Prognózy počasí

Prognóza nebo také predikce počasí je odhad vývoje synoptické situace a průběhu počasí na daném území pro konkrétní termín pomocí simulace numerických předpovědních modelů, které pracují v uzlových bodech a vypočítávají předpovědní data na základě neshromážděných aktuálních dat o stavu atmosféry, za pomoci mnoha složitých matematických vzorců. Do prognózy počasí vstupuje i v dnešní moderní době a vždy bude vstupovat meteorolog prognostik. Tento sestavuje výslednou předpověď a to na základě znalostí a zkušeností týkajících se teoretické i praktické stránky zejména oborů meteorologie a hydrometeorologie a s využitím znalostí o daném území, pro které předpověď počasí sestavuje. Meteorolog prognostik sestavuje předpověď počasí na základě výstupů numerických modelů, které podle znalostí a zkušeností meteorologa nejlépe vystihují danou situaci počasí ve vztahu ke konkrétnímu území.

Dělení prognóz

Prognózy dělíme dle časového rozpětí mezi sestavením prognózy a datem či obdobím, na který prognóza zní. Jednotlivé rozlišujeme. Existují dva základní druhy prognóz a to předpovědi a výhledy. Předpovědí rozumíme prognózu počasí den po dni nebo i hodinu po hodině či daný úsek dne a to zpravidla na kratší dobu. Výhledem rozumíme prognózu na delší dobu dopředu a to pro ucelené období jako celek, nikoli však den po dni. Tato prognóza nezahrnuje vývoj počasí v každém dni daného delšího období.

PŘEDPOVĚDI

  • Velmi krátkodobé
  • Krátkodobé
  • Střednědobé

VÝHLEDY

  • Dlouhodobé
  • Sezónní

Předpovědi počasí, jejich účel a hlavní zásady

Jak je uvedeno výše, předpovědi počasí dělíme podle časového rozpětí od data sestavení dané předpovědi (například 1.7. 8 SELČ) do data, na které předpověď zní (například celý den 4.7. nebo den 4.7., tj. období dne od 8 do 22h). Předpovědí rozumíme očekávaný vývoj meteorologických prvků, jejichž počet s delším časovým odstupem předpovědi od data jejího vydání klesá, v budoucnu a to pro jednotlivé hodiny dne, období dne nebo jednotlivé dny.

Předpověď počasí dělíme na:

  1. Velmi krátkodobou
  2. Krátkodobou
  3. Střednědobou

Velmi krátkodobá předpověď postihuje pouze několik hodin od termínu jejího vydání a u této předpovědi vycházíme nejvíce z aktuálního stavu počasí na daném území. Tuto předpověď může učinit každý průměrně vzdělaný v oboru, ale i laik, který může do jisté míry odhadnout vývoj počasí podle indikátorů současného počasí nebo i podle chování přírody. To ovšem nemá spojitost s předpovědí počasí numerickou, která vychází výhradně z numerických předpovědních modelů.

Krátkodobá předpověď zní na jeden až maximálně 3 dny od data sestavení prognózy, tj. od data, ke kterému jsou shromážděny údaje o dosavadním průběhu počasí. Tato předpověď obsahuje odhad průběhu nejen základních, ale i ostatních meteorologických prvků.

V takové předpovědi počasí je zpravidla uvedeno:

  • Popis synoptické situace a průběhu počasí, tj. stav oblohy, případný výskyt srážek, mlh a podobně
  • Údaje o teplotě (zpravidla noční minimum a denní maximum teploty)
  • Údaje o větru (převažující směr a rychlost větru
  • Údaje o tlaku vzduchu a jeho změně (tendenci)
  • Údaje o srážkách (úhrny srážek)
  • Upozornění na nebezpečné jevy (např. náledí, vysoké teploty, silné bouřky a podobně)
  • Další doplňující údaje (například rozšiřující informace o srážkách)

Tato prognóza postihuje buď celý náš stát nebo jeho samosprávné kraje. Dále může znít pro vybraná větší města či jiné oblasti jako jsou například hory a pohoří zejména v zimním období nebo naopak oblasti u koupališť v období letním. Prognóza na první den dopředu (den následující ode dne sestavení prognózy) je nejpřesnější, poté její úspěšnost úměrně klesá (míra jejího poklesu závisí na dané synoptické situaci).

Velmi krátkodobé a krátkodobé prognózy poskytují většinou regionální modely jako je zejména pro naše území model Aladin, ale zahrnují je i modely regionální, které předpovídají i v horizontu střednědobých prognóz. Mezi další modely pro krátkodobou předpověď jsou například modely COSMO a COAMPS nebo model MEDARD.

Střednědobá předpověď zní na několik dní dopředu, zpravidla maximálně na týden. Je méně podrobná a obsahuje tedy prognózu základních prvků. Jedná se zejména o stav oblohy během dne a výskyt srážek či mlh, minimální a maximální teploty či maximální údaje o větru a srážkovém úhrnu. O střednědobé předpovědi a rozvoj numerických předpovědních modelů k nim určených se stará Evropské Centrum pr Střednědobou Předpověď Počasí (ECMWF). Toto vyvíjí stejnojmenný model. Mezi další typické modely se střednědobou předpovědí jsou model GFS, GEM, ARPEGE, ICON a další.

Výhledy počasí, jejich účel a hlavní zásady

Výhledem rozumíme tzv. klimatické výhledy s odhady odchylek hlavních prvků (teplot a srážek) od normálu daného referenčního období (nyní období let 1981 až 2010 či 1961 až 1990). Výhled nezobrazuje průběh počasí den po dni, ale pouze očekávaný vývoj počasí v delším časovém období jako celku. Tyto prognózy jsou vždy méně úspěšné, neboť zní na delší dobu dopředu. Zpravidla vyházejí na první část období, na které zní. Jde o měsíční a dlouhodobější výhledy. Tyto mohou obsahovat maximálně předpokládaný stručný průběh základních prvků v částech daného období (například v týdnech nebo dekádách měsíce).

Výhled počasí lze dělit na:

  • Měsíční
  • Sezónní

Měsíční výhledy jsou nejčastější, vydávají je zpravidla meteorologické organizace nebo další instituce, přičemž k prognózám využívají statisticky pravděpodobný vývoj počasí podle jeho průběhu v minulosti a také výstupy numerických klimatických předpovědních modelů. U nás vydává měsíční výhled založený zejména na statistice právě ČHMÚ, viz Dlouhodobý výhled počasí.  Tento je členěn do týdnů, jako dílčích předpovědních období. Měsíční výhled počasí najdete i u nás, viz Výhled na měsíc, který vychází jednak z numerických předpovědních modelů a jednak z výhledu ČHMÚ.

Sezónní výhledy jsou výhledy na více měsíců dopředu, zpravidla na tři měsíce charakterizující dané klimatické období (například léto jako období měsíců červen až srpen). Tyto jsou poskytovány zejména institutem IRI Columbia (International Research Institute for Climate Forecast) nebo NWS NCEP NOAA s využitím numerického předpovědní modelu CFS. Více se o modelech dozvíte na stránce Numerické modely.

Pro tyto prognózy je typické zatížení mnoha chybami z důvodu velkého časového rozsahu mezi sběrem dat a sestavením prognózy k danému termínu a časem, na který je předpovídáno. Zejména prognózy sezónní mají velmi malou úspěšnost. Prognózy jsou tvořeny dle modelových podkladů/dat (viz stránka o modelech) a to tedy k základním termínům 00, 06, 12 a 18 UTC (hodin světového času), výjimečně pak častěji nebo naopak jen v časech 00 a 12 UTC. Nejvíce přesné jsou modelové výstupy a tedy i prognózy sestavené k termínu 00 UTC.

Na dalších podstránkách nabízíme konkrétní druhy prognóz (již s reálnými a aktualizovanými daty). Poskytujeme zejména:

Nejen v prognózám nám jde o aktuálnost, serióznost a co možná největší přesnost a to dle možností současné meteorologie.

Zásady předpovídání meteorologických prvků

Při prognóze existují určitá pravidla a zásady, jak správně předpovídat daný meteorologický prvek. Z hlediska našeho území poskytujeme v dalších odstavcích stručný přehled nejdůležitějších zásad při předpovídání konkrétních meteorologických prvků. U prognóz jednotlivých prvků pak najdete více informací o konkrétním prvku a jeho správné predikci za různých situací.

Předpověď oblačnosti

Předpovídat oblačnost, a to její množství nad naším územím je obtížnější v podzimním či zimním období za specifických povětrnostních situací. Obecně lze o oblačnosti říci, že ve vysokém tlaku se vyskytuje zpravidla málo oblačnosti nebo vůbec žádná a v oblasti cyklon (tlakových níží či jejich brázd) a atmosférických front naopak nejvíce oblačnosti a to včetně oblačnosti produkující srážky (viz dále). V našich podmínkách se vyskytuje nejméně oblačnosti v letním období, nejvíce v podzimním a zimním. V letním období často převládá oblačnost kupovitá (druh Cumulus), která nepřináší většinou zataženou oblohu, ale většinou polojasnou až oblačno, kdy jsou mezi jednotlivými oblaky značné mezery a jimi prosvítá sluníčko. Pokrytí oblohy oblaky je za výskytu této oblačnosti menší. Naopak v podzimním a zimním období se na obloze nachází vrstevnatá oblačnost pokrývající její většinou nebo celou oblohu a často jde i o mlhy, tedy oblaky u zemského povrchu značně snižující dohlednost. Při výskytu oblaků více pater (většinou na atmosférických frontách či kolem cyklon) je obloha zpravidla skoro zatažená nebo zatažená. Ale pozor, pokud bude na obloze rozsáhlá oblačnost vysokého patra, skrz kterou dobře prosvítá sluníčko, bude obloha skoro zatažená a nikoli slunečná. Posuzujeme totiž množství oblačnosti na obloze a nikoli míru prosvítajících paprsků slunce k povrchu.

Pokrytí oblohy oblačností klasifikujeme podle osminové stupnice a k jednotlivým stupňům pokrytí přiřazujeme názvy, které jsou používány i v předpovědi průběhu oblačnosti a počasí. Jde o 0/8 a 1/8 (jasno), 2/8 (skoro jasno), 3/8 (malá oblačnost), 4/8 (polojasno), 5/8 a 6/8 (oblačno), 7/8 (skoro zataženo) a 8/8 (zataženo) či případně 9 (nelze rozeznat oblohu). Řekneme-li, že „bude polojasno až oblačno, na západě k večeru oblačno až zataženo“ myslíme tím, že pokrytí oblohy oblaky ze 4-5/8, na západě postupně převážně z 5-6/8 až z 8/8. Tyto jednotlivé stupně pokrytí můžeme vyjádřit v předpovědi i graficky pomocí ikon.

Příklad: Ikona pro oblačno (dle naší aktuálně používané grafiky)

Oblačno

Příklad: Stav oblohy (malá oblačnost 3/8, za předpokladu, že obloha vypadá i na zbývajících stranách obdobně)

1056

Určovat můžeme i především oblačný druh. Na fotografii jde o oblaky Cumulus, konkrétně ploché oblaky tvaru humilis vyskytující se u nás v létě často a to hlavně dále za studenými frontami, v nastupujících tlakových výších.

Předpovídáme-li oblačnost pro celé naše území, tak většinou musíme i upřesňovat. Jinými slovy většinou nelze popsat v krátkém textu stav oblačnosti pro celé území, avšak někdy to tak možné je. Například předpověď zní jako „jasno až polojasno, odpoledne až oblačno“. Často je nutno ale dodat „jasno až polojasno, odpoledne až oblačno. Na západě odpoledne a večer přibývání oblačnosti …“. Situace, aby bylo na celém území ČR jasno se vyskytují jen sporadicky zejména v letních rozsáhlých anticyklonách nebo nejpozději na počátku podzimu, kdy ovšem musíme počítat s brzkými místními ranními mlhami. V letním období bude na obloze často jasno či skoro jasno v noci, ráno a dopoledne, ale odpoledne je často až oblačno právě kupovitou oblačností. Naopak v pokročilejším podzimním a v zimním období se s jasným počasím v tlakové výši setkáme spíše ojediněle, na horách pak častěji. Důvodem je tvorba mohutné teplotní inverze s výskytem mlh a postupně rozsáhlé nízké oblačnosti, kdy předpověď zní na každý den například „zataženo nízkou oblačností nebo mlhavo, ojediněle mrholení …„. V zimním období jsou případné mlhy často mrznoucí.

Zásady předpovídání oblačnosti

  • Vyjádření stupňů pokrytí (0/8 – 8/8, resp. 9) a jejich chodu během dne (polojasno až oblačno = zpočátku častěji polojasno a naopak)
  • Nutné pro dílčí oblast zpřesnění (polojasno, na východě oblačno až zataženo)
  • Vyjadřujeme množství oblačnosti na obloze (neprůsvitné i té dobře průsvitné)
  • Mlhy vyjadřujeme pomocí stavu, kdy lze přes mlhu rozeznat oblohu (slabá mlha) a kdy nikoli (hustá mlha)
  • Pokud jde o mlhu a tato nesnižuje dohlednost nad 1km, jde o kouřmo
  • Pokud není zakalení mlhou, tedy nevzniklo v důsledku kondenzace, jde o zákal
  • Při výskytu oblaků Cumulus bude obloha oblačná až polojasná a často proměnlivá
  • Pokud se bude oblačnost během dne hodně často měnit (u nás hlavně v období kolem dubna), vyjádříme její stav jako „proměnlivo“, resp. „proměnlivá oblačnost, převážně oblačno“ a podobně

Předpověď srážek

Srážková činnost v podobě vertikálních srážek souvisí s oblačností a jejich druh předpovídáme společně s chodem oblačnosti. Různé druhy oblaků přinášejí určité druhy srážek. Se srážkami jsou spojeny i další doprovodné jevy (například náledí). Srážkovou činnost můžeme u nás čekat zpravidla na atmosférických frontách, v oblasti cyklon a jejich brázd nebo v nevýrazné tlakové oblasti. V letním období čekejme často srážky v přeháňkách (počítaje i bouřky), v podzimním a zimním častěji v podobě deště nebo sněžení či v podobně kombinace obojího.

Rozlišujeme druhy srážek: Déšť, sněžení, smíšené srážky, sněhové krupky, sněhová zrna, ledové jehličky, námrazové krupky, kroupy a další.

Druhem srážek rozumíme jejich podobu, zda jde o kapalinu, pevné částice různého druhu nebo o kombinaci.

Charakterem srážek rozumíme trvání jejich výskytu a to, zda jde o srážky přechodné, trvalé, opakující se (oblačné) nebo srážky v přeháňkách (s krátkým trváním).

Četností výskytu srážek rozumíme, jak velké území srážky zasáhnou a rozlišujeme:

  • Bez výskytu srážek (výskyt srážek se téměř neočekává, jen na méně než 5% území)
  • Ojedinělý výskyt (výskyt srážek se předpokládá na 5 až 30% území ČR)
  • Místní výskyt (výskyt srážek se předpokládá na 30 až 60% území ČR)
  • Výskyt na většině území (výskyt srážek se předpokládá na více než 70% území ČR)

Intenzitou srážek rozumíme hustotu padajících částic a jejich velikost ať jde o pevné nebo kapalné částice či kombinace obou. Rozlišujeme:

  • Velmi slabé intenzity (mrholení nebo drobné sněžení či sněhová zrna, do průměru kapek 0.5mm)
  • Slabé intenzity (slabý déšť, sněžení aj.)
  • Mírné intenzity (srážky nejsou slabé, ale ani silné)
  • Silné intenzity (silný déšť či sněžení, zpravidla kapalné srážky při bouřkové činnosti, včetně výskytu krup nebo mimořádně silný trvalý déšť z oblaku Nimbostratus)

Platí, že při výskytu srážek jsou intenzivnější sněhové než dešťové srážky, nepočítaje letní konvekční činnost. Na základě charakteru a intenzity srážek určíme jejich vydatnost, která nám ukazuje kolik srážek spadne na daném území za daný čas. Intenzitu srážek zjišťujeme většinou za časový úsek hodiny, například 5mm/h jako slabá intenzita či 30mm/h jako velmi silná intenzita srážek.

Srážkové úhrny předpovídáme pro naše území zpravidla v podobě rozmezí maximálních úhrnů, například 0 až 10mm nebo při výskytu srážek na celém území třeba 3 až 10mm. dále upřesňujeme v podobě lokalit, 0 až 15mm, na východě území místy 30mm (opět platí zásady pro četnost výskytu, viz výše) nebo 0 až 15mm, v bouřkách ojediněle 30mm. Srážkovou činnost a její druh předpovídáme v rámci prognózy stavu oblohy, jde o výskyt tzv. hydrometeorů. Takže k předpovědi oblačnosti (viz výše) dodáme následující „… místy déšť nebo přeháňky, ojediněle bouřky“. Intenzitu srážek a případné upřesnění jejich četnosti předpovídáme zpravidla jen v případech, kdy je tato vysoká a může mít další důsledky (zejména hydrologické). Takže v předpovědi pak uvedeme například „zataženo až oblačno s deštěm, na západě místy vydatným a trvalým“. O vydatných srážkách hovoříme v případech stanovených Systémem Integrované Výstražné Služby (SIVS) ČHMÚ. Totéž platí i o extrémním průběhu ostatních meteorologických prvků probraných dále.

Předpověď teplot

Teplota vzduchu je po srážkách druhým základním klimatickým prvkem a po oblačnosti dalším důležitým meteorologických prvkem. Teplota vzduchu ovlivňuje mnoho našich činností, zejména zemědělství, lesnictví a jiná odvětví. Netřeba uvádět, kdy se v našich podmínkách vyskytují nejvyšší teploty a kdy naopak teploty záporné a kdy jsou teploty nejnižší a nejvyšší z hlediska dne. Teplotu vzduchu předpovídáme pro standardní výšku 2 metrů nad povrchem, anebo pro výšku 5cm nad povrchem (přízemní teplota). Důležitá je též teplota ve vyšších hladinách atmosféry a to hlavně v zimním období (zejména teplota v hladině 850hPa (cca 1 500m n.m.).

Teplotu vzduchu pro noční hodiny (tzv. noční/ranní minima) uvádíme nejlépe v sestupném trendu rozmezí teplot pro naše území, nejčastěji s rozlišením 5°C, například 14 až 10°C. Teplotu vzduchu pro denní hodiny (tzv. denní maximum) uvádíme nejlépe ve vzestupném trendu rozmezí pro naše území a to se shodným rozlišením, například 20 až 24°C. A to vše, pokud je to možné. Objevují se situace, kdy zdaleka nepostačí toto malé rozmezí. Teploty vykazují na našem území často velké rozdíly. Zpravidla bývá často na západě ČR chladno a na jihovýchodu podstatně tepleji a to vlivem pomalého přesunu frontálního rozhraní přes naše území. Poté použijeme rozmezí větší nebo také upřesňujeme pro dané lokality, například 20 až 28°C nebo 20 až 24°C, na Moravě a ve Slezsku 28 až 32°C.

Přízemní teplota vzduchu se v předpovědích počasí neobjevuje, jen při výskytu jejích záporných hodnot v okrajových obdobích studené části roku, zejména ve druhé polovině podzimu. To se v prognózách objevují u nočních minimálních teplot dodatky typu „místy přízemní mrazíky“ a tímto tvrzením míníme právě riziko poklesu teploty v 5cm nad zemí k bodu mrazu či pod něho.

Vedle běžných teplot vzduchu vyskytujících se po většinu roku, se v ČR vyskytují nízké teploty v podobě silných mrazů, před nimiž se vydávají dle již výše citovaného SIVS výstrahy, a to v zimním období. Naopak v letním období se vyskytují vysoké teploty, zejména v obdobích vln veder v podobě přílivů velmi teplého vzduchu, před nimiž jsou vydávány též výstrahy.

Předpověď větru a tlaku

Vítr souvisí s tlakem vzduchu. Jde o další základní meteorologické prvky, které se objevují v každé krátkodobé předpovědi počasí. U větru předpovídáme jeho směr vanutí a rychlost, kterou vane. Jde o průměrnou rychlost větru. V případě výskytu přechodného lokálního zesílení větru předpovídáme vítr v nárazech. Nárazy větru se vyskytují v teplé části roku (hlavně od května do srpna) v bouřkách, zejména v intenzivních. Dále se vyskytují v oblasti některých atmosférických front a především pak v oblasti tlakových nížích, které často ovlivňují počasí u nás během podzimu a v zimě. Slabý vítr registrujeme zejména v anticyklonách (tlakových výších) a hlavně v teplé části roku, nejčastěji v létě za předpokladu počasí bez bouřkové činnosti. Směr větru předpovídáme pomocí zkratek světových stran, například Z/SZ (vítr západní až severozápadní). Rychlost uvádíme pomocí rozmezí hodnot od nejnižších předpokládaných po nejvyšší a to bez nárazů nebo s dodatkem výskytu nárazů, například 1 až 5m/s nebo 1 až 5m/s, místy s nárazy 15m/s. Nárazy větru uvádíme zpravidla od vyšších hodnot přechodného zesílení větru, přibližně od hodnot 12 až 15m/s.

Tlak vzduchu uvádíme zpravidla v hektopascalech (zkratkou hPa), ale v předpovědích určujeme zejména jeho změny na našem území během daného období (například ne), tedy tendenci tlaku. Intenzitu změny tlaku vzduchu určujeme pomocí slov slabý, mírný a silný či případně velmi silný vzestup nebo pokles. Při neměnném tlaku uvádíme setrvalý stav.

Předpověď tlakového pole a synoptické situace

Výskyt tlakových útvarů a atmosférických front nad naším územím jako příčiny průběhu počasí v daném termínu či období určujeme v popisu předpokládaného vývoje synoptické situace či tlakového pole. Tuto předpovídáme odděleně od samotné prognózy průběhu počasí, jde o synoptické příčiny průběhu počasí. V ní uvádíme zejména vliv tlakových útvarů (tlakové výše, jejího hřebene, tlakové níže či její brázdy, výškové tlakové níže, nevýrazné tlakové oblasti) a atmosférických front (přechodu teplé, studené nebo okluzní fronty).

Obecné zásady prognóz počasí

Nyní několik důležitých společných zásad pro prognózy počasí obecně, které platí vůči výskytu meteorologických jevů na území ČR a jsou při předpovídání počasí dodržovány. Předpověď počasí se v ČR sestavuje pro polohy do 600m n.m., pro ostatní polohy se sestavují speciální předpovědi (například teplota vzduchu v 1 000m n.m.).

Rozdělení nadmořských výšek

Pokud je v předpovědi uvedeno „od vyšších poloh„, má to svůj význam a ten je nutné pro správnou interpretaci prognózy znát.

Nadmořské výšky dělíme na:

  1. Nížiny a nižší polohy do 400m n.m. (absolutní nížinou je v ČR například jižní Morava a Polabí s nadmořskou výškou do 250m n.m. maximálně, většinou se jedná o polohy kolem 160-200m n.m., zde bývá často nejtepleji)
  2. Střední polohy od 400m do 600m n.m. (používaná formulace při předpovědi „od 500m srážky sněhové“ znamená tedy zhruba od středních poloh)
  3. Vyšší polohy od 600m do 800m n.m. (nejsou horskými, ale podhorskými polohami, pro tyto polohy již běžná předpověď počasí neplatí)
  4. Horské polohy od 800m n.m. výše (jedná se o hory v pravém slova smyslu, pro které je vydávána speciální předpověď, například je uváděna teplota v 1 000m n.m., což je předpověď teploty pro horské polohy. Za vrcholy horských poloh můžeme považovat polohy nad 1 200m n.m., kde je už počasí opět odlišné)

Výškové hladiny

Předpověď počasí není vždy sestavována jen pro přízemní vrstvu či okolí, ale také pro vyšší atmosférické hladiny. Výškové hladiny udávané v podobě tlakových hladin odpovídají určité nadmořské výšce. Když předpověď obsahuje „ve vyšších hladinách atmosféry„, znamená to konkrétní hladinu (například 850ha) a tedy určitou výšku nad mořem.

Počasí se předpovídá zejména pro tyto výškové hladiny:

  • 300hPa = 9 000m n.m.
  • 500hPa = 5 500m n.m.
  • 700hPa = 3 000m n.m.
  • 850hPa = 1 500m n.m.
  • 925hPa = 700m n.m.

Zvýrazněná hladina je nejčastější, pro níž je předpovídáno mnoho prvků. Výšky jsou zaokrouhleny, jsou tak přibližné.

Čas světový (UTC) a přepočty

Prognózy a další meteorologická a klimatické data jsou zpravidla udávána v čase UTC, případně v německém jazyce označení Z. Jedná se o světový čas, pro přepočet na naše časové pásmo použijeme jednoduchý vzorec. Zatím platí střídání letního a zimního času, proto pro standardní zimní čas použijeme vzorec SEČ = UTC + 1 hodina a pro letní čas pak SELČ = UTC + 2 hodiny.

Se světovým časem pracují numerické modely výhradně. Pro úplnost jmenujme základní modely s předpovědí i pro ČR: Aladin (ČR), Medard, Yr.no, GFS (Svět), ECMWF, WRF, JMA, GEM, NAVGEM, GME, ARPEGE, NNM.

Podrobné informace o jednotlivých nabízí stránka Numerické modely.

Územní výskyt jevu

Jinými slovy četnost výskytu má v prognózách pro ČR také svá pravidla. Není předpověď počasí, která by neobsahovala „místy přeháňky, ojediněle bouřky„. Nutné je znát, co tyto dikce přesně znamenají ve vztahu k území ČR.

Rozlišujeme tyto četnosti výskytu jevů:

  1. Jev se neobjeví vůbec = výskyt jevu do 5% daného území
  2. Jev se objeví ojediněle = výskytu jevu od 5 do 29% daného území
  3. Jev se objeví místy = výskyt jevu od 30 do 69% daného území
  4. Jev se objeví na většině území = výskyt jevu od 50% daného území po celém tomto území
  5. Jev se objeví na celém území = výskyt jevu od 70% daného území po celém tomto území

Další druhy prognóz

Meteogram je předpovědní graf, který ukazuje vývoj základních meteorologických prvků v rámci krátkodobé nebo střednědobé předpovědi počasí pro konkrétní místo (například pro Kolín na období 3 dnů) dle určitého numerického předpovědního modelu. Meteogramy mohou znít pouze na dvě hodiny dopředu, ale existují i meteogrramy v rámci střednědobých prognóz zhruba na týden dopředu. Prezentaci vybraných najdete na stránce Meteorogramy.

Dále existují speciální prognózy pro různé aktivity to zejména pro ty letní jako je koupání a opalování a provozování dalších letních sportů či aktivit a zimní jako je lyžování a další zimní sporty. Vzhledem k tomu jsou připravovány speciální prognózy pro destinace u vodních nádrží nebo v zahraničí přímořských letovisek. V zimě zas speciální prognózy pro horská střediska nebo celá pohoří.

Též existují ensemblové prognózy, což jsou variantní prognózy. Tyto ukazují více variant vývoje dle jednotlivých běhů modelů. Na těchto je vidět narůstající míra nejistoty předpovědi s časem. Vybrané prezentujeme na stránce Meteogramy, viz odkaz výše.

Úspěšnost prognóz

Nebude nikdy 100%, to je nutné uvést na prvním místě. Na druhou stranu je v dnešní době vyšší než v minulých desetiletích. Úspěšnost prognóz se nejen u nás postupně zvyšuje, což vykazuje zlepšování předpovědních přístrojů a metod a zdokonalování samotných prognóz, byť to tak mnohdy nemusí vypadat. Některé situace jsou i pro dnešní výpočetní techniku na delší dobu dopředu neodhadnutelné. Jedná se vždy o předpověď, nikoli o prohlášení skutečného vývoje. Počasí není něco, co by bylo možno přesně odhadnout do budoucna.

Zpravidla platí, že předpověď počasí je úspěšnější při vlivu stabilní oblasti vysokého tlaku vzduchu. Též je úspěšnější předpověď jiných prvků než jsou atmosférické srážky a to jak v předpovědi počasí a tedy výskytu srážek den po dni, tak ve výhledu jejich odchylek na další časové období jako celek. Předpověď srážek je tedy vždy méně úspěšná, neboť je složitější a je tedy zatížena více chybami. Méně úspěšnou prognózu činí v anticyklonálních situacích na podzim a v zimě výskyt mlh a nízké oblačnosti a problematika jejich tvorby i rozpouštění, která je i v rámci krátkodobé předpovědi náročná a tedy méně úspěšná. V letním období je obtížněji předpověditelná situace výskytu denních lokálních přeháněk a bouřek bez přechodu atmosférické fronty (například v nevýrazném tlakovém poli). Obtížněji jsou předpověditelné situace spojené s nízkým tlakem a to zejména při přechodu středu samotné cyklony přes naše území nebo při postupu zvlněné studené fronty, která je častější během teplé části roku.

Další stránky (viz rozbalovací menu) obsahují různé druhy prognóz a to s konkrétními údaji.

Další stránky této sekce

  • Předpověď na den
  • Výhled na týden
  • Výhled na měsíc
  • Počasí na houby (sezóna cca srpen až listopad)
  • Počasí na hory (sezón cca prosinec až březen)
  • Počasí k vodě (sezóna cca květen až srpen)
  • Předpověď bouřek (sezóna cca duben až září)
  • Předpověď sněhu (sezóna cca prosinec až březen)
  • Předpověď teplot
  • Předpověď srážek
  • Předpověď oblačnosti
  • Předpověď větru

Hlavní služby

Web vzniká, proto některé stránky nemusejí být ještě k dispozici a v nejbližší době vzniknou. Děkujeme za pochopení.