a Evropě, historický vývoj ČHMÚ, dnešní struktura ČHMÚ, oblasti činnosti a poskytované služby, spolupráce ČHMÚ a partnerské instituce.


VŠE O ČHMÚ

V dalších odstavcích se dozvíte vše důležité o ČHMÚ, naší meteorologické organizaci. Tato byla zřízena Ministerstvem životního prostředí (MŽP), kterému se zodpovídá. MŽP vymezuje činnost a definuje další informace o ČHMÚ ve zřizovací listině. V dnešní podobě vznikl ústav jako Hydrometeorologický ústav (HMÚ) v roce 1954, jako ČMÚ vystupuje ústav od roku 1981. Další významné milníky se dozvíte v následujícím historickém přehledu.

Historie ČHMÚ, aneb jak s ním šel čas

Rok 1919 – vznikl Státní ústav meteorologický (SÚM) a na druhé straně Státní ústav hydrologický (SÚH).

Rok 1945 – přechod Hydrografické služby pod správu Krajského národního výboru.

Rok 1951 – přechod Hydrografické služby pod vodohospodářská rozvojová střediska.

Rok 1939 až 1945 – vznik Ústředního meteorologického ústav pro Čechy a Moravu (ÚMÚ).

Rok 1954 – vznik Hydrometeorologického ústavu (HMÚ), základní podoba dnešního ústavu.

Rok 1960 – založení krajských předpovědních služeben po povodni na Slovensku (viz též Historie hydrologie) a tyto staly základem dnešních krajských poboček ČHMÚ (viz dále).

Získání části komplexu budov v pražských Komořanech.

Rok 1961 – rozčlenění ČHMÚ na oborové služby Klimatologickou, Hydrologickou, Synoptickou a leteckou.

Rok 1963 – zahájení výstavby hydrologických středisek v Praze, Brně, Ostravě, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Plzni a Českých Budějovicích.

Rok 1968 – vznikl útvar čistoty ovzduší v Praze s regionálními pracovišti na pobočkách.

Rok 1969 – vyčleněn byl Slovenský hydrometeorologický ústav (SHMÚ) jak ho známe dnes. Sídlo má v Bratislavě. Též byla zřízena observatoř v Praze-Libuši.

Rok 1981 – změněn název na Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), jak ho známe dnes.

Rok 1989 – sídlo ČHMÚ bylo přemístěno z Prahy 5 Smíchova na Prahu 4 do Komořan.

Rok 1999 – vzniklo Centrální předpovědní pracoviště ČHMÚ, zrk. CPP.

Rok 2012 – náplň a rozsah činnosti dnes vymezuje ve zřizovací listině MŽP i s aktualizovanými dodatky.

Ředitelé ústavu

  1. Rudolf Schneider (1919-1944)
  2. Alois Gregor (1945-1951)
  3. Josef Zítek (1952-1972)
  4. František Pechala (1973-1976)
  5. Václav Richter (1976-1980)
  6. Milan Koldovský (1991-1993)
  7. Ivan Obrusník (1993-2011)
  8. Václav Dvořák (2011-2017)
  9. Marek Rieder (od 2017)

Organizační struktura ČHMÚ

Obr. 1 Přehled organizační struktury ČHMÚ dle stavu k roku 2018, zdroj: chmi.cz

Současné sídlo ČHMÚ: Na Šabatce 2050/17, Praha 412 – Komořany, PSČ: 143 06.

V čele ústavu stojí ředitel, jímž je aktuálně pak Mgr. Marek Rieder a to od roku 2017. ČHMÚ je členěn do jednotlivých úseků, dle oborů své činnosti se samostatným úsekem odborem informačních technologií. Jde o úseky Meteorologie a klimatologie, hydrologie, ochrany čistoty ovzduší a ekonomicko-správní úsek. Úsek meteorologie a klimatologie se dělí na Centrální předpovědní pracoviště (CPP), Odbor distančních měření, Odbor profesionální staniční sítě, Leteckou meteorologii a samostatně Odbor klimatologie. Též je ústav členěn z hlediska územního do poboček a to do v Praze s ústředím, Brně ,Ostravě, Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové a Českých Budějovicích.

Obory činnosti a produkty ČHMÚ

 Jde o ústřední státní ústav, příspěvkovou organizaci. Tato působí v oborech meteorologie a klimatologie, čistota ovzduší a jakost vody. Odborné služby z hlediska těchto oborů poskytuje přednostně pro státní správu. Mezi činnosti ČHMÚ patří zejména:

  • Zřizování a provozování státní monitorovací a pozorovací sítě pro sledování stavu atmosféry a hydrosféry, včetně příčin jejich znečišťování a poškozování
  • Sledování a měření jakosti povrchových a podzemních vod
  • Poskytování operativních informací o stavu atmosféry a hydrosféry, předpovědi a výstrahy před nebezpečnými jevy
  • Provádění vědecké a odborné činnosti
  • Vydávání a šíření odborného časopisu Meteorologické zprávy
    a dalších periodik s odborným zaměřením
  • Vytváření a správa databází o stavu a kvalitě ovzduší a o zdrojích jeho znečišťování, též o množství a kvalitě vody

Mezi produkty ČHMÚ patří zejména:

  • Hlásná a předpovědní povodňová služba, výstražné informace
  • Smogový varovný a regulační systém
  • Meteorologické předpovědi všeho druhu, včetně speciálních
  • Hydrologické předpovědi
  • Klimatologická databáze CLIDATA
  • Hydrologické ročenky, vyhodnocení stavu vod v rámci hydrologické bilance
  • Ročenka o znečištění ovzduší v ČR
  • Posudková a znalecká činnost v oborech činnosti

ČHMÚ provádí též aplikovaný a základní výzkum a vývoj (například projekty vyhodnocení významných povodní 1997, 2002, 2006, 2009 a 2010). Vývoj aplikací numerického předpovědního modelu ALADIN a hydrologických předpovědních modelů AguaLog a HYDROG.

ČHMÚ vydal tyto významné publikace:

  • Atlas podnebí ČSR (1958)
  • Hydrologické poměry ČSSR – třídílná publikace (1965-1970)
  • Studie Podnebí ČSSR (1969)
  • Podnebí a vodní režim ČSSR (1984)
  • Meteorologický slovník výkladový a terminologický (1993, dnes i v elektronické podobě na http://slovnik.cmes.cz s aktualizací)
  • Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku (2001)
  • Fenologický atlas (2004, nová verze 2012)
  • Atlas podnebí Česka (2007)
  • Řada dalších publikací

ČHMÚ též spolupracuje s jinými organizacemi a to mimo jiné s vládními organizacemi ostatních států (jako jsou sousední země a tedy německé DWD, polské IMGW, rakouské ZAMG či slovenský SHMÚ – více informací i o dalších službách najdete na stránce Meteorologická pracoviště), viz dále. Dále je naše republika jednou ze zakládajících členů Světové meteorologické organizace (SMO, angl. WMO). Ústav spolupracuje i s dalšími organizacemi jako jsou například UNESCO, ICAO (Mezinárodní organizace pro civilní letectví), IAHS (Mezinárodní unie hydrologických věd), EUMETSAT, ECMWF (Evropské centru pro střednědobou předpověď a s mnohými dalšími.

Systém integrované výstražné služby (SIVS)

ČHMÚ má jako jediný právo a vlastně i povinnost poskytovat ve spolupráci s Odborem hydrometeorologického zabezpečení Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu – meteorologická služba Armády ČR výstražné informace pro území ČR v oblasti operativní meteorologie a hydrologie. Výstražné informace jsou vydávány Centrálním předpovědním pracovištěm (CPP) v Praze ve spolupráci s regionálními pobočkami a Armádou ČR, s nimiž je konzultuje. Informace je vydávána na nebezpečné meteorologické a hydrologické prvky a jevy, jimž se přiřadí stupeň nebezpečí (1. stupeň – nízký, 2. stupeň – vysoký a 3. stupeň – extrémní). Výstrahy jsou vydávány pro 31 jevů v 8 skupinách. Jde o jevy:

  1. Teploty vzduchu (např. silný mráz, vysoké teploty)
  2. Déšť (např. vydatný déšť)
  3. Sněhové jevy (např. sněhové jazyky, nová sněhová pokrývka)
  4. Námrazové jevy (např. náledí, silná námraza)
  5. Bouřkové jevy (např. silné bouřky)
  6. Povodňové jevy (např. povodňová pohotovost)
  7. Vítr (např. silný vítr)
  8. Požáry (např. nebezpečí požárů)

Jevy lze rozdělit s jistou mírou opatrnosti na letní (typicky vysoké teploty, bouřkové jevy, požáry a zpravidla i dešťové srážky), zimní (typicky sněhové a námrazové jevy) a celoroční (typicky vítr, povodňové jevy, ale i dešťové srážky).

Výstražné informace před nebezpečnými jevy se u nás vydávají nejčastěji na silný vítr (zejména na podzim a v zimě), před ledovkou či náledím a zmrazky a novým sněhem (v zimě) a před vysokými teplotami, nebezpečím požárů a silnými bouřkami (v létě). Vydávají se převážně výstrahy 1. stupně nebezpečí, v případě některých významněji extrémních situací (nejčastěji velmi silný vítr v chladné části roku, velmi vysoké teploty či velmi silné bouřky v létě) pak výstrahy 2. stupně a velmi výjimečně (enormně nebezpečné jevy, např. nejvýznamnější poryvy větru v roce 2007 atp., dále významné srážky a povodně, např. v letech 2002, 2006, 2013 nebo výjimečně i extrémně silné bouřky, např. bouřky s přívalovými lijáky v roce 2009 či se silnými poryvy větru v roce 2007 a některé další výjimečné situace). Z hlediska území ČR jsou plošněji vydávány výstrahy nejnižšího stupně, výstrahy středního stupně lokálněji a jen ojediněle plošněji a výstrahy nejvyššího stupně jsou vydávány velmi lokálně.

Na konci roku 2018 byl SIVS ČHMÚ modernizován, najdete ho na stránce http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/vystrahy/index.html.

Pobočky ČHMÚ

Další odstavec pojedná více o současných pobočkách ústavu a jejich historii, včetně adres jejich aktuálních sídel. Tyto můžete využít třeba při pravidelných Dnech otevřených dveří veřejnosti, které ČHMÚ pravidelně mimo jiné na všech pobočkách pořádá každý rok kolem 23. března, ke Světovému meteorologickému dni. Nahlédnout pod pokličku v meteorologické „kuchyni“ ČHMÚ přichází vždy mnoho lidí.

Obr. 2 Přehled poboček ČHMÚ s barevným rozlišením, zdroj: chmi.cz

Na mapě vidíte přehled poboček ČHMÚ a jejich územní působnost dle barevného rozlišení, jedná se o pobočky:

  • Praha, včetně centrály ČHMÚ (tmavě zelená)
  • Ústí nad Labem (růžová)
  • Plzeň (žlutá)
  • České Budějovice (světle zelená)
  • Hradec Králové (světle modrá)
  • Brno (fialová)
  • Ostrava (oranžová)
Pobočka Praha
Obr. 3 Pobočka ČHMÚ v Praze-Komořanech, zdroj: chmi.cz

shodnou adresu sídla jako centrální sídlo ČHMÚ (viz výše) a působí v Praze a Středočeském kraji, plus má ve správě bezprostřední okolí toku Labe k hranici s Německem. V působnosti pobočky se nachází zejména Observatoř Libuš a několik meteorologických stanic, na území prahy jde o stanici Praha-Libuš (na pracovišti observatoře), stanici Praha-Karlov a letecké stanice Praha-Ruzyně a Praha-Kbely. Ve středních Čechách pak stanice Čáslav-Chotusice (letiště) a několik dobrovolných stanic. Vznikla v roce 1980. V roce 1983 byla předána kompletně správa klimatologické a hydrologické staniční sítě na pobočky v ČB, Plzni a HK. Pobočka se od roku 2006 podílí na činnosti v oboru klimatických zatížení sněhem a námrazou.

Pobočka Ústí nad Labem
Obr. 4 Pobočka ČHMÚ v Ústí nad Labem, zdroj: chmi.cz

Sídlí na adrese Kočkovská 2699/18, Ústí nad Labem – Kočkov, PSČ 400 11. Působí v Liberecké a Ústeckém kraji. Na shodné adrese se nachází také meteorologická stanice Ústí nad Labem – Kočkov. Dále se v působnosti pobočky nacházejí meteorologické stanice Milešovka, Doksany a Liberec plus množství dobrovolných stanic. Na pobočce vznikla roku 1962 Krajská vodohospodářská informační služba a roku 1968 zde vznikla Laboratoř čistoty ovzduší. V roce 1970 zde bylo zřízeno kompletní regionální pracoviště ČHMÚ. V roce 1984 byla zprovozněna první automatická měřící síť čistoty ovzduší pro potřeby Smogového a varovného regulačního systému (SVRS). V roce 1993 zde byla zahájena činnost vydávání biometeorologických předpovědí pro ČR.

Pobočka Plzeň
Obr. 5 Pobočka ČHMÚ v Plzni, zdroj: chmi.cz

Sídlí na adrese Mozartova 1237/41, Plzeň, PSČ 323 00. Působnost má v Plzeňském a Karlovarském kraji. Vedle mnoha ostatních stanic se v působnosti pobočky nachází profesionální stanice v Plzni-Mikulce, na Přimdě, v Chebu a Karlových Varech. Roku 1962 zde bylo zřízeno detašované pracoviště (Hydrologické prognózní středisko HMÚ v Plzni). Roku 1981 zde byla zřízena pobočka ČHMÚ. V roce 1990 došlo k organizační změně a vytvořena zde byla oddělení Meteorologie klimatologie, Hydrologie a Operativních informací. V roce 1994 vzniklo Oddělení ochrany čistoty ovzduší a v roce 2001 vzniklo na pobočce centrum modelování projevů větru s využitím modelů WAsP a WAsP Engeneering.

Pobočka České Budějovice
Obr. 6 Pobočka ČHMÚ v Českých Budějovicích, zdroj: chmi.cz

Sídlo má na adrese Antala Staška 1177/32, České Budějovice 7, PSČ 370 07. Působí v Jihočeském kraji. Vedle meteorologické stanice České Budějovice se v oblasti pobočky nachází stanice Temelín, Kocelovice u Blatné a Churáňov, vedle dalších mnoha dobrovolných stanic. V roce 1963 zde zahájilo provoz Krajské předpovědní a vodohospodářské informační středisko. V roce 1982 byla pobočka rozdělena z důvodu nedostatku místa na dvě pracoviště a o rok později převzala kompletní správu klimatologické a hydrologické staniční sítě z Prahy a v dalším roce zahájila činnost regionální meteorologická prognóza.

Pobočka Hradec Králové
Obr. 7 Pobočka ČHMÚ v Hradci Králové, zdroj: chmi.cz

Sídlí na adrese Dvorská 410/102, Hradec Králové – Svobodné Dvory, PSČ 503 11. Pobočka působí v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. V Hradci Králové provozuje meteostanici přímo v místě pobočky a poté na druhém konci města na observatoři v Novém Hradci Králové. Dále se v oblasti nachází stanice v Jičíně, Peci pod Sněžkou, Polomu, Pardubicích (letiště), na Svratouchu a v Ústí nad Orlicí, vedle mnoha ostatních stanic. Roku 1963 bylo zřízeno hydrologické středisko HMÚ, později se název změnil na Krajská předpovědní a vodohospodářská informační služebna v Hradci Králové. Roku 1980 bylo zahájeno budování komplexního regionálního provozního pracoviště, pobočka v areálu Povodí Labe. V roce 1995 vzniklo oddělení ochrany čistoty ovzduší a zahájení činnosti oblastního servisního střediska automatického imisního monitoringu. Přesun do vlastního objektu ve Svobodných Dvorech se konal též roku 1995. Zahájení provozu regionálního předpovědního pracoviště se datuje k roku 1999.

Brno
Obr. 8 Pobočka ČHMÚ v Brně, zdroj: chmi.cz

Adresa sídla je Kroftova 2578/43, Brno, PSČ 616 67. Působí v Jihomoravském kraji, ale také na Vysočině a ve Zlínském kraji. V působnosti pobočky se nachází mnoho stanic, vedle ostatních jde o profesionální stanice Brno-Tuřany (letiště), Náměšť nad Oslavou, Košetice na Humpolecku, Kostelní-Myslová u Telče, Přibyslav, Dukovany, Kuchařovice na Znojemsku, Holešov a Maruška. Po vzniku HMÚ v roce 1954 byla završena dlouhá historie samostatné hydrografie a hydrologie v Brně (před rokem 1895). Roku 1957 byl zřízen hydrologický odbor v Brně. V roce 1970 zahájilo činnost středisko HMÚ v Brně s působností v povodí Moravy. Pobočkou ČHMÚ se Brno stalo roku 1974 a zabývá se i dalšími obory. V roce 2010 přešlo Regionální předpovědní pracoviště této pobočky na nepřetržitý provoz.

Pobočka Ostrava
Obr. 9 Pobočka ČHMÚ v Ostravě, zdroj: chmi.cz

Sídlo se nachází na adrese K Myslivně 3/2182, Ostrava-Poruba, PSČ 708 00. Působí v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, kde se vedle ostatních stanic nacházejí profesionální stanice, v Ostravě-Mošnově, na Lysé hoře, Šeráku, Červené u Libavé, v Luká u Litovle a v Prostějově. V roce 1959 se stává ostravské pracoviště HMÚ třetím oddělením pátého odboru Hydrologie Moravy. O rok později bylo pracoviště rozšířeno o hydroprognózní skupinu. Roku 1968 bylo ustaveno komplexní regionální Středisko HMÚ v Ostravě a později se jednalo o samotnou pobočku. Roku 1980 se rozšířila působnost pobočky, například o povodí horní Moravy.

Spolupráce ČHMÚ

ČHMÚ spolupracuje vedle ostatních národních meteorologických organizací i s různými institucemi působícími v oborech jeho činnosti nebo v příbuzných oborech. Spolupráce je velmi široká a aktivní. Níže najdete hlavní instituce, s nimiž ČHMÚ úzce spolupracuje, včetně odkazů na jejich webové stránky.

ČHMÚ spolupracuje zejména s:

  • Evropské centrum pro střednědobou předpověď (ECMWF)
  • Evropská organizace pro využití meteorologických družic (EUMETSAT)
  • Organizace OSN pro východu, vědu a kulturu (UNESCO)
  • Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO)
  • Ústavy akademie věd v ČR
  • Vysoké školy v ČR

ČHMÚ spolupracuje také s Antarktidou, od roku 2009 byla tato spolupráce schválena vládou ČR. První aktivity ČHMÚ v podobě výzkumů začaly na Antarktidě již v letech 1959 a 1960. Tyto počátky jsou ale spojeny se smutnou událostí. Mladý vědec, RNDr. Oldřich Kostka, plnící své úkoly spočívající v měření atmosférické cirkulace nad jižním pólem velmi svědomitě bohužel zahynul při požáru stanice Mirnyj, když se měl po roce a půl vrátit z Antarktidy k rodině. Velká ztráta vědeckého pracovníka pro českou meteorologii to zajisté byla, ale co teprve pro rodinu tohoto člověka. Zpět k samotné spolupráci ČHMÚ. Tato spolupráce je výsledkem intenzivní spolupráce v záležitostech Antarktidy mezi vládami ČR a Argentinské republiky od roku 2010. Nyní běží projekt „Monitorování stavu ozonové vrstvy a UV záření v Antarktidě“.

Antarktida je zajímavý kontinent plný klimatických extrémů, zejména zimních, s vlivem na klima i v jiných částech Světa. Její rozloha činí 14.2 mil. km2, nejvyšší vrchol Vinson Massif měří 4 897m n.m. a nejvyšší činná Sopka Mount Erebus je vysoká 3 794m n.m. Nejvyšší teplota 14°C byla změřena na stanici Esperanza, průměrná teplota v létě činí 0°C a v zimě klesají minima k -40°C. Absolutní minimum činí -89.4°C ze stanice Vostok. Nejvyšší rychlost větru činí 220km/h.

Ústav fyziky atmosféry AV ČR (UFA AV ČR)

Z hlediska našeho území je jednou z významných institucí, se kterou ČHMÚ spolupracuje právě Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Tento ústav se zabývá výzkumem fyziky atmosféry od přízemní vrstvy po meziplanetární prostor s využitím dat od ČHMÚ i jiných meteorologických organizací států, ale též vlastní specializované měření a družicová data.

V meteorologii ústav mimo jiné rozvíjí metody pro zpřesnění předpovědí přívalových srážek a krupobití při bouřkách. Zkoumá oblaky, vítr a srážky ve spojitosti vlivem na bezdrátový signál a radarová měření, vyhodnocuje meteorologické podmínky jako příčiny vedoucí k výskytu nebezpečných situací v počasí.

V klimatologii zejména rozvíjí statistické metody pro výzkum meteorologických a klimatických extrémů, zkoumá proměnlivost změn klimatu a to včetně scénářů vývoje a dopadů v jiných oborech, zejména v hydrologii. Vedle těchto činností provádí i další výzkumy a odborné činnosti.

Web: http://www.ufa.cas.cz

Katedra meteorologie a ochrany prostředí MFF UK (KMOP MFF UK)

Zajišťuje vzdělání ve studijním oboru meteorologie a klimatologie od bakalářského studia po doktorské. Vychází z hydrodynamiky a termodynamiky atmosféry plus dalších fyzikálních a matematických disciplín. Studuje široké spektrum atmosférických dějů, např. fyziku oblaků, srážek, atmosférickou optiku, elektřinu a podobně. Též se věnuje popularizaci meteorologie a klimatologie v podobě uspořádání akcí pro středoškolák a děti (pořádá Den otevřených dveří podobně jako ČHMÚ, akce Vědohraní či Jeden den s fyzikou a další). Též se věnuje vědě a výzkum a dosahuje v nich významných výsledků. Mezi předměty výzkumu patří problematika klimatu a jeho změn, kvality ovzduší, modelování atmosférické chemie a podobně. Podílí se na řadě domácích i zahraničních projektů (např. CECILIA).

Web: http://www.kmop.mff.cuni.cz

Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy (MFF UK)

Na Univerzitě Karlově byly přírodní vědy předmětem výuky i výzkumu od počátku, tedy od jejího založení v roce 1348. Součástí studia byly i přednášky z matematiky, fyziky a astronomie. Fakulta má několik Kateder, například Kabinet výuky obecné fyziky, Katedra fyziky povrchů a plazmatu, Katedra fyziky materiálů, Katedra chemické fyziky a optiky, Katedra geofyziky a další. Podílí se na pořádání různých akcí pro děti a střední školy, ale i pro seniory.

Web: http://www.mff.cuni.cz

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka (VÚV T.G.M)

Založen byl jako Státní ústav hydrologický 19.12.1919. Fungoval jako ústředí hydrologické služby pro celý stát. Roku 1954 došlo k oddělení hydrologické služby od výzkumu a její převedení na nově vzniklý Hydrometeorolgický ústav (viz výše). Až doposud se tedy VÚV věnuje převážně výzkumu hydrologie povrchových, podzemních a atmosférických vod a provozuje též laboratoře. Provádí kalibraci zejména hydrometrických vrtulí na speciálním kalibračním žlabu, který je jediným v ČR (o délce 252m, šířce 2.5m a hloubce vody 1.8m). Dále provádí měření výparu, předpověď kvality vod toků v závislosti na průtoku vody a teplotě a též mapuje nasycenost ploch v experimentálním povodí ČHMÚ v Jizerských horách.

Web: http://www.vuv.cz

ČHMÚ též spolupracuje se Státními podniky povodí (více stránka Správci vodních toků) a jak bylo již uvedeno i s národními meteorologických organizacemi dalších států (SHMÚ – SR, DWD – DE, IMGW – PL, ZAMG – AT, METOFFICE – GB, METEO – IT a další), více stránka Meteorologická pracoviště.

Použité zdroje

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ). Prezentace a výuka. Historie ČHMÚ. Praha: ČHMÚ, dostupné na http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/ruzne/vyuka/CHMU/1.pdf.

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ). Prezentace a výuka. Činnost a struktura ČHMÚ. Praha: ČHMÚ, dostupné na http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/ruzne/vyuka/CHMU/2.pdf

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ). Prezentace a výuka. Pobočky ČHMÚ. Praha: ČHMÚ, dostupné na http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/ruzne/vyuka/CHMU/3.pdf

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ). Prezentace a výuka. Předpovědní a výstražná služba, extrémní počasí. Praha: ČHMÚ, dostupné na http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/ruzne/vyuka/CHMU/4.pdf

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ). Prezentace a výuka. Antarktida a ČHMÚ. Praha: ČHMÚ, dostupné na http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/ruzne/vyuka/CHMU/5.pdf

KATEDRA METEOROLOGIE A OCHRANY OVZDUŠÍ MFF UK. Online, http://www.kmop.mff.cuni.cz

MATEMATICKO-FYZIKÁLNÍ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY. Online,
http://www.mff.cuni.cz

ÚSTAV FYZIKY ATMOSFÉRY AV ČR. Online,
http://www.ufa.cas.cz

VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ T. G. MASARYKA. Online,
http://www.vuv.cz

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Online, http://www.mzp.cz

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s